Útok na Krym očima expertů: 9 letadel není zásadní vojenský úspěch. Zato psychologický dopad na Rusy!
V úterý 9. srpna překvapily Krym výbuchy nedaleko vesnice Novofedorovka. Moskva ohlásila jednoho mrtvého a na 80 poškozených budov, a to kvůli nedbalosti personálu základny. Kyjev hovořil o devíti zničených letadlech na letecké základně Saky a mlží, zda je to dílo jeho vojáků. Z taktického hlediska není likvidace letadel tak zásadní, ovšem dopad na morálku ruských vojáků a hlavně občanů může být ohromný. A znamená to, že si Ukrajinci troufají útočit na ruské území?
Bílý dům ukrajinské armádě štědře pomáhá, ale stále ji zrazuje od útoků na ruské území – i proto jí nedodává do systémů HIMARS rakety s doletem delším než 90 km. Obává se totiž, že by to pro Moskvu znamenalo překročení červené linie a Vladimir Putin by mohl začít realizovat své jaderné hrozby.
„Nikdy Ukrajincům nedávalo smysl, aby se zdrželi úderů na ruskou armádu v Rusku, když Rusko aktivně útočilo na Ukrajinu. Jako bojovat s jednou rukou přivázanou za zády,“ komentoval pro magazín Foreign Policy Matthew Kroenig, specialista na obranu a jaderné odstrašování, ředitel Centra pro strategii a bezpečnost think-tanku Atlantic Council.
Jenže údery na Krym jsou něco jiného než na samotné Rusko – většina světa poloostrov stále považuje za ukrajinské území, které Rusko uchvátilo silou a zfalšovaným referendem v roce 2014.
Základna Saky na Krymu leží nějakých 220 kilometrů od fronty. Tak daleko zatím Ukrajinci neútočili, nebo alespoň žádné údery či operace v týlu nepřítele nepřiznali. I teď Kyjev oficiálně popírá odpovědnost, některé vládní zdroje však anonymně hovořily o akci speciálních jednotek nebo sabotáži partyzánů.
Moskva tvrdí, že šlo o exploze několika kusů munice vinou neopatrnosti personálu – zmiňuje se kouření u muničních skladů. „Satelitní snímky ukazují několik velkých kráterů obdobné velikosti, což naznačuje několik úderů,“ konstatoval ovšem server Rádia Svobodná Evropa.
„Jistě, v minulých měsících došlo k nějakým požárům v ruských muničních a palivových skladech, možná v důsledku sabotáže, ale tento incident je první, k němuž se Ukrajinci hlásí. Hádám, že to bude pokračující trend,“ uvedla na webu magazínu Foreign Policy Emma Ashfordová z Georgetownské univerzity.
„Exploze možná nejsou úplným přelomem, ale jasně ukazují několik věcí. Za prvé Ukrajina má technické schopnosti pro takový útok, překvapit a nachytat nepřítele. Jak bránit základnu stovky kilometrů za frontovou linií?“ komentoval Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Oděské univerzitě.
„Za druhé se konflikt posouvá stále dál od malé vítězné války, omezené speciální vojenské operace, jakou slibovali občanům. Tvrzení, že někdo kouřil u muničního skladu nebo cisterny s palivem, nemusí spolknout ani domácí publikum s mozky vymytými televizí. Za třetí tento úder ujišťuje mezinárodní partnery Ukrajiny, že je stále ve hře i po dlouhém období tvrdých obranných bitev a že pomáhat jí pořád není marnění času a peněz,“ napsal Dubovyk na Twitteru.
Rusko sice ztratilo až devět letounů a další zařízení na základně, ovšem Ashfordová to nepovažuje za až tak důležitý úspěch v taktickém slova smyslu. „Z vojenského hlediska to není tak významné. Vzdušné síly jsou v této válce relativně méně důležité a Rusové mají ohromné zásoby staré sovětské techniky, ze kterých mohou brát. Jiné útoky, například HIMARSem na ruské zásobovací linie, byly nejspíš vojensky důležitější,“ uvedla politoložka. Souhlasí však s psychologickým dopadem na ruské občany.
„Doufám, že tento útok upozorní na válku ruské občany. Když jim v opalování brání oblaka kouře, mohli by si více všímat zahraniční politiky. Nepodceňujme psychologický dopad tohoto útoku, po němž zámožní ruští dovolenkáři v panice prchali po ucpaných silnicích, zatímco v pozadí stále slyšeli exploze. Možná by konečně mohli Rusové začít tlačit na Kreml, ať svou invazi ukončí,“ přál by si Kroenig.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
