Rusové se ve svém ničení Ukrajiny nezastavují, bombardují dál ukrajinské území, civilisty, zaútočili na nákupní středisko s lidmi uvnitř... ale ostřelují i ukrajinské kulturní památky. Zničili mj. pět významných. Ukrajinci reagují snahou o derusifikaci. Po vtrhnutí Putinovy armády na Ukrajinu chce Kyjev zemi zbavit připomínek ruské kultury. Dokonce pro to má být vytvořená speciální rada. Přejmenovávají se ulice, ruské prvky se nahrazují ukrajinskými. Naopak Rusko chce Ukrajinu denacifikovat a deukrajinizovat. Vedle ničivé války, která stojí zmařené životy, se rozeběhla i ta kulturní.
Válku na Ukrajině vážně odnáší ukrajinské kulturní památky. Země se sice snažila důležitá díla přemístit nebo zakrýt, pokud to bylo možné, jenže ruské bombardování pokračuje dál bez ohledů na civilní cíle, natož ty kulturní.
Vitrážová okna lvovské katedrály mají chránit kovové destičky, oděské sochy zase pyramidy z pytlů s pískem. Dobrovolníci zálohují digitální archívy muzeí.
Muzejní budovy, kostely či historické budovy ale uchránit nejde, a právě na ně dopadají rakety. Přestože zatím nebyla zasažená žádná z 6 kulturních památek UNESCO, podle OSN bylo nějakým způsobem zničeno už 139 kulturních památek.
A ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko eviduje ještě větší ztráty, až 370 předmětů ruského kulturního dědictví. U poloviny z nich jde o kostely nebo jiné náboženské budovy. Podle Ukrajinců jde o důkaz, že chce Rusko zničit ukrajinskou kulturu a identitu. V některých kulturních místech se navíc schovávají civilisté. Co vše již Rusové zničili?
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci. Pavel novinářům na závěr návštěvy Olomouckého kraje řekl, že Rusko považuje za legitimní cíl každou zemi, která podporuje Ukrajinu. Podobných incidentů byly podle českého prezidenta v poslední době desítky. Pavel míní, že Rusko se snaží hybridním působením rozdělit evropské země a vytvořit si co nejsilnější pozici, aby jim mohlo diktovat podmínky. Evropa by proto měla vůči Moskvě postupovat jednotně, dodal.
„To nevypadá na náhodu. Zdá se mi, že máme co do činění se záměrnou provokací,“ komentoval premiér Polska Donald Tusk na tiskové konferenci pohyby a pády ruských dronů a raket po obou stranách ukrajinsko-polské hranice. Nedá se podle něj vyloučit, že provokace souvisela s cvičením vojáků koalice ochotných, které se koná v Polsku. Premiér ale zdůraznil, že jde o hypotézu. Podobně se už dříve vyjádřil také ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. „Datum podle mě není náhodné – dnes se v okolí míst, kde operovalo naše letectvo, konají cvičení koalice ochotných,“ uvedl.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Ukrajinu, aby pokračovala v reformách právního státu a boji proti korupci. Učinil tak na Německo-ukrajinském hospodářském fóru, které se koná v Berlíně.
Pokračování reforem právního státu a boj s korupcí jsou podle Merze důležité pro přilákání dalších investic na Ukrajinu, ale jsou i podmínkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie. Dodal, že i pro zajištění další finanční pomoci jsou reformy důležité, protože evropští politici musejí podporu doma před svými voliči obhajovat.
Německo je podle Merze nyní největším podporovatelem Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Dodal, že svou diplomatickou, finanční i vojenskou pomoc Berlín ještě zvýší, mimo jiné proto, že očekává na Ukrajině těžkou zimu. „Stojíme nezdolně na straně Ukrajiny,“ řekl kancléř a dodal, že Rusko válku nemůže vyhrát.
Zobrazit celý online