Čečenští hrdlořezové hrozí Ukrajině: Pošleme k vám další bojovníky! Špioni promluvili o ztrátách
Rusko-čečenský propagandista German Sadulajev na sociální síti Telegram prohlásil, že Ruská federace připravuje čtyři nové ozbrojené bataliony obohacené o čečenské bojovníky. Podle zpráv ze Západu je přitom zřejmé, že Rusko není v tuto chvíli schopné odstartovat novou ofenzivu proti Ukrajině. Podle britské armády okupantské jednotky přišly během dobývání luhanského Severodoněcku o obrovské množství válečné techniky i samotných vojáků.
Propagandista na Telegramu oznámil přípravu čtyř nových rusko-čečenských batalionů. Podle Sadulajeva se má jednat o vycvičené muže, vybavené těžkými zbraněmi, za cíl mají mít zahájení nové ofenzivy proti Ukrajině. Jeho tvrzení ovšem odporují zprávám západních úřadů, podle kterých Rusko nemá kapacitu na vyhlašování velkých útočných operací.
Jednotky prezidenta Vladimira Putina měly podle Velké Británie utrpět těžké ztráty při dobývání východoukrajinského Donbasu. Během okupace luhanského Severodoněcku přišly o enormní množství techniky a vojáků, píše server DailyMail. Podrobení Severodoněcku je podle západních úřadů přitom jen malým „taktickým úspěchem“.
40 tisíc vojáků a neudržitelná taktika
„Ruské ozbrojené jednotky jsou čím dál tím prázdnější,“ uvedlo ve své nejnovější zprávě britské ministerstvo obrany. „V tuto chvíli přijímají úroveň jakési degradované válečné efektivnosti, která je pravděpodobně dlouhodobě neudržitelná.“
Podle odhadů Ozbrojených sil Ukrajiny přišlo Rusko od zahájení invaze o 35 750 vojáků, 1577 tanků, 3736 brněných vozidel, 796 dělostřeleckých systémů, 217 letadel, 186 vrtulníků, 15 lodí, 645 bezpilotních dronů a 143 střel s plochou dráhou letu.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
