Útok na Krym očima expertů: 9 letadel není zásadní vojenský úspěch. Zato psychologický dopad na Rusy!
V úterý 9. srpna překvapily Krym výbuchy nedaleko vesnice Novofedorovka. Moskva ohlásila jednoho mrtvého a na 80 poškozených budov, a to kvůli nedbalosti personálu základny. Kyjev hovořil o devíti zničených letadlech na letecké základně Saky a mlží, zda je to dílo jeho vojáků. Z taktického hlediska není likvidace letadel tak zásadní, ovšem dopad na morálku ruských vojáků a hlavně občanů může být ohromný. A znamená to, že si Ukrajinci troufají útočit na ruské území?
Bílý dům ukrajinské armádě štědře pomáhá, ale stále ji zrazuje od útoků na ruské území – i proto jí nedodává do systémů HIMARS rakety s doletem delším než 90 km. Obává se totiž, že by to pro Moskvu znamenalo překročení červené linie a Vladimir Putin by mohl začít realizovat své jaderné hrozby.
„Nikdy Ukrajincům nedávalo smysl, aby se zdrželi úderů na ruskou armádu v Rusku, když Rusko aktivně útočilo na Ukrajinu. Jako bojovat s jednou rukou přivázanou za zády,“ komentoval pro magazín Foreign Policy Matthew Kroenig, specialista na obranu a jaderné odstrašování, ředitel Centra pro strategii a bezpečnost think-tanku Atlantic Council.
Jenže údery na Krym jsou něco jiného než na samotné Rusko – většina světa poloostrov stále považuje za ukrajinské území, které Rusko uchvátilo silou a zfalšovaným referendem v roce 2014.
Základna Saky na Krymu leží nějakých 220 kilometrů od fronty. Tak daleko zatím Ukrajinci neútočili, nebo alespoň žádné údery či operace v týlu nepřítele nepřiznali. I teď Kyjev oficiálně popírá odpovědnost, některé vládní zdroje však anonymně hovořily o akci speciálních jednotek nebo sabotáži partyzánů.
Moskva tvrdí, že šlo o exploze několika kusů munice vinou neopatrnosti personálu – zmiňuje se kouření u muničních skladů. „Satelitní snímky ukazují několik velkých kráterů obdobné velikosti, což naznačuje několik úderů,“ konstatoval ovšem server Rádia Svobodná Evropa.
„Jistě, v minulých měsících došlo k nějakým požárům v ruských muničních a palivových skladech, možná v důsledku sabotáže, ale tento incident je první, k němuž se Ukrajinci hlásí. Hádám, že to bude pokračující trend,“ uvedla na webu magazínu Foreign Policy Emma Ashfordová z Georgetownské univerzity.
„Exploze možná nejsou úplným přelomem, ale jasně ukazují několik věcí. Za prvé Ukrajina má technické schopnosti pro takový útok, překvapit a nachytat nepřítele. Jak bránit základnu stovky kilometrů za frontovou linií?“ komentoval Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Oděské univerzitě.
„Za druhé se konflikt posouvá stále dál od malé vítězné války, omezené speciální vojenské operace, jakou slibovali občanům. Tvrzení, že někdo kouřil u muničního skladu nebo cisterny s palivem, nemusí spolknout ani domácí publikum s mozky vymytými televizí. Za třetí tento úder ujišťuje mezinárodní partnery Ukrajiny, že je stále ve hře i po dlouhém období tvrdých obranných bitev a že pomáhat jí pořád není marnění času a peněz,“ napsal Dubovyk na Twitteru.
Rusko sice ztratilo až devět letounů a další zařízení na základně, ovšem Ashfordová to nepovažuje za až tak důležitý úspěch v taktickém slova smyslu. „Z vojenského hlediska to není tak významné. Vzdušné síly jsou v této válce relativně méně důležité a Rusové mají ohromné zásoby staré sovětské techniky, ze kterých mohou brát. Jiné útoky, například HIMARSem na ruské zásobovací linie, byly nejspíš vojensky důležitější,“ uvedla politoložka. Souhlasí však s psychologickým dopadem na ruské občany.
„Doufám, že tento útok upozorní na válku ruské občany. Když jim v opalování brání oblaka kouře, mohli by si více všímat zahraniční politiky. Nepodceňujme psychologický dopad tohoto útoku, po němž zámožní ruští dovolenkáři v panice prchali po ucpaných silnicích, zatímco v pozadí stále slyšeli exploze. Možná by konečně mohli Rusové začít tlačit na Kreml, ať svou invazi ukončí,“ přál by si Kroenig.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
