Putin dal rozkaz k rozšíření armády. Chce mít přes 2 miliony vojáků. Experti: Bojovou sílu to nezvýší
Nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ruských ozbrojených sil sotva zajistí významnější zvýšení bojové síly v nejbližší budoucnosti, usoudil americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelné analýze ruského tažení na Ukrajině. Krok ale také naznačuje, že ruský prezident nejspíše v nejbližší době nevyhlásí v Rusku masovou mobilizaci.
Podle zveřejněného nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku, se má početní stav ruské armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu. Předchozí Putinovo nařízení z roku 2017 stanovilo početní stav ozbrojených sil na 1,902.758 mužů včetně 1,013.628 členů aktivního vojenského personálu. Dnes zveřejněné nařízení nepřibližuje, jakým způsobem má být posílení armády dosaženo, pověřuje ale vládu, aby ministerstvu obrany vyčlenila z rozpočtu odpovídající finance.
Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900.000 příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech, uvedla agentura Reuters.
Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby odškodnila rakouskou banku Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).
V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, a to zhruba za dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu dvě miliardy eur, kterou musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.
Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu. Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.
Rusko v noci podniklo rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu na východě Ukrajiny, kde jsou klíčová plynárenská zařízení, oznámil Kyjev.
„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka.
Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak udává, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o 45.000 vojáků.
O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.
Co na Putinův krok říkají odborníci?
Oznámení o relativně skromném zvětšení početního stavu vojsk svědčí o tom, že Putin zůstává odhodlán vyhnout se úplné mobilizaci, předpokládá ISW. Kreml ale podle něj sotva vytvoří dostatek sil, aby dosáhl početního stavu více než 1,15 milionu vojáků. Historicky totiž ruské ozbrojené síly vytyčených cílů ohledně svého početního stavu nedosahují. Před invazí na Ukrajinu bylo v ozbrojených silách jen okolo 850.000 vojáků, což bylo mnohem méně, než bylo stanoveno; ozbrojené síly měly mít více než milion mužů a žen.
Analytici předpovídají, že Rusko při náboru vojáků narazí na potíže, navíc po invazi poklesly výcvikové možnosti, protože Kreml poslal do bojů i školní jednotky, které utrpěly ztráty. V říjnu by Rusko mohlo k doplnění ztrát v podobě desítek tisíc zabitých a těžce raněných vojáků využít podzimního odvodu do armády, který by měl zajistit okolo 130.000 povolanců. Ale zvýšení početního stavu by Kreml mohl použít k oficiálnímu začlenění ozbrojených sil separatistických Doněcké a Luhanské lidové republiky, anebo nových dobrovolnických jednotek do ozbrojených sil Ruské federace. V obou případech bude "čistý přírůstek" bojové síly nevelký, uzavřel ISW.
