Putin dal rozkaz k rozšíření armády. Chce mít přes 2 miliony vojáků. Experti: Bojovou sílu to nezvýší
Nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ruských ozbrojených sil sotva zajistí významnější zvýšení bojové síly v nejbližší budoucnosti, usoudil americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelné analýze ruského tažení na Ukrajině. Krok ale také naznačuje, že ruský prezident nejspíše v nejbližší době nevyhlásí v Rusku masovou mobilizaci.
Podle zveřejněného nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku, se má početní stav ruské armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu. Předchozí Putinovo nařízení z roku 2017 stanovilo početní stav ozbrojených sil na 1,902.758 mužů včetně 1,013.628 členů aktivního vojenského personálu. Dnes zveřejněné nařízení nepřibližuje, jakým způsobem má být posílení armády dosaženo, pověřuje ale vládu, aby ministerstvu obrany vyčlenila z rozpočtu odpovídající finance.
Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900.000 příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech, uvedla agentura Reuters.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak udává, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o 45.000 vojáků.
O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.
Co na Putinův krok říkají odborníci?
Oznámení o relativně skromném zvětšení početního stavu vojsk svědčí o tom, že Putin zůstává odhodlán vyhnout se úplné mobilizaci, předpokládá ISW. Kreml ale podle něj sotva vytvoří dostatek sil, aby dosáhl početního stavu více než 1,15 milionu vojáků. Historicky totiž ruské ozbrojené síly vytyčených cílů ohledně svého početního stavu nedosahují. Před invazí na Ukrajinu bylo v ozbrojených silách jen okolo 850.000 vojáků, což bylo mnohem méně, než bylo stanoveno; ozbrojené síly měly mít více než milion mužů a žen.
Analytici předpovídají, že Rusko při náboru vojáků narazí na potíže, navíc po invazi poklesly výcvikové možnosti, protože Kreml poslal do bojů i školní jednotky, které utrpěly ztráty. V říjnu by Rusko mohlo k doplnění ztrát v podobě desítek tisíc zabitých a těžce raněných vojáků využít podzimního odvodu do armády, který by měl zajistit okolo 130.000 povolanců. Ale zvýšení početního stavu by Kreml mohl použít k oficiálnímu začlenění ozbrojených sil separatistických Doněcké a Luhanské lidové republiky, anebo nových dobrovolnických jednotek do ozbrojených sil Ruské federace. V obou případech bude "čistý přírůstek" bojové síly nevelký, uzavřel ISW.
