Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!

Česko se připojilo k francouzské iniciativě o evropské bezpečnosti, oznámil premiér Andrej Babiš na summitu EU v Dublinu. Deklarace zdůrazňuje, že o bezpečnosti Evropy musí rozhodovat sami Evropané a že ukončení války na Ukrajině se neobejde bez souhlasu Kyjeva. Babiš zároveň odmítl spojovat finanční pomoc Ukrajině s příštím dlouhodobým rozpočtem EU.

Ukrajina má podle Babiše zájem o další české letouny L-39 Skyfox, Česku naopak nabízí zapojení do dronové iniciativy. Premiér o spolupráci jednal ve čtvrtek s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Při dronovém útoku na průmyslový podnik v Samarské oblasti přišli o život čtyři lidé, uvedl gubernátor regionu. O jaký podnik jde, nezveřejnil.

Rusko nemůže rozhodovat o tom, kdo se za Evropu zúčastní případných mírových jednání o Ukrajině, uvedla Kallasová v reakci na výhrady Moskvy proti ní.

Bývalý mluvčí ukrajinského expremiéra Mykoly Azarova Sergej Zavorotnyj přežil výbuch auta v Moskvě. Podle předběžných informací explodovala nálož nastražená pod sedadlem řidiče. Zavorotnyj měl podle zprávy výboru amerického Senátu z roku 2020 působit jako důstojník ruské zahraniční rozvědky SVR a podílet se na ruských vlivových operacích.

Lídři Evropské unie se stále neshodují, kdo bude Evropu zastupovat na mírových jednáních o Ukrajině. Podle serveru Politico se rozdělili nejméně do tří táborů.

První podporuje předsedu Evropské rady Antónia Costu, který má díky své funkci mandát zastupovat členské státy. Druhý tvoří Francie a Německo, které se zdráhají přenechat svá místa u jednacího stolu zástupcům Bruselu. Třetí tábor prosazuje šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou, jejíž tvrdý postoj vůči Rusku ale některým diplomatům vadí. Costa se podle Politica zatím jeví jako nejpřijatelnější kandidát.

O evropském zastoupení dnes jednají lídři na neformálním summitu v Dublinu.

Česko by mohlo Ukrajině dodat první čtyři letouny L-39 Skyfox už v roce 2027, dalších osm pak o rok později. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Financování prvních čtyř strojů je podle něj již zajištěné. Česko se s výrobcem Aero Vodochody dohodlo, že ukrajinskou zakázku upřednostní. Dodávky však ještě závisejí na získání vývozních licencí pro některé zahraniční součástky. Letouny by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.

Premiér Andrej Babiš se příští čtvrtek 19. listopadu zúčastní jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně. České televizi to potvrdily české velvyslanectví v Německu a Úřad Vlády.

Koalice ochotných sdružuje státy, které podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi a připravují bezpečnostní záruky pro případ ukončení války. Další jednání skupiny oznámil začátkem listopadu německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Na jihu Moskvy explodovalo osobní auto, jehož řidičem měl být bývalý mluvčí ukrajinského expremiéra Mykoly Azarova Sergej Zavorotnyj. Muž utrpěl zranění a skončil v nemocnici, informovala ruská agentura TASS. Jeho totožnost zatím není oficiálně potvrzená. Podle ukrajinských zdrojů Zavorotnyj dlouhodobě šíří protiukrajinskou propagandu. Příčinu výbuchu vyšetřují ruské úřady.

Evropská unie by měla do jednoho až dvou týdnů rozhodnout, kdo ji bude zastupovat na mírových jednáních s Ruskem. Před dnešním neformálním summitem EU v Dublinu to uvedl irský premiér Micheál Martin. Podle něj je už jasné, že Evropa bude u jednacího stolu. Český premiér Andrej Babiš by chtěl o evropském vyjednavači rozhodnout ještě dnes, Martin ale upozornil, že kvůli neformálnímu charakteru summitu konečné rozhodnutí padnout nemusí.

Evropská aliance zpravodajských agentur (EANA) vyloučila ruskou státní agenturu TASS kvůli ruské invazi na Ukrajinu a omezování svobody médií v Rusku. Na zasedání na Kypru návrh ukrajinské agentury Ukrinform podpořilo 19 z 20 přítomných členských agentur, jedna se zdržela. TASS měla členství pozastavené od roku 2022. O její definitivní vyloučení se asociace pokoušela už dvakrát, dosud ale návrh nezískal potřebnou většinu.

Ukrajinské úřady hlásí po nočních ruských útocích nejméně pět mrtvých. Dva lidé zahynuli v Sumské oblasti na severovýchodě země, dva v Oděse a jeden v Záporoží. V Kyjevě ruský útok zasáhl nemocnici. Vojenská správa Sumské oblasti ve čtvrtek pozdě večer informovala, že ruské drony zabily dva muže ve věku 47 a 57 let. Zasáhl je bezpilotní letoun typu FPV, když byli u motocyklu. „Ruské drony každý den útočí na civilní dopravní prostředky,“ uvedl velitel vojenské správy Oleh Hryhorov. Dodal, že nejhorší je situace v místech u hranic s Ruskem. Zopakoval, aby lidé uposlechli úřady a z příhraničí se evakuovali.

V Záporoží ruská armáda podle úřadujícího šéfa oblastní vojenské správy Mychajla Semikina zasáhla obytnou čtvrť. „Bohužel zemřel 17letý chlapec,“ uvedl. Z trosek záchranáři vyprostili čtyři lidi včetně desetiletého chlapce. Všech se ujali zdravotníci.

Kanál Exilenova+ uvádí, že dnešní útok na volgogradskou rafinérii byl nejméně třináctý od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Tento kanál také poznamenal, že ukrajinská armáda v poslední době zřejmě změnila taktiku při útocích na ruské rafinérie. Nad každou z nich vysílá velký počet nepilotovaných letounů, které útočí na celou průmyslovou zónu, a ne pouze na její jednotlivá zařízení. Cílem je vyřadit rafinérie z provozu na co nejdelší dobu, píše Exilenova+.

Podle telegramového kanálu Astra patří zasažená rafinérie koncernu Lukoil a je jednou z největších v Rusku. Po nočním útoku v ní na několika místech hoří. Produkuje benzin, naftu, letecké palivo, mazut a další ropné produkty. Podnik zásobuje regiony na jihu Ruska. Už v noci se u čerpacích stanic ve Volgogradu vytvořily fronty.

Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno podle agentury TASS úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině.

„V důsledku útoku zločineckého kyjevského režimu jsou bohužel oběti mezi zaměstnanci jižní průmyslové zóny ve Volgogradu: čtyři zemřeli, dva jsou v nemocnici,“ oznámila správa Volgogradské oblasti.

Evropská unie od ledna do října dovezla ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) z Arktidy za zhruba 8,7 miliardy eur (211 miliard korun), což je o 21 procent více než za celý loňský rok. Informace vyplývá z dat, která zveřejnila německá ekologická organizace Urgewald ve své analýze.

Analýzu pro Urgewald vypracovala analytická a technologická společnost Kpler, podle které do přístavů EU dorazilo za prvních deset měsíců letošního roku 12,89 milionu tun LNG z ruského projektu Jamal. To bylo o 6,3 procenta více než ve stejném období loni. Evropská unie tak měla na vývozu plynu z tohoto projektu podíl 81 procent. Zásilku z Jamalu odebrala zhruba každých 1,7 dne.

Dva lidé zemřeli při ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti, dalších devět lidí utrpělo zranění při útocích v Rivnenské a Oděské oblasti. V noci na dnešek o tom informovaly ukrajinské úřady. V ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, při dronovém útoku zahynul jeden člověk a další čtyři byli zraněni, uvedli místní představitelé. Informoval o tom server BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na summitu v Dublinu setkal s českým premiérem Andrejem Babišem. Jednali spolu o hospodářské spolupráci, evropské integraci Ukrajiny a možnostech další české podpory napadené zemi. Zelenskyj po schůzce na sociální síti X ocenil rozhodnutí České republiky podpořit ukrajinské železnice dodávkou lokomotiv. Hovořil také o dopadech ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a logistiku.

Zelenskyj Babiše informoval o obtížné situaci v řadě ukrajinských měst a potřebách obnovy země. Jen za minulý měsíc podle něj Rusko zasáhlo 60 lokomotiv. Ukrajinský prezident poděkoval českému premiérovi za rozhodnutí podpořit ukrajinskou železniční společnost Ukrzaliznycja a vyjádřil naději, že obě země najdou nové formy spolupráce a podpory.

Evropští zástupci budou u vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Po dnešním setkání v Dublinu to uvedli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký vyslanec Jared Kushner, který spolu s kolegou Stevem Witkoffem do irské metropole dorazil z moskevského setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj řekl, že další jednání budou následovat, píší agentury AFP a Reuters.

„Nemůžeme uzavřít tuto dohodu, aniž by u vyjednávacího stolu byli Evropané,“ řekl Kushner po dublinském setkání. „Věřím, že jsme v situaci, kdy toho můžeme s prezidentem Putinem dosáhnout,“ dodal Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, k možnému dojednání míru v konfliktu, v němž Rusko v únoru 2022 na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu a obě strany stále vedou tvrdé boje a podnikají prakticky každodenní vzdušné výpady.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.

Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.

Ruští sportovci se nebudou moci účastnit sportovních soutěží ve Finsku ani v Norsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Vlády obou zemí rozhodly o zpřísnění vízových pravidel. Norsko opatření rozšíří také na běloruské sportovce a jejich doprovod. Finský zákaz začne platit 16. listopadu, norská opatření mají vstoupit v platnost v nejbližší době.

Ruský soud poslal na 12 let do vězení advokátku Mariji Bonclerovou, která obhajovala lidi v politických kauzách. Šestašedesátiletou právničku uznal vinnou z vlastizrady kvůli údajnému předávání informací ukrajinské tajné službě SBU, uvedl server RBK. Podle ochránců lidských práv přitom šlo o údaje veřejně dostupné v soudních záznamech. Bonclerová už dříve dostala pokutu za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Rozsudek zatím není pravomocný.

Summit Evropského politického společenství v Dublinu jasně podpořil Ukrajinu a zdůraznil potřebu společného postupu proti hybridním hrozbám. Na závěrečné tiskové konferenci to uvedl irský premiér Micheál Martin. Předseda Evropské rady António Costa zároveň představil hlavní priority mírových jednání: dosažení příměří, obnovení plavby v Černém moři a vytvoření podmínek pro mírovou dohodu.

Český premiér Andrej Babiš se dnes v Dublinu sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzka se uskutečnila na okraj summitu Evropského politického společenství. Babiš předem uvedl, že chce se Zelenským jednat především o vývoji mírových rozhovorů s Ruskem. Zároveň kritizoval dosavadní neúčast Evropy na jednáních a vyzval k určení společného evropského vyjednavače. Podrobnosti ze samotné schůzky zatím nezveřejnil.

Ruský prezident Vladimir Putin má příští týden jednat s Donaldem Trumpem o Ukrajině na summitu APEC v Číně. Podle agentury Reuters to uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov. Moskva zároveň při dnešním jednání s americkými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem odmítla další rozšiřování NATO a vyjádřila naději, že Evropa podpoří rozhovory o nové bezpečnostní architektuře.

České firmy by mohly dodávat součástky do ukrajinských jaderných elektráren. Na této možnosti už několik týdnů pracuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem. Havlíček to uvedl novinářům na závěr své podnikatelské mise na Ukrajině. Ukrajina podle něj hledá především technologie, turbíny a odborníky, aby posílila svou energetickou nezávislost na Rusku. Další podrobnosti ministr kvůli strategickému významu dodávek nesdělil.

Evropské země se zapojí do dalšího kola mírových jednání o Ukrajině. Po dnešní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě to podle agentury Interfax oznámil americký zmocněnec Steve Witkoff. „Jsou to naši partneři a je pro ně důležité, aby se zapojili,“ uvedl.

Jednání s Putinem, kterého se účastnil také Jared Kushner, podle Witkoffa přineslo pokrok. Podrobnosti ale nesdělil. Oba američtí vyjednavači následně odletěli do Dublinu, kde se mají setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Při údajném útoku ukrajinského dronu v ruské Belgorodské oblasti zahynula dvanáctiletá dívka. Bezpilotní letoun měl zasáhnout osobní automobil poblíž Belgorodu. Dívčina matka utrpěla vážná zranění, uvedl na telegramu gubernátor oblasti Alexandr Šuvajev. Belgorodská oblast ležící u hranic s Ukrajinou čelí dronovým útokům pravidelně. Ukrajinská armáda se k incidentu nevyjádřila.

Ukrajina obvinila Rusko, že chce navrhovanou humanitární misi v Kosťantynivce využít k vojenským účelům. Poradce ukrajinského prezidenta Dmytro Lytvyn upozornil, že při podobné operaci v okupovaných Oleškách Rusové podle něj pod záminkou humanitární pomoci vystřídali své vojáky a dopravili do oblasti vojenskou techniku. „Je jasné, co chtějí dělat v Kosťantynivce,“ uvedl Lytvyn. Dodal však, že je ještě potřeba vyjasnit podrobnosti.

Evropská komise připravuje pro Ukrajinu dalších 500 generátorů ze zásob evropského mechanismu rescEU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa ve společném prohlášení po setkání s Volodymyrem Zelenským v Dublinu zároveň podpořili dodávku čtyř plovoucích mostů z Norska a 200 autobusů. Oba představitelé také ocenili mírová jednání v Abú Zabí, která podle nich představují oživení mírového procesu. Zdůraznili, že EU se bude do jednání nadále zapojovat.

Evropská unie bude nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské agresi a pomůže jí také s poválečnou obnovou. Po dnešním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Dublinu to uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.

Ukrajinská kontrarozvědka zadržela vojáka podezřelého ze spolupráce s ruskou tajnou službou FSB. Podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU měl pomáhat připravit raketový útok s cílem zabít velitele jedné z ukrajinských výsadkových brigád. Podezřelého zadrželi v Mykolajivu ve chvíli, kdy se chystal Rusům předat souřadnice vojenského objektu, kde se měl velitel nacházet. Ruská rozvědka ho podle vyšetřovatelů získala prostřednictvím seznamovacích skupin na telegramu. Muži nyní hrozí doživotní vězení, informuje server Kyiv Independent.

Evropská unie připravuje další sankce proti Rusku. Už 22. balíček opatření by mohl být představen v prosinci, informuje NEXTA na síti X s odvoláním na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Brusel zároveň připravuje plán další finanční pomoci Ukrajině na rok 2027. Proti zapojení do dalšího financování se staví Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Česko. Slovenský premiér Robert Fico navíc pohrozil vetováním nového rozpočtu EU, pokud bude zahrnovat pomoc Ukrajině.

Ruští sportovci se nebudou moci účastnit akcí ve Finsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Finská vláda oznámila, že nebudou mít možnost získat víza.

Ukrajinská armáda tvrdí, že od 30. října zasáhla pět největších ropných rafinérií v Rusku. Podle generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil jde o rafinérie v Omsku, Kiriši, Rjazani, Nižním Novgorodu a Jaroslavli. Útoky mířily také na menší rafinérie v Novokujbyševsku a Saratově. Kyjev se tak podle svých slov snaží omezit dodávky paliva ruské armádě a připravit Moskvu o příjmy, z nichž financuje válku.

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil obnovením války, pokud by evropské země po uzavření míru vyslaly na Ukrajinu své vojáky. „Byli by pro nás legitimním cílem, což znamená, že válka by okamžitě vypukla znovu,“ prohlásil podle agentury TASS při dnešním jednání s americkými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu. Přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině označil za nepřijatelnou. Američtí vyjednavači podle agentury AFP zároveň Putina vyzvali, aby souhlasil se zapojením evropských zástupců do mírových rozhovorů.

Německý kancléř Friedrich Merz vidí v mírových jednáních Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí pozitivní signály. Podle něj má Evropa příležitost vytvořit ve spolupráci se Spojenými státy nové bezpečnostní uspořádání. Za důležité nyní považuje, aby Rusko souhlasilo s přímou účastí Evropy na jednáních.

Předseda Evropské rady António Costa na summitu v Dublinu uvedl, že se v příštích dnech ukáže, zda Moskva skutečně chce válku ukončit. Podle něj se Rusko dosud soustředilo především na eskalaci konfliktu a útoky na ukrajinské civilisty.

Ruský prezident Vladimir Putin umožnil sankcionované Moskevské úvěrové bance převzít akcie v hodnotě desítek milionů dolarů, které byly po ruské invazi na Ukrajinu zmrazeny v Británii. Podle agentury Bloomberg jde mimo jiné o cenné papíry společností Rosněfť a Gazprom, které drží zkrachovalá londýnská makléřská firma Sova Capital. Banka by tak mohla získat přístup k aktivům bez souhlasu britských správců a obejít západní sankce. Ti s převodem nesouhlasí a obrátili se na britské úřady.

Ruský útok naváděnými leteckými pumami na obec Balabyne v ukrajinské Záporožské oblasti zabil 99letou ženu a zranil 12letou dívku. Ta utrpěla zranění způsobená výbuchem a střepinové poranění stehna. Dívka je hospitalizovaná, její stav je uspokojivý, uvedl na Telegramu šéf oblastní vojenské správy Mychajlo Semikin.

Šéf NATO Mark Rutte ocenil mírová jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí, zároveň ale zpochybnil, zda má Moskva skutečný zájem válku ukončit. „Všechno závisí na Rusku,“ prohlásil dnes na summitu Evropského politického společenství v Dublinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k pokračování podpory Ukrajiny a zdůraznil, že Evropa si musí sama stanovit své bezpečnostní principy a podobu budoucího bezpečnostního uspořádání.

Premiér Andrej Babiš navrhl, kdo by mohl Evropu zastupovat při mírových jednáních s Ruskem. Představit si dokáže italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, polského premiéra Donalda Tuska, britského premiéra Andyho Burnhama či dánskou premiérku Mette Frederiksenovou. Za důležitou považuje také účast předsedy Evropské rady Antónia Costy. O konkrétních jménech by podle Babiše měli evropští lídři jednat v pátek na summitu EU v Dublinu, řekl dnes novinářům.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl uspořádat humanitární misi v ukrajinské Kosťantynivce. Návrh předložil při dnešním jednání s americkými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, píše agentura TASS. Mise by měla vycházet z nedávné operace v okupovaných Oleškách, kde místní příměří umožnilo evakuaci části obyvatel a dopravení humanitární pomoci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země, aby pozorně sledovaly jednání USA a Ruska o bezpečnostních zárukách. Podle něj se totiž netýkají pouze Ukrajiny, ale budoucí bezpečnosti celé Evropy. „Považujeme to za podivné,“ uvedl dnes na summitu Evropského politického společenství v Dublinu. Zdůraznil také, že Evropa musí být pevnou součástí mírových jednání, přestože zatím přímo u jednacího stolu není.

Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým omezováním satelitního systému Starshield, upozornil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině to zásadně komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, napsal na sociální síti X. Starshield je vojenskou verzí satelitního systému Starlink. Oba provozuje společnost SpaceX miliardáře Elona Muska.

„Naše jednotky bohužel už několik dní zaznamenávají zásadní narušování provozu Starshieldu nad územím Ukrajiny podél celé frontové linie a nad dočasně okupovaným územím Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj.

Výrobce letadel Aero dnes potvrdil zájem Ukrajiny o skyfoxy, využít by mohla cvičnou i bojovou konfiguraci strojů, řekl ČTK mluvčí Aera Lukáš Hora. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve středu při podnikatelské misi na Ukrajině oznámil možnost dodání 16 skyfoxů. Zmínil též, že čtyři skyfoxy už byly dříve potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších 12 strojů.

Evropa chce mít své místo u mírových jednání s Ruskem, nemusí to být jedna konkrétní osoba, ale je potřeba jasné vedení. Dnes to při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Dublinu prohlásil irský premiér Micheál Martin, který vrcholnou schůzku pěti desítek šéfů států a vlád a také zástupců mezinárodních institucí hostí.

Mírové rozhovory se snaží zprostředkovat Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve středu skončila dvoudenní trojstranná mírová jednání v Abú Zabí mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, která byla první od letošního února. Vyjednavači dohodli další rozsáhlou výměnu válečných zajatců. Všechny tři strany po jednání také hovořily o určitém pokroku, řada otázek, především územních, ale zůstává otevřených.

Dvě ženy zabily ranní ruské útoky na Ukrajinu, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální činitele. Jedna žena podle nich zahynula při ruském útoku na Kyjev, který zasáhl devítipatrový dům, další přišla o život při ruském útoku na Cherson. Ministerstvo obrany v Moskvě tvrdí, že v Kyjevě ruská armáda zasáhla objekt, kde se vyrábějí drony. Také Ukrajina podle Moskvy pokračovala v útocích na ruské území.

Ruský dronový útok ráno zasáhl devítipatrový obytný dům v Solomjanské čtvrti v Kyjevě, zemřela čtyřiačtyřicetiletá žena a dalších pět lidí bylo zraněno, píše Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu Vitalije Klička a městskou vojenskou správu. V Chersonu ráno zranil ruský dron ženu v části Korabelnyj, navzdory úsilí zdravotnického personálu v nemocnici později zemřela, píše v jiné zprávě Ukrajinska pravda.

Ministři zahraničí zemí EU by měli v pondělí přijmout další individuální sankce proti Rusku, které se zaměří na osoby a právní subjekty spojené s ropnými rafineriemi a ruskou stínovou flotilou. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku takzvaných sektorových sankcí, uvedla dnes v Evropském parlamentu komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.

Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Benjamina Haddada se tyto sankce budou týkat 150 dalších subjektů a 50 bank, většinu z nich navrhla k zařazení na sankční seznam právě Francie.

„V rychlém sledu jsme od začátku války přijali již 21 balíčků sankcí, které vytvořily mimořádně rozsáhlý soubor opatření. Rozsah odvětvových sankcí je obrovský a zahrnuje oblasti od obchodu, energetiky a dopravy až po finance a média,“ připomněla Albuquerqueová v debatě s europoslanci.

Kanadský státní tajemník pro sport Adam van Koeverden zopakoval, že země neumožní ruským hokejistům účast na nadcházejícím mistrovství světa juniorů, a to ani v případě, že už mají platná víza. Informovaly o tom agentury.

„Postoj Kanady je jednoznačný: Dokud bude Rusko pokračovat v útočné válce proti Ukrajině, nemůže se vše vrátit do starých kolejí. Kanada bude nadále stát při Ukrajině,“ prohlásil Van Koeverden.

Při výbuchu automobilu v Petrohradě dnes ráno zemřel plukovník ruské armády. Příčina exploze je zatím nejasná, uvedla podle agentury AFP a webu Fontanka tamní vyšetřovací komise, která věc vyšetřuje jako vraždu. Od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se několik ruských vojáků stalo ve vlasti terčem atentátů.

Incident se ve městě na severozápadě Ruska stal v 7:00 místního času (5:00 SEČ), když plukovník odjížděl ze dvora. Zemřel na místě, ve vozidle seděl sám. Tlaková vlna poškodila okna autobusu, který v tu chvíli projížděl kolem. 

Na zranění utrpěná při ruském dronovém útoku zemřela dnes ráno žena v ukrajinském Chersonu, uvedl server Ukrajinska pravda. V noci ruská armáda útočila na Kyjev balistickými raketami, svědci agentuře Reuters potvrdili, že ve městě byly v časných ranních hodinách slyšet výbuchy. Rusko sestřelilo pět bezpilotních letounů směřujících na Moskvu, napsal na telegramu starosta této metropole Sergej Sobjanin.

Zmocněnci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner dnes ráno přiletěli do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše agentura AFP. Po jednání mají podle dřívějších informací odletět do Dublinu, kde je čeká schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Na letišti Vnukovo americké zmocněnce při výstupu z letadla přivítal Putinův hlavní vyjednavač pro hospodářské dohody s Washingtonem Kirill Dmitrijev, který na síti X zveřejnil video. To jej zachycuje, jak oblečený v bílé zimní bundě s nápisem RUSSIA Witkoffovi podává ruku a následně ho objímá.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Výsledků v jednáních o míru mezi Ruskem a Ukrajinou lze dosáhnout už letos, hodně však bude záležet na přístupu, který zvolí američtí vyjednávači vůči Rusku. Prohlásil to včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem. Zelenskyj dodal, že pro Ukrajinu jsou klíčové bezpečnostní záruky a že se nehodlá bavit o odevzdání celého Donbasu Rusku.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 11. 11. 2026

Ukrajinské drony zaútočily na Omsk na Sibiři, vzdálený tisíce kilometrů od hranic. O náletu informoval gubernátor, drony podle sociálních médií napadly místní rafinérii, považovanou za největší v Rusku.

„Síly protivzdušné obrany odrážejí nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Omskou oblast,“ napsal gubernátor Vitalij Chocenko na sociální síti. V dalším příspěvku nabádal lidi, aby nevycházeli na ulici, nesledovali palbu protivzdušné obrany, nepořizovali záběry a nezveřejňovali je. V Omsku bylo po vyhlášení leteckého poplachu uzavřeno místní letiště, píší ruská média. Nálet - soudě podle gubernátorových příspěvků na telegramu - trval několik hodin.

Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí.

„Vedení a zaměstnanci ruského ministerstva zahraničí s hlubokým zármutkem oznamují náhlé úmrtí Alexandra Nikitiče Darčijeva 11. listopadu,“ uvedlo ministerstvo na svém webu. Zesnulého označilo za „vynikajícího diplomata“ a „brilantního znalce problematiky Spojených států“. Více inforamcí zde.

„Já v Dublinu budu mít schůzku i s prezidentem Zelenským,“ potvrdil dnes Andrej Babiš (ANO) v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. „S panem Zelenským - on mě požádal o schůzku - my jsme se už setkali v Jerevaně, je tam (na Ukrajině) Karel Havlíček na cestě, určitě mě bude zajímat jeho názor. Já si myslím, že i on by měl mít zájem, aby ta válka skončila, aspoň v to doufám,“ uvedl Babiš ve studiu Blesku.

„Evropa musí konečně si říct, kdo a jak bude za nás vyjednávat, přece není možné, aby my jsme všechno platili a vlastně nám nevadilo, že ta válka pokračuje. Ta válka musí skončit a Ukrajina musí dostat peníze na rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal Babiš.

Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.

Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.

„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.

Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.

„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.

Šéf NHL Gary Bettman zatím nemá jasno v otázce účasti ruských hokejistů na Světovém poháru, který je naplánovaný na únor roku 2028 do Prahy, Calgary a Edmontonu. Novinářům řekl, že jde o složité rozhodnutí, s kterým je třeba ještě počkat, zejména s ohledem na další vývoj situace na mezinárodní scéně.

Zatímco evropské hokejové velmoci daly jasně najevo svůj nesouhlas s rozhodnutím Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o okamžitém návratu ruských týmů na akce Mezinárodní hokejové federace (IIHF), NHL má dlouhodobě odlišný postoj. „Jsme odhodláni udělat to, co je správné, což se sice může den ode dne měnit, ale nadále nijak neobchodujeme s Ruskem a hráči v NHL, kteří jsou z Ruska, hrají za své týmy v NHL. Nehrají za Rusko,“ uvedl Bettman ohledně možnosti, že by ruský tým patřil mezi osmičku účastníků Světového poháru.

Zdá se, že se Rusko a Ukrajina přiblížily k míru, uvedl v ruské televizi po třístranných, americko-rusko-ukrajinských jednáních v Abú Zabí hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij, píší agentury. Současně upozornil, že mnohé závisí na postoji Ukrajiny, Spojených států a Evropy. Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa o výsledcích jednání v Abú Zabí se zatím neplánuje, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS.

„Zdá se mi, že ano,“ odvětil Medinskij na otázku reportéra, zda se strany přiblížily k uzavření míru. „Mnohé závisí na Ukrajině, postoji Spojených států, jakož i na tom, zda Evropa dostane rozum,“ dodal s tím, že každopádně Rusko dosáhne cílů, které si vytyčilo. Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, uvedl rovněž Medinskij podle státní agentury TASS.

V některých otázkách se podařilo dosáhnout vzájemného porozumění, v jiných nikoliv a jednání budou pokračovat, uvedl dnes podle agentury Reuters vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij po skončení trojstranných jednání mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí. Rusko a Ukrajina se podle něj dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při předchozích jednáních.

Ústředním tématem třístranných jednání v Abú Zabí byla diskuse o budoucí bezpečnostní architektuře v Evropě po skončení konfliktu na Ukrajině, uvedl Medinskij podle ruské státní agentury RIA Novosti. „S americkou stranou jsme si na toto téma vyměnili názory. V některých bodech jsme dospěli k vzájemnému porozumění, v jiných nikoliv. Tato diskuse bude samozřejmě pokračovat,“ cituje Medinského Reuters.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Petr Pavel dnes na schůzce na Pražském hradě hovořili o válce na Ukrajině včetně jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí, o nové armádní koncepci i o nadcházející cestě předsedy vlády do Izraele. Babiš to řekl serveru Blesk.cz. Vztahy s prezidentem označil za dobré, po letním summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře se podle něj narovnaly. Odbor komunikace prezidentské kanceláře na webu uvedl, že Pavel s Babišem hovořil o premiérově dopise k Ukrajině i o situaci na ministerstvu obrany.

Dopis k Ukrajině napsal Babiš předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi před neformálním summitem EU v Dublinu. Odmítl v něm spojování dalšího financování pro Ukrajinu s jednáním o víceletém rozpočtu bloku. Podpořil také požadavek šéfky italské vlády Giorgii Meloniové, aby EU do konce prosince určila, kdo za ni bude jednat o situaci na Ukrajině.

Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl. Termín dalšího kola jednání by podle něj měl být stanoven poté, co američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví Moskvu a následně se v Dublinu setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zvláštní američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner ve čtvrtek odcestují do Moskvy, kde se setkají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po návštěvě ruské metropole se sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Dublinu. Kushner to podle tiskových agentur řekl novinářům po skončení třístranných jednání USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině.

Jednání byla velice produktivní, současně jsou však komplexní, přičemž nejtěžší bude otázka územních sporů, řekl dále Kushner. U jednacího stolu potřebujeme také Evropany, dodal. Zástupci evropských zemí, NATO a EU byli v Abú Zabí rovněž přítomni, třístranných jednání se však přímo nezúčastnili a diskutovali jen na okraj s americkou a ukrajinskou delegací.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová nechce být evropským vyjednavačem v mírových rozhovorech Ukrajiny a Ruska, řekla v úterý novinářům podle dánského deníku Berlingske. O evropském zástupci pro tato jednání by se podle ní mělo hovořit v pátek na summitu EU v Dublinu. Zatím ovšem není jasné, kdy se zástupce Evropy jednání o konci války bude moci zúčastnit, výhrady proti tomu má zatím Rusko.

„Ústřední roli v této záležitosti musí hrát evropské instituce,“ řekla premiérka Frederiksenová v úterý na Kodaňské univerzitě. Uvedla rovněž, že nechce být evropským vyjednavačem v mírových rozhovorech Ukrajiny a Ruska. Dodala, že o této otázce budou hovořit lídři EU na summitu v Dublinu.

Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali dnes na Ukrajině několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček novinářům po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra. Český ministr bude ještě dnes jednat o energetice s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým.

„Memoranda se týkala energetické spolupráce, ta už ale funguje několik měsíců, já jsem s Denysem Šmyhalem v úzkém kontaktu,“ připomněl Havlíček. Memoranda podepsaly české ministerstvo průmyslu a obchodu a ukrajinské ministerstvo energetiky, ale také české a ukrajinské firmy.

Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednal se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým o rozšíření těžby plynu ze strany českých firem na Ukrajině a možném zapojení českých firem do stavebních prací a technologických dodávek pro lvovskou nemocnici. Ministr to řekl novinářům během podnikatelské mise na Ukrajině, na které ho doprovází asi 50 českých firem.

Karel Havlíček bude dnes jednat s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Předmětem rozhovorů budou podle Havlíčka možné dodávky letounů L-39 SkyFox Kyjevu či povolení pro české firmy, aby mohly rozšířit těžbu zemního plynu na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ho potěšila změna přístupu amerických vyjednavačů v jejich snaze ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. Zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států dnes v Abú Zabí vedli první jednání o ukončení rusko-ukrajinské války od února, rozhovory mají pokračovat ve středu.

Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedl to gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko, který zároveň informoval o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad regionem. Ukrajina podniká údery v hloubi Ruska v sebeobraně, země od února 2022 vzdoruje rozsáhlé ruské invazi.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Plavidlo Agioi Fanendes, které na palubě převáží téměř 300.000 barelů ruské nafty, v pondělí přibližně 740 kilometrů před New Yorkem otočilo kurz o 180 stupňů. Jedná se o jeden ze čtyř tankerů, které Rusko vyslalo minulý měsíc v rámci dohody o dodávkách do Spojených států. Informovala o tom agentura Bloomberg. Britský list Financial Times (FT) už minulý týden napsal, že kurs podobně změnily jiné dvě lodě s ruskou naftou. Moskva však jeho zprávu označila za lživou.

„Co se týče cílové destinace, nic se nezměnilo. Loď stále čeká na pokyny,“ uvedla pro agenturu Reuters společnost, která plavidlo spravuje. Ruskojazyčná verze stanice BBC poukázala na to, že tanker, který původně mířil do New Yorku, signalizoval, že čeká na pokyny, již dříve. Podle Reuters podobná situace není neobvyklá. Americký činitel pro Reuters podotkl, že nafta míří na tamní trh a administrativa USA očekává, že díky tomu v zemi klesne cena paliva. Kde nakonec loď přistane, ale nespecifikoval.

Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si vyžádal ruský útok na Dnipro, kde v podniku kritické infrastruktury vypukl požár, informoval šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci udeřila na ruské letecké opravny v Novgorodské oblasti, kde Rusové provádějí mimo jiné údržbu strojů československé, respektive české výroby L-410.

Útok na letecké opravny ve městě Staraja Russa, kde se opravují i mimořádně cenné letouny včasné výstrahy a velení A-50, potvrdil ukrajinský generální štáb. „V areálu závodu byly zaznamenány výbuchy, po kterých následoval požár. Rozsah škod se vyhodnocuje. Jedna věc je však již nyní jasná: podobné údery znamenají, že ruská dopravní a specializovaná letadla zůstanou na zemi po delší dobu a pro protivníka bude stále obtížnější je udržet v provozu,“ zdůraznil.

Lotyšský soud poslal ženu na tři roky do vězení s následnou dvouletou zkušební dobou za to, že na platformě TikTok oslavovala válečné zločiny páchané ruskými silami na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž je rozsudek zatím nepravomocný a žena se chce proti němu odvolat. Soud v Rize rozsudkem vyhověl návrhu státního zastupitelství tohoto členského státu EU a NATO, jenž sousedí s Ruskem a Běloruskem.

Odsouzená 59letá žena v období od dubna do července 2024 na platformě TikTok zveřejnila několik videí doprovázených komentáři v ruštině, která byla přístupná neomezenému počtu uživatelů. Soud dospěl k závěru, že žena těmito příspěvky vědomě a veřejně oslavovala a ospravedlňovala válečné zločiny, kterých se na Ukrajině dopustily ruské síly.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle Reuters uvedl, že vojenská pomoc v rámci programu PURL zůstává v platnosti, stejně jako sdílení zpravodajských informací s USA. „Nadnesl jsem téma, jak urychlit některé dodávky, jak najít způsob něco možná dodat přednostně, a jak bychom mohli zkusit sehnat další množství,“ řekl ukrajinský ministr, který podle svých slov požádal o další podporu pro ukrajinskou energetiku a další střely do protivzdušné obrany.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se budou finančními potřebami Ukrajiny zabývat koncem měsíce na mimořádném unijním summitu, napsal dnes německému kancléři Friedrichu Merzovi její předseda António Costa. Reagoval tak na Merzův požadavek, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce, připomíná agentura Reuters.

Costa dnes v dopise Merze ujistil, že se evropské země otázce budou věnovat 26. a 27. listopadu, kdy to bude jedno ze dvou hlavních témat. Do té doby má Evropská komise připravit příslušný návrh. Šéfy států a vlád na mimořádné vrcholné schůzce čeká právě také další debata a víceletém finančním rámci bloku.

Zatím je brzy hodnotit výsledky trilaterálního jednání o válce na Ukrajině v Abú Zabí, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rjabkov je jedním z členů delegace zastupující Rusko. Trojstranné jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem v SAE začalo dnes a má pokračovat ve středu.

Dnešní jednání trvala čtyři a půl hodiny se čtyřicetiminutovou přestávkou, píše TASS. Tématem diskuzí byla poválečná bezpečnost a regionální stabilita. Americký ministr zahraničí dosavadní debatu označil za velmi produktivní. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je trojstranný formát konstruktivní. Zelenskyj uvedl, že krom otázek bezpečnosti se diskutovalo také o humanitárních tématech, například výměně zajatců.

Více než 20 miliard eur (zhruba 490 miliard korun), které zbývají z evropského úvěrového programu SAFE (Security Action for Europe) na podporu obranných investic, mohou členské státy využít mimo jiné k posílení spolupráce s Ukrajinou. Peníze mohou směřovat na nákup dronů, munice a systémů protivzdušné obrany, které by státy mohly následně předat nebo prodat Ukrajině. Na dnešním briefingu to uvedl zdroj z Evropské komise. 

Zhloupla, koktá, má špatný přízvuk, dělá chyby, je mrzutější, zamrzá nebo vůbec nereaguje, stěžují si Rusové na hlasovou asistentku od technologické společnosti Jandeks (Yandex) po ukrajinských útocích na datová centra firmy. Uvedl to dnes zpravodajský server The Moscow Times.

Alisa, která měla být ruskou odpovědí na Siri či Alexu amerických technologických gigantů, nyní podle uživatelů „šíleně blbne“. Alisa se potýká s problémy poté, co ukrajinské drony minulý měsíc zaútočily na ruská datová centra v Rjazaňské, Kalužské a Vladimirské oblasti, což si vynutilo přerušení jejich provozu.

Členské státy EU uplatňují obchodní sankce vůči Rusku rozdílně, což vytváří prostor pro jejich obcházení a snižuje jejich celkový dopad. Vyplývá to z nové zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Auditoři kritizují mimo jiné to, že státy sedmadvacítky ve stejné míře nevyužívají systémy pro sdílení informací a Evropská komise dostatečně nesleduje, jak jsou sankce uplatňovány a jakých výsledků dosahují.

„Obchodní sankce EU přinesou zamýšlený dopad tehdy, když je všechny členské státy budou uplatňovat jednotným a koordinovaným způsobem, “ uvedl Mihails Kozlovs, člen Evropského účetního dvora, pod jehož vedením audit probíhal. „Komise usilovně pracovala na vytvoření nezbytného rámce a na koordinaci provádění, ale nejasná pravidla a nedostatky v prosazování tlumí dopad sankcí a usnadňují jejich obcházení,“ dodal.

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 potvrdili svou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi, přislíbili pomoc ukrajinské energetice a vyzvali k plnému příměří. Podle agentury Kjódó to dnes uvedl japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi poté, co diplomaté zakončili v Paříži dvoudenní jednání. Agentura AP dříve informovala, že dnešní hovory se měly zaměřit na rusko-ukrajinskou válku a na to, jak Kyjev podpořit v jeho obraně proti ruské agresi. Diplomaté se také sešli s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Sybiha se na okraj jednání skupiny G7 setkal také s francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem. Francouzské ministerstvo zahraničí po jednání podle agentury AFP uvedlo, že Paříž a Kyjev „vítají úsilí Washingtonu o oživení mírových jednání a zajištění částečných příměří, která mají sloužit jako první krok k úplnému klidu zbraní.“ Dnešní setkání ministrů zahraničí v Paříži se odehrálo v době mírových jednání v Abú Zabí o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.

Součástí nadcházejících rozhovorů s ukrajinskými protějšky budou také možné dodávky letadel Skyfox, řekl dnes cestou na Ukrajinu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podrobnosti neuvedl. Havlíček cestuje do země, která se už pátým rokem brání ruské agresi, se zástupci asi pěti desítek firem z oblastí, jako jsou energetika, strojírenství nebo informatika.

Ukrajina měla v minulosti zájem o lehké bitevníky L-159 ALCA z výzbroje české armády a s českou stranou o věci jednala. Letadla ukrajinští obránci chtěli využít k boji proti dronům, jež ruská armáda prakticky každou noc vysílá na cíle na Ukrajině.

Ukrajina potřebuje do konce listopadu uzavřít jasné dohody se zahraničními partnery o finanční podpoře na rok 2027, uvedl premiér Serhij Koreckyj na telegramu. Zdůraznil také nutnost zajistit pokračování financování v roce 2028. Kyjev zároveň žádá o navýšení příspěvků na obnovu energetické infrastruktury a urychlení dodávek potřebného vybavení před nadcházející zimou. Ukrajina na příští rok odhaduje rozpočtový schodek přibližně na 70 miliard eur.

„Rovněž je nezbytné zajistit kontinuitu financování i v roce 2028,“ upozornil premiér. Jednání výboru se podle něj zaměřilo také na nadcházející zimu, konkrétně na potřebu energetického vybavení, které umožní rychlou obnovu zařízení, poškozených ruskými útoky. „Vyzval jsem naše partnery, aby navýšili své příspěvky do Fondu energetické podpory a urychlili dodávky potřebného materiálu,“ dodal.

Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách.

Později Zelenskyj na platformě X napsal, že prioritou pro další humanitární kroky je propuštění zajatců. Třístranný formát označil za konstruktivní. Vyjednavači podle něj diskutovali o dlouhodobých bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které zajistí, aby válka po uzavření míru opět nezačala. Okrajově probrali také nutnost deeskalace.

Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky připravuje útoky na potravinářský průmysl po celé Ukrajině. Terčem mají být obilné sklady, sila, mlékárny, masokombináty i výrobny rostlinných olejů. Moskva chce údajně narušit zásobování potravinami a způsobit Ukrajině značné ekonomické škody. Útoky má navíc doprovázet dezinformační kampaň zaměřená na demoralizaci obyvatelstva, píše The Kyiv Independent.

Rusko by mohlo při středečním pokračování mírových jednání v Abú Zabí čelit dalšímu tlaku na přímé zapojení evropských zástupců. Americký vyjednavač Jared Kushner naznačil, že delegace budou na Moskvu dál naléhat, uvádí NEXTA na síti X. Kreml přitom dosud účast Evropanů u jednacího stolu s Ukrajinou a USA odmítal.

Mírová jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí byla podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia velmi produktivní. Zároveň ale upozornil, že k dohodě je ještě daleko a nelze očekávat vyřešení konfliktu během příštích 24 hodin. Spojené státy chtějí do budoucna rozšířit třístranná jednání také o přímou účast evropských zástupců, uvedl Rubio.

První kolo jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí se soustředilo především na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu. Samostatně se podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina probíraly také ruské požadavky na vlastní bezpečnostní záruky. Dalšími tématy byly poválečná obnova Ukrajiny a nové uspořádání evropské bezpečnosti. Podle ruského Interfaxu trvaly dnešní rozhovory přibližně čtyři hodiny a pokračovat budou ve středu.

První den mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Abú Zabí skončil. Rozhovory budou pokračovat ve středu ráno, uvedla podle Reuters ukrajinská delegace. Jednání se zaměřují na ukončení války, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bezpečnost Evropy. Konkrétní výsledky dnešních rozhovorů zatím žádná ze stran nezveřejnila.

Podpora Ukrajiny je otázkou společné evropské bezpečnosti a musí se na ní podílet všechny země EU, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz po jednání s maďarským premiérem Péterem Magyarem v Berlíně.

Merz zároveň potvrdil, že požádal předsedu Evropské rady Antónia Costu o změny v návrhu budoucího unijního rozpočtu. Jeho požadavek, aby se všechny členské státy podílely na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku, dnes kritizovali český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico.

Slovensko se nebude podílet ani na další půjčce Evropské unie Ukrajině, prohlásil premiér Robert Fico po společném jednání české a slovenské vlády v Bratislavě. Zároveň navrhl, aby EU při mírových rozhovorech zastupoval slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. V této roli by si dokázal představit také českého prezidenta Petra Pavla. Český premiér Andrej Babiš ocenil Šefčovičovu práci a zdůraznil, že EU musí mít při jednáních o ukončení války vlastního zástupce.

Premiér Andrej Babiš zaslal předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi dopis týkající se Ukrajiny. Požaduje v něm mandát pro vyjednavače Evropské unie, který by se zapojil do jednání o ukončení války. Zároveň odmítá spojovat jednání o evropském rozpočtu s financováním Ukrajiny.

Maďarsko a Česko mají podobný pohled na bezpečnost Evropy a pokračování podpory Ukrajiny vnímají jako investici do vlastní bezpečnosti, uvedl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s maďarským prezidentem Andrásem Bakou na Pražském hradě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Dánsku setká s představiteli severských zemí. Jednání pořádaného dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou se zúčastní také premiéři Švédska, Norska a Finska. Hlavními tématy budou vojenská pomoc Ukrajině, posílení protivzdušné obrany a ochrana energetické infrastruktury před ruskými útoky, píše Sweden Herald.

Americký vyjednavač Jared Kushner věří, že ruský prezident Vladimir Putin je za určitých podmínek připraven uzavřít mír s Ukrajinou. „Evropané se nás nejčastěji ptají, zda jsou Rusové a prezident Putin skutečně připraveni na mír. Na základě toho, co jsme od něj se Stevem Witkoffem slyšeli, jsme pevně přesvědčeni, že za správných podmínek ano,“ uvedl Kushner.

Podle něj si ale podobnou otázku klade také ruská strana, která pochybuje, zda o mír skutečně stojí Ukrajinci a Evropané. Kushnerovo vyjádření zveřejnil na síti X Anton Heraščenko.

Rusko při nočních útocích na Ukrajinu zasáhlo pět velkých elektrických stanic, které jsou důležitou součástí přenosové soustavy mezi jednotlivými regiony. Podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého ruské síly útočily celkem na deset oblastí.

Zasažena byla energetická infrastruktura v Poltavské, Dněpropetrovské, Vinnycké, Kirovohradské a Čerkaské oblasti. Dodávky elektřiny se postupně daří obnovovat, situace ale zůstává složitá zejména v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti, uvedl náměstek ukrajinského ministra energetiky Artem Nekrasov.

Rusko nebude souhlasit s příměřím na Ukrajině, aniž by vědělo, co bude poté následovat, uvedl Lavrov. Projednat chce nejdříve bezpečnost v Evropě.

Ministři zahraničí zemí G7 dnes v Paříži jednají o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. K rozhovorům se připojil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se předtím setkal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. Podle agentury AP se očekává, že ministři budou řešit také obrannou a bezpečnostní pomoc Kyjevu, kterou administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa omezila. Zatím není jasné, zda některá ze zemí G7 oznámí nový balík pomoci.