Putinova tajná služba zatkla ruského generála. Nebo dostal padáka? Měl selhat na Ukrajině
„Putinovi pretoriáni“, Národní garda Ruské federace, přišli o zástupce ředitele. Podle některých zdrojů byl generál Roman Gavrilov zatčen, podle jiných dostal padáka. Garda má zajišťovat vnitřní bezpečnost, potažmo boj s terorismem, nyní ji ale Vladimir Putin poslal na „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajinu.
Christo Grozev, šéf investigativního projektu Bellingcat, na Twitteru informuje, že generála zatkla tajná služba FSB; má prý informaci od tří nezávislých zdrojů.„Důvod zadržení je nejasný: Podle jednoho zdroje byl zadržen vojenskou kontrarozvědkou kvůli ‚únikům vojenských informací, jež vedly ke ztrátám na životech‘, zatímco dva další říkají, že šlo o ‚plýtvání palivem‘,“ napsal Grozev.
Objevily se zprávy, že ruští vojáci vyslaní do Běloruska před invazí rozprodávali místním své zásoby nafty.
Portál nezávislého zpravodajského portálu Ura.ru zase píše, že Gavrilov (45) dostal vyhazov. Podle jeho zdrojů „jeho propuštění inicioval osobně ředitel gardy Viktor Zolotov“. Zatčení popírá poslanec Alexandr Chinštejn. „Naprostý fake. Právě jsem sám s generálem Gavrilovem mluvil,“ napsal na Telegram. Podle něj také neměl generál na starosti logistiku, tedy ani naftu a maziva, o nichž se nyní hovoří.
Dobrý den, vážení čtenáři,
pět lidí zemřelo při úterním ukrajinském útoku na Ruskem ovládanou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informovala Moskvou dosazená místní správa. Oběťmi útoku byli dělníci pracující na údržbě vodovodní sítě, uvedl šéf místní správy Leonid Pasečnik.
Čtyři dělníci zemřeli přímo na místě útoku ve městě Svatove, pátý podlehl zraněním po převozu do nemocnice, řekl ruské agentuře TASS vedoucí místní zdravotnické správy.
Luhanská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva částečně okupuje a požaduje, aby z nich odešli ukrajinští vojáci. Dalšími jsou Doněcká, Chersonská a Záporožská oblast. Kyjev odmítá uznat ruskou svrchovanost nad těmito ukrajinskými územími a snaží se stále o ně bojovat.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Národní gardu Ruské federace (krátce zvanou Rosgvardija) Vladimir Putin zformoval roku 2016 po vzoru římských pretoriánů jako svým způsobem osobní armádu. Spadá přímo pod prezidenta. Do čela postavil svého dlouholetého osobního strážce a pak šéfa ochranky Zolotova. Než přešel v červnu ke gardě, Gavrilov předtím dvacet let sloužil u Federální služby ochrany, pod niž spadá i prezidentská ochranka pod Zolotovem.
Garda narostla až na údajných 400 tisíc mužů, má mít na starosti ochranu hranic, terorismus, organizovaný zločin… Na její fungování si už dříve posvítili investigativci Alexeje Navalného, podle BBC zjistili, že „pretoriány“ krmí korupčnické vedení podřadným, zato předraženým jídlem. Když se teď na Ukrajině nedaří armádě, přebrala ve „speciální operaci“ iniciativu Národní garda. Zjevně ani to Putinovi příliš nepomohlo.
„Je těžké hádat, k čemu čistka/rošáda na vrcholu siloviků povede, jedna věc je zřejmá: Není pochyb, že Putin uznává, v jak hlubokých s*ačkách ta operace je,“ dodal Grozev s tím, že už prezident musí být skutečně zoufalý – za války se velitelé měnit nemají.
„Vypadá to jako boj mezi FSB a Putinovými loajálnějšími siloviky – Rosgvardijí, Zolotovem, Kadyrovci a FSO,“ soudí spisovatel a ekonom Anders Aslund. „FSB je obvykle považována za silnější a tady se chopila iniciativy proti zástupci Putinova oblíbence Zolotova (který je pěkný pitomec),“ tweetuje.
Ve středu Putin horlil v televizním proslovu proti zrádcům a páté koloně Západu. Rusko podle něj projde přirozenou a nutnou „samoočistnou“ procedurou, protože lidé dokážou „rozlišit skutečné vlastence od spodiny a zrádců“.
