Putin dal rozkaz k rozšíření armády. Chce mít přes 2 miliony vojáků. Experti: Bojovou sílu to nezvýší
Nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ruských ozbrojených sil sotva zajistí významnější zvýšení bojové síly v nejbližší budoucnosti, usoudil americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelné analýze ruského tažení na Ukrajině. Krok ale také naznačuje, že ruský prezident nejspíše v nejbližší době nevyhlásí v Rusku masovou mobilizaci.
Podle zveřejněného nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku, se má početní stav ruské armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu. Předchozí Putinovo nařízení z roku 2017 stanovilo početní stav ozbrojených sil na 1,902.758 mužů včetně 1,013.628 členů aktivního vojenského personálu. Dnes zveřejněné nařízení nepřibližuje, jakým způsobem má být posílení armády dosaženo, pověřuje ale vládu, aby ministerstvu obrany vyčlenila z rozpočtu odpovídající finance.
Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900.000 příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech, uvedla agentura Reuters.
Dronový útok v noci na dnešek zranil železničáře a poškodil elektrické vedení ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Alexandr Gusev.
„Podle předběžných informací byl v jedné z obcí zraněn traťový montér na železniční stanici. Byl převezen do okresní nemocnice,“ uvedl Gusev na platformě Telegram. Pád trosek dronu podle gubernátora poškodil také elektrické vedení na železniční stanici, což způsobilo zpoždění několika vlaků. Vznikly také požáry obchodu, tržiště s textilem a plynového potrubí. Lokality dopadu dronů Gusev neupřesnil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu hovořil se svým tureckým a maďarským protějškem, uvedlo v sobotu večer ruské ministerstvo zahraničí. Telefonáty se uskutečnily několik hodin poté, co vrcholný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nepřinesl žádnou konkrétní dohodu o ukončení války na Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
Telefonát mezi Lavrovem a tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy turecké strany. „Ministři zahraničí si vyměnili názory na výsledky jednání na nejvyšší úrovni mezi Ruskem a USA, které se konalo 15. srpna na Aljašce,“ uvedlo ministerstvo ve stručném prohlášení na svém webu.
Už v pátek by se mohl konat další summit - tentokrát mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, napsal Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Zelenskyj se má s Trumpem setkat ve Washingtonu v pondělí.
Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak udává, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o 45.000 vojáků.
O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.
Co na Putinův krok říkají odborníci?
Oznámení o relativně skromném zvětšení početního stavu vojsk svědčí o tom, že Putin zůstává odhodlán vyhnout se úplné mobilizaci, předpokládá ISW. Kreml ale podle něj sotva vytvoří dostatek sil, aby dosáhl početního stavu více než 1,15 milionu vojáků. Historicky totiž ruské ozbrojené síly vytyčených cílů ohledně svého početního stavu nedosahují. Před invazí na Ukrajinu bylo v ozbrojených silách jen okolo 850.000 vojáků, což bylo mnohem méně, než bylo stanoveno; ozbrojené síly měly mít více než milion mužů a žen.
Analytici předpovídají, že Rusko při náboru vojáků narazí na potíže, navíc po invazi poklesly výcvikové možnosti, protože Kreml poslal do bojů i školní jednotky, které utrpěly ztráty. V říjnu by Rusko mohlo k doplnění ztrát v podobě desítek tisíc zabitých a těžce raněných vojáků využít podzimního odvodu do armády, který by měl zajistit okolo 130.000 povolanců. Ale zvýšení početního stavu by Kreml mohl použít k oficiálnímu začlenění ozbrojených sil separatistických Doněcké a Luhanské lidové republiky, anebo nových dobrovolnických jednotek do ozbrojených sil Ruské federace. V obou případech bude "čistý přírůstek" bojové síly nevelký, uzavřel ISW.
