Rusové se ve svém ničení Ukrajiny nezastavují, bombardují dál ukrajinské území, civilisty, zaútočili na nákupní středisko s lidmi uvnitř... ale ostřelují i ukrajinské kulturní památky. Zničili mj. pět významných. Ukrajinci reagují snahou o derusifikaci. Po vtrhnutí Putinovy armády na Ukrajinu chce Kyjev zemi zbavit připomínek ruské kultury. Dokonce pro to má být vytvořená speciální rada. Přejmenovávají se ulice, ruské prvky se nahrazují ukrajinskými. Naopak Rusko chce Ukrajinu denacifikovat a deukrajinizovat. Vedle ničivé války, která stojí zmařené životy, se rozeběhla i ta kulturní.
Válku na Ukrajině vážně odnáší ukrajinské kulturní památky. Země se sice snažila důležitá díla přemístit nebo zakrýt, pokud to bylo možné, jenže ruské bombardování pokračuje dál bez ohledů na civilní cíle, natož ty kulturní.
Vitrážová okna lvovské katedrály mají chránit kovové destičky, oděské sochy zase pyramidy z pytlů s pískem. Dobrovolníci zálohují digitální archívy muzeí.
Muzejní budovy, kostely či historické budovy ale uchránit nejde, a právě na ně dopadají rakety. Přestože zatím nebyla zasažená žádná z 6 kulturních památek UNESCO, podle OSN bylo nějakým způsobem zničeno už 139 kulturních památek.
A ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko eviduje ještě větší ztráty, až 370 předmětů ruského kulturního dědictví. U poloviny z nich jde o kostely nebo jiné náboženské budovy. Podle Ukrajinců jde o důkaz, že chce Rusko zničit ukrajinskou kulturu a identitu. V některých kulturních místech se navíc schovávají civilisté. Co vše již Rusové zničili?
Británie dodá Ukrajině ve spolupráci s Norskem více než tisíc útočných dronů a také rychlé útočné čluny, oznámil britský premiér Andy Burnham. Spojence vyzval, aby před zimou pomoc Ukrajině zvýšili. „Budeme stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné,“ řekl.
Evropa je podle Burnhama připravena zapojit se do mírových jednání a má společný postoj. „Není na agresorovi v tomto konfliktu, aby stanovoval rozsáhlé bezpečnostní požadavky,“ prohlásil.
O ukrajinském území musí rozhodovat Ukrajina, zdůraznil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident Zelenskyj je jediný, kdo může rozhodovat o území Ukrajiny,“ řekl. Evropa podle něj musí mít slovo při jednání o své budoucí bezpečnosti. Doufá, že se k jednacímu stolu posadí Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Macron zároveň vyzval spojence, aby Ukrajině bez odkladu poskytli prostředky na obranu civilistů před ruskými raketami. Aby mohla jednat o míru z pozice síly, musí se podle něj dál umět bránit.
Ukrajina potřebuje před zimou posílit protivzdušnou obranu, řekl po berlínském jednání koalice ochotných prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj dál útočí na civilisty a infrastrukturu a odmítá návrhy na omezení útoků. Kyjev žádá další letouny schopné sestřelovat drony Šáhed. „Potřebujeme mít také časový rámec, kdy můžeme očekávat letadla,“ uvedl.
Zelenskyj vyzval také k většímu tlaku na Moskvu, aby mírová jednání neprotahovala. Evropa podle něj musí být u jednacího stolu. Za nejlepší dlouhodobou bezpečnostní záruku pro Ukrajinu i Evropu označil členství své země v NATO a EU.
Zobrazit celý online