„Příprava na nepřátelský útok“: Putin dohlížel na cvičení svých jaderných sil
Ruský prezident Vladimir Putin sledoval dnešní cvičení ruských strategických jaderných sil a vyslechl hlášení, které mu podal ministr obrany Sergej Šojgu. Oznámily to ruské tiskové agentury. Strategické síly splnily úkoly cvičení v plném rozsahu, všechny rakety zasáhly svůj cíl, dodala agentura TASS s odvoláním na Kreml.
Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil v době zvýšeného napětí, kdy po vojenských neúspěších ve válce proti Ukrajině začala Moskva obviňovat Kyjev, že chystá útok „špinavou jadernou bombou“, hrozící radioaktivním zamořením rozsáhlé oblasti za pomoci klasické trhaviny. Ukrajinští představitelé tato obvinění popřeli. Západ varuje Rusko před použitím jaderných zbraní pod falešnou záminkou.
Putin se spojil s ministrem z kremelského situačního střediska. Prostřednictvím videohovoru vyslechl hlášení šéfa resortu obrany a také náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Šojgu prohlásil, že cvičení bylo motivováno přípravou na případný nepřátelský jaderný útok proti Rusku.
„Soudruhu vrchní veliteli, v souladu s plánem výcviku ozbrojených sil se pod vaším velením koná cvičení, během kterého budou propracovány úkoly zasazení masivního jaderného útoku strategickým silami v reakci na nepřátelský jaderný útok,“ citovala Šojgua agentura TASS.
Ruské ministerstvo obrany ukázalo záběry odpálení mezikontinentální rakety Siněva z jaderné ponorky Tula a let strategického bombardéru Tu-95MS, který vypustil střely s plochou dráhou letu. V rámci cvičení byla z kosmodromu Pleseck vypuštěna také mezikontinentální raketa Jars. Jejím cílem - a stejně jako rakety Siněva - byl polygon na Kamčatce na druhé straně Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
Týdny a měsíce před válkou Rusko ujišťovalo, že se nechystá sousední zemi napadnout, než dal Putin 24. února rozkaz k útoku na Ukrajinu, který rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka dnes pokračuje 245. dnem. Rusko v bojích přišlo podle ukrajinských odhadů o téměř 70.000 zabitých vojáků, přinejmenším na tisíce se počítají i ukrajinské ztráty, vojáků i civilistů. Miliony Ukrajinců vyhnala válka z domovů.
