Jak bude vypadat poválečná obnova Ukrajiny? Státníci se shodli na 7 principech
Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně České republiky, kteří dnes zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.
„Tady v Luganu jsme spustili proces obnovy Ukrajiny na mezinárodní úrovni a prezentovali principy, které tvoří její základy,“ řekl švýcarský prezident. Dohodnuté principy podle něj potvrzují, že proces bude řídit Kyjev, a že masivní finanční podpora bude spojená s pokračováním reforem například v justici nebo protikorupčních opatřeních.
Kromě už zmíněných pilířů Cassis hovořil o důrazu na zapojení soukromé sféry či občanské společnosti, decentralizaci procesu s ohledem na lokální činitele, potřebě zahrnout do procesu menšiny a o mezinárodním aspektu nadcházející spolupráce. „Obnova a reformy se neomezí jenom na infrastrukturu a instituce, budou zahrnovat i sociální, ekonomické a environmentální aspekty,“ dodal švýcarský lídr.
Účastníci končící konference v právně nezávazném prohlášení slibují, že budou Ukrajinu podporovat dlouhodobě, a hlásí se k „plánu obnovy a rozvoje“, který v pondělí prezentoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten dnes uvedl, že dokument o struktuře nadcházející spolupráce není definitivní, avšak práce na uskutečňování plánu začnou ještě dnes v Luganu.
Fiala: Obnovu není možné naplno spustit
Obrysy rekonstrukce Ukrajiny, která si podle odhadů vyžádá v nejbližších letech stovky miliard eur, na jihu Švýcarska projednávali se členy ukrajinské vlády zástupci dalších 41 zemí. Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala, který v pondělí při zahajovacím projevu uvedl, že do poválečné obnovy by se měl zapojit „celý civilizovaný svět“, byť uznal, že vzhledem k pokračujícím ruským útokům není možné obnovu naplno spustit.
Do Lugana přijely také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová či britská ministryně zahraničí Liz Trussová, většina zemí ale vyslala níže postavené představitele. Kromě vládních činitelů se účastní také zástupci několika agentur OSN, Evropské investiční banky (EIB), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Dvoudenní akce navázala na sérii konferencí z uplynulých let, jejichž tématem byla podpora reforem ukrajinského státu. Příští rok hodlá konferenci hostit Británie, oznámila v pondělí Trussová.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko oznámil, že středa bude v metropoli dnem smutku na památku obětí.
Do Polska dorazily první z osmi bitevních vrtulníků AH-64D Apache, pronajatých od Spojených států. Tyto stroje poslouží k výcviku polských pilotů a obsluh, než země získá první z celkem 96 těchto helikoptér, které si objednala. Jejich dodávky mají začít v roce 2028.
Aktuálně má Polsko vycvičených 22 pilotů. Vrtulníky mají posloužit k posílení východního křídla NATO. „Nákup moderní výzbroje je investicí do naší bezpečnosti,“ podotkl vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 402 ze 440 dronů a 26 z 32 ruských raket a střel, které Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého se terčem ruského útoku stalo deset míst v zemi, hlavním cílem byl ale Kyjev.
