Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Ukrajinský dronový útok zasáhl civilní minibus nedaleko obce Soldatskoje v ruské Belgorodské oblasti, na místě zemřeli muž, žena a malý chlapec, sdělil na platformě Telegram gubernátor Šuvajev. Ukrajinskou armádu obvinil z úmyslného úderu na vozidlo, kde se nacházeli obyčejní lidé.

Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast zabil tři civilisty včetně dítěte, uvedl gubernátor. Ukrajinští činitelé hlásí tři zabité při ruských útocích.

Počet obětí ruského leteckého útoku na vesnici Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40.

Ukrajinská policie dnes publikovala záběry z osobní kamery jednoho z policistů, které ruský útok v pondělí zabil. Zachycují poslední okamžiky před dalším ruským úderem na místo. Agentura Reuters píše, že záběry ověřila.

Jsou na nich vidět trosky zničené budovy po úvodních útocích a několik lidí včetně žen v civilním oblečení, kteří stojí před vchodem do krytu. Po varování z vysílačky, že vesnici ohrožují letecké pumy, lidé - včetně policisty s kamerou - spěchají do podzemí.

Delegace z Ukrajiny, Německa, Francie, Británie, USA a zástupci NATO a Světové banky diskutovali v Bruselu o poválečné obnově Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Madridu na jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími lídry v rámci summitu hlav států Latinské Ameriky.

„Jsme Španělsku vděční za poskytnutou pomoc. Připravují se další podpůrné kroky,“ napsal na sociální síti X.

Britský labouristický premiér Andy Burnham uvedl, že porážka Republikánské strany v amerických volbách v polovině funkčního období amerického prezidenta by měla svět přimět k jednotě v boji proti krizi spojené s rostoucími životními náklady. Tu podle něj přiživují konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. „Prezident Trump výsledky uznal a věřím, že svět má nyní příležitost sjednotit se kolem otázky, která se týká nás všech: životních nákladů,“ řekl Burnham. Dodal však, že taková jednota není možná, „dokud zůstává nevyřešen konflikt na Blízkém východě, stejně jako konflikt na Ukrajině, který vyvolalo Rusko“.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že ze strany USA bude pokračovat podpora Ukrajiny. „Pokud jde o Ukrajinu, jsem mírně optimistický v tom, že v Kongresu nyní proběhne více diskusí - a to i napříč oběma stranami - o tom, co lze společně podniknout na podporu Ukrajiny. Domnívám se, že v této otázce během volební kampaně delší dobu váhali,“ řekl Wadephul novinářům v Berlíně.

Počet obětí pondělního ruského útoku na centrum humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Už třetí den pokračují pátrací a záchranné práce na místě ruského úderu na školu v Komyšuvaše,“ napsal ukrajinský prezident. Ruské letecké pumy v obci, která leží poblíž frontové linie, v pondělí zasáhly budovu školy. Bylo to v době, kdy si do ní lidé přišli pro humanitární pomoc.

Útoky, které v noci na dnešek ukrajinská armáda podnikla na Krymu, způsobily na poloostrově okupovaném Rusy rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny. Informuje o tom projekt The Insider. Bez zásobování vodou zůstaly desítky měst a okresů, problémy byly ve veřejné dopravě.

Ukrajinské útoky způsobily poruchy na hlavních rozvodných sítích. Krymská vodárenská společnost oznámila, že kvůli přerušení dodávek elektřiny do čerpacích stanic zůstali zcela nebo částečně bez vody obyvatelé například Jevpatorije nebo Kerče. V Simferopolu voda tekla jen několik hodin ráno a dopoledne a pak poteče zase až večer. V Sevastopolu a Simferopolu se zastavil provoz trolejbusů, v Jevpatorii nevyjely tramvaje. Omezený je také provoz příměstských vlaků.

Ukrajina musí zrychlit tempo reforem, pokud chce splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028, uvedla dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí. Kyjev by se přitom mohl v přístupových jednáních fakticky oddělit od Moldavska, s nímž dosud postupoval souběžně. Moldavsko totiž v procesu přistoupení postupuje rychleji, vyplývá ze zprávy.

Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.

Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.

Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina podle Evropské komise ukazují, že odhodlání k reformám přináší konkrétní pokrok na cestě k členství v Evropské unii. Vyplývá to z každoročního souboru zpráv o rozšíření EU, který dnes komise zveřejnila a který hodnotí pokrok jednotlivých kandidátských zemí za uplynulý rok a stanovuje priority pro další reformy. Podle EK přináší nynější přístupový proces více výsledků než kdykoli za posledních 20 let a jednání s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi postupují nevídaným tempem.

Podle polského premiéra Donalda Tuska vnímají Varšava a Praha válku na Ukrajině podobně, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. Uvedl to po setkání s českým předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Babiš uvedl, že Praha se bude zajímat například o to, jak Polsko řeší otázku protivzdušné obrany, kterou česká vláda vnímá jako prioritní. Podle něj by ČR a Polsko mohly zvážit i společné armádní nákupy, i když v minulosti nebyly tyto pokusy úspěšné. „Minimálně se o to pokusíme,“ uvedl Babiš.

„Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl Tusk s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.

Dobrovolníci v Česku vyrobili přes 8200 metrů čtverečních maskovacích sítí pro Ukrajinu. Iniciativa Motanka vznikla loni v listopadu při Česko-ukrajinském centru Krajanka v Jablonci nad Nisou a postupně se rozšířila do dalších 14 míst v Česku. S příchodem zimy poptávka po sítích roste, Motanka se proto rozhodla uspořádat v sobotu 7. listopadu v Jablonci společné pletení. Zapojit se může každý, kdo chce pomoci, řekla dnes ČTK vedoucí komunitního centra Krajanka Veronika Iblová.

Maskovací sítě pomáhají ukrývat vojenskou techniku, vybavení i pozice před nepřátelským pozorováním. Jejich výroba je časově náročná a stojí především na dobrovolnické práci. S blížící se zimou výrazně roste poptávka zejména po bílých maskovacích sítích, které jsou potřebné v zasněženém terénu. „S příchodem zimy potřebujeme vyrobit co nejvíc dalších sítí. Proto pořádáme ‚Velké motání‘, na které zveme všechny, kdo chtějí pomoci,“ uvedl Tomáš Novotný z iniciativy Motanka.

Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách, které se konaly v polovině prezidentova funkčního období, ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.

„Prezident Trump zůstává ve funkci,“ připomněl Peskov. „Upřímně doufáme, že bude pokračovat ve svém mírotvorném úsilí,“ dodal mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

Moskvou dosazené úřady na okupovaném Krymu hlásí omezené dodávky elektřiny v důsledku havárie, která se stala mimo území poloostrova. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl dnes se svým protějškem Donaldem Tuskem mluvit také o situaci na Ukrajině. Na východě Polska jsou nasazené české armádní vrtulníky, které přispívají k ochraně vzdušného prostoru například proti dronům. Oba státy jsou také členy koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu. ČR se ale nezúčastní společného cvičení jednotek některých zemí koalice, které se uskuteční v Polsku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách

„Za významný osobní přínos humanitární podpoře Ukrajiny, za aktivní lidskoprávní a charitativní činnost zaměřenou na záchranu ukrajinských dětí, občanů, lidí zasažených ruskou agresí, lidí nezákonně a násilně vysídlených z území Ukrajiny pod dočasnou ruskou okupací,“ píše se v dekretu o vyznamenání pro Trumpovou.

Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) odhalily skupinu, jejíž členové poskytovali výhody vysoce postaveným činitelům orgánů činných v trestném řízení za to, že mohli nerušeně provozovat podvodná call centra a další nelegální podniky. Dnes o tom na telegramu informoval protikorupční úřad a dodal, že další podrobnosti zveřejní později.

Zasažen byl podle šéfa tamní vojenské správy Tarase Pastucha také energetický objekt v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny. V Oděské oblasti Rusové útočili na energetické i civilní cíle, napsal náčelník tamní vojenské správy Oleh Kiper. Bylo zasaženo obchodní centrum a obytná oblast, nikdo však nebyl zraněn. V Dnipropetrovské oblasti jsou po útocích ruských dronů dva ranění, informoval šéf tamní vojenské správy Oleksandr Hanža.

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.

Dvoudenní setkání prezidentů zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, dnes večer začne společným kulturním programem za účasti hlav států. Na summit je pozvána také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mezi hlavní témata mají patřit podpora Ukrajiny, rozšiřování Evropské unie a dostupnost energií.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Po dlouhé době opět přímá jednání Ukrajinců a Rusů? Za ukrajinskou stranu by měli do Bílého domu 5. listopadu podle ruskojazyčné služby BBC dorazit mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec. Za Rusko se schůzky zúčastní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.

V Německu byl dnes zatčen turecký občan kvůli podezření, že se podílel na zářijovém žhářském útoku na stanici satelitní služby Starlink, informovalo podle agentury DPA státní zastupitelství ve Stuttgartu. Muž je obviněn z přípravy teroristického trestného činu, podle policie právě on útok poblíž Varšavy, při němž nebyl nikdo zraněn, zorganizoval.

Muž, jehož věk úřady nezveřejnily, byl zatčen dnes nedaleko Stuttgartu v okrese Reutlingen. Už v polovině října byli v Německu zatčeni dva další turečtí občané, o jejichž vydání požádalo Polsko. Třetí podezřelý podle policie tyto dva navedl, aby s další, nyní vyšetřovanou, osobou odcestovali do Polska a stanici zapálili.

Žhářský útok v obci Wola Krobowska poblíž Varšavy na stanici Starlink se odehrál 23. září. Stanice, která zůstala po požáru v provozu, zajišťuje přístup k internetu v Polsku včetně spojení s Ukrajinou. Polská vláda již dříve naznačila, že za incidentem by mohly stát ruské zpravodajské služby.

Bývalá mluvčí Volodymyra Zelenského byla obviněna z vlastizrady v době stanného práva. „Bezpečnostní služba a generální prokuratura v nepřítomnosti oznámily podezření Julii Mendelové, která se zabývá informační a podvratnou činností proti Ukrajině,“ hlásí ukrajinská kontrarozvědka SBU. 

„V důsledku komplexních opatření a příslušných prověřování bylo zjištěno, že Mendelová ve svých veřejných prohlášeních a příspěvcích na sociálních sítích diskredituje Ukrajinu na mezinárodní scéně a také ospravedlňuje kremelský režim a totální válku, kterou proti našemu státu rozpoutal. Vzhledem k tomu, že se dotyčná osoba nachází mimo Ukrajinu, probíhají komplexní opatření k jejímu postavení před soud.“

Již šest evropských zemí ohlásilo bojkot případných zápasů s ruskými hokejisty na mistrovství světa. Po Finsku, které své rozhodnutí oznámilo v pondělí, dnes záměr nenastoupit proti sborné na mezinárodních turnajích zveřejnily Švédsko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko a také Česko.

Norové v prohlášení uvedli, že hrát proti Rusku považují za současné situace za bezpečnostní riziko pro hráče i realizační tým. Švédové zdůraznili, že jejich postoj se nemění a je pevný - s Ruskem hrát nebudou. Dánové a Lotyši ocenili společný postoj několika zemí.

Všechny země se připojily k Finům, kteří bojkot vyhlásili v pondělí v reakci na páteční verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle něhož se ruské týmy mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní scénu. I nadále trvají na tom, že Rusko má být ze soutěží vyloučeno, dokud bude pokračovat válka na Ukrajině.

V Bílém domě se ve čtvrtek z popudu americké první dámy Melanie Trumpové setkají představitelé Ruska a Ukrajiny. Trumpová promluví o příměří v ukrajinských Oleškách, které zprostředkovala.

V tiskové zprávě to uvedl Bílý dům, podle něhož bude událost mimořádným okamžikem v amerických dějinách.

Počet obětí pondělního ruského vzdušného útoku na centrum humanitární pomoci v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl na 31, oznámil dnes šéf oblastní vojenské správy Mychajlo Semikin. Dříve během dneška informoval o 29 smrtelných obětech, 48 pohřešovaných a pěti zraněných.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Berlína. S německým kancléřem Friedrichem Merzem chce projednat nadcházející rozhovory s Ruskem nebo protivzdušnou obranu. Oznámil to na síti X.

Zelenskyj po příletu do německé metropole uvedl, že bude jednat s Merzem, německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Zúčastní se také Berlínské bezpečnostní konference, která se koná dnes a ve středu.

„Klíčovými otázkami je naše diplomatická koordinace - přičemž před námi jsou důležité schůzky - posílení naší protivzdušné obrany a podpora našeho energetického sektoru,“ napsal ukrajinský prezident k hlavním tématům dnešních rozhovorů.

Evropská komise pořádá ve středu v Bruselu jednání o Ukrajině, kterého se zúčastní zástupci Spojených států, Ukrajiny a klíčových evropských spojenců, oznámila dnes mluvčí EK Paula Pinhová. Rozhovory by se podle ní měly zaměřit na rekonstrukci Ukrajiny. Mluvčí neupřesnila, kdo do Bruselu přicestuje za americkou stranu. Komise podle ní nemá informace, že by se měl jednání zúčastnit přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je nyní na návštěvě Berlína.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že polské složky v noci na dnešek zabránily pokusu o provokaci na hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí.

„Krátce po půlnoci jsem dostal hlášení od pohraniční stráže, že na polsko-ruské hranici je pozorován znepokojivý pohyb,“ uvedl Tusk v příspěvku na sociální síti X. „Zmobilizovali jsme naše síly a účinně jsme zabránili pokusu o provokaci,“ dodal.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni.

Jednání Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí bude 10. a 11. listopadu, oznámil Witkoff

Termín trilaterálního jednání podle ruské agentury TASS potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl, že vrchním vyjednavačem na ruské straně bude poradce prezidenta Vladimira Putina Vladimir Medinskij, který vedl ruské delegace na mírových jednáních ohledně války na Ukrajině již dříve. Na dotaz, zda se Putin plánuje s delegací před odjezdem sejít, Peskov odpověděl, že zatím nejsou konkrétní plány, ale že většina členů delegace dostává instrukce od prezidenta pravidelně.

Ruské útoky v noci na dnešek zasáhly nemocnici ve městě Charkov, v důsledku čehož bylo zraněno 73 lidí, informovala ukrajinská generální prokuratura. Útoky v Dnipru na jihovýchodě země také poškodily nemocnici a další zdravotnické zařízení, napsal šéf tamní oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Zásah nemocnice podle něj nikoho nezranil, v dalších částech města ale kvůli útokům jeden člověk zahynul.

Bomba v Charkově zasáhla průchod mezi nemocničními budovami a poškodila jedno z oddělení, fasádu a okna. Také byla poškozena laboratoř, další zdravotnické zařízení a okna deseti bytových domů v okolí, uvedla prokuratura. Mezi 73 zraněnými jsou pacienti, zaměstnanci nemocnice a také obyvatelé okolních budov. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova bylo 226 pacientů evakuováno do jiných nemocnic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Berlín. Oznámil to kancléř Friedrich Merz na podnikatelské konferenci v německé metropoli. Návštěva nebyla ohlášena předem, protože Německo utajuje návštěvy Zelenského do poslední chvíle z bezpečnostních důvodů, připomněly agentury.

Merz se dnes na konferenci v Berlíně nejprve zmínil o loňské návštěvě Zelenského v Bílém domě. „Hned po poledni bude tady se mnou, a to už bude situace trochu jiná,“ řekl poté šéf německé vlády podle agentury Reuters. Merz připomněl loňskou veřejnou roztržku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Zelenským v Oválné pracovně.

Počet obětí pondělního ruského vzdušného útoku na centrum humanitární pomoci v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl k dnešku na 29, oznámil šéf oblastní správy Mychajlo Semikin. Dodal, že dalších 48 osob je dál pohřešováno. Zraněných je pět.

Ruské letectvo svrhlo třítunové bomby na obec Komyšuvacha, která leží na hlavním silničním tahu jihovýchodně do Záporoží a severně od frontové linie. Zasáhlo budovu školy, kde byla podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského lidem rozdělována humanitární pomoc. První bomby ruská armáda podle něho svrhla na místo v době, kdy tam dorazili lidé, další dopadly o něco později na kryt, kde hledali bezpečí.

Borys Filatov, starosta Dněpru, který v noci na dnešek stal terčem ruských útoků, zveřejnil na svém telegramovém kanálu fotografii pacientůhospicu, které se dnes ráno stalo terčem ruského útoku.

„Chci, aby teď tyto fotky vidělo co nejvíce lidí. Hlavně politici a diplomaté.
Hlavně v zahraničí. Je to dněperský hospic. Jsou to staří smrtelně nemocní lidé. Je to ruská raketa...Celý svět to musí vidět.“ napsal na svém telegramu starosta města.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci bylo sestřeleno více než 850 dronů. „Během uplynulé noci zničily jednotky protivzdušné obrany 856 ukrajinských bezpilotních letounů,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany .

Zástupci Ukrajina a Ruska se za zprostředkování Spojených států sejdou v Abú Zabí k jednáním o ukončení války 10. a 11. listopadu. Oznámil to zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.

Třístranné americko-rusko-ukrajinské jednání v Abú Zabí bylo ohlášeno již dříve, termín byl ale dosud nejasný. Witkoff nyní oznámil, že tématem jednání v Abú Zabí budou „poválečné bezpečnostní dohody, deeskalace, humanitární opatření a ukončení války“.  

Ruské síly v noci na dnešek podnikly rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu v ukrajinské Dněpropetrovské, Charkovské a Vinnycké oblasti. Dnes ráno to na síti Telegram oznámilo ruské ministerstvo obrany. Gubernátor ruské Jaroslavské oblasti Michail Jevrajev informoval o ukrajinském úderu na rafinerii v Jaroslavli, při kterém utrpěli zranění dva zaměstnanci. 

Ruské ministerstvo obrany k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvedlo, že tato zařízení „dodávala elektřinu vojensko-průmyslovému komplexu a ozbrojeným silám Ukrajiny“. Ministerstvo dále sdělilo, že dalším cílem byla přístavní zařízení a plavidla v jihoukrajinské Oděské oblasti, i tyto cíle prý byly vybrány kvůli jejich vojenskému využívání.

Zástupci Spojených států se tento týden v Bruselu na pracovní úrovni setkají s představiteli Francie, Německa, Británie, Evropské unie a NATO, jednat budou o Ukrajině a evropské bezpečnosti. V noci na dnešek o tom s odvoláním na své americké zdroje informovala agentura Reuters. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a evropské země kvůli ruské agresi navyšují investice do své obrany.

Tématem jednání budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, budoucí evropská bezpečnostní struktura a také hospodářská podpora poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc. 

Rusko chystá nový rozsáhlý útok na Ukrajinu, který zaměří především na energetickou infrastrukturu a logistiku, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj.

Verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o okamžitém návratu ruských týmů na turnaje Mezinárodní hokejové federace (IIHF) nového kouče české reprezentace Zdeňka Motáka rozesmutnil. Novinářům dnes na srazu národního týmu v Praze řekl, že je připravený plně respektovat jakékoliv rozhodnutí svazu.

Arbitráž rozhodla, že se ruští hokejisté mohou ihned vrátit na mezinárodní scénu, ačkoliv jejich země už čtvrtým rokem pokračuje v invazi na Ukrajině. „Je mi z toho smutno,“ řekl Moták.

Počet obětí ruského útoku na obec Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 24, uvedla ukrajinská záchranná služba. Šéf oblastní správy Mychajlo Semikin dříve uvedl, že 27 lidí se pohřešuje. Několik lidí je podle ukrajinských činitelů zraněných.

Dnešní ruské útoky leteckými pumami zabily v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti 18 lidí, dalších pět osob zranily, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Údery podle něj mířily na školu používanou k humanitárním účelům, kde lidé dostávali pomoc. Na místě jsou záchranáři, pátrání po lidech pokračuje, uvedl prezident.

Rusko po několikadenním lokálním příměří obnovilo útoky na jihoukrajinské město Cherson. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Klid zbraní v uplynulých dnech platil v souvislosti s evakuací civilistů a doručením humanitární pomoci do Moskvou okupovaného města Olešky. Ráno zasáhl ruský dron zdravotnické zařízení v Chersonu, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko na platformě Telegram. Úder podle něj poškodil budovu, nikdo nebyl zraněn.

Podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a možné členství v Evropské unii budou patřit k hlavním tématům summitu prezidentů visegrádské čtyřky, který začne ve středu ve slovenském Trenčíně.

Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, pozvána je také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Pražského hradu chce Pavel zdůraznit, že Evropa musí být součástí mírových jednání s Ruskem a že debatu o ukončení války musí doprovázet jednání o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání.

Ruská armáda podle účtu Visegrád24 na síti X zasáhla dronem nemocnici v centru ukrajinského Chersonu, a to první den po skončení místního příměří. Útok poškodil několik místností a vnitřní vybavení zdravotnického zařízení.

Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš odmítají návrat ruských hokejistů na mezinárodní šampionáty, dokud trvá válka na Ukrajině. „Souhlasím s tím, že politika se nemá míchat do sportu, ale tohle rozhodnutí do toho tu politiku vnáší,“ řekl Babiš po jednání vlády. Podle něj by návrat ruských reprezentantů vytvářel dojem, že válka a zabíjení jsou normální. „Takový návrh odmítáme,“ dodal. Pavel zase uvedl, že ruští sportovci by neměli startovat pod svou vlajkou, protože tím reprezentují i ruský režim.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) připomněl, že rozhodnutí sportovní arbitráže CAS nezavazuje Česko k tomu, aby ruským sportovcům umožnilo vstup na své území. Nadále totiž platí vládní nařízení z roku 2023, které zakazuje udělování víz ruským reprezentacím.

Ukrajina a Rusko se dohodly, že nezveřejní přesný počet lidí evakuovaných z okupovaných Olešek. Podle stanice BBC to oznámil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Americká první dáma Melania Trumpová, která pomohla vyjednat dočasné příměří, přitom uvedla, že město opustilo téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová ale odhaduje, že evakuovaných bylo výrazně méně než 750. Podle ní několik z 25 připravených autobusů odjelo prázdných a přesný počet cestujících nikdo neevidoval. Lubinec také uvedl, že se podařilo zachránit 105 domácích zvířat včetně čtyř papoušků.

Ruské útoky na ukrajinské podniky a dopravní infrastrukturu zvyšují závislost Kyjeva na zahraniční finanční pomoci. Podle analýzy Bloomberg Economics, o níž informoval server Kyiv Independent, by ukrajinská ekonomika letos mohla poprvé od roku 2022 klesnout.

Ukrajinská centrální banka už zhoršila svůj výhled z růstu o 1,8 procenta na pokles o 0,4 procenta. Analytici upozorňují, že pokračování obrany proti ruské invazi v roce 2027 bude stále více záviset na včasné a dostatečné západní podpoře.

Ruští sportovci by podle prezidenta Petra Pavla neměli až do konce války na Ukrajině startovat na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou. „Já si skutečně nemyslím, že by na mezinárodních fórech, na mistrovstvích Evropy, světa, měli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi, tedy tento režim, a tím mu vlastně dělají i nějakou reklamu,“ řekl dnes novinářům.

Reagoval tak na rozhodnutí sportovní arbitráže CAS, která umožnila návrat ruských hokejových týmů na mezinárodní šampionáty. Pavel připustil, že zákaz může být vůči samotným sportovcům nespravedlivý.

Největší ruský poskytovatel internetu Rostelekom plánuje kvůli hrozbě ukrajinských dronových útoků budovat podzemní datová centra. Podle listu Vedomosti mají být chráněna také záložním ukládáním dat a rozmístěním infrastruktury na různých místech.

Server Meduza připomíná, že ukrajinské útoky v říjnu zasáhly datová centra technologických společností Yandex a Sberbank. Poškození tehdy způsobilo výpadky některých služeb včetně internetového bankovnictví.

Prezident Petr Pavel podporuje zapojení Česka do záruk za plánovanou evropskou půjčku Ukrajině ve výši přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). „Znáte můj dlouhodobý názor, že podpora Ukrajiny není věcí filantropie, ale je to věcí našeho národního zájmu, nejenom bezpečnostního, ale i ekonomického. A z toho důvodu jsem pro to, abychom Ukrajinu podpořili i garancí za půjčku v rámci Evropské unie,“ řekl dnes Pavel novinářům.

Podle serveru Politico se evropské státy snaží na půjčce dohodnout do konce roku, česká a slovenská vláda ale už dříve naznačily, že se na ní nechtějí podílet. Pavel dodal, že s premiérem Andrejem Babišem dnes o této otázce nemluvil.

V případě, že se Evropa jednoznačně nezapojí se svými požadavky do jednání o míru na Ukrajině, může se stát, že se Rusko se Spojenými státy a Čínou dohodnou "o nás bez nás", řekl při odchodu z dnešního jednání vlády prezident Petr Pavel. V současnosti podle něj existuje okno příležitosti, kdy by bylo možné se do jednání zapojit, mohlo by se ale uzavřít při snahách najít úplně jednotnou pozici všech evropských zemí.

Italská premiérka Giorgia Meloniová nehodlá měnit svou podporu Ukrajiny, přestože jí kvůli tomu mohou ubývat voliči. Připustila, že její postoj může mít politické náklady i mezi částí jejích vlastních příznivců. „Nepodporuji Ukrajinu jen kvůli Ukrajincům. Dělám to kvůli Itálii,“ uvedla podle účtu NOELreports na sociální síti X.

Meloniová argumentuje tím, že mezinárodní uspořádání, v němž rozhoduje pouze vojenská síla nejsilnějších států, není v národním zájmu Itálie. Podporu Ukrajiny tak zdůvodňuje také bezpečnostními a strategickými zájmy vlastní země.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že odhalila výbušniny ukryté v brýlích pro operátory dronů. Podle ní měly být určeny ruským vojákům a jejich nasazení mohlo způsobit smrt člověka, který by si brýle nasadil. Z přípravy útoků FSB obvinila ukrajinské tajné služby.

Na podezřelé zásilky se přišlo poté, co jeden z vojáků ve Volgogradské oblasti nechal zkontrolovat dvoje brýle, které dostal od dobrovolníků. Rentgen podle FSB odhalil, že místo chladicích systémů obsahují podomácku vyrobené výbušné zařízení. Další podobné brýle pak údajně zajistili i v jiných ruských regionech.

Podle FSB se ukrajinští agenti vydávali za zástupce humanitárních organizací a kontaktovali ruské dobrovolníky prostřednictvím anonymních účtů na sociálních sítích. Ruská tajná služba případ vyšetřuje jako přípravu teroristického útoku. Server The Kyiv Post připomněl, že ukrajinská vojenská rozvědka měla podobnou operaci provést už loni v lednu a únoru. Tehdy údajně utrpělo zranění osm ruských vojáků.

Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.

Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.

Estonsko vyhostilo ruského občana Leonida Karabeškina, kterému zároveň zakázalo vstup do schengenského prostoru. Podle estonské bezpečnostní služby KAPO měl vazby na ruské zpravodajské služby a osoby působící v jejich zájmu. Vyhoštění mělo zabránit činnosti, která podle estonských úřadů ohrožuje bezpečnost země i Evropy.

Mluvčí KAPO uvedla, že Karabeškin pravidelně cestoval do Ruska, kde se setkával s lidmi napojenými na ruské tajné služby. Někteří z nich jsou podle ní na sankčních seznamech Evropské unie a Ukrajiny. Informoval o tom estonský veřejnoprávní server ERR.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rotaci vojáků a přeskupování sil během příměří za běžnou praxi. Podle něj lze předpokládat, že stejně postupovala i ukrajinská armáda. Podrobnosti o aktivitách ruských jednotek ale podle svých slov nezná.

Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se během příměří podařilo do Olešek dopravit potřebnou humanitární pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová následně uvedla, že se s Trumpovou dohodla na pravidelném dovozu humanitární pomoci do města každý měsíc.

Francouzský deník Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že příměří dojednaly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které spolu komunikují kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání podle listu trvala několik měsíců a humanitární operaci organizovali ombudsmani obou zemí. Zprostředkování bylo veřejně prezentováno jako úspěch Melanie Trumpové.

Kybernetické útoky zasáhly v neděli varovné aplikace na Ukrajině i v Rusku. Ukrajinská aplikace rozesílala falešná varování před jaderným a chemickým útokem. V jedné ze zpráv se například psalo, že na Ukrajinu letí ruská raketa Orešnik. Ukrajinské letectvo následně uvedlo, že aplikace se stala terčem nepřátelského vlivu. Její provoz úřady dočasně pozastavily a pracují na obnovení.

Falešné zprávy se objevily také v ruské aplikaci, která podle tamního ministerstva pro mimořádné situace čelila masivnímu kybernetickému útoku. Uživatelé ve všech ruských regionech dostali varování, že na zemi míří jaderné hlavice, a výzvu, aby se zásobili jídlem a na tři týdny se ukryli ve sklepích. Podle partyzánské skupiny Ateš za útokem stáli proukrajinští hackeři.

Slovensko se připojilo k mezinárodní koalici, která usiluje o návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska nebo nuceně přesunutých na Ruskem okupovaná území. Oznámilo to slovenské ministerstvo zahraničí. Vláda Roberta Fica přitom dosud čelila kritice, že se jako jediná země Evropské unie do koalice nezapojila.

Bratislava změnu postoje oznámila po říjnovém summitu EU, jehož účastníci vyzvali k bezpečnému a bezpodmínečnému návratu všech nezákonně deportovaných a přemístěných ukrajinských dětí. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl, že ochrana dětí patří mezi priority země. Koalice vznikla v únoru 2024 a po vstupu Slovenska má 53 členů. Z členských zemí EU v ní nyní chybí už jen Maďarsko.

Ukrajina je připravena na měsíc zastavit útoky na ruské ropné rafinerie, pokud jí Spojené státy po stejnou dobu zajistí dodávky střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici Fox News. Dodal, že Kyjev je za rakety ochoten zaplatit, nemusí je získat pouze jako vojenskou pomoc.

Zelenskyj představil také další možnost dohody: pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajina zastaví útoky na ruské cíle. Podle prezidenta by takové příměří v oblasti energetiky mohlo platit pro obě strany.

V ukrajinském Izjumu v Charkovské oblasti zahynul jeden člověk při ruském útoku na čtyřpodlažní obytný dům. Další tři lidé utrpěli zranění, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. V celé oblasti je po ruských útocích podle dostupných údajů celkem 22 raněných a jeden mrtvý.

Počet zraněných v Oděse mezitím stoupl na pět. Ruské útoky tam kromě obytných budov poškodily také sklady, administrativní objekty a energetické zařízení, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. V Kyjevské oblasti byl při ruském útoku zraněn jeden muž a poškozen objekt energetické infrastruktury.

Ukrajinské síly v noci podle serveru The Kyiv Independent zasáhly také ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Telegramový kanál Astra upřesnil, že mohlo jít o dispečerskou stanici Samara poblíž obce Prosvet, která slouží jako důležitý uzel pro přepravu nafty ropovody. Ruské úřady zásah nepotvrdily, místní obyvatelé ale podle Astry hlásili výbuchy a kouř v okolí stanice.

Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu využily příměří v okupovaných Oleškách k posílení svých pozic. Během klidu zbraní rotovaly vojáky, rozmístily podél silnic protidronové vybavení a zintenzivnily zásobování municí. Informoval o tom účet NEXTA s odkazem na ukrajinské velení.

Ruská armáda přišla za posledních 24 hodin podle ukrajinského generálního štábu o dalších 2500 vojáků a 936 dronů. Ukrajinci také hlásí zničení 46 dělostřeleckých systémů, sedmi obrněných vozidel a jednoho tanku.

Celkové ruské personální ztráty od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 tak podle ukrajinských údajů dosáhly přibližně 1,59 milionu vojáků. Vyplývá to z pravidelné denní bilance ukrajinského generálního štábu.

Ukrajinské síly v noci na pondělí podle zdrojů serveru The Kyiv Independent zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Rusko mezitím útočilo na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. V samotné Oděse jsou po útocích čtyři zranění a poškozené byly také dvě obytné budovy, uvedl šéf městské vojenské správy v Oděse Serhij Lysak.

V Charkovské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, včetně tříleté dívky, oznámila tamní prokuratura. Další dva zraněné hlásí Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci zneškodnilo 154 ze 193 ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že sestřelilo 212 ukrajinských dronů.

V moskevském muzeu, které kdysi poskytovalo přístřeší důkazům stalinských represí, se přes obrazovku míhaly poklidné rodinné výjevy, zatímco vypravěč vychvaloval pokojnost života v Sovětském svazu před druhou světovou válkou. Muzeum, které má připomínat genocidu sovětského lidu, vytlačilo cenami ověnčené Muzeum dějin gulagu a jeho hrozivou výstavu osvětlující zabíjení a uvězňování milionů lidí během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina, napsala agentura AFP.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je podobná kritika dějin Ruska považována za nevlasteneckou. Zmizela z učebnic i z veřejného narativu. Kreml místo toho začal hrůzy stalinské doby důrazněji přehlížet. Diktátora rehabilitoval a po celé zemi vztyčuje jeho sochy a busty. Muzeum dějin gulagu bylo dočasně uzavřeno v roce 2024 kvůli nařčení z nedodržování předpisů požární bezpečnosti. Jeho výstavu podle průvodce v novém muzeu přesunuli do skladu.

Spojené státy navrhly při zářijových jednání v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny. Napsal to dnes The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů ze Spojených států, Ukrajiny a dalších evropských zemí. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele.

Ukrajinská aplikace, která předává civilnímu obyvatelstvu varování před údery ze vzduchu, čelila v neděli kybernetickému útoku. Podle agentur to sdělilo ukrajinské vojenské letectvo. Úřady pozastavily fungování aplikace, která se stala klíčovým nástrojem pro informování civilistů. Jiné prostředky pro varování obyvatel ale fungují podle úřadů normálně.

V oblasti kolem Ruskem okupovaného ukrajinského města Olešky skončilo ve 22:59 místního času (21:59 SEČ) lokální příměří, které bylo vyhlášeno 27. října. Podle agentury AFP, která se odvolává na vysokého představitele ukrajinského prezidentského úřadu, Rusko odmítlo příměří prodloužit.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Lotyšsko dnes zaznamenalo krátké narušení svého vzdušného prostoru poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem. Kvůli incidentu armáda vyzvala obyvatele v oblasti, aby kvůli své bezpečnosti zůstali uvnitř budov. Informovala o tom agentura Reuters.

„Informujeme vás, že ve vzdušném prostoru hrozí nebezpečí. Pokud zaznamenáte nízko letící nebo podezřelý objekt, nepřibližujte se k němu,“ uvedla lotyšská armáda na síti X. Asi o 30 minut později oznámila, že neidentifikovaný objekt lotyšský vzdušný prostor opustil a že nebezpečí pominulo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN Türk uvedl, že je otevřený hypotetické schůzce s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, pokud ji turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dokáže zařídit.

V západoukrajinské Vinnycké oblasti dnes při ruském útoku zemřeli dva lidé, z toho jedno dítě, oznámily místní úřady. Statisíce domácností se ocitly bez dodávek elektřiny.

Podle šéfky vojenské správy Natalje Zabolotné zabil výbuch mezi studentskou ubytovnou a školou ve městě Kozjatyn u Vinnycje ženu a 13letou dívku. Čtyři lidé včetně tří dětí jsou zraněni.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že při prověřování informací poskytnutých Spojenými státy v souvislosti s hrozbou teroristického útoku v parku Caricyno zatkla v Moskvě nezletilého mladíka. Uvedla to ruská státní agentura TASS, která se odvolává na prohlášení služby.

Velvyslanectví USA v Moskvě v sobotu vydalo varování před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. FSB následně uvedla, že na hrozbu reaguje.

Ukrajinská armáda v říjnu způsobila Rusku nejvyšší lidské ztráty od začátku války. O život přišlo nebo bylo těžce zraněno na 54.400 vojáků ruských sil, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj minulý měsíc rovněž osvobodila více území, než se Rusku podařilo obsadit.

Papež Lev XIV. vyjádřil naději, že evakuace civilistů z Olešky v Chersonské oblasti povedou k novým mírovým iniciativám. Papež to zmínil po nedělních modlitbách ve Vatikánu.

„V těchto dnech proběhla humanitární akce ve prospěch civilního obyvatelstva ve městě Olešky. Doufám, že spolupráce mezi stranami, která umožnila toto nezbytné gesto lidskosti, zvýší touhu po dialogu a povede k novým, konkrétním mírovým iniciativám.“

Příští kolo rozhovorů o urovnání konfliktu na Ukrajině by se mělo v první fázi uskutečnit v třístranném formátu, a to mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy. Podle agentury Interfax to dnes řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov. Na otázku, zda by do jednání mohl být zapojen některý z evropských států, nepřímo odpověděl, že v počáteční fázi nikoliv.

„S Američany máme pracovní kontakty. Je proto samozřejmě logické, aby se alespoň první kola jednání konala v třístranném formátu,“ citovala Ušakova agentura TASS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v důsledku ruských úderů v neděli večer zůstaly statisíce rodin bez elektřiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že evakuovaní z města Olešky dorazili na Ukrajinu ve včerejších odpoledních hodinách.

Ukrajinská média mezitím informovala o útoku na „ropnou rafinerii v Kstovu“. Tu označila za jednu z největších rafinerií v Rusku, která produkuje paliva a maziva. Rafinerie v Kstovu patří druhému největšímu ruskému ropnému koncernu Lukoil a řadí se mezi deset největších v Rusku.

Při dronovém útoku asi 400 kilometrů východně od Moskvy byl dnes zasažen průmyslový podnik, uvedly ruské úřady. Gubernátor Nižněnovgorodské oblasti Gleb Nikitin informoval o masivním útoku dronů, při kterém průmyslový podnik v Kstovském okrese utrpěl značné škody. O jaký typ podniku jde, Nikitin neupřesnil. Útok podle něj přišel v sobotu večer a v noci na dnešek, zničeno při něm bylo více než 100 dronů. Oběti hlášeny nejsou.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Rubio s Lavrovem mluvil na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny předních ekonomik světa G20 v americké Atlantě. Rubio na tiskové konferenci zdůraznil, že v rámci dvoudenního setkání ministrů zahraničí G20 neměl s Lavrovem žádné oficiální jednání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o nadcházejících třístranných jednáních o míru mezi vyjednavači USA, Ukrajiny a Ruska. Jednání by se měla uskutečnit na začátku listopadu a Kyjev by rád do diskuse o ukončení války, která trvá již pátým rokem, zapojil Evropu, případně i Turecko, napsala agentura Reuters.

Zelenskyj se podle svých slov rovněž dohodl na tom, že Turecko zvýší svoji podporu ukrajinskému energetickému sektoru, který čelí intenzivním ruským útokům.

Při ruském útoku na Pavlograd byli zraněni tři lidé, včetně dvanáctiletého chlapce, uvedl předseda Dněpropetrovské regionální správy Oleksandr Ganža. Zranění se nacházejí v nemocnici. Informuje o tom ruskojazyčná BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.

Rusko opět prodloužilo zákaz vývozu nafty, který se vztahuje na výrobce tohoto paliva. Ruská vláda dnes podle agentury Reuters oznámila, že zákaz zůstane v platnosti až do konce ledna příštího roku. Dodala, že cílem opatření je zajistit stabilitu na domácím trhu s pohonnými hmotami.

Ruské rafinerie se letos staly častým terčem ukrajinských dronových útoků. Ruská vláda zakázala výrobcům vývoz nafty již v létě. Důvodem byl nedostatek pohonných hmot, který vedl k růstu jejich cen. Koncem září pak vláda tento zákaz prodloužila do konce října.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 31. 10. 2026.

Ruské drony v noci útočily na energetickou infrastrukturu. Přerušily tak dodávky elektřiny pro zhruba 280 000 ukrajinských rodin. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Gomel. Informovala o tom dnes podle Reuters běloruská státní tisková agentura Belta.

Evakuovaní obyvatelé, kteří chtějí na Ukrajinu, cestovali autobusy přes Krymský poloostrov do ruského města Anapa. Odtud pokračovali letadly do Běloruska a nyní se mají přesunout na Ukrajinu.

Rusko v noci na dnešek útočilo pomocí dronů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jeden člověk při útocích přišel o život a dva lidé byli zraněni. Na síti Telegram to uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža.

Rusko podle něj provedlo více než 20 dronových útoků. Údery poškodily infrastrukturu v Dnipru i dalších částech Dněpropetrovské oblasti. Zasáhly mimo jiné soukromý dům a blíže nespecifikovaný průmyslový objekt, plyne ze sdělení.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point našla způsob, jak provádět útočné mise v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, aniž by armáda byla závislá na satelitním spojení. Agentuře AP to v rozhovoru řekla generální ředitelka společnosti Iryna Terechová. Také uvedla, že nově vyvinutá taktická balistická střela by mohla pomoct při obraně ukrajinských měst.

Ukrajinská armáda je při svých operacích závislá na satelitní síti společnosti SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Rychlost služeb však byla tento měsíc více než týden omezená, což ovlivnilo nejen schopnost Kyjeva se bránit, ale také útočné operace. Drony při rychlosti přesahující 160 kilometrů v hodině ztrácely se sítí spojení. „Při sestrojování jsme to měli na paměti,“ uvedla Terechová k nedávným výpadkům, „Systémy Fire Pointu jsou navržené tak, aby dokázaly dokončit mise i bez satelitního spojení. Prioritou je navigace, která funguje bez jakéhokoliv vnějšího signálu,“ dodala.