Útok na Krym očima expertů: 9 letadel není zásadní vojenský úspěch. Zato psychologický dopad na Rusy!
V úterý 9. srpna překvapily Krym výbuchy nedaleko vesnice Novofedorovka. Moskva ohlásila jednoho mrtvého a na 80 poškozených budov, a to kvůli nedbalosti personálu základny. Kyjev hovořil o devíti zničených letadlech na letecké základně Saky a mlží, zda je to dílo jeho vojáků. Z taktického hlediska není likvidace letadel tak zásadní, ovšem dopad na morálku ruských vojáků a hlavně občanů může být ohromný. A znamená to, že si Ukrajinci troufají útočit na ruské území?
Bílý dům ukrajinské armádě štědře pomáhá, ale stále ji zrazuje od útoků na ruské území – i proto jí nedodává do systémů HIMARS rakety s doletem delším než 90 km. Obává se totiž, že by to pro Moskvu znamenalo překročení červené linie a Vladimir Putin by mohl začít realizovat své jaderné hrozby.
„Nikdy Ukrajincům nedávalo smysl, aby se zdrželi úderů na ruskou armádu v Rusku, když Rusko aktivně útočilo na Ukrajinu. Jako bojovat s jednou rukou přivázanou za zády,“ komentoval pro magazín Foreign Policy Matthew Kroenig, specialista na obranu a jaderné odstrašování, ředitel Centra pro strategii a bezpečnost think-tanku Atlantic Council.
Jenže údery na Krym jsou něco jiného než na samotné Rusko – většina světa poloostrov stále považuje za ukrajinské území, které Rusko uchvátilo silou a zfalšovaným referendem v roce 2014.
Základna Saky na Krymu leží nějakých 220 kilometrů od fronty. Tak daleko zatím Ukrajinci neútočili, nebo alespoň žádné údery či operace v týlu nepřítele nepřiznali. I teď Kyjev oficiálně popírá odpovědnost, některé vládní zdroje však anonymně hovořily o akci speciálních jednotek nebo sabotáži partyzánů.
Moskva tvrdí, že šlo o exploze několika kusů munice vinou neopatrnosti personálu – zmiňuje se kouření u muničních skladů. „Satelitní snímky ukazují několik velkých kráterů obdobné velikosti, což naznačuje několik úderů,“ konstatoval ovšem server Rádia Svobodná Evropa.
„Jistě, v minulých měsících došlo k nějakým požárům v ruských muničních a palivových skladech, možná v důsledku sabotáže, ale tento incident je první, k němuž se Ukrajinci hlásí. Hádám, že to bude pokračující trend,“ uvedla na webu magazínu Foreign Policy Emma Ashfordová z Georgetownské univerzity.
„Exploze možná nejsou úplným přelomem, ale jasně ukazují několik věcí. Za prvé Ukrajina má technické schopnosti pro takový útok, překvapit a nachytat nepřítele. Jak bránit základnu stovky kilometrů za frontovou linií?“ komentoval Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Oděské univerzitě.
„Za druhé se konflikt posouvá stále dál od malé vítězné války, omezené speciální vojenské operace, jakou slibovali občanům. Tvrzení, že někdo kouřil u muničního skladu nebo cisterny s palivem, nemusí spolknout ani domácí publikum s mozky vymytými televizí. Za třetí tento úder ujišťuje mezinárodní partnery Ukrajiny, že je stále ve hře i po dlouhém období tvrdých obranných bitev a že pomáhat jí pořád není marnění času a peněz,“ napsal Dubovyk na Twitteru.
Rusko sice ztratilo až devět letounů a další zařízení na základně, ovšem Ashfordová to nepovažuje za až tak důležitý úspěch v taktickém slova smyslu. „Z vojenského hlediska to není tak významné. Vzdušné síly jsou v této válce relativně méně důležité a Rusové mají ohromné zásoby staré sovětské techniky, ze kterých mohou brát. Jiné útoky, například HIMARSem na ruské zásobovací linie, byly nejspíš vojensky důležitější,“ uvedla politoložka. Souhlasí však s psychologickým dopadem na ruské občany.
„Doufám, že tento útok upozorní na válku ruské občany. Když jim v opalování brání oblaka kouře, mohli by si více všímat zahraniční politiky. Nepodceňujme psychologický dopad tohoto útoku, po němž zámožní ruští dovolenkáři v panice prchali po ucpaných silnicích, zatímco v pozadí stále slyšeli exploze. Možná by konečně mohli Rusové začít tlačit na Kreml, ať svou invazi ukončí,“ přál by si Kroenig.
Ukrajinský parlament potvrdil ve funkci ministra zahraničí stávajícího šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Ukrajinská vláda prochází obměnou.
Tvrzením, že muž zadržený v souvislosti s vyhrůžkami vůči českým a slovenským školám byl pravděpodobně placen z Ruska, chtěla česká Bezpečnostní informační služba (BIS) zakrýt podstatný fakt, že jde o Ukrajince, uvedl místopředseda slovenské sněmovny a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.
„Jsem znechucen z toho, jak to komunikují zejména partneři z Česka, to je nehorázné,“ řekl k případu Gašpar ve vysílání internetového kanálu Infovojna. Podle něj poslanci slovenského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost už po loňských výhrůžkách školám na Slovensku a v Česku dostali od slovenských bezpečnostních složek informace o ukrajinském pozadí výhrůžek. Gašpar dále tvrdil, že za výhrůžkami nemohl být pouze jeden člověk. „Toto nedělala jedna osoba. Osobně si myslím, že je to skupina lidí, která se snažila rozvrátit politické poměry na Slovensku,“ uvedl.
Jeho kolega z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Erik Kaliňák, který je také šéfem poradců premiéra Roberta Fica, označil ředitele BIS Michala Koudelku za klauna. Naopak slovenská opozice už ve středu kritizovala slovenskou policii a ministra vnitra, že při informování o akci společného policejního týmu Česka, Slovenska a Ukrajiny zamlčeli možnou ruskou stopu v případu.
Ruské jednotky převzaly kontrolu nad třemi vesnicemi ve třech různých ukrajinských oblastech, oznámilo ruské ministerstvo obrany a vyjmenovává Kamjanske v Záporožské oblasti, Dehtjarne v Charkovské a Popiv Jar v Doněcké oblasti.
Moskva považuje celou Záporožskou a Doněckou oblast za součást Ruské federace, stejně jako další částečně okupované oblasti: Luhanskou a Chersonskou oblast. Ruská armáda pravidelně hlásí dobytí, v jejím pojetí „osvobození“, menších ukrajinských vesnic, nejčastěji v Doněcké oblasti, kde se odehrávají nejtěžší boje.
Informace z oblastí bojů nelze nezávisle ověřit. Pokud by se však pravdivost dnešního oznámení potvrdila, znamenalo by to ruský postup na několika frontách proti ukrajinské armádě, která se potýká s nedostatkem vojáků i zbraní, poznamenala agentura AFP.
