Ruští ničitelé zdevastovali těchto 5 kulturních památek. Ukrajinci odpovídají „derusifikací“

Válku na Ukrajině vážně odnáší ukrajinské kulturní památky. Země se sice snažila důležitá díla přemístit nebo zakrýt, pokud to bylo možné, jenže ruské bombardování pokračuje dál bez ohledů na civilní cíle, natož ty kulturní.

Vitrážová okna lvovské katedrály mají chránit kovové destičky, oděské sochy zase pyramidy z pytlů s pískem. Dobrovolníci zálohují digitální archívy muzeí.

Muzejní budovy, kostely či historické budovy ale uchránit nejde, a právě na ně dopadají rakety. Přestože zatím nebyla zasažená žádná z 6 kulturních památek UNESCO, podle OSN bylo nějakým způsobem zničeno už 139 kulturních památek.

A ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko eviduje ještě větší ztráty, až 370 předmětů ruského kulturního dědictví. U poloviny z nich jde o kostely nebo jiné náboženské budovy. Podle Ukrajinců jde o důkaz, že chce Rusko zničit ukrajinskou kulturu a identitu. V některých kulturních místech se navíc schovávají civilisté. Co vše již Rusové zničili?

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:58

26. 4. 2024

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračuje zase ráno. Dobrou noc.

22:57

26. 4. 2024

Pravděpodobnost zhroucení ukrajinských obranných pozic klesá, sdělil podle estonské stanice ERR šéf estonské vojenské rozvědky Ants Kiviselg. Rusko se podle něj snaží využít zbývajícího času a podnikat intenzivní útoky, než na Ukrajinu dorazí další západní vojenská technika a munice.

„Rusko se snaží využít poslední příležitosti, než na Ukrajinu plně dorazí západní vojenská pomoc a bude nasazena,“ uvedl Kiviselg. Přestože ruské síly nezpomalily tempo svých útoků, jejich úspěchy jsou podle jeho názoru malé.

Ruské síly podle něj stejně jako v poslední době nadále vyvíjejí tlak především na město Časiv Jar, na oblasti západně od Doněcku, a také na obce, jimiž prochází železnice mezi Avdijivkou a Pokrovskem. Lokálního úspěchu podle něj ruská vojska dosáhla v Očeretyne u Avdijivky.

21:56

26. 4. 2024

Šéf Brovarského rajonu v Kyjevské oblasti Volodymyr Majboženko na předchodu pro chodce čtyři přejel. Nadýchal 2,3 promile, ukazuje kanál Nexta. Ve funkci ihned končí.

❗️ 2.31 ppm showed the result of the alcohol test of the head of the district administration who ran over 4 people at a crosswalk. pic.twitter.com/VM1qQhqfBm

— NEXTA (@nexta_tv) 26. dubna 2024

Zobrazit celý online

Historický pravoslavný klášter a poutní místo v Doněcké oblasti zničil nálet 12. března. Rozbila se okna i dveře, poškozená byla hlavní církevní budova, včetně jedné z věží. V klášteře se nenacházeli žádní ukrajinští vojáci. Schovávalo se tam asi 520 lidí a mniši.

Bomba měla podle výpovědí dopadnout poblíž mostu do Svjatohorsku, ten ale poničený nebyl. Střela proto mohla dopadnout mnohem blíž. Napadený měl být klášter ještě několikrát, naposledy 4. června. V ten den byl zapálený kostel Všech svatých, součást známého komplexu.

Kostel mělo poničit dělostřelecké ostřelování, které prý viděli mniši. Rusko to popřelo a řeklo, že Lávru zničili Ukrajinci. Nyní je oblast pod kontrolou ruské armády, která dobyla Svjatohorsk.

Svjatohorská Lávra | Reuters

6. května bylo zničené také muzeum Hrihorije Skovoroda v charkovské vesnici Skovorodynivka. Muzeum bylo věnováno stejnojmennému ukrajinskému filozofovi a teologovi. Ten v roce 1794 zemřel v tehdejší vesnici Ivanovka, která byla později na jeho počest přejmenovaná právě na Skovorodynivku. Budova se nachází i na ukrajinské bankovce 500 hřiven.

Zasáhla ho ruská střela, která způsobila požár. Ten zachvátil i okolní oblast a hasiči ho uhasili až o několik hodin později. Zničená byla střecha muzea, okna, dveře a interiér. Také se zranil hlídač (35).

Nejcennější exponáty Ukrajinci stihli už dříve převézt jinam. Několik zůstavších obrazů a bust uvnitř dokonce přežilo. Muzeum se stalo symbolem kulturní destrukce na Ukrajině. Podle Ukrajiny se totiž nacházelo na místě, kde na něj Rusko muselo přesně mířit.

Muzeum Skovoroda | Reuters

Černihiv byl dlouho obléhaný ruskou armádou a 11. března se objevily zprávy, že vojáci zničili budovu Tarnovského. Sídlila tam městská knihovna pro mládež, nyní zničená útokem. Poškozený byl i blízký stadion Haharyna.

Budova byla pojmenovaná po Vasylovi Tarnovském, který v Černihivu založil Muzeum ukrajinských starožitností a svou sbírku pak vystavoval právě v tomto domě. Knihovna utrpěla strukturální škody včetně interiérových.

11. března okolí knihovny zasáhly tři 500-kilogramové bomby, jedna dopadla přímo před její vchod. Krátery jsou hluboké asi 3 nebo 4 metry. Knihovna přežila útoky bolševiků i nacistů, nyní ji zničili Rusové.

Tarnovského knihovna | Reuters

Muzeum se nachází nedaleko od zničeného činoherního divadla, kde se schovávali civilisté a při útoku 300 z nich zemřelo. Budova připomíná dílo Archipa Kuindžiho, ukrajinského, ale původem řeckého malíře krajin, který v Mariupolu pobýval.

Památku zasáhla ruská bomba, oproti jiným domům ji ale nezničila úplně. Útok poškodil hlavně střechu. Kuindžiho obrazy by nyní měly být v rukou Rusů.

Palác je pojmenovaný po šlechticích, kteří oblasti do roku 1917 vládli. Leží poblíž záporožské jaderné elektrárny Enerhodar. Pod okupaci se dostal začátkem března. Podle zpráv ze 7. března bylo zničeno několik budov komplexu, například věž a zdi.

Okupanti měli palác také vyrabovat a odnést z něj některé cennosti, prý u toho rozbili okna. Ukrást měli i starožitnou mramorovou záchodovou mísu. Stav interiéru paláce není známý.

Odveta za ničení kulturních památek na sebe nenechala dlouho čekat. Ukrajinci se pouští do demontáží nebo přesunu ruských pomníků, památek ze sovětských dob a dalších pozůstatků ruské kultury - a propagandy.

Podle Deutsche Welle chtějí Ukrajinci ruské a běloruské „dědictví“ nahradit ukrajinským. Existují již i některé konkrétní „spolky“ pro derusifikaci – například charitativní sdružení „Koalice organizací Zakarpatska pro derusifikaci“.

Některé ukrajinské osady zbouraly například pomníky Alexandra Puškina, v Charkově byl demontován Alexandr Něvský. Vyloučeny by podle médií měly být také knihy, ve kterých se píše o ruské armádě (příkladem je Tolstého Vojna a mír).

Přejmenování ulic a přesun kulturních památek

Nadále se diskutuje o tom, jestli některá díla ruských autorů v seznamu školní literatury nechat. Naopak posilněná má být ve školských zařízeních neokupovaných částí Ukrajiny národně-vlastenecká výchova.

Kromě toho se na Ukrajině začaly přejmenovávat ulice a názvy stanic metra, které odkazovaly na Rusko. Dnipr by mohl odstranit až 85 předmětů odkazujících na Rusko, naopak památky s uměleckou hodnotou se přesunou jinam.

Oděská obec Suvorov, pojmenovaná podle ruského vojevůdce, projevila touhu přejmenovat se. Volodymyr Zelenskyj dokonce navrhoval dát nové názvy podle Ukrajinců, kteří zachránili Židy před nacisty.

Ve Lvově by mělo dostat nové jméno až 53 ulic, v Poltavě jich je až 195. Možná ale Ukrajinci budou muset odstraňovat ruské předměty soustavně, protože Rusko chce stavět nové pomníky na znamení vlastnictví okupovaných částí.

Rusko naopak v souvislosti s válkou na Ukrajině hovoří o nutnosti „denacifikace“ nebo také „deukrajinizace“.  Autor článku v RIA Novosti o deukrajinizaci Timofej Sergejcev se domnívá, že je to potřeba udělat za pomoci cenzury a represí.

Předpokládá, že proces bude trvat minimálně jednu generaci. Stejně dlouho, jako podle něj po pádu Sovětského svazu „trvala nacifikace“. Vlastní národní určení Ukrajinců vnímá jako umělé.

Změna nápisů na ruské

Mezi prvními kroky přišly na řadu nápisy, ukrajinské se v okupovaných oblastech mění na ruské. Příkladem je Mariupol, kde se má nainstalovat rusky napsaný nápis města (změna je v jednom písmenu). Rusové se také zmocnili pošty a snažili se přidělit spisům ruská poštovní čísla.

Podle Sergejceva by neměl zůstat zachovaný ani název Ukrajina. Názvy ulic a náměstí se zároveň přejmenovávají i na územích Luhanské republiky  - ale na ruské verze.

Ke změnám došlo také v rámci okupované železniční správy. Peníze měli Rusové nabídnout jen těm, kteří byli ochotní spolupracovat, navíc šlo o dvakrát nižší platy než před válkou.

Cherson: Ruské vzdělávací programy

I z okupovaných škol se odnáší učebnice a knihy, pokud jsou ukrajinské. Rusové si v Chersonu zavolali ředitele škol a oznámili jim, že mají přejít na ruské vzdělávací programy. Z 60 ředitelů to přijali jen dva, kteří pak svolali své pedagogické týmy a oznámili nový styl výuky.

V Mariupolu se děti mají učit i přes prázdniny, aby byly připravené na další školní rok v ruském stylu. Nově mají například číst dějiny Ruska. „Jestli má moderní nacismus nějakou jinou podobu, pak už nevím jakou,“ řekl poradce Mariupolu Petr Andrjuščenko.

Ruské SIM karty

Dále se prodávají SIM karty ruských operátorů. Moskva chce sjednotit mobilní síť Chersonské oblasti přes Krym s Ruskou federací. Přístup na ukrajinský internet byl včetně internetového bankovnictví zablokován. O těchto událostech informoval Ukrinform. 

Deukrajinizace ale probíhá i v Rusku, kde se Rusové zbavují kombinace modrých a žlutých kombinací. Začaly se tak měnit barvy na letištích (zpravidla na červenobílou), obchodů i sportovních zařízení. Dochází tak k „deukrajinizaci“ střech i plotů.

Únosy, mrzačení a neustálé bití. Obyvatelé Chersonu popsali nechutné praktiky Rusů