Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!

Rusko po několikadenním lokálním příměří obnovilo útoky na jihoukrajinské město Cherson. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Klid zbraní v uplynulých dnech platil v souvislosti s evakuací civilistů a doručením humanitární pomoci do Moskvou okupovaného města Olešky. Ráno zasáhl ruský dron zdravotnické zařízení v Chersonu, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko na platformě Telegram. Úder podle něj poškodil budovu, nikdo nebyl zraněn.

Podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a možné členství v Evropské unii budou patřit k hlavním tématům summitu prezidentů visegrádské čtyřky, který začne ve středu ve slovenském Trenčíně.

Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, pozvána je také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Pražského hradu chce Pavel zdůraznit, že Evropa musí být součástí mírových jednání s Ruskem a že debatu o ukončení války musí doprovázet jednání o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání.

Ruská armáda podle účtu Visegrád24 na síti X zasáhla dronem nemocnici v centru ukrajinského Chersonu, a to první den po skončení místního příměří. Útok poškodil několik místností a vnitřní vybavení zdravotnického zařízení.

Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš odmítají návrat ruských hokejistů na mezinárodní šampionáty, dokud trvá válka na Ukrajině. „Souhlasím s tím, že politika se nemá míchat do sportu, ale tohle rozhodnutí do toho tu politiku vnáší,“ řekl Babiš po jednání vlády. Podle něj by návrat ruských reprezentantů vytvářel dojem, že válka a zabíjení jsou normální. „Takový návrh odmítáme,“ dodal. Pavel zase uvedl, že ruští sportovci by neměli startovat pod svou vlajkou, protože tím reprezentují i ruský režim.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) připomněl, že rozhodnutí sportovní arbitráže CAS nezavazuje Česko k tomu, aby ruským sportovcům umožnilo vstup na své území. Nadále totiž platí vládní nařízení z roku 2023, které zakazuje udělování víz ruským reprezentacím.

Ukrajina a Rusko se dohodly, že nezveřejní přesný počet lidí evakuovaných z okupovaných Olešek. Podle stanice BBC to oznámil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Americká první dáma Melania Trumpová, která pomohla vyjednat dočasné příměří, přitom uvedla, že město opustilo téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová ale odhaduje, že evakuovaných bylo výrazně méně než 750. Podle ní několik z 25 připravených autobusů odjelo prázdných a přesný počet cestujících nikdo neevidoval. Lubinec také uvedl, že se podařilo zachránit 105 domácích zvířat včetně čtyř papoušků.

Ruské útoky na ukrajinské podniky a dopravní infrastrukturu zvyšují závislost Kyjeva na zahraniční finanční pomoci. Podle analýzy Bloomberg Economics, o níž informoval server Kyiv Independent, by ukrajinská ekonomika letos mohla poprvé od roku 2022 klesnout.

Ukrajinská centrální banka už zhoršila svůj výhled z růstu o 1,8 procenta na pokles o 0,4 procenta. Analytici upozorňují, že pokračování obrany proti ruské invazi v roce 2027 bude stále více záviset na včasné a dostatečné západní podpoře.

Ruští sportovci by podle prezidenta Petra Pavla neměli až do konce války na Ukrajině startovat na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou. „Já si skutečně nemyslím, že by na mezinárodních fórech, na mistrovstvích Evropy, světa, měli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi, tedy tento režim, a tím mu vlastně dělají i nějakou reklamu,“ řekl dnes novinářům.

Reagoval tak na rozhodnutí sportovní arbitráže CAS, která umožnila návrat ruských hokejových týmů na mezinárodní šampionáty. Pavel připustil, že zákaz může být vůči samotným sportovcům nespravedlivý.

Největší ruský poskytovatel internetu Rostelekom plánuje kvůli hrozbě ukrajinských dronových útoků budovat podzemní datová centra. Podle listu Vedomosti mají být chráněna také záložním ukládáním dat a rozmístěním infrastruktury na různých místech.

Server Meduza připomíná, že ukrajinské útoky v říjnu zasáhly datová centra technologických společností Yandex a Sberbank. Poškození tehdy způsobilo výpadky některých služeb včetně internetového bankovnictví.

Prezident Petr Pavel podporuje zapojení Česka do záruk za plánovanou evropskou půjčku Ukrajině ve výši přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). „Znáte můj dlouhodobý názor, že podpora Ukrajiny není věcí filantropie, ale je to věcí našeho národního zájmu, nejenom bezpečnostního, ale i ekonomického. A z toho důvodu jsem pro to, abychom Ukrajinu podpořili i garancí za půjčku v rámci Evropské unie,“ řekl dnes Pavel novinářům.

Podle serveru Politico se evropské státy snaží na půjčce dohodnout do konce roku, česká a slovenská vláda ale už dříve naznačily, že se na ní nechtějí podílet. Pavel dodal, že s premiérem Andrejem Babišem dnes o této otázce nemluvil.

V případě, že se Evropa jednoznačně nezapojí se svými požadavky do jednání o míru na Ukrajině, může se stát, že se Rusko se Spojenými státy a Čínou dohodnou "o nás bez nás", řekl při odchodu z dnešního jednání vlády prezident Petr Pavel. V současnosti podle něj existuje okno příležitosti, kdy by bylo možné se do jednání zapojit, mohlo by se ale uzavřít při snahách najít úplně jednotnou pozici všech evropských zemí.

Italská premiérka Giorgia Meloniová nehodlá měnit svou podporu Ukrajiny, přestože jí kvůli tomu mohou ubývat voliči. Připustila, že její postoj může mít politické náklady i mezi částí jejích vlastních příznivců. „Nepodporuji Ukrajinu jen kvůli Ukrajincům. Dělám to kvůli Itálii,“ uvedla podle účtu NOELreports na sociální síti X.

Meloniová argumentuje tím, že mezinárodní uspořádání, v němž rozhoduje pouze vojenská síla nejsilnějších států, není v národním zájmu Itálie. Podporu Ukrajiny tak zdůvodňuje také bezpečnostními a strategickými zájmy vlastní země.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že odhalila výbušniny ukryté v brýlích pro operátory dronů. Podle ní měly být určeny ruským vojákům a jejich nasazení mohlo způsobit smrt člověka, který by si brýle nasadil. Z přípravy útoků FSB obvinila ukrajinské tajné služby.

Na podezřelé zásilky se přišlo poté, co jeden z vojáků ve Volgogradské oblasti nechal zkontrolovat dvoje brýle, které dostal od dobrovolníků. Rentgen podle FSB odhalil, že místo chladicích systémů obsahují podomácku vyrobené výbušné zařízení. Další podobné brýle pak údajně zajistili i v jiných ruských regionech.

Podle FSB se ukrajinští agenti vydávali za zástupce humanitárních organizací a kontaktovali ruské dobrovolníky prostřednictvím anonymních účtů na sociálních sítích. Ruská tajná služba případ vyšetřuje jako přípravu teroristického útoku. Server The Kyiv Post připomněl, že ukrajinská vojenská rozvědka měla podobnou operaci provést už loni v lednu a únoru. Tehdy údajně utrpělo zranění osm ruských vojáků.

Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.

Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.

Estonsko vyhostilo ruského občana Leonida Karabeškina, kterému zároveň zakázalo vstup do schengenského prostoru. Podle estonské bezpečnostní služby KAPO měl vazby na ruské zpravodajské služby a osoby působící v jejich zájmu. Vyhoštění mělo zabránit činnosti, která podle estonských úřadů ohrožuje bezpečnost země i Evropy.

Mluvčí KAPO uvedla, že Karabeškin pravidelně cestoval do Ruska, kde se setkával s lidmi napojenými na ruské tajné služby. Někteří z nich jsou podle ní na sankčních seznamech Evropské unie a Ukrajiny. Informoval o tom estonský veřejnoprávní server ERR.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rotaci vojáků a přeskupování sil během příměří za běžnou praxi. Podle něj lze předpokládat, že stejně postupovala i ukrajinská armáda. Podrobnosti o aktivitách ruských jednotek ale podle svých slov nezná.

Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se během příměří podařilo do Olešek dopravit potřebnou humanitární pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová následně uvedla, že se s Trumpovou dohodla na pravidelném dovozu humanitární pomoci do města každý měsíc.

Francouzský deník Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že příměří dojednaly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které spolu komunikují kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání podle listu trvala několik měsíců a humanitární operaci organizovali ombudsmani obou zemí. Zprostředkování bylo veřejně prezentováno jako úspěch Melanie Trumpové.

Kybernetické útoky zasáhly v neděli varovné aplikace na Ukrajině i v Rusku. Ukrajinská aplikace rozesílala falešná varování před jaderným a chemickým útokem. V jedné ze zpráv se například psalo, že na Ukrajinu letí ruská raketa Orešnik. Ukrajinské letectvo následně uvedlo, že aplikace se stala terčem nepřátelského vlivu. Její provoz úřady dočasně pozastavily a pracují na obnovení.

Falešné zprávy se objevily také v ruské aplikaci, která podle tamního ministerstva pro mimořádné situace čelila masivnímu kybernetickému útoku. Uživatelé ve všech ruských regionech dostali varování, že na zemi míří jaderné hlavice, a výzvu, aby se zásobili jídlem a na tři týdny se ukryli ve sklepích. Podle partyzánské skupiny Ateš za útokem stáli proukrajinští hackeři.

Slovensko se připojilo k mezinárodní koalici, která usiluje o návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska nebo nuceně přesunutých na Ruskem okupovaná území. Oznámilo to slovenské ministerstvo zahraničí. Vláda Roberta Fica přitom dosud čelila kritice, že se jako jediná země Evropské unie do koalice nezapojila.

Bratislava změnu postoje oznámila po říjnovém summitu EU, jehož účastníci vyzvali k bezpečnému a bezpodmínečnému návratu všech nezákonně deportovaných a přemístěných ukrajinských dětí. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl, že ochrana dětí patří mezi priority země. Koalice vznikla v únoru 2024 a po vstupu Slovenska má 53 členů. Z členských zemí EU v ní nyní chybí už jen Maďarsko.

Ukrajina je připravena na měsíc zastavit útoky na ruské ropné rafinerie, pokud jí Spojené státy po stejnou dobu zajistí dodávky střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici Fox News. Dodal, že Kyjev je za rakety ochoten zaplatit, nemusí je získat pouze jako vojenskou pomoc.

Zelenskyj představil také další možnost dohody: pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajina zastaví útoky na ruské cíle. Podle prezidenta by takové příměří v oblasti energetiky mohlo platit pro obě strany.

V ukrajinském Izjumu v Charkovské oblasti zahynul jeden člověk při ruském útoku na čtyřpodlažní obytný dům. Další tři lidé utrpěli zranění, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. V celé oblasti je po ruských útocích podle dostupných údajů celkem 22 raněných a jeden mrtvý.

Počet zraněných v Oděse mezitím stoupl na pět. Ruské útoky tam kromě obytných budov poškodily také sklady, administrativní objekty a energetické zařízení, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. V Kyjevské oblasti byl při ruském útoku zraněn jeden muž a poškozen objekt energetické infrastruktury.

Ukrajinské síly v noci podle serveru The Kyiv Independent zasáhly také ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Telegramový kanál Astra upřesnil, že mohlo jít o dispečerskou stanici Samara poblíž obce Prosvet, která slouží jako důležitý uzel pro přepravu nafty ropovody. Ruské úřady zásah nepotvrdily, místní obyvatelé ale podle Astry hlásili výbuchy a kouř v okolí stanice.

Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu využily příměří v okupovaných Oleškách k posílení svých pozic. Během klidu zbraní rotovaly vojáky, rozmístily podél silnic protidronové vybavení a zintenzivnily zásobování municí. Informoval o tom účet NEXTA s odkazem na ukrajinské velení.

Ruská armáda přišla za posledních 24 hodin podle ukrajinského generálního štábu o dalších 2500 vojáků a 936 dronů. Ukrajinci také hlásí zničení 46 dělostřeleckých systémů, sedmi obrněných vozidel a jednoho tanku.

Celkové ruské personální ztráty od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 tak podle ukrajinských údajů dosáhly přibližně 1,59 milionu vojáků. Vyplývá to z pravidelné denní bilance ukrajinského generálního štábu.

Ukrajinské síly v noci na pondělí podle zdrojů serveru The Kyiv Independent zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Rusko mezitím útočilo na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. V samotné Oděse jsou po útocích čtyři zranění a poškozené byly také dvě obytné budovy, uvedl šéf městské vojenské správy v Oděse Serhij Lysak.

V Charkovské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, včetně tříleté dívky, oznámila tamní prokuratura. Další dva zraněné hlásí Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci zneškodnilo 154 ze 193 ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že sestřelilo 212 ukrajinských dronů.

V moskevském muzeu, které kdysi poskytovalo přístřeší důkazům stalinských represí, se přes obrazovku míhaly poklidné rodinné výjevy, zatímco vypravěč vychvaloval pokojnost života v Sovětském svazu před druhou světovou válkou. Muzeum, které má připomínat genocidu sovětského lidu, vytlačilo cenami ověnčené Muzeum dějin gulagu a jeho hrozivou výstavu osvětlující zabíjení a uvězňování milionů lidí během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina, napsala agentura AFP.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je podobná kritika dějin Ruska považována za nevlasteneckou. Zmizela z učebnic i z veřejného narativu. Kreml místo toho začal hrůzy stalinské doby důrazněji přehlížet. Diktátora rehabilitoval a po celé zemi vztyčuje jeho sochy a busty. Muzeum dějin gulagu bylo dočasně uzavřeno v roce 2024 kvůli nařčení z nedodržování předpisů požární bezpečnosti. Jeho výstavu podle průvodce v novém muzeu přesunuli do skladu.

Spojené státy navrhly při zářijových jednání v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny. Napsal to dnes The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů ze Spojených států, Ukrajiny a dalších evropských zemí. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele.

Ukrajinská aplikace, která předává civilnímu obyvatelstvu varování před údery ze vzduchu, čelila v neděli kybernetickému útoku. Podle agentur to sdělilo ukrajinské vojenské letectvo. Úřady pozastavily fungování aplikace, která se stala klíčovým nástrojem pro informování civilistů. Jiné prostředky pro varování obyvatel ale fungují podle úřadů normálně.

V oblasti kolem Ruskem okupovaného ukrajinského města Olešky skončilo ve 22:59 místního času (21:59 SEČ) lokální příměří, které bylo vyhlášeno 27. října. Podle agentury AFP, která se odvolává na vysokého představitele ukrajinského prezidentského úřadu, Rusko odmítlo příměří prodloužit.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Lotyšsko dnes zaznamenalo krátké narušení svého vzdušného prostoru poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem. Kvůli incidentu armáda vyzvala obyvatele v oblasti, aby kvůli své bezpečnosti zůstali uvnitř budov. Informovala o tom agentura Reuters.

„Informujeme vás, že ve vzdušném prostoru hrozí nebezpečí. Pokud zaznamenáte nízko letící nebo podezřelý objekt, nepřibližujte se k němu,“ uvedla lotyšská armáda na síti X. Asi o 30 minut později oznámila, že neidentifikovaný objekt lotyšský vzdušný prostor opustil a že nebezpečí pominulo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN Türk uvedl, že je otevřený hypotetické schůzce s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, pokud ji turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dokáže zařídit.

V západoukrajinské Vinnycké oblasti dnes při ruském útoku zemřeli dva lidé, z toho jedno dítě, oznámily místní úřady. Statisíce domácností se ocitly bez dodávek elektřiny.

Podle šéfky vojenské správy Natalje Zabolotné zabil výbuch mezi studentskou ubytovnou a školou ve městě Kozjatyn u Vinnycje ženu a 13letou dívku. Čtyři lidé včetně tří dětí jsou zraněni.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že při prověřování informací poskytnutých Spojenými státy v souvislosti s hrozbou teroristického útoku v parku Caricyno zatkla v Moskvě nezletilého mladíka. Uvedla to ruská státní agentura TASS, která se odvolává na prohlášení služby.

Velvyslanectví USA v Moskvě v sobotu vydalo varování před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. FSB následně uvedla, že na hrozbu reaguje.

Ukrajinská armáda v říjnu způsobila Rusku nejvyšší lidské ztráty od začátku války. O život přišlo nebo bylo těžce zraněno na 54.400 vojáků ruských sil, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj minulý měsíc rovněž osvobodila více území, než se Rusku podařilo obsadit.

Papež Lev XIV. vyjádřil naději, že evakuace civilistů z Olešky v Chersonské oblasti povedou k novým mírovým iniciativám. Papež to zmínil po nedělních modlitbách ve Vatikánu.

„V těchto dnech proběhla humanitární akce ve prospěch civilního obyvatelstva ve městě Olešky. Doufám, že spolupráce mezi stranami, která umožnila toto nezbytné gesto lidskosti, zvýší touhu po dialogu a povede k novým, konkrétním mírovým iniciativám.“

Příští kolo rozhovorů o urovnání konfliktu na Ukrajině by se mělo v první fázi uskutečnit v třístranném formátu, a to mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy. Podle agentury Interfax to dnes řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov. Na otázku, zda by do jednání mohl být zapojen některý z evropských států, nepřímo odpověděl, že v počáteční fázi nikoliv.

„S Američany máme pracovní kontakty. Je proto samozřejmě logické, aby se alespoň první kola jednání konala v třístranném formátu,“ citovala Ušakova agentura TASS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v důsledku ruských úderů v neděli večer zůstaly statisíce rodin bez elektřiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že evakuovaní z města Olešky dorazili na Ukrajinu ve včerejších odpoledních hodinách.

Ukrajinská média mezitím informovala o útoku na „ropnou rafinerii v Kstovu“. Tu označila za jednu z největších rafinerií v Rusku, která produkuje paliva a maziva. Rafinerie v Kstovu patří druhému největšímu ruskému ropnému koncernu Lukoil a řadí se mezi deset největších v Rusku.

Při dronovém útoku asi 400 kilometrů východně od Moskvy byl dnes zasažen průmyslový podnik, uvedly ruské úřady. Gubernátor Nižněnovgorodské oblasti Gleb Nikitin informoval o masivním útoku dronů, při kterém průmyslový podnik v Kstovském okrese utrpěl značné škody. O jaký typ podniku jde, Nikitin neupřesnil. Útok podle něj přišel v sobotu večer a v noci na dnešek, zničeno při něm bylo více než 100 dronů. Oběti hlášeny nejsou.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Rubio s Lavrovem mluvil na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny předních ekonomik světa G20 v americké Atlantě. Rubio na tiskové konferenci zdůraznil, že v rámci dvoudenního setkání ministrů zahraničí G20 neměl s Lavrovem žádné oficiální jednání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o nadcházejících třístranných jednáních o míru mezi vyjednavači USA, Ukrajiny a Ruska. Jednání by se měla uskutečnit na začátku listopadu a Kyjev by rád do diskuse o ukončení války, která trvá již pátým rokem, zapojil Evropu, případně i Turecko, napsala agentura Reuters.

Zelenskyj se podle svých slov rovněž dohodl na tom, že Turecko zvýší svoji podporu ukrajinskému energetickému sektoru, který čelí intenzivním ruským útokům.

Při ruském útoku na Pavlograd byli zraněni tři lidé, včetně dvanáctiletého chlapce, uvedl předseda Dněpropetrovské regionální správy Oleksandr Ganža. Zranění se nacházejí v nemocnici. Informuje o tom ruskojazyčná BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.

Rusko opět prodloužilo zákaz vývozu nafty, který se vztahuje na výrobce tohoto paliva. Ruská vláda dnes podle agentury Reuters oznámila, že zákaz zůstane v platnosti až do konce ledna příštího roku. Dodala, že cílem opatření je zajistit stabilitu na domácím trhu s pohonnými hmotami.

Ruské rafinerie se letos staly častým terčem ukrajinských dronových útoků. Ruská vláda zakázala výrobcům vývoz nafty již v létě. Důvodem byl nedostatek pohonných hmot, který vedl k růstu jejich cen. Koncem září pak vláda tento zákaz prodloužila do konce října.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 31. 10. 2026.

Ruské drony v noci útočily na energetickou infrastrukturu. Přerušily tak dodávky elektřiny pro zhruba 280 000 ukrajinských rodin. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Gomel. Informovala o tom dnes podle Reuters běloruská státní tisková agentura Belta.

Evakuovaní obyvatelé, kteří chtějí na Ukrajinu, cestovali autobusy přes Krymský poloostrov do ruského města Anapa. Odtud pokračovali letadly do Běloruska a nyní se mají přesunout na Ukrajinu.

Rusko v noci na dnešek útočilo pomocí dronů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jeden člověk při útocích přišel o život a dva lidé byli zraněni. Na síti Telegram to uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža.

Rusko podle něj provedlo více než 20 dronových útoků. Údery poškodily infrastrukturu v Dnipru i dalších částech Dněpropetrovské oblasti. Zasáhly mimo jiné soukromý dům a blíže nespecifikovaný průmyslový objekt, plyne ze sdělení.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point našla způsob, jak provádět útočné mise v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, aniž by armáda byla závislá na satelitním spojení. Agentuře AP to v rozhovoru řekla generální ředitelka společnosti Iryna Terechová. Také uvedla, že nově vyvinutá taktická balistická střela by mohla pomoct při obraně ukrajinských měst.

Ukrajinská armáda je při svých operacích závislá na satelitní síti společnosti SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Rychlost služeb však byla tento měsíc více než týden omezená, což ovlivnilo nejen schopnost Kyjeva se bránit, ale také útočné operace. Drony při rychlosti přesahující 160 kilometrů v hodině ztrácely se sítí spojení. „Při sestrojování jsme to měli na paměti,“ uvedla Terechová k nedávným výpadkům, „Systémy Fire Pointu jsou navržené tak, aby dokázaly dokončit mise i bez satelitního spojení. Prioritou je navigace, která funguje bez jakéhokoliv vnějšího signálu,“ dodala. 

Dobrou noc, vážení čtenáři. Dění kolem Ukrajiny se budeme věnovat zase od rána.

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou „partneři a spojenci“, uvedlo ministerstvo.

Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se jeho země připojí k 90miliardové unijní půjčce pro Ukrajinu. Počáteční příspěvek Kanady bude činit 500 milionů eur (12,2 miliardy Kč). Carney to uvedl po skončení dvoudenního summitu EU-Kanada v Montrealu.

„Naše počáteční zapojení bude činit 500 milionů eur. Jde o velmi důležitý a účinný mechanismus,“ prohlásil kanadský premiér. Carney dodal, že jednání v Montrealu se týkala také dalších finančních a bezpečnostních potřeb Ukrajiny.

Příspěvek Kanady nezvýší celkový objem půjčky, který zůstává na 90 miliardách eur. Zapojení Kanady zároveň umožní ukrajinské armádě nakupovat zbraně a vojenské vybavení od kanadských výrobců z prostředků evropské půjčky.

Evakuovaní z Olešek dorazili na okupovaný Krym

Evakuovaní obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, vyrazili společně s ukrajinskou delegací do ruského města Anapa. Odtud se letadlem přemístí do Běloruska a následně autobusy na Ukrajinu. Informoval o tom ukrajinský poslanec a vyjednavač Davyd Arachamija. Agentura Reuters s odkazem na svědky napsala, že evakuovaná skupina se již nachází na Ruskem anektovaném Krymu, což později potvrdily i ruské úřady. Od skupiny se již oddělila část evakuovaných, kteří chtějí zůstat na ruském území.

Lidé, kteří se rozhodli pro evakuaci, dostali na výběr, zda po odjezdu z města zůstanou v Rusku, nebo zda budou pokračovat na Ukrajinu. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj uvedl, že konečný počet lidí evakuovaných na Ukrajinu zatím není znám a může se měnit.

Rusko se chystá místo nákladné opravy poslat do šrotu vlajkovou loď své Severní flotily, jaderný křižník pojmenovaný po carovi Petru Velikém, informovala dnes ruská média. Křižník Pjotr Velikij se začal stavět v sovětské éře a původně byl pojmenován po zesnulém vůdci sovětských komunistů a někdejším veliteli sovětské tajné policie KGB Juriji Andropovovi.

Speciální komise dospěla k předběžnému závěru o neúčelnosti modernizace křižníku Pjotr Velikij vzhledem k jeho opotřebení, řekl státní agentuře TASS šéf společenského hnutí na podporu námořnictva Vladimir Malcev s tím, že zatím nejde o konečné rozhodnutí. „Z jaderných (křižníků) nám zbývá jediný, Admiral Nachimov,“ řekl Malcev, který se dnes zúčastnil konference k 330 letům ruského námořnictva.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) zaslal Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) oficiální protest kvůli jeho rozhodnutí, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností znovu účastnit hokejových šampionátů. ČTK dnes řekl, že dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby ruští sportovci po dobu ruské agrese na Ukrajině startovali na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou, symboly a s ruskou státní hymnou.

Lidé evakuovaní z Olešek společně s ukrajinskou delegací vyrazili do ruské Anapy, odkud přeletí do Běloruska. Následně odjedou autobusy na Ukrajinu.

V Moskvě bylo od čtvrtečního večera zpožděno nebo zrušeno přibližně 760 letů, píše poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko s odvoláním na zprávy ruských leteckých úřadů. Důvodem kolapsu byly masivní útoky ukrajinských dronů, kvůli kterým byl omezen provoz na všech čtyřech hlavních letištích metropole: Šeremeťjevo, Vnukovo, Domodědovo i Žukovskij.

Na některých z nich trvala bezpečnostní uzávěra přes devět hodin a zhruba 100 letadel mířících do hlavního města muselo být odkloněno na záložní letiště. Už během předchozího dne bylo v Moskvě a Petrohradu zpožděno či zrušeno přes 460 spojů.

Ukrajina po odmlce obnovila útoky na ruské ropné rafinerie, prohlásil místopředseda ruské vlády Alexandr Novak podle agentury RIA Novosti. Terčem dronů se podle něj staly tři rafinerie a plynárensko-chemický komplex, přičemž jedno zařízení utrpělo menší škody. Kyjev se k věci oficiálně nevyjádřil. Záběry poškozeného podniku se objevily mimo jiné z novokujbyševské rafinerie v Samarské oblasti.

Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov v reakci uvedl, že Ukrajina těmito údery přímo ignoruje výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tlačil na zastavení útoků před nadcházejícími volbami do Kongresu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně ujistil, že ukrajinské útoky na rafinerie neohrožují plánovaná trojstranná mírová jednání v Abú Zabí.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina nepřišla o žádná území, protože jde o „historické území Ruska“. Šéf Kremlu tím navázal na svou dlouhodobou rétoriku, v níž tvrdí, že Rusové a Ukrajinci jsou „jeden národ“. Putinovými výroky tak Moskva de facto otevřeně deklaruje svůj nárok na kompletní ukrajinské území a odmítá suverenitu a existenci samostatného ukrajinského státu, píše na sociální síti X Visegrád 24.

Slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka nařídil obnovit vyšetřování darování vojenské techniky Ukrajině. Žilinka na Facebooku uvedl, že dřívější rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bylo předčasné, a nařídil krajské prokuratuře v Trenčíně zajistit pokračování řízení. Ještě letos v září přitom generální prokuratura potvrdila závěry policie, že předchozí vlády při předání techniky nepochybily.

Vyšetřování se v minulosti týkalo zejména darování stíhaček MiG-29, protiletadlového systému S-300 či vypovězení smlouvy na servis letounů s ruskou firmou. Krok generálního prokurátora uvítala současná vláda Roberta Fica, která vojenskou pomoc Kyjevu dlouhodobě kritizuje. Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď v reakci zopakoval, že jednal v souladu se slovenským i mezinárodním právem a nečeká, že by obnovené řízení prokázalo jakýkoli trestný čin.

Kreml připustil, že v určité fázi jednání o míru s Ukrajinou bude nutná i účast evropských představitelů, napsala dnes agentura Interfax. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale zároveň uvedl, že v současné době se o evropské účasti na rozhovorech nejedná.

„Jednání (v Abú Zabí) se uskuteční v třístranném formátu. V určitém okamžiku bude zapojení Evropy skutečně nutné,“ řekl Peskov. „Zatím jsme o tom ale podrobně nehovořili,“ dodal.

Trilaterální jednání zástupců Ruska, Spojených států a Ukrajiny by se měla konat příští měsíc v metropoli Spojených arabských emirátů (SAE) Abú Zabí, oznámily před týdnem Moskva a Kyjev. Peskov už tehdy připustil, že by se Evropa mohla budoucích jednání účastnit. Tato úvodní jednání se však podle něj uskuteční bez evropských zástupců. Datum rozhovorů ještě není známo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že na mírových jednáních by se měla podílet i Evropa.

Dohody týkající se humanitární operace ve městě Olešky představují ojedinělý případ a je obtížné je vztáhnout na celkový proces urovnání konfliktu s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruských agentur. Do ukrajinských Olešek dnes dorazil konvoj včetně ombudsmanů obou válčících zemí s cílem poskytnout lidem v Ruskem okupovaném frontovém městě humanitární pomoc a umožnit jim evakuaci.

Peskov podle agentur TASS a Interfax reagoval na dotaz stanice Vesti, zda by pozitivní zkušenost ohledně Olešek mohla naznačovat, že by Rusko a Ukrajina mohly dospět k dohodám i v dalších otázkách. „Je to ojedinělá situace, kterou je zatím složité promítnout do celého procesu urovnání,“ odpověděl mluvčí Kremlu.

Agentura Reuters společnou rusko-ukrajinskou humanitární operaci v Oleškách označila za první takový počin za dobu trvání války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. Jde podle ní o dosud nejvýraznější příklad spolupráce mezi stranami tohoto konfliktu.

„Naši nejdražší.“ V okupovaných Oleškách lidé s dojetím a nadšením vítají ukrajinskou delegaci a netrpělivě čekají na přistavené evakuační autobusy, které je mají odvézt zpět na území kontrolované Kyjevem.

Čeští politici ostře odsoudili verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle kterého se ruské reprezentace mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní hokejové turnaje. Ruský národní tým by se tak po zrušení zákazu Mezinárodní hokejové federace (IIHF) mohl představit už na květnovém mistrovství světa v Německu. IIHF uvedla, že s verdiktem nesouhlasí, bude jej však respektovat.

Podle šéfa opoziční ODS Martina Kupky jde o „plivnutí do obličeje všem sportovcům, kteří kvůli ruské agresi přišli o kariéru, domov nebo život“, a poslanec Jakub Janda označil arbitráž za instituci legitimizující vraždění na Ukrajině. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) i další zákonodárci upozornili, že Moskva sport zneužívá k válečné propagandě a ruští sportovci se na vrcholové úrovni neobejdou bez podpory Putinova režimu.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) pošle Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) oficiální protest. Dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby ruští sportovci po dobu ruské agrese na Ukrajině startovali na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou, symboly a s ruskou státní hymnou.

Pentagon vyzval několik zemí NATO, aby zmírnily svou rétoriku týkající se nebezpečí ze strany Ruska. Výroky prý podkopávaly evropskou bezpečnost.

V ukrajinském městě Olešky, které je obsazené ruskou armádou, začala evakuace obyvatel. Napsaly to dnes dopoledne agentury AFP a Reuters s odvoláním na ukrajinské a ruské činitele. Do frontového města se vypravili ombudsmani Ukrajiny a Ruska - Dmytro Lubinec a Jana Lantratovová. Umožnilo to dočasné lokální příměří zprostředkované americkou první dámou Melanií Trumpovou. Cílem je dopravit do odříznutého města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů.

Vzájemné vzdušné údery si v noci a ráno vyžádaly další mrtvé a zraněné civilisty. Ruský nálet naváděnými pumami na město Izjum v Charkovské oblasti zabil čtyři lidi a dalších 14 zranil, v samotném Charkově pak dron zasáhl nákupní centrum a zranil dva lidi. Ukrajinské letectvo v ranní svodce uvedlo, že zneškodnilo 99 ze 117 nepřátelských cílů (tři střely a 96 dronů), zásahy však hlásí ze 17 míst.

Zároveň na 15 stoupl počet obětí čtvrtečního ruského úderu na nádraží v Dnipru, kde v nemocnici podlehl zraněním čtyřicetiletý muž, šest dalších lidí včetně jedenáctiletého chlapce zůstává v kritickém stavu. Oběť po nočním útoku ukrajinského bezpilotního letounu hlásí také ruská Brjanská oblast, kde v obci Navlja zahynul 19letý mladík.

Polská policie ve Svídnici na jihu země zadržela 55letého ruského občana podezřelého ze špionáže. Muž fotografoval projíždějící vlaky, viadukty a další železniční objekty patřící ke kritické infrastruktuře; kriminalisté u něj objevili profesionální techniku s tisíci pořízenými snímky. Soud ho poslal na tři měsíce do vazby, za činnost ve prospěch cizí zpravodajské služby mu hrozí až pět let vězení.

Polsko slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky západní vojenské i humanitární pomoci na Ukrajinu. Mluvčí polského ministra pro koordinaci tajných služeb Jacek Dobrzyński na síti X uvedl, že od ledna 2024 bylo v Polsku ze špionáže či sabotáže obviněno již 90 lidí.

Ruský noční útok zabil v Kyjevě člověka, oznámila správa města. Ukrajinský úder připravil o život muže v ruské Brjanské oblasti, uvedl gubernátor.

 Ruský nezávislý list Novaja gazeta po více než 30 letech končí. Důvodem je rostoucí tlak úřadů a bezpečnostních složek. Krok přichází krátce po nedávném zadržení šéfredaktora Sergeje Sokolova, kterého ruský režim vinil z diskreditace armády.

Ukrajinský bezpilotní letoun v noci zasáhl ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti na jihozápadě Ruska. Závod patřící ruskému ropnému gigantu Rosněfť disponuje roční kapacitou zpracování 8,8 milionu tun ropy. Jde o další útok na klíčovou ruskou energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí.

Do okupovaných Olešek dorazilo 25 evakuačních autobusů s kapacitou nejméně 750 míst, potvrdila ruská ombudsmanka Jana Lantratovová podle agentury TASS. Obyvatelé mají možnost odříznuté město opustit do 12:00 SEČ. Do lokality míří také humanitární konvoj s potravinami, hygienickými potřebami a palivem, který doprovázejí mezinárodní novináři.

Ruská armáda mezitím v noci pokračovala v útocích na jiných místech Ukrajiny. Podle ruského ministerstva obrany zasáhla v Kyjevě a okolí sklad dronů, montážní závod a elektrickou rozvodnu, ukrajinské úřady v metropoli potvrdily jednoho mrtvého civilistu. Moskva zároveň tvrdí, že nad ruským územím v noci sestřelila dalších 1043 ukrajinských dronů.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo včera večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) včera mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

„Město čelí útoku balistickými raketami. Zůstaňte v krytech,“ napsal Kličko krátce před 22:00 SEČ. Později dodal, že v Dniprovském obvodě metropole hoří trosky rakety na dvoře obytného domu, další obytné budově poničil výbuch okna a auta zaparkovaná na dvoře. V Darnyckém obvodě zase úder zasáhl několik skladů a vypukly požáry.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

„Hodně lidí (v Evropě) mluví jen o tom, že je potřeba se do roku 2030 nachystat na válku (s Ruskem). Je to správné? Ne. Zaprvé, my jsme připravení, ale žádnou válku s Evropou nechceme. A jestli někdo z nich chce, tak ať se chystá,“ cituje Putina server Meduza. „Jestli to zajde příliš daleko, tak nebudou vůbec žádní vítězové,“ dodal podle RIA Novosti.

Rusko připravuje nové útoky balistickými raketami proti Ukrajině. S odvoláním na informace od zpravodajských služeb to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu na sociálních sítích apeloval na spojence, aby kvůli ochraně lidských životů poskytli střely pro ukrajinskou protiraketovou obranu, především střely pro systémy Patriot. „Potřebujeme prostředky, abychom toto ruské zlo mohli sestřelovat,“ prohlásil.

Do ukrajinského města Olešky, které okupuje Rusko, míří ombudsmani obou zemí - ruská zmocněnkyně pro lidská práva Jana Lantratovová a její ukrajinský protějšek Dmytro Lubinec. Obě strany zároveň potvrdily dodržování dočasného lokálního příměří, které pomohla domluvit americká první dáma Melania Trumpová, a jehož cílem je dopravit do odříznutého frontového města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů.

„Operace začala dnes. Víme, že z Moskvy odletělo letadlo,“ řekl podle ruské služby stanice BBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Plán, jak se tam dostanou, je poměrně složitý. V současné době tam odminovávají (přístupové cesty do města),“ dodal mluvčí ruského prezidenta. Kreml podle BBC očekává doručení humanitární pomoci v pátek. Mluvčí ujistil, že z města budou moci odejít všichni, kdo si to budou přát.

Evropa musí mít při mírových jednáních o Ukrajině svého zástupce s jasným mandátem, shodli se dnes prezident Petr Pavel a maďarský premiér Péter Magyar při setkání na Pražském hradě. Informovala o tom na síti X Kancelář prezidenta republiky. Oba politici se zabývali také postojem Maďarska k rozšiřování Evropské unie a dalšími stanovisky nové maďarské vlády.

Dočasné příměří v Chersonské oblasti přineslo úlevu také obyvatelům Chersonu, který Rusko dlouhodobě ostřeluje. Lidé se po přechodném uklidnění situace opatrně vracejí do ulic a komunální pracovníci mohou odstraňovat následky útoků i v částech města, kam se kvůli nebezpečí dlouho nemohli dostat. Čistí silnice, zabezpečují poškozená okna a upravují veřejná prostranství, informovala ukrajinská stanice Suspilne.

„Cherson, který byl neustále pod palbou, doslova ožil,“ uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Příměří bylo dojednáno kvůli dopravě humanitární pomoci do Ruskem okupovaných Olešek a umožnění evakuace tamních civilistů. Podle agentury Reuters se obyvatelé Chersonu obávají, že klid může kdykoli skončit.

Možné obnovení mírových jednání o Ukrajině může ovlivnit případný rozsáhlý ukrajinský útok na Rusko během tamního státního svátku 4. listopadu. Podle poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova chce Moskva sledovat, jak se Ukrajina v následujících dnech zachová. Další kolo rozhovorů za účasti Ukrajiny, Ruska a Spojených států se před tímto datem neuskuteční, uvedl Ušakov podle ruské agentury TASS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím vyjádřil naději, že by se schůzka mohla konat v Abú Zabí mezi 6. a 10. listopadem. Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov však uvedl, že hovořit o konkrétním termínu je zatím předčasné.

Ukrajinský expert na elektronický boj Serhij „Flash“ Beskrestnov varoval, že Rusko vyvíjí drony s umělou inteligencí, které by mohly samostatně vyhledávat a napadat vlaky, vozidla či sklady bez lidského operátora. Podle něj už Moskva zavádí prvky AI do dronů Molnija, Geran a Lancet. Drony se mohou orientovat podle obrazů terénu a létat jen 20 až 40 metrů nad zemí, což ztěžuje jejich odhalení radarem. Tradiční prostředky elektronického boje proti nim navíc nemusí být účinné.

Prezident Petr Pavel označil ruský útok na civilisty v ukrajinském Dnipru za neomluvitelný. Vyzval Rusko, aby ochotu jednat o míru prokázalo činy. Za základ mírových jednání označil ochranu civilistů a návrat unesených ukrajinských dětí k rodinám.

Počet obětí ruského útoku na Dnipro vzrostl na 14 mrtvých a 14 zraněných. Šest zraněných je ve vážném stavu.

Polsko předá Ukrajině další dva stíhací letouny MiG-29. O jejich dodání v blízké době informoval Dariusz Łukowski z polského ministerstva obrany. Stroje budou součástí nového balíku vojenské pomoci v hodnotě přibližně 50 milionů eur, který má zahrnovat také dělostřeleckou munici ráže 155 a 152 milimetrů, munici pro kanony stíhaček F-16 a rakety pro přenosné protiletadlové systémy Piorun.

Podle polského deníku Rzeczpospolita je jeden z letounů na konci své životnosti, druhý je stále provozuschopný. Polské ministerstvo obrany potvrdilo přípravu další pomoci, podrobnosti o celém balíku ale nezveřejnilo. Informoval o tom server Interfax-Ukrajina.

Evropská komise vyzvala členské státy EU, aby v druhém kole obranných půjček SAFE využily část dostupných peněz také na pokrytí naléhavých vojenských potřeb Ukrajiny.

K dispozici je 21,3 miliardy eur (zhruba 518 miliard korun). Podle mluvčího komise Thomase Regniera by státy měly upřednostnit mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, drony a prostředky proti nim, munici a rakety.

Nástroj SAFE umožňuje členským zemím získat půjčky na obranné investice a společné nákupy vojenského vybavení.

Ruské vzdušné útoky na ukrajinská města Černihiv, Kremenčuk a obec Bileňke zabily nejméně šest lidí, včetně dvou patnáctiletých dívek. Další lidé utrpěli zranění. Na sociálních sítích to dnes oznámili ukrajinští činitelé, kteří už dříve informovali o 13 zabitých při dnešním ruském úderu na nádraží v Dnipru. Moskva se k těmto útokům nevyjádřila.

„Uprostřed dne nepřítel zasáhl Černihiv (střelou) Banderol. Centrum města. V době, kdy byly ulice plné lidí,“ uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Ruský útok podle něj zabil dvě patnáctileté dívky. Později doplnil, že útok dalších 15 lidí zranil, včetně tří dětí. Poničené jsou obchody, domy i vozidla.

„V Kremenčuku zasáhl nepřátelský dron obytný dům,“ napsal na telegramu náčelník správy ukrajinské Poltavské oblasti Vitalij Ďakivnyč. Později doplnil, že tento ruský útok tři lidi připravil o život a dalších 15 zranil, včetně tří dětí.

V ukrajinské obci Bileňke v Záporožské oblasti zahynul při ruském útoku devětačtyřicetiletý muž, další tři byli zranění, sdělil šéf správy Záporožské oblasti Mychajlo Semikin.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil solidaritu Ukrajině po ruském útoku na železniční stanici v Dnipru a kondoloval rodinám obětí. Na síti X zároveň uvedl, že je třeba usilovat o víc než jen o lokální příměří, jaké se podařilo dojednat v okupovaných Oleškách.

Rusko podle něj dál odmítá návrhy na příměří, sází na eskalaci a útočí na civilisty. Macron vyzval ke společnému úsilí o spravedlivý a trvalý mír a přivedení Ruska k jednacímu stolu.

Podle příspěvku účtu Jay in Kyiv na sociální síti X se u Kupjansku vzdala další větší skupina ruských vojáků. Stát se tak mělo během ukrajinské operace zaměřené na vyčištění starých sovětských plynovodů, které ruské jednotky využívají k pohybu.

Autor příspěvku zároveň připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin měl město označit za „osvobozené“ zhruba před 45 dny. Informace o kapitulaci nebyla nezávisle ověřena.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ruském útoku na železniční stanici v Dnipru vyzval Spojené státy, Evropskou unii a země skupiny G7 k zavedení nových a přísnějších sankcí proti Moskvě a jejímu válečnému aparátu.

Podle Zelenského Rusko místo deeskalace pokračuje v útocích na ukrajinské obyvatelstvo. Sankce by se podle něj neměly zmírňovat, dokud válka trvá.

Kreml nehodlá zastavit válku proti Ukrajině. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na rozsáhlý ukrajinský dronový útok na Moskvu prohlásil, že takzvaná „speciální vojenská operace“ musí pokračovat.

Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířilo v noci k metropoli 613 dronů, z nichž 231 mělo být zničeno při přiblížení k městu. Další kolo jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy je podle NEXTA plánováno na první polovinu listopadu v Abú Zabí.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec po útoku na železniční stanici v Dnipru zveřejnil také fotografie z místa. Vyjádřil soustrast rodinám obětí a zraněným popřál brzké uzdravení. Podle jeho předběžných informací si útok vyžádal 13 mrtvých a další zraněné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval možnost jednat o bezpečnosti Evropy bez účasti samotných evropských zemí. Reagoval tak na snahu Ruska otevřít jednání o širším evropském bezpečnostním uspořádání. „Jak můžete vyjednávat o bezpečnostní infrastruktuře v Evropě bez Evropy? O čem budete jednat? S kým? S Čínou? Zajímavé,“ uvedl Zelenskyj.

Bývalý americký prezident Barack Obama ostře kritizoval zahraniční politiku Donalda Trumpa vůči Rusku a Ukrajině. Na předvolebním mítinku demokratů v Georgii 28. října prohlásil, že Bílý dům „se sklání před Vladimirem Putinem“ a „zrazuje Ukrajince“, kteří podle něj bojují za svobodu a demokracii. Obama zároveň kritizoval Trumpovu administrativu za odcizování klíčových spojenců, například Kanady. Informovala o tom NEXTA na síti X.

Ruský dronový útok na Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny dnes zabil 13 lidí a nejméně pět zranil, oznámil náčelník správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Rusko bezpilotním letounem s proudovým motorem zaútočilo na nástupiště železniční stanice, u něhož se nacházel osobní vlak zajišťující spoj z Dnipra do Záporoží, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele.

„Tragédie v Dnipru. Úder dronu na civilní vlak. Mnoho lidí zemřelo. Velký počet zraněných,“ uvedl na platformě Telegram starosta města Borys Filatov. Navzdory varování před zvýšeným stupněm ohrožení se na nástupišti nacházeli lidé, uvedla ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja na telegramu.

Moskva se k tomuto útoku nevyjádřila.

Do okupovaných Olešek míří ukrajinští a ruští ombudsmani, kteří potvrzují dodržování lokálního příměří. Ukrajinský zmocněnec pro lidská práva Dmytro Lubinec uvedl, že klid zbraní trvá už 54 hodin. Jeho ruská protějška Jana Lantratovová podle BBC oznámila, že nebylo zaznamenáno žádné porušení.

Delegace mají do odříznutého města dopravit humanitární pomoc a umožnit bezpečný odjezd civilistů. Příměří pomohla domluvit americká první dáma Melania Trumpová.

Podle parlamentního komisaře pro lidská práva Dmytra Lubinetse úspěšně probíhá odstraňování min v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti. Na pátek je naplánovaná dodávka humanitární pomoci. Příměří v okupovaném městě již úspěšně trvá více než 54 hodin.

Turecko je připravené pomoci oživit diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to v telefonickém rozhovoru sdělil svému americkému protějšku. Uvedla to Erdoganova kancelář na síti X s tím, že lídři během hovoru probírali také posílení bilaterálních vztahů mezi Ankarou a Washingtonem.

Rusko dováží z Německa pětkrát více protéz než před začátkem války na Ukrajině. Uvedlo to ruské vydání časopisu Forbes podle dat Eurostatu. Za první pololetí letošního roku utratila Moskva za německé náhrady končetin 79 milionů eur (zhruba 1,9 miliardy korun), což je oproti roku 2021 nárůst o 540 procent. Důvodem je skokový nárůst těžce zraněných ruských vojáků s amputacemi, které domácí výroba nestačí pokrývat.