První slova Pavla po návratu z Ukrajiny: Přimluví se za munici, na cestě strávil 18 hodin
Prezident Petr Pavel se dnes vrátil ze své dvoudenní návštěvy Ukrajiny, kde byl se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Do Prahy jeho letadlo dosedlo po 12. hodině. Pavel na následném tiskovém brífinku prozradil, že výprava byla náročná, jen na cestě zpět strávil zhruba 18 hodin. Popsal také, že chce nyní se spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu, která jí má kritický nedostatek.
Vlak s prezidentem Pavlem krátce po 09:15 překročil polské hranice s Ukrajinou, ukončil tak její návštěvu.
Pavel přicestoval na Ukrajinu v pátek se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Oba v pátek v Kyjevě jednali i s jejich ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten uvítal, že Česko si vzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti.
„Byla to náročná cesta na organizaci a zabezpečení,“ řekl prezident Pavel po příletu z Ukrajiny a poděkoval všem, kteří se na cestě podíleli.
„Cesta nebyla jen symbolickým gestem Česka, ale byla snahou o naplnění naší podpory, zhodnocení dosavadní a naznačení cest pro další podporu, byla podkladem pro další úkoly, na kterých budeme dále pracovat. Týkají se nejen válečného materiálu, ale i válečné obnovy a další spolupráci Česka a Ukrajiny,“ dodal prezident.
Pavel: Ukrajině chybí munice
„To, co Ukrajina potřebuje ze všeho nejvíc, je munice. Její kritický nedostatek omezuje schopnost Ukrajiny efektivně se bránit a limituje schopnost provést úspěšnou protiofenzívu,“ řekl Pavel po příletu na vojenské letiště v pražských Kbelích. Rusové podle něj denně vystřelí čtyřnásobek až pětinásobek toho, co Ukrajinci.
„Budeme hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice z našich zdrojů,“ uvedl prezident. Zároveň chce o problému jednat i se spojenci. Ti podle něj dodávají velmi efektivní techniku, avšak s naprosto minimálním množství munice. Ukrajinci pak stroje mohou nasadit jen na několik dní, a potom je musí stáhnout zpátky. „To skutečně nedává smysl,“ podotkl Pavel.
Potřebná munice už se podle něj v ČR mnohdy nevyrábí, je ale dostupná v některých jiných státech. „Její zásoby jsou často v zemích, které tradičně odebíraly sovětskou techniku,“ přiblížil s tím, že bude hledat způsob, jak munici z těchto zemí dostat právě na Ukrajinu.
Co bylo v malované truhle?
Dále Pavel vzkázal českým občanům, že pomoc Ukrajině neznamená přeliv financí jen na ukrajinskou stranu, ale společně s Ukrajinou se bude Česko podílet na dalších projektech, jako je výroba zbraní, munice a dalších technologií.
„Česko může Ukrajině pomoci v oblasti zdravotnictví a dopravě, vodohospodářství a také v kosmickém výzkumu,“ dodal Pavel.
Pavel také řekl, že Česko bude podporovat vstup Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO. „V nouzi poznáš přítele a Ukrajinci nám dali najevo, že pro ně přátelé jsme a dali mi najevo a to, co jsme pro ně udělali a děláme tak si budou pamatovat po generace,“ uzavřel prezident.
Pavel přiblížil, jaký dárek na Ukrajině dostal. „V malované truhle byla vojenská přilba a polní nádobí, všechno omalované květy. Je to symbolický dárek ve stylu 60. let,“ prozradil Petr Pavel.
“Jsme solidární se Spojeným královstvím a jednotní s členskými zeměmi EU a spojenci v NATO," reagovala česká diplomacie na nové britské sankce proti agentům, sabotérům a hackerům ruské vojenské rozvědy GRU. Už v roce 2021 uvedl tehdejší premiér Andrej Babiš, že příslušníci GRU jsou podle českých bezpečnostních složek odpovědní za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Itálii a ČR spojují podobné pohledy na řešení mnoha otázek a výzev, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe. Po jednání s italským protějškem Guidem Crosettem v Římě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Jednali o obranně-průmyslové spolupráci či o společném působení ve vojenských operacích, uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Itálie je pro ČR důležitým partnerem, napsala Černochová. „Spojuje nás nejen legionářská minulost nebo současné působení příslušníků naší Vojenské policie s italskými karabiniéry na misi v Kosovu, ale také podobné pohledy na řešení mnoha dalších otázek a výzev. Ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe,“ uvedla. Tématem jednání ministrů byl také projekt na pořízení 24 amerických letounů F-35. Finální montáž prvních 12 letadel pro ČR se má uskutečnit v italském závodu Cameri.
Součástí osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku, na kterém se dnes shodli zástupci členských států Evropské unie, je i zrušení výjimky na dovoz ruské ropy do Česka. V tiskové zprávě o přijetí sankcí to oznámila Rada EU, tedy členské země bloku. Krok není překvapivý, neboť české ministerstvo průmyslu již loni v listopadu uvedlo, že nevidí důvod výjimku prodlužovat.
„Rada se rozhodla ukončit výjimku pro dovoz ropy z Ruska do Česka,“ uvedla Rada EU. Na ropě z Ruska je Česko nezávislé, a to díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), ke kterému je země připojena přes produktovod IKL.
