Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!

Kyjev kvůli ruským vzdušným útokům na ukrajinskou energetiku opět čelí neplánovaným odstávkám v dodávkách elektřiny a výpadkům v dodávkách vody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta metropole Vitalij Kličko přitom viní jeden druhého z nepřipravenosti hlavního města na nové ruské údery, napsala dnes agentura Reuters.

Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump si v noci na dnešek telefonovali, tématem rozhovoru byly především nadcházející mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Abú Zabí, které Spojené státy zprostředkovávají. Novinářům to sdělil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff tento týden oznámil, že jednání v Abú Zabí o ukončení války se budou konat 10. a 11. listopadu. Jednání za USA povedou právě Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Budou to první trilaterální jednání od února.

Ruská válka na Ukrajině byla jedním z témat čtvrtečního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem. O rozhovoru obou státníků v pátek informoval mluvčí německé vlády.

Taneční párty v Ruské národní knihovně v Moskvě pobouřila tamní proválečné blogery a vlastenecké aktivisty. Literárního večírku s hlasitou hudbou a světelnými efekty se zúčastnily zhruba tři tisíce lidí, informoval server Meduza. Kritici požadují odvolání vedení knihovny a akci přirovnávají k pekelnému plesu. Poslankyně Nina Ostaninová dokonce tvrdí, že večírek odporuje Putinovu výnosu o ochraně tradičních hodnot. Knihovna se brání tím, že chtěla mladou generaci přilákat k literatuře. Všichni návštěvníci si podle ní zřídili čtenářské průkazky.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) požádá Evropskou komisi o úplné osvobození Česka od příspěvku do unijního mechanismu solidarity pro příští rok. Podle mluvčí ministerstva Hany Malé žádost odešle v nejbližších dnech. Česko nyní poskytuje dočasnou ochranu téměř 400 tisícům uprchlíků z Ukrajiny, a Evropská komise ho proto zařadila mezi země čelící významné migrační situaci. O případném schválení výjimky rozhodne Rada EU. Česko získalo stejné osvobození už pro letošní rok.

Sněmovna odložila schvalování přísnějších podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Poslanci dnes ukončili tři týdny trvající schůzi, aniž by o novele rozhodli. Vládní hnutí ANO chce mimo jiné podmínit vyplácení humanitární dávky zaměstnáním, podnikáním nebo evidencí na úřadu práce. Uprchlíci by také museli v Česku pobývat nejméně 16 dnů v měsíci. Výjimky by platily například pro děti, studenty a seniory. Poslanci se k návrhu vrátí na některé z příštích řádných schůzí.

Ruský útok na ukrajinskou Komyšuvachu, při kterém v pondělí zahynulo nejméně 53 lidí, mohl porušit mezinárodní právo. Uvedla to vedoucí Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině Danielle Bellová. Zasažený objekt podle serveru Suspilne původně sloužil jako podzemní škola, později se v něm ale vydávala humanitární pomoc. V době bombardování se tam rozdával chléb a sešli se tam také obyvatelé okolních obcí. Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky a podle ukrajinské záchranné služby jim hrozí další ruské útoky.

Zařazení Česka mezi země čelící významné migrační situaci podle předsedy SPD Tomia Okamury ukazuje, že předchozí vláda bagatelizovala dopady migrace z Ukrajiny. Okamura to uvedl v reakci na dnešní hodnocení Evropské komise. Zároveň požaduje změny v systému dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Evropská komise zařadila Česko mezi šest států, které mohou kvůli dlouhodobé migrační zátěži požádat o snížení či prominutí příspěvku do unijního mechanismu solidarity.

Česko patří podle Evropské komise mezi země ohrožené migračním tlakem. Důvodem je mimo jiné vysoký počet uprchlíků z Ukrajiny, kterým poskytlo dočasnou ochranu. Komise Česko zároveň zařadila mezi šest států, které kvůli dlouhodobé migrační zátěži mohou požádat o úplné nebo částečné snížení svého příspěvku do unijního mechanismu solidarity. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropské komise. Česko bude mít také přednostní přístup k unijním nástrojům na zvládání migrace.

Česko se chystá vyměnit část ruské ropy ve státních rezervách za neruskou. Správa státních hmotných rezerv se s Orlen Unipetrol a společností Mero dohodla na přípravě výměny až 125 tisíc metrů krychlových ruské ropy za ropu CPC Blend z Kazachstánu, kterou mohou zpracovávat obě české rafinerie. Ruská ropa nyní tvoří přibližně polovinu státních zásob. Přesný termín ani finanční podmínky výměny zatím nejsou stanoveny, vyplývá z dnešního oznámení zúčastněných společností.

Česko se chystá vyměnit část ruské ropy ve státních rezervách za neruskou. Správa státních hmotných rezerv se s Orlen Unipetrol a společností Mero dohodla na přípravě výměny až 125 tisíc metrů krychlových ruské ropy za ropu CPC Blend z Kazachstánu, kterou mohou zpracovávat obě české rafinerie. Ruská ropa nyní tvoří přibližně polovinu státních zásob. Přesný termín ani finanční podmínky výměny zatím nejsou stanoveny, vyplývá z dnešního oznámení zúčastněných společností.

Slovensko se připojilo k Mezinárodní koalici pro návrat ukrajinských dětí, které Rusko deportovalo nebo násilně přemístilo. Stalo se tak jejím 53. členem, oznámil na síti X ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Podle něj každý další člen posiluje společné úsilí o návrat dětí na Ukrajinu. „Musíme pokračovat, dokud se každé ukrajinské dítě nevrátí domů,“ zdůraznil Lubinec.

Ukrajinské dronové jednotky hlásí nový denní rekord. Během čtvrtka podle svého velení zasáhly 751 ruských vojáků, z nichž 269 mělo zahynout. Informoval o tom server UNITED24 Media. Dosavadní rekord z 1. listopadu činil 708 zasažených vojáků.

Od začátku listopadu jednotky podle svého velitele zasáhly už 3505 ruských vojáků a více než 11 400 dalších cílů. Největší ztráty měly ruské síly utrpět ve směrech na Dobropillju a Huljajpole.

Ukrajina dosud neobdržela 16 miliard dolarů (zhruba 336 miliard korun) z dříve dohodnuté americké pomoci, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN. Podle serveru Kyiv Post chce, aby Kyjev o slíbené prostředky dál usiloval a zároveň jednal s Washingtonem o další vojenské podpoře

„Jsme vděční za všechno, co jsme dostali, ale Ukrajina by měla přinejmenším bojovat o získání těchto peněz,“ uvedl Zelenskyj. Připustil, že další žádosti mohou ve Spojených státech vyvolávat nevoli, Ukrajina si ale podle něj nemůže dovolit mlčet.

Počet obětí pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v ukrajinské Komyšuvaše vzrostl na 53. Oznámil to šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin.

Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky budovy bývalé školy, kam si lidé přišli vyzvednout humanitární pomoc. Mezi mrtvými jsou podle ukrajinských úřadů také policisté a záchranáři. Jde o ruský útok s nejvyšším počtem obětí na Ukrajině v letošním roce.

Noční ruské útoky způsobily výpadky elektřiny v sedmi ukrajinských oblastech. Nejhorší je podle ukrajinského ministerstva energetiky situace v Kyjevě a jeho okolí, kde drony poškodily energetickou infrastrukturu.

Při útocích zahynul jeden člověk v Rivnenské oblasti a další tři utrpěli zranění u Kyjeva, uvedly místní úřady. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo celkem 227 dronů, z nichž protivzdušná obrana 196 zneškodnila. Zásahy byly zaznamenány na 14 místech, na dalších osmi dopadly trosky sestřelených dronů.

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 50, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Pátrání po dalších mrtvých pokračuje, dodala. Za letošek jde o ruský útok s největším počtem obětí na životech.

Unijní lídři by měli na summitu příští týden v Irsku řešit, kdo bude Evropu zastupovat při mírových rozhovorech o Ukrajině. Předseda Evropské rady António Costa to slíbil v dopise italské premiérce Giorgii Meloniové, která vyzvala ke jmenování společného evropského vyjednavače. Costa souhlasí, že Evropa musí při jednáních o budoucnosti Ukrajiny vystupovat jednotně a mít v nich odpovídající roli. Meloniová chce, aby o jmenování vyjednavače rozhodli unijní lídři už na prosincovém summitu.

Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského posílá do své armády ukrajinské děti, které dříve násilně odvleklo z okupovaných území. Zelenskyj tvrdí, že Moskva nyní tyto děti využívá k doplňování řad ruských ozbrojených sil.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že při jednáních upozorňuje na zabíjení civilistů na Ukrajině i v Rusku. Na otázku novináře, zda upozornil na ruské útoky na ukrajinské civilisty v bytech, autobusech či školách, odpověděl: „Ano, upozornil. A vždycky zmiňuji i druhou stranu. I ta zabíjí. Také Rusko přichází o civilisty.“ Video zveřejnil na síti X novinář Aaron Rupar.

Rusko podle ukrajinského generálního štábu od začátku invaze přišlo už o 1 601 830 vojáků, z toho 2 440 za posledních 24 hodin. Informoval o tom server Kyiv Independent. Ukrajinská armáda dále uvádí, že Rusko od února 2022 ztratilo 12 456 tanků, 25 651 obrněných vozidel a téměř 52 tisíc dělostřeleckých systémů. Údaje zahrnují padlé i zraněné vojáky.

Ukrajinské drony podle monitorovacích kanálů zasáhly Afipskou ropnou rafinerii v ruském Krasnodarském kraji, kde vypukl požár. Server Kyiv Independent informuje, že zařízení čelilo další vlně útoků také v ranních hodinách. Další výbuchy byly hlášeny v okolí Krasnodaru a sousední Adygejské republice. Afipská rafinerie patří k největším v regionu a Evropská unie na ni letos v dubnu uvalila sankce kvůli její roli v ruském válečném tažení.

Ruská armáda podle Moskvy zaútočila na zařízení pro skladování energie v Kyjevské oblasti a na nákladní loď v černomořském přístavu Oděsa. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že oba cíle sloužily vojenským účelům.

Mezitím v ruském Krasnodarském kraji vypukl požár průmyslového podniku po ukrajinském dronovém útoku, informuje agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Ve městě Afipskij, kde k požáru došlo, se nachází také ropná rafinerie.

Poslanci by měli dnes schvalovat vládní návrh na zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka odešli kvůli ruské vojenské invazi. Ve sněmovním finále je také senátní ústavní novela, která rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost prověřování hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Poslanci by ji měli vrátit do druhého čtení kvůli dalším úpravám. Ve druhém čtení by poslanci mohli počtvrté pokračovat v debatě o změnách v doplňkovém penzijním spoření.

Novela ke zpřísnění podmínek dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků předpokládá například to, že žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. V Česku se budou muset zdržovat aspoň 16 dnů v měsíci. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek pozdě večer popřelo, že by lidé zapletení do nočního incidentu v Trenčíně, při němž zemřel občan Ukrajiny, byli vojáky. Ministerstvo to uvedlo v prohlášení, které zaslalo ČTK e-mailem. Všichni zúčastnění byli podle něj civilisté, dva z nich byli na Slovensku na pracovní cestě, nepatří ale mezi příslušníky ukrajinských obranných sil.

V hotelu SOG zemřel v noci na čtvrtek ukrajinský občan následkem bodných zranění. Podle ukrajinského ministerstva, které se odvolává na trenčínskou policii, utrpěl poškozený konkrétně dvě bodnořezná poranění v oblasti srdce a břicha a zemřel na akutní vnitřní krvácení. 

Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Kushner obě témata, o kterých se v Bruselu jednalo, označil za vzájemně propojené prvky trvalého míru. „Naším cílem je vyřešit bezpečnostní obavy všech stran praktickými a vzájemně dohodnutými opatřeními, které sníží riziko budoucího konfliktu,“ uvedl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl. Se zástupci Ukrajiny, kteří dnes Bílý dům navštívili také, se podle svých slov nesetkal.

„Bude to dohoda. Bude to velká dohoda a bude se týkat nejen Ukrajiny... Dokonce bych mohl říct, že by se mohla týkat celé Evropy. Bude to velká, krásná dohoda a všichni budou nadšeni,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Dodal, že urovnání války mezi Ruskem a Ukrajinou je velice blízko. Agentura AFP označila jeho vyjádření za „záhadná“. „Nemohu vám říci, o čem jsme spolu mluvili,“ uvedl pouze k setkání s Dmitrijevem.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.

Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.

Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.

Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Prezident Petr Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu. Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.

Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) obvinily tři vysoce postavené bezpečnostní činitele v případu kolem podvodných call center. NABU o tom informuje na svém telegramovém kanálu. Jde o prvního zástupce vedoucího jednoho z oddělení tajné služby SBU a dva vysoce postavené policejní činitele. Dalšími dvěma obviněnými jsou organizátor zločinecké skupiny a jeden jeho podřízený.

 Švédsko znovu zavede kontroly na svých hranicích, a to na dobu šesti měsíců. Vláda skandinávské země v dnešním prohlášení uvedla, že k tomuto kroku přistupuje na základě vyhodnocení, podle něhož existuje vážná hrozba pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, píše agentura Reuters.

„Toto hodnocení vychází především z vážné bezpečnostní situace způsobené rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu, která vedla ke vzniku hybridních hrozeb a k pohybu či působení nepřátelských aktérů v schengenském prostoru," uvedla vláda ve svém prohlášení.

Válka na Ukrajině začíná vyčerpávat Evropu, Evropská unie by měla být součástí jednání o ukončení tohoto konfliktu, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání hlav států visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko. Prezidenti zemí V4 ve společné deklaraci ale vyjádřili podporu Ukrajině a vyzvali ke spravedlivému a trvalému míru. Podpořili také další rozšiřování unie a vyslovili se pro zajištění cenově dostupných a bezpečných dodávek energií.

„Evropu začíná tato válka vyčerpávat morálně i ekonomicky. Miliardy, které jsou potřeba na pomoc Ukrajině, aby se dokázala bránit agresorovi, nakonec ale chybějí v nemocnicích, ve školách a v infrastruktuře jednotlivých členských zemí," řekl na tiskové konferenci Pellegrini.

Český prezident Petr Pavel po summitu visegrádské čtyřky (V4) na Slovensku vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu při jednáních o míru na Ukrajině. Mezi prezidenty podle něj panovala téměř úplná shoda v otázce jednání o míru. Pavel to řekl na společné tiskové konferenci po společném plenárním zasedání.

Podle českého prezidenta nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu. Pavel nicméně upozornil, že jednání o konci války již probíhají v různých formátech, aniž by byl dostatečně koordinován evropský postup.

Ruský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil k pěti letům vězení opoziční novinářku Žannu Němcovovou, dceru zavražděného opozičního politika Borise Němcova. Informuje o tom server Mediazona. Odsouzena byla kvůli tomu, že vede nadaci, kterou ruské úřady zařadily mezi nežádoucí organizace. Soud také Němcovové zakázal na devět let spravovat internetové stránky.

V Ruskem okupovaných Oleškách jsou lidé, kteří se nemohli zúčastnit nedávné evakuace. Někteří o evakuaci nevěděli, protože se schovávali ve sklepích. Jiní měli strach, že by je nejdřív ruská armáda podrobila prověrce. Další čekali na evakuační autobusy u cesty, ale v domnění, že je nezastihli, se vrátili domů. Ve městě také zůstali lidé s omezenou pohyblivostí, které ruští vojáci nedopravili na místo setkání. V rozhovoru pro agenturu Ukrinform to řekla vedoucí městské správy v Oleškách Teťjana Hasanenková.

Ukrajinské síly zabily v Ruskem okupované Luhanské oblasti sedm lidí. Pět zahynulo po zásahu autobusu, dva po zásahu dodávky, uvedly okupační úřady.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pojede v úterý na Ukrajinu, jednat bude s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým nebo s ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) to dnes sdělili novinářům. Havlíčka bude na dvoudenní cestě doprovázet delegace asi 50 firem, které podnikají v energetice, strojírenství nebo informatice. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi.

Jednání s ukrajinskými představiteli se budou týkat převážně byznysu, infrastruktury, technologií a rekonstrukce Ukrajiny v budoucnu. Ministr navštíví dvě až tři města, setkat by se měl se zástupci tamní regionální správy. Podnikatelé se pak zúčastní dvou podnikatelských fór. Dohromady bude podle MPO čítat delegace 100 lidí.

Evropská komise vyplatila Kyjevu další 4,36 miliardy eur z unijní půjčky na podporu Ukrajiny. Peníze mají pomoci zajistit fungování státu.

Ukrajinský voják zemřel ve slovenském Trenčíně po útoku svého kolegy, napsal časopis Plus 7 dní. Policie potvrdila noční incident v západoslovenském městě, kde dnes vrcholí schůzka prezidentů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska s předsedkyní Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Podle časopisu 53letý Ukrajinec v jednom z hotelů napadl svého krajana nožem. Oběť utrpěla těžká zranění. Přivolaní záchranáři vojáka oživili, při převozu do nemocnice ale zemřel. Časopis uvedl, že incident se týkal dvou členů ukrajinského letectva, kteří jsou na Slovensku na školení.

Polská kontrarozvědka zadržela šest lidí podezřelých z aktivit ve prospěch ruských tajných služeb, uvedl polský ministr. Jde o pět Poláků a Rusku.

OBRAZEM: Hasiči se snaží uhasit požár ve zničeném skladu po ruském dronovém útoku v Sofijivské Borščahivce na předměstí Kyjeva na Ukrajině.

Ukrajinští záchranáři dnes ráno hasili požár, který vznikl po ruském útoku na logistickou infrastrukturu v okrese Buča u Kyjeva, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Zranění utrpěl jeden člověk. Tři lidi zranil ruský útok v Dněpropetrovské oblasti. Naopak ukrajinské drony zasáhly Rjazaň ležící jihovýchodně od Moskvy; telegramové kanály sledující ruskou invazi na Ukrajinu uvádějí, že v rjazaňské rafinérii vypukl požár.

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža informoval, že v noci na šest okresů v tomto regionu skoro dvacetkrát zaútočily ruské drony. V Dnipru je poničená blíže neurčená infrastruktura, rodinný dům, garáže. Tři lidi, kteří utrpěli zranění, záchranáři ošetřili na místě.

Z iniciativy americké první dámy Melanie Trumpové se dnes v Bílém domě setkají zástupci Ukrajiny a Ruska. Trumpová rovněž promluví o nedávném příměří v Ruskem okupovaných ukrajinských Oleškách, které pomohla zprostředkovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj manželce prezidenta Donalda Trumpa za její humanitární úsilí udělil Řád kněžny Olgy.

Ukrajinu bude na schůzce zastupovat mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec, Rusko pak zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Druhý den summitu visegrádské čtyřky (V4) se dnes nejvyšší představitelé Česka, Slovenska, Polska a Maďarska budou zabývat podporou Ukrajiny, rozšiřováním Evropské unie a dostupností energií. K jednání se připojí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jeho skončení se očekává společná tisková konference.

Summit pořádá Slovensko, které skupině V4 od letošního července předsedá. Český prezident Petr Pavel bude jednat se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim, polským prezidentem Karolem Nawrockým a maďarským prezidentem Andrásem Bakou. Rozšiřování EU patří mezi priority slovenského předsednictví V4. Prezidenti se mají věnovat také zahraničněpolitickým otázkám a společným výzvám pro středoevropský region.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Ukrajinský dronový útok zasáhl civilní minibus nedaleko obce Soldatskoje v ruské Belgorodské oblasti, na místě zemřeli muž, žena a malý chlapec, sdělil na platformě Telegram gubernátor Šuvajev. Ukrajinskou armádu obvinil z úmyslného úderu na vozidlo, kde se nacházeli obyčejní lidé.

Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast zabil tři civilisty včetně dítěte, uvedl gubernátor. Ukrajinští činitelé hlásí tři zabité při ruských útocích.

Počet obětí ruského leteckého útoku na vesnici Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40.

Ukrajinská policie dnes publikovala záběry z osobní kamery jednoho z policistů, které ruský útok v pondělí zabil. Zachycují poslední okamžiky před dalším ruským úderem na místo. Agentura Reuters píše, že záběry ověřila.

Jsou na nich vidět trosky zničené budovy po úvodních útocích a několik lidí včetně žen v civilním oblečení, kteří stojí před vchodem do krytu. Po varování z vysílačky, že vesnici ohrožují letecké pumy, lidé - včetně policisty s kamerou - spěchají do podzemí.

Delegace z Ukrajiny, Německa, Francie, Británie, USA a zástupci NATO a Světové banky diskutovali v Bruselu o poválečné obnově Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Madridu na jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími lídry v rámci summitu hlav států Latinské Ameriky.

„Jsme Španělsku vděční za poskytnutou pomoc. Připravují se další podpůrné kroky,“ napsal na sociální síti X.

Britský labouristický premiér Andy Burnham uvedl, že porážka Republikánské strany v amerických volbách v polovině funkčního období amerického prezidenta by měla svět přimět k jednotě v boji proti krizi spojené s rostoucími životními náklady. Tu podle něj přiživují konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. „Prezident Trump výsledky uznal a věřím, že svět má nyní příležitost sjednotit se kolem otázky, která se týká nás všech: životních nákladů,“ řekl Burnham. Dodal však, že taková jednota není možná, „dokud zůstává nevyřešen konflikt na Blízkém východě, stejně jako konflikt na Ukrajině, který vyvolalo Rusko“.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že ze strany USA bude pokračovat podpora Ukrajiny. „Pokud jde o Ukrajinu, jsem mírně optimistický v tom, že v Kongresu nyní proběhne více diskusí - a to i napříč oběma stranami - o tom, co lze společně podniknout na podporu Ukrajiny. Domnívám se, že v této otázce během volební kampaně delší dobu váhali,“ řekl Wadephul novinářům v Berlíně.

Počet obětí pondělního ruského útoku na centrum humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Už třetí den pokračují pátrací a záchranné práce na místě ruského úderu na školu v Komyšuvaše,“ napsal ukrajinský prezident. Ruské letecké pumy v obci, která leží poblíž frontové linie, v pondělí zasáhly budovu školy. Bylo to v době, kdy si do ní lidé přišli pro humanitární pomoc.

Útoky, které v noci na dnešek ukrajinská armáda podnikla na Krymu, způsobily na poloostrově okupovaném Rusy rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny. Informuje o tom projekt The Insider. Bez zásobování vodou zůstaly desítky měst a okresů, problémy byly ve veřejné dopravě.

Ukrajinské útoky způsobily poruchy na hlavních rozvodných sítích. Krymská vodárenská společnost oznámila, že kvůli přerušení dodávek elektřiny do čerpacích stanic zůstali zcela nebo částečně bez vody obyvatelé například Jevpatorije nebo Kerče. V Simferopolu voda tekla jen několik hodin ráno a dopoledne a pak poteče zase až večer. V Sevastopolu a Simferopolu se zastavil provoz trolejbusů, v Jevpatorii nevyjely tramvaje. Omezený je také provoz příměstských vlaků.

Ukrajina musí zrychlit tempo reforem, pokud chce splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028, uvedla dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí. Kyjev by se přitom mohl v přístupových jednáních fakticky oddělit od Moldavska, s nímž dosud postupoval souběžně. Moldavsko totiž v procesu přistoupení postupuje rychleji, vyplývá ze zprávy.

Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.

Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.

Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina podle Evropské komise ukazují, že odhodlání k reformám přináší konkrétní pokrok na cestě k členství v Evropské unii. Vyplývá to z každoročního souboru zpráv o rozšíření EU, který dnes komise zveřejnila a který hodnotí pokrok jednotlivých kandidátských zemí za uplynulý rok a stanovuje priority pro další reformy. Podle EK přináší nynější přístupový proces více výsledků než kdykoli za posledních 20 let a jednání s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi postupují nevídaným tempem.

Podle polského premiéra Donalda Tuska vnímají Varšava a Praha válku na Ukrajině podobně, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. Uvedl to po setkání s českým předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Babiš uvedl, že Praha se bude zajímat například o to, jak Polsko řeší otázku protivzdušné obrany, kterou česká vláda vnímá jako prioritní. Podle něj by ČR a Polsko mohly zvážit i společné armádní nákupy, i když v minulosti nebyly tyto pokusy úspěšné. „Minimálně se o to pokusíme,“ uvedl Babiš.

„Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl Tusk s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.

Dobrovolníci v Česku vyrobili přes 8200 metrů čtverečních maskovacích sítí pro Ukrajinu. Iniciativa Motanka vznikla loni v listopadu při Česko-ukrajinském centru Krajanka v Jablonci nad Nisou a postupně se rozšířila do dalších 14 míst v Česku. S příchodem zimy poptávka po sítích roste, Motanka se proto rozhodla uspořádat v sobotu 7. listopadu v Jablonci společné pletení. Zapojit se může každý, kdo chce pomoci, řekla dnes ČTK vedoucí komunitního centra Krajanka Veronika Iblová.

Maskovací sítě pomáhají ukrývat vojenskou techniku, vybavení i pozice před nepřátelským pozorováním. Jejich výroba je časově náročná a stojí především na dobrovolnické práci. S blížící se zimou výrazně roste poptávka zejména po bílých maskovacích sítích, které jsou potřebné v zasněženém terénu. „S příchodem zimy potřebujeme vyrobit co nejvíc dalších sítí. Proto pořádáme ‚Velké motání‘, na které zveme všechny, kdo chtějí pomoci,“ uvedl Tomáš Novotný z iniciativy Motanka.

Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách, které se konaly v polovině prezidentova funkčního období, ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.

„Prezident Trump zůstává ve funkci,“ připomněl Peskov. „Upřímně doufáme, že bude pokračovat ve svém mírotvorném úsilí,“ dodal mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

Moskvou dosazené úřady na okupovaném Krymu hlásí omezené dodávky elektřiny v důsledku havárie, která se stala mimo území poloostrova. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl dnes se svým protějškem Donaldem Tuskem mluvit také o situaci na Ukrajině. Na východě Polska jsou nasazené české armádní vrtulníky, které přispívají k ochraně vzdušného prostoru například proti dronům. Oba státy jsou také členy koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu. ČR se ale nezúčastní společného cvičení jednotek některých zemí koalice, které se uskuteční v Polsku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách

„Za významný osobní přínos humanitární podpoře Ukrajiny, za aktivní lidskoprávní a charitativní činnost zaměřenou na záchranu ukrajinských dětí, občanů, lidí zasažených ruskou agresí, lidí nezákonně a násilně vysídlených z území Ukrajiny pod dočasnou ruskou okupací,“ píše se v dekretu o vyznamenání pro Trumpovou.

Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) odhalily skupinu, jejíž členové poskytovali výhody vysoce postaveným činitelům orgánů činných v trestném řízení za to, že mohli nerušeně provozovat podvodná call centra a další nelegální podniky. Dnes o tom na telegramu informoval protikorupční úřad a dodal, že další podrobnosti zveřejní později.

Zasažen byl podle šéfa tamní vojenské správy Tarase Pastucha také energetický objekt v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny. V Oděské oblasti Rusové útočili na energetické i civilní cíle, napsal náčelník tamní vojenské správy Oleh Kiper. Bylo zasaženo obchodní centrum a obytná oblast, nikdo však nebyl zraněn. V Dnipropetrovské oblasti jsou po útocích ruských dronů dva ranění, informoval šéf tamní vojenské správy Oleksandr Hanža.

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.

Dvoudenní setkání prezidentů zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, dnes večer začne společným kulturním programem za účasti hlav států. Na summit je pozvána také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mezi hlavní témata mají patřit podpora Ukrajiny, rozšiřování Evropské unie a dostupnost energií.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Po dlouhé době opět přímá jednání Ukrajinců a Rusů? Za ukrajinskou stranu by měli do Bílého domu 5. listopadu podle ruskojazyčné služby BBC dorazit mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec. Za Rusko se schůzky zúčastní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.

V Německu byl dnes zatčen turecký občan kvůli podezření, že se podílel na zářijovém žhářském útoku na stanici satelitní služby Starlink, informovalo podle agentury DPA státní zastupitelství ve Stuttgartu. Muž je obviněn z přípravy teroristického trestného činu, podle policie právě on útok poblíž Varšavy, při němž nebyl nikdo zraněn, zorganizoval.

Muž, jehož věk úřady nezveřejnily, byl zatčen dnes nedaleko Stuttgartu v okrese Reutlingen. Už v polovině října byli v Německu zatčeni dva další turečtí občané, o jejichž vydání požádalo Polsko. Třetí podezřelý podle policie tyto dva navedl, aby s další, nyní vyšetřovanou, osobou odcestovali do Polska a stanici zapálili.

Žhářský útok v obci Wola Krobowska poblíž Varšavy na stanici Starlink se odehrál 23. září. Stanice, která zůstala po požáru v provozu, zajišťuje přístup k internetu v Polsku včetně spojení s Ukrajinou. Polská vláda již dříve naznačila, že za incidentem by mohly stát ruské zpravodajské služby.

Bývalá mluvčí Volodymyra Zelenského byla obviněna z vlastizrady v době stanného práva. „Bezpečnostní služba a generální prokuratura v nepřítomnosti oznámily podezření Julii Mendelové, která se zabývá informační a podvratnou činností proti Ukrajině,“ hlásí ukrajinská kontrarozvědka SBU. 

„V důsledku komplexních opatření a příslušných prověřování bylo zjištěno, že Mendelová ve svých veřejných prohlášeních a příspěvcích na sociálních sítích diskredituje Ukrajinu na mezinárodní scéně a také ospravedlňuje kremelský režim a totální válku, kterou proti našemu státu rozpoutal. Vzhledem k tomu, že se dotyčná osoba nachází mimo Ukrajinu, probíhají komplexní opatření k jejímu postavení před soud.“

Již šest evropských zemí ohlásilo bojkot případných zápasů s ruskými hokejisty na mistrovství světa. Po Finsku, které své rozhodnutí oznámilo v pondělí, dnes záměr nenastoupit proti sborné na mezinárodních turnajích zveřejnily Švédsko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko a také Česko.

Norové v prohlášení uvedli, že hrát proti Rusku považují za současné situace za bezpečnostní riziko pro hráče i realizační tým. Švédové zdůraznili, že jejich postoj se nemění a je pevný - s Ruskem hrát nebudou. Dánové a Lotyši ocenili společný postoj několika zemí.

Všechny země se připojily k Finům, kteří bojkot vyhlásili v pondělí v reakci na páteční verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle něhož se ruské týmy mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní scénu. I nadále trvají na tom, že Rusko má být ze soutěží vyloučeno, dokud bude pokračovat válka na Ukrajině.

V Bílém domě se ve čtvrtek z popudu americké první dámy Melanie Trumpové setkají představitelé Ruska a Ukrajiny. Trumpová promluví o příměří v ukrajinských Oleškách, které zprostředkovala.

V tiskové zprávě to uvedl Bílý dům, podle něhož bude událost mimořádným okamžikem v amerických dějinách.

Počet obětí pondělního ruského vzdušného útoku na centrum humanitární pomoci v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl na 31, oznámil dnes šéf oblastní vojenské správy Mychajlo Semikin. Dříve během dneška informoval o 29 smrtelných obětech, 48 pohřešovaných a pěti zraněných.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Berlína. S německým kancléřem Friedrichem Merzem chce projednat nadcházející rozhovory s Ruskem nebo protivzdušnou obranu. Oznámil to na síti X.

Zelenskyj po příletu do německé metropole uvedl, že bude jednat s Merzem, německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Zúčastní se také Berlínské bezpečnostní konference, která se koná dnes a ve středu.

„Klíčovými otázkami je naše diplomatická koordinace - přičemž před námi jsou důležité schůzky - posílení naší protivzdušné obrany a podpora našeho energetického sektoru,“ napsal ukrajinský prezident k hlavním tématům dnešních rozhovorů.

Evropská komise pořádá ve středu v Bruselu jednání o Ukrajině, kterého se zúčastní zástupci Spojených států, Ukrajiny a klíčových evropských spojenců, oznámila dnes mluvčí EK Paula Pinhová. Rozhovory by se podle ní měly zaměřit na rekonstrukci Ukrajiny. Mluvčí neupřesnila, kdo do Bruselu přicestuje za americkou stranu. Komise podle ní nemá informace, že by se měl jednání zúčastnit přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je nyní na návštěvě Berlína.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že polské složky v noci na dnešek zabránily pokusu o provokaci na hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí.

„Krátce po půlnoci jsem dostal hlášení od pohraniční stráže, že na polsko-ruské hranici je pozorován znepokojivý pohyb,“ uvedl Tusk v příspěvku na sociální síti X. „Zmobilizovali jsme naše síly a účinně jsme zabránili pokusu o provokaci,“ dodal.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni.

Jednání Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí bude 10. a 11. listopadu, oznámil Witkoff

Termín trilaterálního jednání podle ruské agentury TASS potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl, že vrchním vyjednavačem na ruské straně bude poradce prezidenta Vladimira Putina Vladimir Medinskij, který vedl ruské delegace na mírových jednáních ohledně války na Ukrajině již dříve. Na dotaz, zda se Putin plánuje s delegací před odjezdem sejít, Peskov odpověděl, že zatím nejsou konkrétní plány, ale že většina členů delegace dostává instrukce od prezidenta pravidelně.

Ruské útoky v noci na dnešek zasáhly nemocnici ve městě Charkov, v důsledku čehož bylo zraněno 73 lidí, informovala ukrajinská generální prokuratura. Útoky v Dnipru na jihovýchodě země také poškodily nemocnici a další zdravotnické zařízení, napsal šéf tamní oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Zásah nemocnice podle něj nikoho nezranil, v dalších částech města ale kvůli útokům jeden člověk zahynul.

Bomba v Charkově zasáhla průchod mezi nemocničními budovami a poškodila jedno z oddělení, fasádu a okna. Také byla poškozena laboratoř, další zdravotnické zařízení a okna deseti bytových domů v okolí, uvedla prokuratura. Mezi 73 zraněnými jsou pacienti, zaměstnanci nemocnice a také obyvatelé okolních budov. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova bylo 226 pacientů evakuováno do jiných nemocnic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Berlín. Oznámil to kancléř Friedrich Merz na podnikatelské konferenci v německé metropoli. Návštěva nebyla ohlášena předem, protože Německo utajuje návštěvy Zelenského do poslední chvíle z bezpečnostních důvodů, připomněly agentury.

Merz se dnes na konferenci v Berlíně nejprve zmínil o loňské návštěvě Zelenského v Bílém domě. „Hned po poledni bude tady se mnou, a to už bude situace trochu jiná,“ řekl poté šéf německé vlády podle agentury Reuters. Merz připomněl loňskou veřejnou roztržku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Zelenským v Oválné pracovně.

Počet obětí pondělního ruského vzdušného útoku na centrum humanitární pomoci v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl k dnešku na 29, oznámil šéf oblastní správy Mychajlo Semikin. Dodal, že dalších 48 osob je dál pohřešováno. Zraněných je pět.

Ruské letectvo svrhlo třítunové bomby na obec Komyšuvacha, která leží na hlavním silničním tahu jihovýchodně do Záporoží a severně od frontové linie. Zasáhlo budovu školy, kde byla podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského lidem rozdělována humanitární pomoc. První bomby ruská armáda podle něho svrhla na místo v době, kdy tam dorazili lidé, další dopadly o něco později na kryt, kde hledali bezpečí.

Borys Filatov, starosta Dněpru, který v noci na dnešek stal terčem ruských útoků, zveřejnil na svém telegramovém kanálu fotografii pacientůhospicu, které se dnes ráno stalo terčem ruského útoku.

„Chci, aby teď tyto fotky vidělo co nejvíce lidí. Hlavně politici a diplomaté.
Hlavně v zahraničí. Je to dněperský hospic. Jsou to staří smrtelně nemocní lidé. Je to ruská raketa...Celý svět to musí vidět.“ napsal na svém telegramu starosta města.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci bylo sestřeleno více než 850 dronů. „Během uplynulé noci zničily jednotky protivzdušné obrany 856 ukrajinských bezpilotních letounů,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany .

Zástupci Ukrajina a Ruska se za zprostředkování Spojených států sejdou v Abú Zabí k jednáním o ukončení války 10. a 11. listopadu. Oznámil to zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.

Třístranné americko-rusko-ukrajinské jednání v Abú Zabí bylo ohlášeno již dříve, termín byl ale dosud nejasný. Witkoff nyní oznámil, že tématem jednání v Abú Zabí budou „poválečné bezpečnostní dohody, deeskalace, humanitární opatření a ukončení války“.  

Ruské síly v noci na dnešek podnikly rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu v ukrajinské Dněpropetrovské, Charkovské a Vinnycké oblasti. Dnes ráno to na síti Telegram oznámilo ruské ministerstvo obrany. Gubernátor ruské Jaroslavské oblasti Michail Jevrajev informoval o ukrajinském úderu na rafinerii v Jaroslavli, při kterém utrpěli zranění dva zaměstnanci. 

Ruské ministerstvo obrany k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvedlo, že tato zařízení „dodávala elektřinu vojensko-průmyslovému komplexu a ozbrojeným silám Ukrajiny“. Ministerstvo dále sdělilo, že dalším cílem byla přístavní zařízení a plavidla v jihoukrajinské Oděské oblasti, i tyto cíle prý byly vybrány kvůli jejich vojenskému využívání.

Zástupci Spojených států se tento týden v Bruselu na pracovní úrovni setkají s představiteli Francie, Německa, Británie, Evropské unie a NATO, jednat budou o Ukrajině a evropské bezpečnosti. V noci na dnešek o tom s odvoláním na své americké zdroje informovala agentura Reuters. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a evropské země kvůli ruské agresi navyšují investice do své obrany.

Tématem jednání budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, budoucí evropská bezpečnostní struktura a také hospodářská podpora poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc. 

Rusko chystá nový rozsáhlý útok na Ukrajinu, který zaměří především na energetickou infrastrukturu a logistiku, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj.

Verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o okamžitém návratu ruských týmů na turnaje Mezinárodní hokejové federace (IIHF) nového kouče české reprezentace Zdeňka Motáka rozesmutnil. Novinářům dnes na srazu národního týmu v Praze řekl, že je připravený plně respektovat jakékoliv rozhodnutí svazu.

Arbitráž rozhodla, že se ruští hokejisté mohou ihned vrátit na mezinárodní scénu, ačkoliv jejich země už čtvrtým rokem pokračuje v invazi na Ukrajině. „Je mi z toho smutno,“ řekl Moták.

Počet obětí ruského útoku na obec Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 24, uvedla ukrajinská záchranná služba. Šéf oblastní správy Mychajlo Semikin dříve uvedl, že 27 lidí se pohřešuje. Několik lidí je podle ukrajinských činitelů zraněných.

Dnešní ruské útoky leteckými pumami zabily v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti 18 lidí, dalších pět osob zranily, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Údery podle něj mířily na školu používanou k humanitárním účelům, kde lidé dostávali pomoc. Na místě jsou záchranáři, pátrání po lidech pokračuje, uvedl prezident.

Rusko po několikadenním lokálním příměří obnovilo útoky na jihoukrajinské město Cherson. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Klid zbraní v uplynulých dnech platil v souvislosti s evakuací civilistů a doručením humanitární pomoci do Moskvou okupovaného města Olešky. Ráno zasáhl ruský dron zdravotnické zařízení v Chersonu, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko na platformě Telegram. Úder podle něj poškodil budovu, nikdo nebyl zraněn.

Podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a možné členství v Evropské unii budou patřit k hlavním tématům summitu prezidentů visegrádské čtyřky, který začne ve středu ve slovenském Trenčíně.

Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, pozvána je také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Pražského hradu chce Pavel zdůraznit, že Evropa musí být součástí mírových jednání s Ruskem a že debatu o ukončení války musí doprovázet jednání o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání.

Ruská armáda podle účtu Visegrád24 na síti X zasáhla dronem nemocnici v centru ukrajinského Chersonu, a to první den po skončení místního příměří. Útok poškodil několik místností a vnitřní vybavení zdravotnického zařízení.

Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš odmítají návrat ruských hokejistů na mezinárodní šampionáty, dokud trvá válka na Ukrajině. „Souhlasím s tím, že politika se nemá míchat do sportu, ale tohle rozhodnutí do toho tu politiku vnáší,“ řekl Babiš po jednání vlády. Podle něj by návrat ruských reprezentantů vytvářel dojem, že válka a zabíjení jsou normální. „Takový návrh odmítáme,“ dodal. Pavel zase uvedl, že ruští sportovci by neměli startovat pod svou vlajkou, protože tím reprezentují i ruský režim.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) připomněl, že rozhodnutí sportovní arbitráže CAS nezavazuje Česko k tomu, aby ruským sportovcům umožnilo vstup na své území. Nadále totiž platí vládní nařízení z roku 2023, které zakazuje udělování víz ruským reprezentacím.