Putin si na fóru utahoval z Američanů. Spojencům Ruska sliboval zbraně
Rusko má hodně spojenců na různých kontinentech, kteří se neklaní takzvanému hegemonovi, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin v narážce na Spojené státy. Při návštěvě fóra Armija-2022, kteé dnes začalo v parku Patriot u Moskvy, Putin podle agentury TASS také uvedl, že mnohé typy perspektivních ruských zbraní o roky a desetiletí svými parametry výrazně předstihují zahraniční obdoby.
Pochválil také ruské vojáky, že čestně plní svou povinnost během speciální vojenské operace, jak Kreml nazývá válku Ruska proti Ukrajině. Ta dnes pokračuje 173. dnem. „Nyní během speciální vojenské operace naši vojáci společně s bojovníky z Donbasu se ctí plní svou povinnost, bojují za Rusko, za mírový život v Doněcké a Luhanské lidové republice, jasně plní všechny stanovené úkoly, krok za krokem osvobozují území Donbasu,“ prohlásil Putin.
„Chci zdůraznit, že Rusko se zasazuje za co nejširší rozvoj vojenské a technické spolupráce. Nyní v podmínkách vznikajícího mnohopolárního světa je to mimořádně důležité,“ dodal šéf Kremlu.
Rusko si podle něj velice cení toho, že má hodně spojenců, partnerů, shodně uvažujících států na různých kontinentech. „Jsou to státy, které se neklaní takzvaným hegemonům, jejich vůdci projevují opravdu mužný charakter,“ řekl a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout svým spojencům nejrůznější zbraně.
Ochranou separatistických „lidových republik“ v Donbasu odůvodňuje Moskva tažení na Ukrajině, které si podle odhadů již vyžádalo tisíce životů a miliony lidí vyhnalo z domovů. Vpád ruských vojsk, který začal na Putinův rozkaz 24. února, rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ odsuzují invazi jako ničím nevyprovokovanou agresi Ruska.
K míru se ani po půl roce válčení neschyluje, obě strany podle BBC nejsou připraveny ke kompromisu. Ukrajinský parlament dnes schválil prodloužení válečného stavu prakticky do konce podzimu a také zvýšení vojenských výdajů.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit. Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl. Dobré ráno. Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit. Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
