Putinova válka se přelila i do kuchyně: Oblíbený boršč je na seznamu UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na žádost Ukrajiny zapsala boršč na seznam ohroženého nehmotného dědictví. Na mimořádném zasedání dospěl mezivládní výbor k závěru, že tradice spojená s vařením této polévky z červené řepy a zelí je natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. Už před ruskou invazí se vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou o to, která národní kuchyně si na boršč smí dělat nárok.
„Toto nehmotné dědictví je ohroženo rozpadem komunit kvůli válce, je pro ně ale zároveň symbolem naděje,“ uvedlo UNESCO na twitteru. Podle organizace je to poprvé, co byla některá z položek zařazena na seznam ohroženého dědictví v režimu nejvyšší naléhavosti.
🔴BREAKING: Culture of Ukrainian borscht cooking inscribed on the List of Intangible Cultural Heritage in Need of Urgent Safeguarding.
— UNESCO 🏛️ #Education #Sciences #Culture 🇺🇳😷 (@UNESCO) July 1, 2022
This #IntangibleHeritage is threatened by the fragmentation of communities due to war but is a symbol of hope for them.https://t.co/ksqkoSTMjD pic.twitter.com/idcVcR7R8t
Zápis boršče na seznam UNESCO přivítal ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. Zároveň připomněl slova mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové, která se letos v dubnu na téma boršč rozohnila na jedné z tiskových konferencí. Tvrdila, že Ukrajinci zakazují „nepravověrné“ recepty na tuto polévku, což označila za xenofobní a nacistické.
„Budeme se rádi o boršč a o recepty na něj dělit se všemi civilizovanými zeměmi. A s těmi necivilizovanými také, aby měly aspoň něco dobrého, chutného a ukrajinského. Pamatujte, že tuhle válku vyhrajeme stejně jako válku o boršč,“ napsal Tkačenko na síti telegram.
Žádost o zápis podala Ukrajina v dubnu s odůvodněním, že kvůli válce je tradice boršče ohrožená. „Nejde tady o existenci polévky jako takové, ale o živé dědictví, které je s borščem spojené, protože tuhle tradici nyní nelze kvůli válečnému konfliktu praktikovat a předávat,“ uvedl ve svém zhodnocení zpravodaj UNESCO Pier Luigi Petrillo. „Lidé už ho nemůžou vařit ani pěstovat základní zeleninu, která je na přípravu potřeba,“ dodal.
Dnešní průnik ruských dronů na polsko nelze zatím zcela označit za útok či cílenou agresi, upozornil v ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. „Jsem vcelku zdrženlivý, ono je potřeba vždycky počkat, aby se vyhodnotilo, co bylo skutečným problémem. Taky musíme slyšet Rusy, co nám vlastně vysvětlí,“ uvedl.
„Kdyby ty prostředky byly vybaveny trhavinami, výbušninami, případně jinými prostředky, kterými by ten útok byl veden asi na některé objekty kritické infrastruktury či vojenská zařízení a podobně a tam by potom docházelo k té destrukci tím, že by se iniciovaly tím pádem do cíleného prostoru. V takovém případě už by se dalo říct, že to byl skutečně útok a že to je agrese v tom plném rozsahu,“ dodal s tím, že nelze zatím vyloučit ani variantu, že šlo o „test“.
Kanadský premiér Carney označil ruské drony nad Polskem za bezohlednou eskalaci; Ottawa koordinuje postup se spojenci v NATO, řekl podle Reuters.
Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz.
„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.
