Exředitel Záporožské jaderné elektrárny: Pracovníci byli mučeni! 30 jich je nezvěstných
Bývalý ředitel Záporožské jaderné elektrárny popsal týrání pracovníků a neopatrné chování Rusů, kteří nad elektrárnou převzali kontrolu, napsal deník The New York Times.
Ruští vojáci mu přes hlavu hodili pytel a donutili ho natočit nepravdivé video s prohlášením o podmínkách v Záporožské jaderné elektrárně, největšího evropského jaderného zařízení. Tehdy už byl Ihor Murašov svědkem dostatečně velkého chaosu na to, aby byl hluboce znepokojen.
Murašov, bývalý generální ředitel Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině, nevěděl, kolik stresu tamní pracovníci dokážou vydržet, když spěchali od jedné krize ke druhé, aby odvrátili jadernou katastrofu.
Sledoval, jak byl personál odvlékán na místo, kterému se říkalo „jáma“ na nedaleké policejní stanici, a vraceli se zbití a pohmoždění, pokud se vůbec vrátili. Byl u toho, když postupující ruští vojáci zahájili palbu na zařízení v prvních dnech války, a zlobil se, když zaminovali okolní pozemky. Byl svědkem toho, jak Rusové používají místnosti s jadernými reaktory k ukrytí vojenského vybavení, čímž riskovali havárii.
Murašov, kterému je 46 let, je nyní pryč ze Záporoží, od té doby, co byl v říjnu vypovězen z území okupovaného Ruskem. V následujících měsících se situace v továrně podle ukrajinských představitelů a mezinárodních pozorovatelů jen zhoršila.
9. března pošesté od okupace vypadl proud, což přinutilo jaderné inženýry spoléhat se na mohutné dieselové generátory, které udržují kritická chladicí zařízení v chodu.
Rafael Mariano Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury OSN pro atomovou energii, opakovaně varoval před narůstajícím nebezpečím. V pondělí se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby o problému diskutoval, a plánuje navštívit zařízení ve středu teprve podruhé od začátku války.
Jen asi 4 600 z 11 000 zaměstnanců elektrárny stále pracuje, řekl v rozhovoru Petro Kotin, šéf Energoatomu, ukrajinské státní jaderné energetické společnosti. Zaměstnanci v zařízení dostali termín do 1. dubna, aby podepsali smlouvy s Rosatomem, státním ruským jaderným konglomerátem. Asi 2600 podepsalo smlouvu a zbytek stále odmítá, řekl Kotin.
Jeho výpověď nebylo možné nezávisle ověřit, ale shoduje se se svědectvími ostatních pracovníků, kteří mezitím uprchli, a těch, kteří jsou stále tam, a kteří byli v uplynulém roce dotazováni deníkem The New York Times a dalšími zpravodajskými organizacemi.
Hrůzostrašné „jámy“
Murašov řekl, že Rusové zřídili v nedalekém satelitním městě speciální oblasti, kde byli zaměstnanci vyslýcháni, šikanováni a biti.
„Byla tam dvě místa, kterým se říkalo ‚jámy'‘,“ řekl Murašov. „Jedním z nich bylo policejní oddělení ve městě. Další bylo uvnitř místní vojenské jednotky.“
Murašov dodal: „Viděl jsem jednoho ze zaměstnanců, který šel do jámy, a byl celý žlutý kvůli modřinám, které měl. Takže jsem věděl, co se může stát.“
Pracovníci byli někdy odváděni ze svých domovů, vypověděl, a jindy je zastavili na kontrolních stanovištích, když vstupovali do závodu, a odvezli je pryč. Běžně se u nich kontroloval proukrajinský obsah.
Nejprve on a další zaměstnanci uvedli, že Rusové hledali lidi, kteří dělali barikády a snažili se ruským vojákům zabránit ve vstupu do města. Později se podle něj zdálo, že mají v úmyslu najít zaměstnance, kteří by podepsali smlouvy s Rosatomem.
Pro pracovníky, kteří zůstali, je nyní také prakticky nemožné uniknout, uvedli ukrajinští představitelé, protože cesta na území kontrolované Ukrajinou je uzavřena. Než Murašov letos na podzim opustil závod, většina rodin pracovníků uprchla.
Mnozí ze zaměstnanců, kteří zůstali, to považovali za svou povinnost udržovat elektrárnu v bezpečném provozu, zatímco jiní aktivněji spolupracovali s Rusy, uvedli ukrajinští představitelé. Kotin řekl, že byla ustavena zvláštní komise, která bude zkoumat každý případ jednotlivě.
Ukrajinské úřady nyní mají omezený přehled o tom, co se děje v zařízení, kromě denních technických aktualizací poskytovaných monitory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (I.A.E.A.), kteří tam byli umístěni 1. září minulého roku. Rafael Grossi se ke konkrétním zprávám o týrání zaměstnanců veřejně nevyjádřil, ale opakovaně vyjádřil obavy o jejich fyzické a duševní zdraví.
Rusové chtějí elektrárnu zničit
Murašov řekl, že zpočátku doufal, že pozorovatelé OSN situaci zlepší. Ale ráno, kdy 1. září dorazili, popsal jako jeden z nejhorších dnů, které během okupace zažil.
Murašov dostal naléhavý telefonát z jaderné elektrárny ve 4 hodiny ráno. Bylo mu řečeno, že Rusové, kteří měsíc ostřelovali klíčové energetické vedení zásobující elektrárnu, znovu zahájili ostřelování. Další telefonát přišel v 5 hodin ráno. V reaktoru č. 5 se rozezněl poplach. Jak uháněl ke stanici, Rusové začali ostřelovat město Enerhodar, kde je továrna. Při jízdě viděl ruské útočné helikoptéry létat nízko.
„Museli jsme rychle vyhodnotit, co se stalo kolem a na stanici,“ řekl.
Na misi se museli připravit také pracovníci z I.A.E.A. Pan Grossi se svým týmem dorazil kolem 13:00 a ukrajinští inženýři mohli udělat krátkou instruktáž mimo přítomnost Rusů. Ale když začali obcházet stanici, řekl Murašov, že Rusové převzali kontrolu a řekli inspektorům, že ostřelování přišlo z ukrajinských pozic.
„Se vším tím nepořádkem jsme neměli téměř žádnou šanci vyjádřit, co se na stanici dělo a co jsme věděli jistě,“ řekl Murašov.
Poslední ze šesti reaktorů zařízení byl odstaven 12 dní po této návštěvě. Závod již nevyrábí energii, ale externí napájení je stále nezbytné pro provoz kritického chlazení a dalších bezpečnostních systémů.
Ukrajinští představitelé se domnívají, že poté, co Rusové nedokázali najít způsob, jak odvést energii z reaktorů pro vlastní potřebu, snažili se zařízení jednoduše zničit.
„Jejich cílem je ztížit situaci tak, že až ji dostaneme zpět, bude nepoužitelná,“ řekl začátkem března v rozhovoru ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
Ukrajinští představitelé tvrdí, že počet ruských vojáků v továrně roste, protože vědí, že je to možná nejbezpečnější místo na jihu Ukrajiny, kde se můžou schovat před bombardováním ukrajinskými silami.
Murašov byl jmenován ředitelem elektrárny 16. února 2022, jen několik dní předtím, než Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi.
Tu noc, kdy Rusové napadli Ukrajinu, se Murašov přestěhoval se stovkami pracovníků do bunkrů pod zařízením. 3. března si Rusové prorazili cestu do města a blížili se ke stanici.
Tu noc Rusové zahájili palbu na elektrárnu a bývalý ředitel nařídil zaměstnancům, aby streamovali záběry z bezpečnostních kamer na YouTube, aby svět viděl, co se děje.
„Ráno 4. března mi zavolal starosta,“ řekl. Rusové chtěli mluvit.
Vynořil se z bunkru a spatřil zkázu. Ve vzduchu byl kouř a na zemi louže krve, uvedl. V dálce zazněly alarmy. Mrtvé tělo vojáka ukrajinské Národní gardy leželo poblíž vchodu do elektrárny.
Když se ředitel elektrárny setkal s ruským generálem, zdál se být více znepokojen tím, proč jeho vojáci nejsou vítáni jako osvoboditelé, než čímkoli ohledně dění v jaderné elektrárně, sdělil Murašov.
Pracovníci jsou nezvěstní
Jak plynuly měsíce a ruské síly ztrácely půdu pod nohama v jiných částech země, situace se pro Ukrajince v továrně zhoršovala. Pracovníci začali mizet, ruští odstřelovači je sledovali ze střech a do zařízení bylo přesunuto více těžkého dělostřelectva, což zvýšilo riziko nehody.
Když pracovníci potřebovali provést údržbu v určitých oblastech, řekl Murašov, předem varovali Rusy, aby Ukrajinci nebyli zastřeleni.
Pan Kotin, výkonný ředitel Energoatomu, uvedl, že nejméně 200 pracovníků bylo zadrženo a nejméně 30 zůstává nezvěstných.
5. srpna bylo zařízení poprvé ostřelováno. 25. srpna zažilo svůj první výpadek proudu.
Rusové naléhali na Murašova, aby podepsal smlouvu s Rosatomem, ale on odmítl. Když jel 30. září do svého domova, zadrželi ho Rusové.
„Zkontrolovali moje papíry a pak mi na hlavu a na hlavu řidiče dali pytle,“ řekl.
„Bál jsem se,“ řekl. „Nevěděl jsem, co se děje, nedokázal jsem si představit, co bude dál.“
Protože vyrostl v Energodaru, dobře znal silnice a zaznamenal každou zatáčku. „Věděl jsem, že jsem byl přiveden na místní oddělení bezpečnostní služby Ukrajiny,“ řekl.
Řekl, že byl nucen sedět na židli s pytlem přes hlavu v poutech celých 24 hodin.
Tři dny poté, co byl zadržen, byl nucen natočit video.
„Nejhorší věc, kterou jsem řekl, je, že stanice byla pravděpodobně ostřelována ozbrojenými silami Ukrajiny,“ řekl. „Donutili mě podepsat papír, že moje prohlášení nelze vzít zpět.“
„Teď to beru zpět,“ řekl.
Poté, co natočil video, mu pytel položili zpět na hlavu a vhodili ho do auta s ruskými vojáky. Vzpomněl si na protiválečnou baladu Cranberries „Zombie“, která hrála za jízdy. Byl vypuštěn poblíž přechodu na území kontrolované Ukrajinou a bez vysvětlení byl propuštěn na svobodu.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
