Na Ukrajině zemřely stovky dětí: Saša (†4) zemřel po narozeninách, Nasťu (†13) zabili na kole
Více než čtyři měsíce uběhly od zahájení invaze Ruska na Ukrajinu. Válka už si vyžádala tisíce životů. Mezi oběťmi jsou i děti. Podle informací ukrajinského deníku The Kyiv Independent zemřelo nejméně 344 dětí a dalších 640 bylo zraněno. Ovšem čísla mohou být daleko vyšší. Neustávající boje stály život malého Sašu, malou dobrovolnici Anastázii či osmiletou Margaritu.
Otřesná čísla zveřejnil The Kyiv Independent na sociální síti Twitter. Od začátku ruské invaze podle informací deníku zemřelo 344 děti a dalších 640 bylo zraněno. „Dá se předpokládat, že čísla budou vyšší, protože nezahrnují dětské oběti v oblastech, kde probíhají nepřátelské útoky a v okupovaných oblastech,“ upozorňuje navíc deník. Britský deník BBC uvádí, že si válka vyžádala životy 3600 civilistů. OSN jich od začátku ruské invaze na Ukrajinu eviduje více než 4700.
Příběhy některých dětí zasáhly celý svět. Jako příběh Saši Zdanovyče, který zemřel po svých čtvrtých narozeninách. Oslavoval se svou babičkou Zojou a ještě od ní volal své mamince, které řekl: „Mami, neboj se. Až přestanou střílet, přijedu za tebou.“ To byla ale poslední slova, která si řekli. Vesnici obklíčili ruští vojáci a cesta ven vedla přes přehradu. Zoufalí lidé se proto snažili dostat do bezpečí přes vodu na člunech. Jeden z člunů se potopil a právě na něm byl Saša.
Malá Nasťa z Lysyčanska oslavila teprve třinácté narozeniny, ale neváhala se zapojit do dobrovolnických prací. Pomáhala s distribucí jídla a právě díky své činnosti dokázala nasytit i svou rodinu. Vracela se domů, když ji zabili ruští vojáci. Její tělo rodina pohřbila na dvoře.
Sofii z Buči válka připravila o domov, maminku, milovanou kočičku a o ruku. Tři měsíce strávila v nemocnici, kde se zotavovala z vážného zranění a nakonec se dostala až do Říma. Ačkoliv se z nejhoršího dostala, stále má fantomové bolesti. „Když se trápím, nebolí mě jen neexistující ruka, ale celé tělo,“ uvedla Sofie.
Čtrnáctiletý Vjačeslav zachránil život svým postarším sousedům. Oděsou se totiž rozezněly sirény a chlapec je běžel varovat, aby se šli schovat. Obával se, že senioři nebudou mít staženou aplikaci, která včas informuje o hrozbách. Když ale sám běžel do krytu, dopadly rakety a chlapec zemřel pod troskami. „Jsi můj hrdina, jsi hrdina Ukrajiny,“ řekl o synovi jeho zdrcený otec.
Nataša (43) a Jana (11) Stepaněnkovy přišly o nohy během útoku na nádraží Kramatorsk. O nohu přišla i pětiletá Maryna z Chersonu.
Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského potřebuje mimo jiné moderní zbraně. „Ruskou agresi zastavíme jen tehdy, pokud dostaneme vše, o co žádáme, a v době, kdy to potřebujeme," řekl Zelenskyj. "Zbraně, finanční podporu a protiruské sankce," dodal na summitu G7 k tomu, co Ukrajina k boji proti ruským invazním silám potřebuje.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
