Za projektem stojí několik ukrajinských fotografů včetně Mykoly Omelčenkova. Fotograf se stal před sedmi lety prvním certifikovaným fotografem Googlu na Ukrajině. Když Rusko zahájilo invazi, začal dokumentovat zvěrstva, která Rusové páchají v jeho rodné zemi.
Nakonec se rozhodl podílet na projektu, díky němuž si lidé po celé světě mohou projít ulicemi ukrajinských měst a vidět tak rozsah škod, které Rusko napáchalo. Na webu s názvem Undeniable Street View mohou procházet ulicemi šesti měst včetně Kyjeva, Irpině, Charkova, Izjumu, Černihivu a Sumy. Navíc u některých ulic je možnost podívat se, jak vypadaly před válkou a jak vypadají nyní, po masivním ruském bombardování.
Nejhorší bombardování podle fotografa pravděpodobně zažily Irpiň a Boroďanka. „Znám ty obce. Hodně jsme tam jezdili za obchodem a zábavou,“ uvedl pro britský deník Metro s tím, že při natáčení používaly různou techniku včetně dronů. „Natáčeli jsme s drony v jedné oblasti, abychom viděli, jaké jsou škody, a přišla k nám malá holčička, asi pětiletá, a ptala se: ‚Budete nás bombardovat?‘,“ vyprávěl s tím, že při dalším natáčení vyšel ze zdevastovaného domu člověk a zeptal se, co dělají. „Když jsme mu to vysvětlili, přinesl nám švestky,“ dodal.
Narušení vzdušného prostoru dronem ráno oznámilo vedle Rumunska také sousední Moldavsko. Úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești na severozápadě Moldavska poté, co v ranních hodinách dron narazil do obytné budovy. „Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena,“ uvedly moldavské úřady,; pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X zdůraznil, že narušení vzdušného prostoru těchto zemí jasně připomíná důležitost posílení obranných systémů a zvýšení sankčního tlaku na Rusko.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Zobrazit celý online