Putin si na fóru utahoval z Američanů. Spojencům Ruska sliboval zbraně
Rusko má hodně spojenců na různých kontinentech, kteří se neklaní takzvanému hegemonovi, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin v narážce na Spojené státy. Při návštěvě fóra Armija-2022, kteé dnes začalo v parku Patriot u Moskvy, Putin podle agentury TASS také uvedl, že mnohé typy perspektivních ruských zbraní o roky a desetiletí svými parametry výrazně předstihují zahraniční obdoby.
Pochválil také ruské vojáky, že čestně plní svou povinnost během speciální vojenské operace, jak Kreml nazývá válku Ruska proti Ukrajině. Ta dnes pokračuje 173. dnem. „Nyní během speciální vojenské operace naši vojáci společně s bojovníky z Donbasu se ctí plní svou povinnost, bojují za Rusko, za mírový život v Doněcké a Luhanské lidové republice, jasně plní všechny stanovené úkoly, krok za krokem osvobozují území Donbasu,“ prohlásil Putin.
„Chci zdůraznit, že Rusko se zasazuje za co nejširší rozvoj vojenské a technické spolupráce. Nyní v podmínkách vznikajícího mnohopolárního světa je to mimořádně důležité,“ dodal šéf Kremlu.
Rusko si podle něj velice cení toho, že má hodně spojenců, partnerů, shodně uvažujících států na různých kontinentech. „Jsou to státy, které se neklaní takzvaným hegemonům, jejich vůdci projevují opravdu mužný charakter,“ řekl a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout svým spojencům nejrůznější zbraně.
Ochranou separatistických „lidových republik“ v Donbasu odůvodňuje Moskva tažení na Ukrajině, které si podle odhadů již vyžádalo tisíce životů a miliony lidí vyhnalo z domovů. Vpád ruských vojsk, který začal na Putinův rozkaz 24. února, rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ odsuzují invazi jako ničím nevyprovokovanou agresi Ruska.
K míru se ani po půl roce válčení neschyluje, obě strany podle BBC nejsou připraveny ke kompromisu. Ukrajinský parlament dnes schválil prodloužení válečného stavu prakticky do konce podzimu a také zvýšení vojenských výdajů.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje. „Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné. Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku. Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico. „Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany. Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
