Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!
Oblast kolem ukrajinského města Bachmut patří k nejhůře bombardovaným a nejhůře zasaženým válečným zónám na Ukrajině. Boje tam probíhají prakticky neustále. Ukrajinským policistům se přesto podařilo odtamtud zachránit osmiletého chlapce jménem Bohdan. Jeho tátu, maminku a nenarozeného sourozence zabilo ruské bombardování. Nebylo možné je ani pohřbít. Těla zůstala ležet na ulici. Bylo ale potřeba dítě z první linie bojů zachránit. Policisté riskovali život a nakonec dítě ze smrtelně nebezpečných podmínek odvezli. Na bezpečnějším místě se ho ujala jeho teta.
Ukrajinská policie obdržela naléhavou zprávu z města Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. To se nachází v přední linii bojů a ukrajinští vojáci tam takřka denně odrážejí útoky ruských Vágnerovců a dalších jednotek. Město navíc čelí ustavičnému bombardování.
Policistům volal muž s tím, že je potřeba evakuovat teprve 8letého chlapce, který se k němu uchýlil a kterému ruské bombardování zabilo oba jeho rodiče. Přestože cesty do města jsou zničené a samotné město smrtelně nebezpečné, na místo vyrazili policisté, záchranáři i pracovníci sociální služby.
Ukrajinská policie popsala, že zachránci museli jít kus cesty pěšky a obrněné vozidlo nechat za sebou. Jak vyšlo najevo, rodiče svěřili Bohdana známému a odjeli na pohřeb příbuzného. Právě tehdy je smrtelně zasáhly střepiny nepřátelské střely. Bohdanova máma byla v té době v 7. měsíci těhotenství. Nenarozené miminko nepřežilo. Těla zůstala ležet na ulici. Kvůli neutuchajícímu bombardování je nebylo možné ani provizorně pohřbít. Když se Bohdan doslechl o tragickém osudu svých rodičů, popadl kolo a vyrazil ze svého útočiště na místo tragédie. Tam byl konfrontován s nemilosrdnou pravdou, že je nyní sirotek.
Policistům se naštěstí podařilo hocha najít a evakuovat ho na bezpečnější místo. S uklidněním dítěte jim pomohl i jejich jezevčík Rem, který Bohdana alespoň na chvíli přivedl na jiné myšlenky. Chlapce, kterého zachránili, se nyní ujme jeho teta z bezpečnější oblasti, informovala ukrajinská policie.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou věnujete online zpravodajství z Ukrajiny. Pokračovat bude zase od rána, přejeme klidnou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy, aby co nejdříve pomohly uspořádat první společné jednání vyjednávacích týmů za plné účasti Evropy. Uvedl to po schůzce s americkými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem a evropskými bezpečnostními poradci.
Účastníci podle něj probírali možné podmínky a program takového jednání i bezpečnostní záruky, které by měly Rusko odradit od další agrese. „Musíme pracovat rychle,“ zdůraznil na sociální síti X Zelenskyj s tím, že užší spolupráce Ukrajiny, Evropy a USA zvyšuje šanci na skutečný pokrok v mírových rozhovorech.
Čína zpřísnila pravidla pro vývoz součástek používaných při výrobě ruských útočných dronů. Nová opatření platí od středy 18. listopadu a týkají se mimo jiné proudových motorů využívaných v dronech řady Geran, rádiových vysílačů a regulátorů otáček. Vývozci nyní musí pro vybrané komponenty získat povolení, informoval server Kyiv Independent.
Ukrajina rozhodnutí Pekingu uvítala, upozornila ale, že řada důležitých součástek ruských dronů omezením stále nepodléhá. Podle ukrajinského zmocněnce pro sankce Vladyslava Vlasjuka jde o první krok, Kyjev však očekává důslednou kontrolu vývozu.
Také Švédsko si předvolá ruského velvyslance kvůli čtvrtečním útokům na Kyjev. Oznámila to švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová poté, co došlo k výbuchu v blízkosti švédského velvyslanectví v ukrajinské metropoli.
Evropská unie si kvůli čtvrtečním ruským útokům na Kyjev předvolá ruského diplomatického zástupce při EU. Oznámila to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová poté, co ruské údery poškodily několik zahraničních ambasád v ukrajinské metropoli.
„Zatímco Putin kráčel po červeném koberci v Šen-čenu, ruské útoky zasáhly Kyjev,“ uvedla Kallasová na síti X. Připomněla, že diplomatické objekty chrání mezinárodní právo. EU podle ní také zvýší pomoc Ukrajině a tlak na Rusko, aby válku ukončilo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po skončení summitu koalice ochotných pokračoval v jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Podle Zelenského se zaměřili především na diplomacii, posílení ukrajinské protivzdušné obrany, finanční pomoc na příští rok a bezpečnostní záruky.
„Rusko ale zároveň nepolevuje v brutalitě svých útoků, a proto je důležité Ukrajinu nadále podporovat,“ uvedl Zelenskyj na síti X. Zdůraznil také, že Německo hraje klíčovou roli nejen v pomoci Ukrajině, ale i při mírových jednáních.
Rakouská ministryně zahraničí Meinlová-Reisingerová si kvůli poškození rakouského velvyslanectví v Kyjevě nechala předvolat ruského velvyslance. Stejně tak si ruského velvyslance předvolalo Nizozemsko poté, co budova nizozemského velvyslanectví v Kyjevě po dopadu střely utrpěla menší škody, píše Reuters.
Německo, Francie, Británie a Ukrajina vyzvaly Rusko, aby po celou zimu zastavilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Takzvané energetické příměří požadují ve společném prohlášení, které zveřejnily po čtvrtečním jednání koalice ochotných v Berlíně.
Lídři čtyř zemí zároveň vyzvali Moskvu k příměří v Černém moři, které by umožnilo vývoz potravin. Rusko také varovali před dalším zpřísňováním sankcí a zdůraznili, že o širší evropské bezpečnosti nelze jednat, dokud bude pokračovat ruská agrese proti Ukrajině.
Trump, Putin a Si Ťin-pching se ve společném prohlášení opřeli do Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle prezidentů USA, Ruska a Číny by soud ani další podobné instituce neměly zneužívat své pravomoci.
Právě Mezinárodní trestní soud přitom vydal zatykač na Putina v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Kritika soudu je součástí takzvané Mírové deklarace, kterou trojice prezidentů zveřejnila po čtvrtečním jednání v čínském Šen-čenu.
Německo, Británie, Francie a Ukrajina vyzvaly dnes ve společném prohlášení Rusko, aby zastavilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Takzvané energetické příměří by mělo podle nich trvat celou zimu.
Kancléř Friedrich Merz, premiér Andy Burnham a prezidenti Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj prohlášení zveřejnili krátce po konci berlínského jednání koalice ochotných, tedy čtyř desítek zemí podporujících Ukrajinu. Moskvu čtveřice také vyzvala k jednání o míru. Až po jeho dosažení se podle nich může jednat o širší evropské bezpečnosti.
Rusko plánuje v roce 2027 vydat na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů (zhruba 4,2 bilionu korun), tedy přibližně 35 procent federálního rozpočtu. Ruská Státní duma ve čtvrtek schválila ve druhém čtení návrh rozpočtu na roky 2027 až 2029. Výdaje na obranu mají oproti letošku vzrůst o 32 procent, informoval server Kyiv Post.
Na obranu a bezpečnost má dohromady připadnout 44 procent rozpočtu. Rusko přitom plánuje snížit výdaje na zdravotnictví o tři procenta, sociální podporu o šest procent a bydlení o osm procent. Rozpočet má i přes plánované zvýšení daní zůstat schodkový.
Při ruském dronovém útoku na Charkov ve čtvrtek vpodvečer utrpělo zranění sedm lidí, včetně třináctileté dívky a šestnáctiletého dospívajícího. Podle starosty Ihora Terechova dron zasáhl oblast poblíž zastávky veřejné dopravy v Saltivské čtvrti města. Útok poškodil také okolní obchody.
Český premiér Babiš v tiskové zprávě po jednání koalice uvedl, že Evropa musí hrát důležitou roli ve snaze ukončit válku na Ukrajině i v následné poválečné obnově země. „Mám dobrý pocit z toho, že jsme se setkali s americkými vyjednavači, kteří se snaží tu válku ukončit diplomatickou cestou. Ještě před několika měsíci byl mír sprosté slovo,“ uvedl.
Mírová jednání o Ukrajině by se mohla uskutečnit na neutrální půdě, například ve Spojených arabských emirátech, uvedl německý kancléř Friedrich Merz po jednání koalice ochotných v Berlíně. Rozhovorů by se podle něj měly účastnit Ukrajina, Rusko, Spojené státy i Evropa.
Evropu by na případných jednáních měly zastupovat Británie, Německo, Francie, Itálie a Polsko spolu se zástupci Evropské komise a Evropské rady. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že účast amerických představitelů na berlínském setkání dává naději, že se blíží skutečná mírová jednání.
Rakouský kancléř Christian Stocker odsoudil ruský útok na Kyjev, při kterém byla poškozena budova rakouského velvyslanectví. Na síti X uvedl, že telefonicky hovořil se zaměstnanci ambasády a nikdo z nich neutrpěl zranění.
„Je to naprosto nepřijatelné. Diplomatické mise jsou nedotknutelné a musí být vždy chráněny,“ zdůraznil Stocker. Zprávu o ohrožení rakouských diplomatů označil za šokující.
Prezident Donald Trump nechce uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině bez souhlasu Evropy, řekl americký vyjednavač Jared Kushner po jednání koalice ochotných v Berlíně. „Chce dosáhnout dohody s Evropou po svém boku,“ uvedl. Trump je podle něj také otevřený jednání o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Rusko podle Kushnera souhlasilo s jednacím formátem, jehož součástí budou i Evropané. Američtí vyjednavači nyní chtějí s Ukrajinou a evropskými partnery připravit společný návrh. Příští týden by podle něj měla proběhnout další výměna válečných zajatců. Zdroj: tisková konference koalice ochotných v Berlíně.
Británie dodá Ukrajině ve spolupráci s Norskem více než tisíc útočných dronů a také rychlé útočné čluny, oznámil britský premiér Andy Burnham. Spojence vyzval, aby před zimou pomoc Ukrajině zvýšili. „Budeme stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné,“ řekl.
Evropa je podle Burnhama připravena zapojit se do mírových jednání a má společný postoj. „Není na agresorovi v tomto konfliktu, aby stanovoval rozsáhlé bezpečnostní požadavky,“ prohlásil.
O ukrajinském území musí rozhodovat Ukrajina, zdůraznil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident Zelenskyj je jediný, kdo může rozhodovat o území Ukrajiny,“ řekl. Evropa podle něj musí mít slovo při jednání o své budoucí bezpečnosti. Doufá, že se k jednacímu stolu posadí Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Macron zároveň vyzval spojence, aby Ukrajině bez odkladu poskytli prostředky na obranu civilistů před ruskými raketami. Aby mohla jednat o míru z pozice síly, musí se podle něj dál umět bránit.
Ukrajina potřebuje před zimou posílit protivzdušnou obranu, řekl po berlínském jednání koalice ochotných prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj dál útočí na civilisty a infrastrukturu a odmítá návrhy na omezení útoků. Kyjev žádá další letouny schopné sestřelovat drony Šáhed. „Potřebujeme mít také časový rámec, kdy můžeme očekávat letadla,“ uvedl.
Zelenskyj vyzval také k většímu tlaku na Moskvu, aby mírová jednání neprotahovala. Evropa podle něj musí být u jednacího stolu. Za nejlepší dlouhodobou bezpečnostní záruku pro Ukrajinu i Evropu označil členství své země v NATO a EU.
Německý kancléř Friedrich Merz odmítl možnost mírového uspořádání na Ukrajině podle vzoru Jaltské konference z roku 1945, kdy si velmoci rozdělily sféry vlivu v Evropě. Dnešní setkání prezidentů USA, Ruska a Číny v Šen-čenu podle něj působilo spíše jako příležitost ke společnému fotografování.
Podle zdrojů agentury DPA se k jednání koalice ochotných v Berlíně prostřednictvím telefonu amerického zmocněnce Jareda Kushnera připojil také prezident Donald Trump. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham zároveň ujistili Ukrajinu, že ji budou podporovat tak dlouho, jak bude potřeba.
Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat. Po jednání více než čtyř desítek členů koalice v Berlíně to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Ukrajina musí podle Merze dostat silné bezpečnostní garance a koalice ochotných je připravena přispět k zajištění míru.
Maďarsko stáhlo svou námitku proti dalšímu postupu Ukrajiny a Moldavska v jednáních o vstupu do Evropské unie. Budapešť už neblokuje otevření posledních dvou ze šesti vyjednávacích okruhů, informoval server Kyiv Independent.
Okruhy se týkají mimo jiné zemědělství, energetiky a životního prostředí. Jejich formální otevření se očekává v prosinci, předtím jsou ale ještě nutné další schvalovací kroky.
Ruský útok na Kyjev poškodil také rakouské velvyslanectví, potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X. Poškození nizozemské ambasády oznámil už dříve.
„Putin se v Šen-čenu vydával za světového lídra. Ve skutečnosti je to mezinárodní zločinec a terorista,“ napsal Sybiha. Vyjádřil solidaritu s rakouskými diplomaty a vyzval mezinárodní společenství k důrazné reakci na ruské útoky.
Rusko si dnes předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě kvůli nedávnému rozhodnutí Finska zakázat ruským sportovcům vstup do země, dokud neskončí válka na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS s tím, že ruské ministerstvo zahraničí sdělilo Finsku, že Moskva nová omezení považuje za hrubou diskriminaci na základě státní příslušnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Finsko patří k předním podporovatelům Kyjeva. Kvůli ruské vojenské agresi se Finsko se sousedním Švédskem rozhodly vstoupit do Severoatlantické aliance.
„Dne 19. listopadu si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě Maarit Keitanenovou. Finské straně byl sdělen důrazný protest proti nedávnému rozhodnutí Helsinek zavést nová omezení pro vstup ruských občanů do země, a to včetně sportovců,“ citoval TASS vyjádření ruské diplomacie.
Evropská unie vyloučila osoby žijící v Rusku a organizace se sídlem v Rusku z programu Erasmus+ pro rok 2027. Podle nových pravidel Evropské komise se nebudou moci účastnit studentských ani akademických výměn.
Omezení se vztahuje také na stipendia Erasmus Mundus, která umožňují absolvovat magisterské studium na evropských univerzitách. Rozhodující je místo pobytu, nikoliv občanství. Výjimka se týká ukrajinských občanů žijících na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, uvedl server Novaya Gazeta Europe.
Výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou je v závěrečné fázi příprav a mohla by se uskutečnit v nejbližší době, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Zpravodajské služby obou zemí nyní ověřují seznamy zajatců. Podle dřívějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by se výměna mohla týkat 1200 až 1300 zajatců na každé straně, což by znamenalo největší výměnu od začátku války. Informoval o tom server Kyiv Post.
Při rozsáhlém ruském útoku na Kyjev zahynul v Podilské čtvrti osmadvacetiletý muž, informoval server Nexta. Trosky dronů dopadly také do areálu ukrajinského ministerstva zahraničí.
Útok poškodil také katedrálu svatého Vladimíra. Škody podle Nexty utrpěly také kulturní památky v historické rezervaci Starověký Kyjev.
Při ruských útocích na Kyjev byla lehce poškozena budova nizozemského velvyslanectví. Nikdo neutrpěl zranění, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X.
„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdůrazněji odsoudilo ruské útoky na zahraniční diplomaty,“ napsal Sybiha. Zároveň vyjádřil podporu nizozemským diplomatům a vyzval k důrazné reakci na ruské útoky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že koalice ochotných v Berlíně jedná o další podpoře Ukrajiny. Mezi hlavní témata patří co nejrychlejší poskytnutí 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun) od Evropské unie na pokrytí rozpočtových potřeb země.
Jedná se také o posílení protivzdušné obrany, dodávkách protiraketových střel na zimu a vývoji nových obranných prostředků ve spolupráci s Evropou. Podle Zelenského se řeší i diplomatické kroky k dosažení důstojného míru. „Děkuji všem, kteří posilují naši obranu a pracují na ukončení ruské války,“ napsal na síti X.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala rozporná vyjádření vládních politiků k plánovanému prodeji 16 českých letounů L-39 Skyfox Ukrajině. Podle ní nejde o dobrou ekonomickou diplomacii.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) možnost dodávky oznámil při návštěvě Ukrajiny, předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se proti ní ohradil a premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že jde o obchod soukromé společnosti Aero Vodochody.
Černochová přesto věří, že si politici spor vyjasní a všech 16 letounů nakonec na Ukrajinu odletí. Stroje by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.
Prezident Petr Pavel očekává, že ho premiér Andrej Babiš po návratu z jednání koalice ochotných v Berlíně seznámí se závěry rozhovorů s evropskými lídry. Na tiskové konferenci v Bartošovicích uvedl, že spolu o konkrétním postoji před cestou nemluvili.
„Já předpokládám, že mě o tom bude informovat, až se vrátí z tohoto jednání, protože je zřejmé, že oba dva, samozřejmě potom i ministři, bychom měli mluvit jedním jazykem,“ řekl Pavel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s partnery jednal o obraně proti ruským dronům a raketám, ochraně energetiky a infrastruktury i diplomatickém úsilí o ukončení války.
„Je důležité, aby dnešní jednání koalice ochotných a bilaterální schůzky s lídry přinesly výsledky. Další podpora je na cestě,“ napsal na síti X. Poděkoval také všem, kteří Ukrajině pomáhají.
Rusko od začátku války proti Ukrajině odložilo dokončení 294 velkých státních staveb za 9,5 bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 382 projektů se podle analýzy serveru The Moscow Times pravděpodobně ani nezačne stavět. Úřady jako hlavní důvod zpoždění nejčastěji uvádějí nedostatek peněz.
Mezi odloženými projekty jsou silnice, mosty, nemocnice, onkologická centra i průmyslové závody. Od začátku války se například posunulo otevření 43 nemocnic. Celková hodnota odložených a ohrožených projektů přesahuje 10,5 bilionu rublů, což podle serveru odpovídá přibližně půlročním ruským výdajům na válku.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie a ropnou infrastrukturu by mohly vést k dalšímu poklesu těžby ropy v Rusku, upozorňují analytici oslovení agenturou Reuters. Dronové údery podle agentury od konce října snížily objem zpracování ropy v ruských rafineriích až o 45 procent.
Přestože ruská těžba v říjnu podle Mezinárodní agentury pro energii vzrostla na 8,73 milionu barelů denně, analytici varují, že oživení nemusí vydržet. Další omezení ruské produkce by navíc mohlo zhoršit situaci na světovém trhu s ropou, který už ovlivňují výpadky dodávek z Íránu a problémy na námořních trasách.
Americký zmocněnec Jared Kushner označil dnešní jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem za velmi produktivní. Společně se Stevem Witkoffem německé představitele informovali o rozhovorech prezidenta Donalda Trumpa v Číně a nejnovějším vývoji mírových snah na Ukrajině.
USA podle Kushnera nadále koordinují svůj postup s Německem, Ukrajinou a dalšími evropskými partnery a připravují další kolo jednání o ukončení války.
Při ruských útocích na Ukrajinu v říjnu zahynulo 372 civilistů a dalších 1981 utrpělo zranění. Podle údajů OSN, na které upozornil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, se celkový počet civilních obětí a zraněných meziročně zvýšil o 95 procent.
Lubinec upozornil, že Rusko nadále útočí na civilisty a kritickou infrastrukturu. Podle něj se snaží připravit Ukrajince před příchodem zimy o elektřinu, teplo a vodu. Vyzval proto mezinárodní společenství k důraznějším krokům na ochranu civilního obyvatelstva.
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Ukrajině tvrdou odvetou za útoky na Krymský most. Podle něj jsou po těchto úderech vyloučené dohody o zastavení útoků na ukrajinskou energetiku. „Předpokládám, že naše odvetné kroky budou mnohem bolestivější,“ prohlásil na tiskové konferenci v Číně.
Na Krymském mostě se mezitím podařilo obnovit železniční dopravu na jedné ze dvou kolejí, oznámilo ruské ministerstvo dopravy. Ukrajinská strana uvedla, že při nočním útoku zasáhla železniční část mostu střelami Neptun.
V Berlíně začalo jednání koalice ochotných, kterého se účastní zástupci čtyř desítek zemí a delegace EU a NATO. Dorazil také český premiér Andrej Babiš.
Hlavními tématy budou podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho možnosti dosažení míru na Ukrajině a zajištění její podpory do té doby. Rutte zároveň uvedl, že nemá obavy z dnešní schůzky prezidentů USA, Ruska a Číny. „Je důležité, že se lídři setkávají. Je to normální,“ řekl.
Finský prezident Alexander Stubb a litevský prezident Gitanas Nauséda před jednáním upozornili, že Ukrajinu čeká těžká zima.
Ruská armáda zasáhla obytný dům v Izjumu na východě Ukrajiny. Zraněno bylo 14 lidí, včetně čtyř dětí, uvedl šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov.
Při ukrajinském dronovém útoku na ruský Kursk utrpělo zranění 11 lidí, oznámil gubernátor Alexandr Chinštejn. Drony poškodily mimo jiné školu, zdravotnické zařízení a obytné domy. Záchranáři z trosek jednoho z domů vyprostili dvanáctiletého chlapce.
Polský premiér Donald Tusk se ostře vymezil vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Reagoval přitom na vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa k šéfovi Kremlu.
„I kdyby Trump považoval Putina za svého přítele, neznamená to, že přítel mého přítele je také mým přítelem,“ prohlásil Tusk.
„Putin není náš přítel a nikdy jím nebude,“ zdůraznil polský premiér.
Podle Vladimira Putina Spojené státy na Rusko naléhaly, aby souhlasilo se zapojením evropských představitelů do jednání s Ukrajinou a USA. „Prostřednictvím diplomatických kanálů jsme doporučili Evropanům, aby přijeli do Moskvy. A potom rozhodneme, v jakém formátu se rozhovory uskuteční,“ řekl řekl po jednání v čínském Šen-čenu ruský prezident . Podle něj Moskva chápe, že probírat „otázky spojené s bezpečností v Evropě je bezpředmětné bez Evropanů“.
Rusko podle něj bere jako výzvu transformaci Evropské unie v „politicko-vojenský blok“. Za problém pak označil možnou vojenskou spolupráci mezi EU a Ukrajinou. Putin také zopakoval, že pro Moskvu je nepřijatelné rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině.
Německý kancléř Friedrich Merz ukončil jednání s americkými zmocněnci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Následně se sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Děláme vše pro to, aby byla přítomnost Evropy v jednacím procesu plnohodnotná a aby setkání měla výsledky,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Od 14:40 má začít společné jednání koalice ochotných.
Podle čínského prezidenta USA, Rusko a Čína sdílejí stejný pohled na zachování světového míru. Podle čínských médií se jednání prezidentů tří zemí zaměřilo na válku na Ukrajině, situaci na Blízkém východě či na Korejském poloostrově. Žádný z těchto konfliktů či situací napětí není ale v textu deklarace přímo zmíněn.
Američtí zmocněnci Jared Kushner a Steve Witkoff jednají v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem o Ukrajině. Kushner dopoledne na síti X napsal, že pro ně „je prioritou dále posílit naši úzkou koordinaci s Ukrajinou a Evropou a pracovat na jednotném postoji k základním prvkům trvalého míru na Ukrajině“.
Američané také chtějí v Berlíně připravovat program a formát dalšího kola mnohostranných jednání o ukončení války na Ukrajině. Těchto rozhovorů se dosud účastnili zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států, příště se k nim mají přidat evropští politici.
Ruské drony napadly Kyjev a okolí, kde zahynula jedna žena, informoval náčelník regionální vojenské správy Tymur Tkačenko.
Na dnešní berlínské setkání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, dorazí delegace 40 států. Doplní je představitelé Evropské unie a NATO, sdělil mluvčí německé vlády. Podle německých médií půjde o největší summit v Německu za posledních několik desítek let.
K jednání ostatní členy koalice společně pozvali německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham. Cílem je koordinovat další postup při podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi.
Do budovy kancléřství nejprve přijede americká delegace, v níž budou zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Následovat bude jednání ve formátu E3, který tvoří Německo, Francie a Británie, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poté dorazí další delegace a budou rokovat všichni přítomní zástupci koalice ochotných.
Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Plán Berlína počítá s vytvořením takzvané finanční rezervy (headroom) v dlouhodobém rozpočtu EU, což by znamenalo možnost získat pro Ukrajinu další prostředky nad rámec 100 miliard eur, které již navrhla Evropská komise. Tento mechanismus by umožnil budoucí financování, aniž by bylo nutné se zavazovat k obrovským - a politicky často těžko průchodným - výdajům předem.
„Financování Ukrajiny je předmětem sporů více než kdy dřív,“ řekl Politiku nejmenovaný unijní zdroj. Situace by se mohla přitom ještě zhoršit, pokud v dubnových francouzských prezidentských volbách zvítězí Le Penová z krajně pravicového hnutí Národní sdružení (RN).
Předseda ODS Martin Kupka dorazil do Kyjeva, kde společně s organizací Team 4 Ukraine předal místním hasičům pomoc za více než půl milionu korun. Na její pořízení přispěla také veřejnost.
„Přijeli jsme jim nejen předat tolik potřebnou pomoc, ale také osobně vyjádřit respekt a poděkování za jejich mimořádnou odvahu,“ napsal Kupka na síti X. Připomněl, že hasiči a záchranáři zasahují po každodenních ruských útocích, často s nasazením vlastních životů.
„Ukrajinci nebojují jen za svou zemi. Brání také bezpečnost celé Evropy, včetně nás,“ dodal s tím, že v pomoci Ukrajině chce pokračovat.
Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud, který uvalil zatykač na Putina kvůli invazi na Ukrajinu.
Po schůzce s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem nasedl Donald Trump do svého Air Force One. Ještě si však zapózoval fotografům...
Je škoda, že Evropa nemá svého zástupce na jednání mezi Sim, Trumpem a Putinem, uvedl Andrej Babiš před cestou do Berlína na setkání koalice ochotných.
Panika na okupovaném Krymu po poničení Kerčského mostu: Na poloostrově jsou dostatečné zásoby potravin, pohonných hmot a léků, ujišťují podle TASS ruské úřady. Přesvědčují tak obyvatelstvo, že není nutné horečně nakupovat. Od pátku mají osobní dopravu mezi Krymem a Ruskem zajišťovat trajekty, které budou zdarma.
Dva ruské bombardéry dnes proletěly identifikačním pásmem protivzdušné obrany (ADIZ) Tchaj-wanu, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo obrany agentura CNA. Vojenská letadla do ADIZ ostrova vstoupila na jihu v blízkosti města Tchaj-tung, obletěla Tchaj-wan podél východního pobřeží, načež pásmo opustila na severu u přístavního města Ťi-lung.
Podle údajů ministerstva se jednalo o bombardéry typu Tu-95. Do ADIZ ostrova vstoupily dopoledne místního času. ADIZ je pásmo kolem hranic, které může přesahovat. Státy v něm identifikují letouny pro potřeby obrany. CNA poznamenala, že dvě vojenská letadla proletěla obranným pásmem Tchaj-wanu také 17. listopadu, kdy mířila naopak ze severu na jih. Podle zahraničních médií téhož dne přistály dva ruské bombardéry Tu-95 ve Vietnamu.
Jednání v Šen-čenu mezi Sim, Trumpem a Putinem skončilo, tvrdí čínská státní média. Dnešní schůzka tří prezidentů trvala zhruba 90 minut.
Část Krymského mostu by mohla být zprovozněna za měsíc či dva, se zbytkem uvidíme, řekl agentuře TASS ruský vicepremiér Marat Chusnullin po dalším ukrajinském úderu.
Ukrajinské drony zaútočily na Tatarstán v Rusku. Cílem byly nádrže s ropou v Almeťjevsku na jihovýchodě regionu. Nálet se obešel bez mrtvých a raněných, uvedly místní úřady. „Díky automatickému hasicímu systému a dobře koordinovanému zásahu hasičů se podařilo zabránit velkému požáru,“ uvedla tisková služba šéfa Tatarstánu podle agentury Interfax.
Cílem náletu byla zřejmě přečerpávací stanice Kalejko společnosti Transněfť, která patří ke klíčovým uzlům systému ruských ropovodů, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na svědectví místních obyvatel na sociálních sítích. Svědci zaznamenali přinejmenším 16 silných výbuchů. Portál připomněl, že Ukrajinci znovu útočí na ruský petrochemický průmysl od konce října a během jediného týdne dokázali narušit fungování devíti největších ruských rafinerií.
Summit v Šen-čenu: Podle čínských médií jednání tří prezidentů předsedá Si Ťin-pching. Čínský prezident před začátkem setkání prohlásil, že jednání má průlomový význam. Podle něj by Čína, USA a Rusko měly spolupracovat při řešení globálních výzev. Si zároveň varoval před globálním chaosem, pokud větší země budou mezi sebou bojovat.
USA, Čína a Rusko mají „speciální zodpovědnost“ za otevřený dialog, který se týká celé planety, řekl na úvod schůzky Donald Trump. Podle něj cílem jednání by mělo být vytvoření „bezpečnější planety“. „Spojené státy, Rusko a Čína mají jedinečnou pozici pro jednání o snížení počtu jaderných zbraní,“ dodal americký prezident. USA a Rusko mají dva největší arzenály těchto prostředků na světě. Trump vyzval k potírání „jaderné proliferace“, tedy šíření jaderných zbraní či souvisejících materiálů nebo technologií, jak to podle něj Američané dělají v Íránu, proti kterému vedou válku.
„Naše tři státy mají společnou odpovědnost za udržení míru a stability,“ uvedl při zahájení jednání Vladimir Putin, který vede válku na Ukrajině. Podle něj Moskva, Washington a Peking mohou významně přispět ke globální stabilitě, pokud budou konstruktivně spolupracovat.
Na dnešní berlínské setkání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, dorazí delegace z 37 zemí. Doplní je představitelé Evropské unie a NATO. Podle německých médií se bude jednat o největší summit v Německu za posledních několik desítek let.
K jednání ostatní členy koalice pozvali společně německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham. Cílem je koordinovat další postup při podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi.
Program dnes odpoledne začne ve 13:00 příjezdem americké delegace, v níž budou zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Následovat bude jednání ve formátu E3, který tvoří Německo, Francie a Británie se zástupcem Ukrajiny. Jím bude s největší pravděpodobností prezident Volodymyr Zelenskyj. Následovat bude příjezd dalších delegací a jednání všech přítomných zástupců koalice ochotných.
V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů USA, Číny a Ruska, uvádí média. Očekává se, že budou jednat mimo jiné o válce na Ukrajině.
„Ukrajinské ozbrojené síly blahopřejí lisabonskému Mostu Vasca da Gamy k titulu nejdelšího mostu v Evropě!“, uvedl ukrajinský generální štáb na svém účtu na Telegramu. Jde o narážku na to, že se svými 19 kilometry byl dosud nejdelším evropským mostem ten přes Kerčský průliv, který Ukrajinci dnes opět zasáhli.
Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo dnes podle ruské služby BBC ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s Krymem, zaútočila již v úterý a vážně ho poškodila. Po úterním úderu na něm byla zastavena automobilová doprava.
O útoku na most v noci na dnešek nejdříve informoval šéf úřadů na Rusy okupovaném Krymu Sergej Aksjonov. „Všechny příslušné složky jsou na místě,“ napsal na Telegramu. Ministerstvo dopravy v Moskvě později uvedlo, že provoz vlaků po Krymském mostě je „dočasně přerušen“ a že odborníci vyhodnocují škody. Žádní zranění hlášeni nejsou.
Americký prezident Donald Trump se dnes po jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Před touto schůzkou řekl, že s ním chce řešit otázku Íránu včetně plného obnovení provozu lodí v Hormuzském průlivu či zvýšení odbytu americké zemědělské produkce v Číně, napsala agentura Reuters. Oba lídři na úvod prohlásili, že vztahy Washingtonu a Pekingu se zlepšují.
Trump uvedl, že očekává, že rozhovor s čínským prezidentem bude produktivní. Podle Trumpa on i Si „silně cítí“, že Hormuzským průlivem by měla znovu proudit ropa. Provoz touto námořní trasou je omezen od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Trump také řekl, že s čínským prezidentem chtějí přispět k ukončení války na Ukrajině. Ta by měla být tématem pozdější trilaterální schůzky Trumpa, Siho a ruského prezidenta Vladimira Putina.
Americký prezident Donald Trump se dnes sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně, informují tiskové agentury. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump na úvod jejich prvního setkání od loňského srpna. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov po skončení schůzky řekl, že prezidenti mluvili hlavně o Ukrajině. Setkání trvalo zhruba 40 minut, napsala agentura AP.
„Myslím, že z toho může vzejít spousta úžasných věcí, nebo alespoň začít, ale já myslím, že z toho vzejdou,“ řekl Trump před televizními kamerami na začátku neformálního jednání s Putinem. Řekl také, že oba „mají mnoho let skvělý vztah“. Ruský prezident mu sdělil, že je setkáním potěšen a poděkoval mu v angličtině, uvedla ruská agentura RIA.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou věnujete online zpravodajství z Ukrajiny. Pokračovat bude zase od rána, přejeme klidnou noc.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová se dnes v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.
Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.
"Tato investice podpoří dodávky prioritní munice s prodlouženým dostřelem a klíčové prostředky protivzdušné obrany včetně střel AIM-7, R-73 a R-27 s cílem pomoci Ukrajině bránit své obydlené oblasti, vojenský personál a kritickou infrastrukturu před ruskými vzdušnými útoky," uvedlo ministerstvo.
Ukrajinské pozice na bojišti jsou silné. Dnes to v pravidelném večerním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala agentura Reuters. Jako příklad zmínil pokračující obranu měst Dobropillja a Kosťantynivka v Doněcké oblasti, která se ruská invazní vojska snaží dobýt.
"Přestože se Rusové velmi intenzivně pokoušejí postoupit směrem k Dobropillji a Kosťantynivce, tak okupanty ničíme," řekl Zelenskyj.
Ukrajina a Rusko pokračují v jednáních o výměně vězňů, uvedl ukrajinský ombudsman. Se zprávou přichází ruskojazyčná BBC.
„Výměnné procesy musí probíhat podle transparentních kritérií. Pokud jde o množství, zatím neexistuje konečné číslo, ale mluvíme o více než tisíci zajatcích. V současné době to koordinujeme s ruskou stranou,“ uvedl ombudsman Dmitrij Lubinec.
Ukrajinská strana podle něj trvá na tom, aby přednost při výměně měli těžce nemocní, ženy a ti, kteří jsou nejdéle v ruském zajetí.
Pokud se nakonec bilaterální jednání mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem v Šen-čenu přece jen uskuteční, neočekávají analytici žádný zásadní průlom, a to navzdory bezprecedentnímu charakteru tohoto setkání, napsala AP. Trumpovi poradci přitom před cestou novinářům řekli, že válka nebude na pořadu jednání. Sám prezident ale v úterý prohlásil, že smrt desítek tisíc ruských vojáků každý měsíc vytvořila příležitost k vyřešení konfliktu.
Kreml popřel, že by měl ruský prezident Valdimir Putin na čtvrtek plánované širší jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k dnešnímu setkání Putina s Trumpem uvedl, že oba státníci spolu nevedli žádný významnější rozhovor.
Ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu APEC v Číně doprovází také důstojník s jaderným kufříkem. Na záběrech se jej na obsah černého zavazadla zeptal ruský novinář Jevgenij Popov a důstojník potvrdil, že jde o zařízení známé jako Čeget, uvedl účet Visegrád 24 na síti X.
Kufřík slouží ke komunikaci s vojenským velením v případě jaderné krize a podle bezpečnostních pravidel prezidenta běžně doprovází i při zahraničních cestách.
Evropská komise zřídila nový úřad, který má posílit vymáhání sankcí a zabránit jejich obcházení, zejména ze strany Ruska a Běloruska. Novým zvláštním zmocněncem EU pro sankce jmenovala švédského diplomata Larse Danielssona, který se funkce ujme 6. února 2027.
„Unijní sankce tvoří klíčovou součást naší reakce na ruskou válku proti Ukrajině,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Nový úřad má pomáhat členským státům s jednotným uplatňováním sankcí a odhalováním způsobů, jakými jsou obcházeny.
Zaměstnat Ukrajince jen na základě víza nestačí, upozornila ombudsmanka Eva Kostolanská. Zatímco držitelé dočasné ochrany mají volný přístup na pracovní trh, lidé s vízem za účelem strpění pobytu potřebují také povolení k zaměstnání od Úřadu práce. Zaměstnavatelé v tom ale podle ombudsmanky nemusí mít jasno.
Na problém upozornila ministerstvo práce a sociálních věcí, jak dnes na webu uvedla kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana. Výsledkem je nová informační stránka.
Americký prezident Donald Trump bude na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem samostatně. Informovala o tom agentura AP. Půjde o jejich první osobní rozhovor od loňského srpnového summitu na Aljašce, kde se jim nepodařilo dosáhnout dohody ohledně Ukrajiny.
Ukrajinská policie zadržela devatenáctiletou ženu podezřelou z otravy bývalého vojáka na objednávku ruské rozvědky. Za vraždu dvaatřicetiletého Kolumbijce měla dostat 1000 dolarů.
Podle vyšetřovatelů mu při setkání v Kyjevě přidala jed do alkoholu. Muž do hodiny zemřel. Žena měla následně natočit jeho tělo jako důkaz vykonané vraždy, uvedl server The Kyiv Independent.
Ukrajina bude potřebovat vojenskou podporu spojenců i po skončení války, upozornil generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu.
„Děláme vše pro to, aby mírová jednání byla úspěšná a abychom konečně dosáhli spravedlivého a trvalého míru,“ uvedl Rutte. Aby ale případný mír vydržel, musí být Ukrajina schopná se bránit nyní i v budoucnu. Podpora spojenců proto podle něj musí pokračovat nejen během letošní zimy, ale i v dalších letech.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching jednali v čínském Šen-čenu o ukončení války na Ukrajině. Podle serveru The Kyiv Independent to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Oba státníci se účastní summitu APEC, na který dorazil také americký prezident Donald Trump.
Počet obětí ruských útoků na Oděsu vzrostl na nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných. Ruské síly podle ukrajinských úřadů čtyřikrát zasáhly historické centrum města a poškodily tamní budovy.
Ukrajinský generální štáb zároveň potvrdil zásahy dvou ropných rafinérií v ruském Krasnodarském kraji. V Ilském byly podle něj zasaženy zásobníky ropy, v Afipském pravděpodobně zařízení na její zpracování. Obě rafinérie podle ukrajinské armády dodávají palivo také ruským jednotkám bojujícím na Ukrajině.
Ukrajina by měla novou půjčku od Evropské unie splácet až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace. Uvedl to eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Z navrhovaných 45 miliard eur má 25 miliard směřovat na obranu a 20 miliard na fungování státu.
Evropská komise chce také rozšířit možnosti využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku ke splácení půjček Ukrajině. Podle Dombrovskise země potřebuje další peníze mimo jiné kvůli sílícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu a narušování vývozu přes Černé moře.
Ukrajina a Dánsko budou spolupracovat na využití umělé inteligence v armádě. Ministři obrany obou zemí podepsali dohodu o záměru společně vyvíjet nové technologie s využitím zkušeností z ukrajinského bojiště.
Dánsko se zároveň připojí k ukrajinskému projektu Avengers Labs, který pracuje s pěti miliony snímků z bojů. Ty slouží k vývoji a zdokonalování umělé inteligence pro vojenské účely. Dánští odborníci budou moci systém využívat, aniž by měli přímý přístup k samotným datům, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruským sportovcům nebude umožněn vstup na území České republiky. Po dnešním jednání se zástupci hokejového svazu to České televizi (ČT) řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Sportovní arbitrážní soud koncem října rozhodl o návratu Ruska na světové šampionáty, cílem dnešního jednání bylo podle dřívějšího vyjádření svazu vyjasnit praktické uplatnění restrikcí při lednovém mistrovství světa žen do 18 let v Ostravě.
„Za mě se nic nemění. Existují tady nařízení vlády, usnesení vlády, které de facto zakazuje vydání víz k účasti ruských sportovců na našem mistrovství,“ řekl ČT Metnar. I kdyby podle něj ruští sportovci přicestovali s vízem z jiné evropské země, jejich vstup do ČR by umožněn nebyl.
Šéfka EK věří, že novou půjčku pro Ukrajinu podpoří všech 27 zemí EU. Ty, které odmítají vojenskou pomoc, se mohou zapojit jen do její civilní části.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s představiteli armády a zpravodajských služeb o bezpečnosti v Černém moři a na trasách pro vývoz obilí. Podle svého příspěvku na síti X dostal informace o ruských plánech a o tom, jaké další prostředky jsou potřeba k lepší ochraně lodí a přístavů.
„Hlavní prioritou je zajistit větší bezpečnost našich černomořských pobřežních měst a obcí,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina podle něj zároveň připravuje plán podpory zemědělců před příští osevní sezonou.
Ukrajinská armáda oznámila zásah dalšího mostu využívaného ruskými jednotkami, tentokrát přes řeku Severní Doněc v Luhanské oblasti. Rusové podle ukrajinského generálního štábu přes most přepravovali munici, palivo a vojenskou techniku na frontu. Ukrajinci také zasáhli opravárenskou základnu v ruské Kurské oblasti.
Generální štáb zároveň uvedl, že při útoku na letecký opravárenský závod v ruské Staré Russe 10. listopadu byly poškozeny tři vojenské transportní letouny. Jeden z nich, Il-76, měl utrpět zvlášť vážné škody. Letadla jsou podle ukrajinské armády dočasně vyřazena z provozu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové za návrh finanční pomoci Ukrajině ve výši až 45 miliard eur. Na síti X uvedl, že by tato podpora výrazně pomohla ukrajinské ekonomice, obraně i diplomacii.
„Silná podpora Ukrajiny je nejlepším signálem Rusku, že tato válka musí skončit,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil naději, že návrh Evropský parlament a Rada EU co nejrychleji schválí.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé společně setkali na summitu APEC v čínském Šen-čenu. Trump si při setkání potřásl rukou s Putinem za přítomnosti čínského prezidenta.
Trojice státníků má ve čtvrtek jednat mimo jiné o válce na Ukrajině a jaderných zbraních.
Ruské tajné služby údajně připravovaly na hranici s Polskem provokaci s velkým počtem obětí, z níž chtěly obvinit Ukrajinu. Plánované akci podle polského deníku Rzeczpospolita zabránily preventivní kroky polských zpravodajských služeb a armády.
Podle zdrojů deníku měli Rusové na přelomu října a listopadu připravovat útok v oblasti Kaliningradské oblasti tak, aby vina padla na Kyjev. Cílem mělo být zastavení západní vojenské pomoci, která na Ukrajinu proudí přes Polsko.
„Rusové počítali s velkým počtem obětí,“ uvedl jeden ze zdrojů. Polský ministr pověřený koordinací tajných služeb Tomasz Siemoniak potvrdil, že bezpečnostní složky přijaly preventivní opatření kvůli reálně vyhodnocené hrozbě. Podrobnosti ale odmítl sdělit.
Západní sankce nedokázaly zničit ruskou ekonomiku, prohlásil prezident Vladimir Putin na summitu APEC v Číně. Podle něj naopak přiměly Rusko zvýšit domácí výrobu a posílit technologickou nezávislost.
Putin zároveň kritizoval Evropskou unii, která podle něj ztrácí průmyslové kapacity a zaostává za konkurencí. Problémy evropského hospodářství přičítá mimo jiné odmítání levných ruských energetických surovin. Jeho vyjádření přinesla stanice CNBC.
Ukrajina při útoku na Krymský most nepotřebovala americké satelitní systémy Starlink ani Starshield. Listu The Times to řekl nejmenovaný ukrajinský důstojník, který se na operaci podílel. Ukrajinci podle něj využili vlastní technologii k přenosu signálu z dronů a navádění střel na konkrétní části mostu.
„Plánovali jsme to jako symbolické gesto před schůzkou Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga, abychom ukázali, že Putin je slabý,“ uvedl důstojník. Podle The Times se při útoku zřítila část silničního mostu do moře a trosky zablokovaly plavební kanál mezi Azovským a Černým mořem.
Ukrajina má do konce roku získat deset belgických stíhaček F-16 a dva francouzské letouny Mirage 2000-5F. Další vojenskou pomoc oznámili spojenci na úterním jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein v Bruselu.
Německo přislíbilo 300 milionů dolarů na nákup amerických zbraní, Norsko oznámilo pomoc v celkové výši zhruba 800 milionů dolarů. Británie poskytne 240 milionů liber na protivzdušnou obranu, Dánsko potvrdilo nový balík za 645 milionů eur a Nizozemsko zimní pomoc za 500 milionů eur.
„Naší největší prioritou pro tuto zimu je ochrana vzdušného prostoru. Rusko pokračuje ve vzdušném teroru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara. Podrobnosti o pomoci zveřejnilo ukrajinské ministerstvo obrany.
Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance Ozerova a podalo oficiální protest kvůli narušení svého vzdušného prostoru sedmi ruskými drony. Ty měly 17. listopadu přeletět i nad hlavním městem Kišiněvem, šest z nich se podle moldavských úřadů zřítilo na území země.
Kišiněv incident označil za porušení své suverenity a vyzval Moskvu, aby podobné akce zastavila. O protestu informoval na síti X Anton Geraščenko.
Slovenské plynárny SPP hledají alternativy k ruskému plynu, jehož dovoz má Evropská unie do konce roku 2027 ukončit. S polskou společností Orlen podepsaly memorandum o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Polsko.
Slovensko přitom nadále odebírá ruský plyn a proti unijnímu zákazu jeho dovozu podalo žalobu. Po zastavení tranzitu přes Ukrajinu na konci roku 2024 začalo Rusko dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země. Kapacita této trasy ale podle SPP nestačí.
Ruský útok na centrum Oděsy si vyžádal nejméně tři mrtvé a sedm zraněných, uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Lysak.
Na 12 vzrostl počet zraněných po útoku na tržiště ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, mezi nimi je i jedenáctiletý chlapec. Jedna žena je ve vážném stavu, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
V Dněpropetrovské oblasti úřady hlásí dalších devět zraněných, z toho šest v Dnipru a tři v Pavlohradu.
Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027, oznámila dnes v Bruselu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur určený Ukrajině na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
Ruská armáda zaútočila na tržiště ve městě Zlatopil v Charkovské oblasti. Zraněno bylo nejméně 11 lidí, včetně jedenáctiletého chlapce, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na místě začaly hořet prodejní stánky.
Podle starosty Mykoly Bakšejeva útok zasáhl také energetické zařízení a centrum města. Čtyři zranění jsou podle jeho informací ve vážném stavu. Chlapec utrpěl zranění střepinou, lékaři ji odstranili a dítě už propustili domů.
Ukrajinská armáda při operaci Vivaldi nasadila do bojů proti Rusům ozbrojené roboty a drony. Pozemní roboti útočili na ruské pozice, zatímco menší skupiny vojáků postupovaly vpřed pod ochranou dronů. Ukrajincům se podle jejich velení podařilo získat zpět 277 kilometrů čtverečních území a překazit ruský pokus o obklíčení města Slovjansk.
Operace, která probíhala od jara do října, podle agentury Reuters ukázala, jak mohou moderní technologie pomoci ukrajinské armádě vyrovnat se s nedostatkem vojáků. Ukrajinští velitelé ale připouštějí, že podobně náročnou akci by bylo obtížné zopakovat.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa po příletu do čínského Šen-čenu osobně přivítal prezident Si Ťin-pching. Oba státníci se na letišti objali a zazněla americká hymna. Ve čtvrtek je čeká společné jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, při kterém chtějí řešit mimo jiné válku na Ukrajině a omezení jaderných zbraní.
„Očekávám, že trojstranné jednání mezi vůdci Ruska, Číny a Ameriky bude velmi užitečné,“ prohlásil Putin na summitu APEC.
Na tanker Gas Husky u bulharského pobřeží Černého moře podle kapitána zaútočily čtyři drony. Loď 17. listopadu krátce po půlnoci zmizela z radarů a ráno vyslala nouzový signál. Nacházela se asi 90 kilometrů od bulharského města Bjala, uvedl na síti X Anton Geraščenko.
Na pomoc vyrazily dva bulharské vojenské letouny a vrtulník. Všech 19 členů posádky se podařilo zachránit.
Ukrajinský generální štáb zařadil Kerčský most mezi ruské ztráty za posledních 24 hodin. V dnešním přehledu uvádí také 1970 ruských vojáků, 34 dělostřeleckých systémů a 1223 dronů.
Od začátku invaze podle Kyjeva dosáhly ruské personální ztráty přibližně 1,63 milionu. Ukrajinská armáda upozorňuje, že údaje se stále ověřují.




















