První slova Pavla po návratu z Ukrajiny: Přimluví se za munici, na cestě strávil 18 hodin

Aktualizováno -
30. dubna 2023
•
13:45
Autor: ula, ČTK - 
30. dubna 2023
•
09:42

Prezident Petr Pavel se dnes vrátil ze své dvoudenní návštěvy Ukrajiny, kde byl se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Do Prahy jeho letadlo dosedlo po 12. hodině. Pavel na následném tiskovém brífinku prozradil, že výprava byla náročná, jen na cestě zpět strávil zhruba 18 hodin. Popsal také, že chce nyní se spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu, která jí má kritický nedostatek.

Vlak s prezidentem Pavlem krátce po 09:15 překročil polské hranice s Ukrajinou, ukončil tak její návštěvu.

Pavel přicestoval na Ukrajinu v pátek se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Oba v pátek v Kyjevě jednali i s jejich ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten uvítal, že Česko si vzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti.

„Byla to náročná cesta na organizaci a zabezpečení,“ řekl prezident Pavel po příletu z Ukrajiny a poděkoval všem, kteří se na cestě podíleli.

Video se připravuje ...

„Cesta nebyla jen symbolickým gestem Česka, ale byla snahou o naplnění naší podpory, zhodnocení dosavadní a naznačení cest pro další podporu, byla podkladem pro další úkoly, na kterých budeme dále pracovat. Týkají se nejen válečného materiálu, ale i válečné obnovy a další spolupráci Česka a Ukrajiny,“ dodal prezident.

Pavel: Ukrajině chybí munice

„To, co Ukrajina potřebuje ze všeho nejvíc, je munice. Její kritický nedostatek omezuje schopnost Ukrajiny efektivně se bránit a limituje schopnost provést úspěšnou protiofenzívu,“ řekl Pavel po příletu na vojenské letiště v pražských Kbelích. Rusové podle něj denně vystřelí čtyřnásobek až pětinásobek toho, co Ukrajinci.

„Budeme hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice z našich zdrojů,“ uvedl prezident. Zároveň chce o problému jednat i se spojenci. Ti podle něj dodávají velmi efektivní techniku, avšak s naprosto minimálním množství munice. Ukrajinci pak stroje mohou nasadit jen na několik dní, a potom je musí stáhnout zpátky. „To skutečně nedává smysl,“ podotkl Pavel.

Potřebná munice už se podle něj v ČR mnohdy nevyrábí, je ale dostupná v některých jiných státech. „Její zásoby jsou často v zemích, které tradičně odebíraly sovětskou techniku,“ přiblížil s tím, že bude hledat způsob, jak munici z těchto zemí dostat právě na Ukrajinu.

Český prezident Petr Pavel na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským (28.4.2023)
Válka na Ukrajině Zmar, destrukce i odhodlání. Pavel otevřeně o pocitech z návštěvy Ukrajiny, se Zelenským si tyká

Co bylo v malované truhle?

Dále Pavel vzkázal českým občanům, že pomoc Ukrajině neznamená přeliv financí jen na ukrajinskou stranu, ale společně s Ukrajinou se bude Česko podílet na dalších projektech, jako je výroba zbraní, munice a dalších technologií.

„Česko může Ukrajině pomoci v oblasti zdravotnictví a dopravě, vodohospodářství a také v kosmickém výzkumu,“ dodal Pavel.

Pavel také řekl, že Česko bude podporovat vstup Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO. „V nouzi poznáš přítele a Ukrajinci nám dali najevo, že pro ně přátelé jsme a dali mi najevo a to, co jsme pro ně udělali a děláme tak si budou pamatovat po generace,“ uzavřel prezident.

Pavel přiblížil, jaký dárek na Ukrajině dostal. „V malované truhle byla vojenská přilba a polní nádobí, všechno omalované květy. Je to symbolický dárek ve stylu 60. let,“ prozradil Petr Pavel.

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa