Jak bude vypadat poválečná obnova Ukrajiny? Státníci se shodli na 7 principech
Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně České republiky, kteří dnes zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.
„Tady v Luganu jsme spustili proces obnovy Ukrajiny na mezinárodní úrovni a prezentovali principy, které tvoří její základy,“ řekl švýcarský prezident. Dohodnuté principy podle něj potvrzují, že proces bude řídit Kyjev, a že masivní finanční podpora bude spojená s pokračováním reforem například v justici nebo protikorupčních opatřeních.
Kromě už zmíněných pilířů Cassis hovořil o důrazu na zapojení soukromé sféry či občanské společnosti, decentralizaci procesu s ohledem na lokální činitele, potřebě zahrnout do procesu menšiny a o mezinárodním aspektu nadcházející spolupráce. „Obnova a reformy se neomezí jenom na infrastrukturu a instituce, budou zahrnovat i sociální, ekonomické a environmentální aspekty,“ dodal švýcarský lídr.
Účastníci končící konference v právně nezávazném prohlášení slibují, že budou Ukrajinu podporovat dlouhodobě, a hlásí se k „plánu obnovy a rozvoje“, který v pondělí prezentoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten dnes uvedl, že dokument o struktuře nadcházející spolupráce není definitivní, avšak práce na uskutečňování plánu začnou ještě dnes v Luganu.
Fiala: Obnovu není možné naplno spustit
Obrysy rekonstrukce Ukrajiny, která si podle odhadů vyžádá v nejbližších letech stovky miliard eur, na jihu Švýcarska projednávali se členy ukrajinské vlády zástupci dalších 41 zemí. Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala, který v pondělí při zahajovacím projevu uvedl, že do poválečné obnovy by se měl zapojit „celý civilizovaný svět“, byť uznal, že vzhledem k pokračujícím ruským útokům není možné obnovu naplno spustit.
Do Lugana přijely také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová či britská ministryně zahraničí Liz Trussová, většina zemí ale vyslala níže postavené představitele. Kromě vládních činitelů se účastní také zástupci několika agentur OSN, Evropské investiční banky (EIB), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Dvoudenní akce navázala na sérii konferencí z uplynulých let, jejichž tématem byla podpora reforem ukrajinského státu. Příští rok hodlá konferenci hostit Británie, oznámila v pondělí Trussová.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
