Jak bude vypadat poválečná obnova Ukrajiny? Státníci se shodli na 7 principech
Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně České republiky, kteří dnes zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.
„Tady v Luganu jsme spustili proces obnovy Ukrajiny na mezinárodní úrovni a prezentovali principy, které tvoří její základy,“ řekl švýcarský prezident. Dohodnuté principy podle něj potvrzují, že proces bude řídit Kyjev, a že masivní finanční podpora bude spojená s pokračováním reforem například v justici nebo protikorupčních opatřeních.
Kromě už zmíněných pilířů Cassis hovořil o důrazu na zapojení soukromé sféry či občanské společnosti, decentralizaci procesu s ohledem na lokální činitele, potřebě zahrnout do procesu menšiny a o mezinárodním aspektu nadcházející spolupráce. „Obnova a reformy se neomezí jenom na infrastrukturu a instituce, budou zahrnovat i sociální, ekonomické a environmentální aspekty,“ dodal švýcarský lídr.
Účastníci končící konference v právně nezávazném prohlášení slibují, že budou Ukrajinu podporovat dlouhodobě, a hlásí se k „plánu obnovy a rozvoje“, který v pondělí prezentoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten dnes uvedl, že dokument o struktuře nadcházející spolupráce není definitivní, avšak práce na uskutečňování plánu začnou ještě dnes v Luganu.
Fiala: Obnovu není možné naplno spustit
Obrysy rekonstrukce Ukrajiny, která si podle odhadů vyžádá v nejbližších letech stovky miliard eur, na jihu Švýcarska projednávali se členy ukrajinské vlády zástupci dalších 41 zemí. Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala, který v pondělí při zahajovacím projevu uvedl, že do poválečné obnovy by se měl zapojit „celý civilizovaný svět“, byť uznal, že vzhledem k pokračujícím ruským útokům není možné obnovu naplno spustit.
Do Lugana přijely také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová či britská ministryně zahraničí Liz Trussová, většina zemí ale vyslala níže postavené představitele. Kromě vládních činitelů se účastní také zástupci několika agentur OSN, Evropské investiční banky (EIB), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Dvoudenní akce navázala na sérii konferencí z uplynulých let, jejichž tématem byla podpora reforem ukrajinského státu. Příští rok hodlá konferenci hostit Británie, oznámila v pondělí Trussová.
Vážení čtenáři, díky, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Rusko a USA se nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině, řekl dnes po jednání zmocněnce amerického prezidenta Stevea Witkoffa a ruského prezidenta Vladimira Putina poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova dosud nebylo nalezeno řešení ohledně otázky území, americká strana ale Rusům předložila svoje návrhy. „Zatím jsme nenašli kompromis, ale je možné diskutovat o některých amerických řešeních,“ řekl Ušakov. Jednání se podle něj netýkala konkrétních návrhů, ale samé podstaty toho, co americké plány obsahují.
Američtí vyjednávači se nyní vrátí do Spojených států, kde s výsledky dnešního jednání v Kremlu seznámí prezidenta Donalda Trumpa a spojí se s ruskou stranou, přiblížil Ušakov další postup. Obě strany se dohodly, že samotný obsah nynějších rozhovorů nezveřejní s ohledem na jeho důvěrnou povahu, dodal.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff po skoro pěti hodinách u Vladimira Putina odjel na ambasádu USA, uvedla agentura RIA Novosti.
