Rusové přiznali mrtvé mezi mobilizovanými. Na frontě přežili bez vybavení a výcviku jen pár dní
Úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, zaznělo tři týdny po vyhlášení "částečné" mobilizace, upozornila dnes ruská redakce BBC. Připomněla, že ruské ministerstvo obrany 29. září slíbilo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.
„Vojenská správa bohužel potvrdila informaci o smrti pěti obyvatel jižního Uralu, povolaných z korkinského vojenského komisařství. Poskytneme veškerou nezbytnou pomoc příbuzným a blízkým našich vojáků,“ sdělili dnes gubernátor a regionální vláda uralskému serveru 74.ru. Také slíbili vyplatit pozůstalým po milionu rublů (asi 400.000 Kč) jako dodatečný příspěvek k odškodnění, které by měli dostat z federálního rozpočtu.
Od konce září se ví o více než deseti případech, kdy zmobilizovaní Rusové zahynuli, aniž by dojeli na bojiště. První zprávy o zabití zmobilizovaných vojáků na frontě se objevily už na počátku tohoto týdne, ale úřady je nekomentovaly, připomněla BBC.
Stanice dodala, že v pondělí list Večernyj Karpinsk (ve Sverdlovské oblasti na Urale) informoval o tom, že u Chersonu přišli o život tři obyvatelé města, kteří byli zmobilizováni do armády na konci září. List It's My City informoval o smrti Jevgenije Bizjajeva z Krasnoturinsku (rovněž ve Sverdlovské oblasti), kterého zmobilizovali 28. září. Ochránce lidských práv Pavel Čikov ve středu večer oznámil, že na Ukrajině přišel o život první zmobilizovaný ruský advokát, Andrej Nikiforov z Petrohradu. Advokáta podle Čikova povolali do armády 25. září. Zabit byl u Lysyčansku na východě Ukrajiny.
Důvody, proč jsou zmobilizování záložníci hned posíláni do bojů, jsou podle komentátora BBC v zásadě dva: ruským vojskům na Ukrajině citelně chybějí vojáci, což je dáno jak nedostatečným počtem vojáků pro vedení bojových operací na velice dlouhé frontě, tak utrpěnými ztrátami.
„V podmínkách, kdy početní stavy mnoha jednotek mají daleko k předepsaným a ukrajinská armáda se chopila iniciativy na bojišti, nemá ruské velení prostě čas na výcvik záložníků a někdy je musí do bojů na ohrožených úsecích doslova vrhat hned po příjezdu,“ poznamenal.
Druhým důvodem k nasazení záložníků na frontě bez přípravy je slabá výcviková základna, která nepočítá s tím, že bude připravovat zmobilizované masy současně. Na sociálních sítích lze narazit na množství videopříspěvků, kde si povolanci do armády stěžují na špatné podmínky, na to, že chybějí důstojníci a instruktoři i řádný denní program, a tak se namísto normálního bojového výcviku věnují nesmyslnému pořadovému výcviku a pochodování.
Ze svědectví zmobilizovaných vojáků, a to včetně těch, které už zajali ukrajinští vojáci, si lze udělat závěr, že na frontu rovnou posílají vojáky s bojovou specializací, která není nijak složitá. Může jít o motostřelce, výsadkáře, pohraničníky, námořní pěšáky a zástupce dalších druhů vojsk. Například pokud má dotyčný ve vojenské knížce zapsanou odbornost 124259 (řidič obrněného transportéru) či 101627 (kulometčík), je velice pravděpodobné, že velení usoudí, že tento voják nepotřebuje další výcvik. Ani technika, ani zbraně se během doby, kterou strávil v záloze, nezměnily.
Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval dánský ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.
„Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď,“ uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Ceny ropy dnes mají k dobru kolem dvou procent a za celý týden by mohly přidat více než čtyři procenta. Ropa zdražuje mimo jiné proto, že Rusko v reakci na ukrajinské útoky na svou energetickou infrastrukturu omezilo vývoz pohonných hmot.
Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst o 1,7 procenta a pohybovala se kolem 70,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala zhruba dvě procenta a byla jen lehce pod 66,30 dolaru za barel.
„Trhy se i nadále soustředí na situaci mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl analytik John Kilduff ze společnosti Again Capital. „Dronové útoky ze strany Ukrajiny se začínají nasčítávat,“ dodal.
„Ukrajina je připravena zapojit se do projektu ‚Zeď dronů‘,“ napsal na sociálních sítích ministr obrany Denys Šmyhal.
Šmyhal se zúčastnil schůzky o vytvoření „zdi dronů“ spolu s ministry obrany Dánska, Finska, Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Bulharska a také se zástupci NATO. Schůzce předsedal evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Opakované narušování našeho vzdušného prostoru je nepřijatelné. Vzkaz je jasný: Rusko testuje EU a NATO. A naše reakce musí být jasná, jednotná a okamžitá,“ řekl Kubilius na schůzce (citováno AFP).
Evropští úředníci uvádějí, že prvním cílem bude vytvoření senzorové sítě pro zlepšení schopnosti zachycovat vnikající objekty. EU hodlá dokončit první fázi projektu do roka.
Podle BBC ale v reálném boji návyky jednotlivce nejsou ani zdaleka vždy rozhodující, mnohem častěji je důležitější, jak je jednotka v boji sladěna, součinnost jejích vojáků. Velmi důležitá bývá i znalost místa, rozložení sil, zvláštnosti vedení bojových operací v konkrétních podmínkách. Učit se tomu ve válce bývá příliš pozdě, dodala BBC.
