Irina (68) šila pro Huga Bosse i Lacoste: Teď doma vyrábí neprůstřelné vesty
Šila pro světově proslulé značky. Nyní Irina Protčenková (68) šije neprůstřelné vesty pro armádu. Ukrajinka si měla dávno užívat zaslouženého důchodu, nemohla ale vidět, jak její země trpí, a tak se rozhodla pomoci. Zatímco vyrábí spolu se svými dětmi a vnoučaty vesty, zpívá si národní hymnu.
Padesát let pracovala v továrně, kde šila pánská saka a kabáty pro světové značky jako Hugo Boss a Lacoste. Před časem ale už odešla Irina Protčenková do důchodu, aby si užila čas se svými vnoučaty. Po vypuknutí války se však rozhodla, že pomůže své zemi tím, co umí, a začala šít pro vojáky neprůstřelné vesty.
Při šití jí asistují její děti, vnoučata a další členové rodiny. „Měla bych šít smokingy na svatby,“ uvedla pro CNN žena, která si z obýváku a kuchyně udělala šicí dílnu. „Největší odměnou bude, když jedna z těchto vest zachrání život jednomu z našich obránců,“ dodala osmašedesátiletá žena, která si při šití zpívá ukrajinskou hymnu.
Zatímco Irina pracuje v rohu obýváku, v kuchyni pomáhá její zeť Jevgenij, který šije žluté a modré pásky, jimiž se ukrajinští vojáci identifikují. Nápad na rodinnou šicí dílnu měl Irinin zeť Vitalij Golovenka, který před válkou působil jako právník a herec. Kmotr jeho syna prý nemohl sehnat neprůstřelnou vestu, a tak Jevgenij řekl Irině, zdali by mu jednu neušila. Nyní zvládne za den vyrobit až deset takových vest, které chrání životy ukrajinských vojáků. Potřebné látky a nitě mají od dárců.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
VIDEO: Útok na paneláky v Kyjevě: Masivní výbuch a pak kouř
