Rusové se ve svém ničení Ukrajiny nezastavují, bombardují dál ukrajinské území, civilisty, zaútočili na nákupní středisko s lidmi uvnitř... ale ostřelují i ukrajinské kulturní památky. Zničili mj. pět významných. Ukrajinci reagují snahou o derusifikaci. Po vtrhnutí Putinovy armády na Ukrajinu chce Kyjev zemi zbavit připomínek ruské kultury. Dokonce pro to má být vytvořená speciální rada. Přejmenovávají se ulice, ruské prvky se nahrazují ukrajinskými. Naopak Rusko chce Ukrajinu denacifikovat a deukrajinizovat. Vedle ničivé války, která stojí zmařené životy, se rozeběhla i ta kulturní.
Válku na Ukrajině vážně odnáší ukrajinské kulturní památky. Země se sice snažila důležitá díla přemístit nebo zakrýt, pokud to bylo možné, jenže ruské bombardování pokračuje dál bez ohledů na civilní cíle, natož ty kulturní.
Vitrážová okna lvovské katedrály mají chránit kovové destičky, oděské sochy zase pyramidy z pytlů s pískem. Dobrovolníci zálohují digitální archívy muzeí.
Muzejní budovy, kostely či historické budovy ale uchránit nejde, a právě na ně dopadají rakety. Přestože zatím nebyla zasažená žádná z 6 kulturních památek UNESCO, podle OSN bylo nějakým způsobem zničeno už 139 kulturních památek.
A ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko eviduje ještě větší ztráty, až 370 předmětů ruského kulturního dědictví. U poloviny z nich jde o kostely nebo jiné náboženské budovy. Podle Ukrajinců jde o důkaz, že chce Rusko zničit ukrajinskou kulturu a identitu. V některých kulturních místech se navíc schovávají civilisté. Co vše již Rusové zničili?
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
