Ukrajinci zabili šéfa ruských výsadkářů. Řezník Sucharev se podílel na ilovajském masakru
Ukrajinci zabili jednoho z nejvyšších velitelů ruských výsadkářů, který se v roce 2014 podílel na ilovajském masakru. „Vrátil se domů správnou cestou,“ uvedli ke smrti Sergeje Suchareva, jehož pluk dříve bojoval i v Čečensku, Gruzii a na Donbase.
O smrti Sergeje Suchareva z elitního 331. gardového výsadkového pluku z Kostromy informoval Ukrinform. Se zprávou dříve přišlo i ukrajinské Centrum pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost.
„Velitel výsadkového pluku Kostroma, plukovník Sergej Sucharev, se ztratil na ‚vojenských cvičeních‘, ale vrátil se domů správnou cestou,“ psalo se v ukrajinském prohlášení.
Zemřel také jeho zástupce Sergej Krylov a další 4 ruští výsadkáři. Podle médií mělo jít o seržanty Sergeje Lebeděva a Oleksandra Limonova, desátníka Jurije Děgťarjova a kapitán Oleksije Nikitina.
List The Mirror uvedl, že o smrti velitele informovala i ruská státní televize. Ta o něm údajně mluvila například v letošním lednu, když ukazovala záběry Suchareva vracejícího se z Kazachstánu, kam byl vyslaný kvůli tehdejším protestům.
K těm vedlo prudké zvýšení cen plynu. Kazašskou misi Sucharev popsal jako mírovou, prý chránil důležitou elektrárnu v Almaty. V tomto zároveň největším městě Kazachstánu se tehdy střílelo.
Moskva nasadila 331. gardový výsadkový útočný pluk již dříve, a to například v Čečensku v obou válkách po pádu SSSR. V roce 2008 byl také ve válce proti Gruzii. V roce 2014 pak působil u Donbasu, kdy u Ilovajska střílel vedle separatistů spolu s dalšími ruskými jednotkami na kolony ukrajinských vojáků.
Ilovajská operace byla jednou ze zásadních událostí donbaské války. V srpnu 2014 probíhaly u města Ilovajsk v Doněcké oblasti boje. Ve dnech 23. a 24. srpna tam vstoupily ruské jednotky a obklíčily Ukrajince. V noci z 28. na 29. srpna vyzval ruský prezident Vladimir Putin bojovníky Doněcké lidové republiky, aby otevřeli humanitární koridor pro ukrajinskou armádu.
29. srpna se ukrajinská armáda začala z města přesouvat v organizovaných kolonách po trasách, které byly předem dohodnuté s ruskou stranou. Zpočátku se ukrajinské kolony volně pohybovaly kolem ruských opevněných pozic, ale po chvíli na ně ruské jednotky zahájily palbu a střílely. Dnes se tomu říká ilovajský masakr.
Počet obětí se liší podle zdroje, některé udávají 366 mrtvých, jiné až 1000 padlých ukrajinských vojáků a dobrovolníků. Velký počet dalších je považovaný za nezvěstné. Jako odpovědného za tragédii Ukrajina označila náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova. Jména dalších důstojníků Kyjev neuvedl.
„Mrtví byli všude, půlka těla dokonce visela na drátech vysokého napětí, vymrštil ji tam výbuch. Trvalo dlouho, než se našel jeřáb, aby tělo sundali. Na silnici se válely shořelé zbytky výstroje a techniky, přijížděli různí chytráci a hledali, co užitečného se dá sebrat,“ řekl podle Lidovek Andrej z Novokatěrinovky jižně od Doněcku.
O ilovajském masakru řekla Blesku také ukrajinistka Lenka Víchová: „Je takový jeden koridor, který je symbolem této války, a to byl koridor, na kterém se domluvil náčelník generálního štábu Ukrajiny s náčelníkem generálního štábu Ruské federace.“
„Bylo to v srpnu 2014, kdy byly ukrajinské dobrovolnické jednotky obklíčeny u města Ilovajsk. Tehdy měly krajské jednotky spousty ruských zajatců a raněných, a když se ty ruské konvoje daly na cestu, tak ruská armáda konvoje rozstřílela včetně svých občanů a zraněných, takže takhle vypadají ruské humanitární koridory,“ vysvětlila.
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.
Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.
Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.
Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.
