Rusové se ve svém ničení Ukrajiny nezastavují, bombardují dál ukrajinské území, civilisty, zaútočili na nákupní středisko s lidmi uvnitř... ale ostřelují i ukrajinské kulturní památky. Zničili mj. pět významných. Ukrajinci reagují snahou o derusifikaci. Po vtrhnutí Putinovy armády na Ukrajinu chce Kyjev zemi zbavit připomínek ruské kultury. Dokonce pro to má být vytvořená speciální rada. Přejmenovávají se ulice, ruské prvky se nahrazují ukrajinskými. Naopak Rusko chce Ukrajinu denacifikovat a deukrajinizovat. Vedle ničivé války, která stojí zmařené životy, se rozeběhla i ta kulturní.
Válku na Ukrajině vážně odnáší ukrajinské kulturní památky. Země se sice snažila důležitá díla přemístit nebo zakrýt, pokud to bylo možné, jenže ruské bombardování pokračuje dál bez ohledů na civilní cíle, natož ty kulturní.
Vitrážová okna lvovské katedrály mají chránit kovové destičky, oděské sochy zase pyramidy z pytlů s pískem. Dobrovolníci zálohují digitální archívy muzeí.
Muzejní budovy, kostely či historické budovy ale uchránit nejde, a právě na ně dopadají rakety. Přestože zatím nebyla zasažená žádná z 6 kulturních památek UNESCO, podle OSN bylo nějakým způsobem zničeno už 139 kulturních památek.
A ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko eviduje ještě větší ztráty, až 370 předmětů ruského kulturního dědictví. U poloviny z nich jde o kostely nebo jiné náboženské budovy. Podle Ukrajinců jde o důkaz, že chce Rusko zničit ukrajinskou kulturu a identitu. V některých kulturních místech se navíc schovávají civilisté. Co vše již Rusové zničili?
„Ruské střely znovu porušily polský vzdušný prostor. Řadí se to do série ruských provokací,“ tweetovalo německé ministerstvo zahraničí. „Místo připravenosti jednat signalizuje Putin pravý opak: sází na konfrontaci. Stojíme pevně po boku Polska, našeho souseda a spojence v NATO,“ dodalo.
Příjmy ruského rozpočtu z daní z ropy a plynu budou podle výpočtů agentury Reuters v listopadu meziročně vyšší o 45 procent a dosáhnou 770 miliard rublů (téměř 209 miliard Kč). Za leden až listopad by pak měly dosáhnout 7,2 bilionu rublů, což bude o deset procent méně než loni. Příjmy z ropy a plynu tvoří přibližně pětinu celkového státního příjmu.
Ceny ropy letos vzrostly kvůli dopadům války, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu. Výpočty agentury Reuters vycházejí z údajů o těžbě ropy a plynu, objemu zpracování v rafineriích a o dodávkách na domácí i vývozní trhy.
Ruský rozpočet na letošní rok počítá s příjmy z ropy a plynu 7,58 bilionu rublů. Celkové příjmy rozpočtu mají činit 41,1822 bilionu rublů. Loni příjmy rozpočtu z ropy a plynu klesly o 24 procent na 8,48 bilionu rublů, což byla nejnižší úroveň od roku 2020, kdy poptávku po energiích a ceny zasáhla pandemie nemoci covid-19.
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci. Pavel novinářům na závěr návštěvy Olomouckého kraje řekl, že Rusko považuje za legitimní cíl každou zemi, která podporuje Ukrajinu. Podobných incidentů byly podle českého prezidenta v poslední době desítky. Pavel míní, že Rusko se snaží hybridním působením rozdělit evropské země a vytvořit si co nejsilnější pozici, aby jim mohlo diktovat podmínky. Evropa by proto měla vůči Moskvě postupovat jednotně, dodal.
Zobrazit celý online