Ministr přiznal těžkou situaci na frontě: Ve válce denně zemře až 100 ukrajinských vojáků
Ukrajina denně přichází až o stovku zabitých a 500 raněných vojáků, uvedl dnes ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Interfax-Ukrajina. Situaci na frontě označil za těžkou. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 106. dnem.
„Situace na frontě je těžká. Ztrácíme každý den až stovku zabitých bojovníků a 500 raněných. Kreml nadále vyvíjí tlak masami, přešlapuje na místě, čelí silnému odporu a trpí obrovskými ztrátami. Ale ještě stále má sílu pro postup v jednotlivých úsecích fronty. Je nutné si zachovat soustředění. Pak Ukrajina zvítězí,“ uvedl Reznikov.
O tom, že v bojích na východě Ukrajiny každý den umírá 50 až 100 lidí, hovořil už minulý měsíc prezident Volodymyr Zelenskyj. Argumentoval tak proti volání zrušit zákaz odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny.
Ministr obrany nyní podle agentury vyjádřil nespokojenost s rychlostí dodávek západních zbraní a jejich množstvím, současně však poděkoval zemím, které tyto zbraně poskytují.
Ukrajina podle něj potřebuje především větší množství moderních raketometů západního typu a příslušnou munici, dále potřebuje nahradit opotřebovaná děla „sovětských“ ráží moderními děly západní ráže, a to opět s příslušnou municí, která se na Ukrajině nevyrábí. Klíčové je prý také dohodnout se s partnery na výcviku obsluh, aby na frontě mohly být nasazovány hned celé jednotky, což by výrazně zvýšilo efektivnost na bojišti.
Ukrajina potřebuje stovky těžkých zbraní, bez kterých nemůže zahájit účinnou protiofenzívu, a také bojové letouny a prostředky protivzdušné obrany, vypočítal Reznikov podle webu deníku RBK-Ukrajina.
Kyjev neuvádí vlastní ztráty. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl, že Rusko od začátku invaze přišlo o 31 700 vojáků, z toho o dvě stovky během uplynulých 24 hodin.
Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinský premiér Šmyhal oznámil, že podal demisi. Ve funkci byl od března 2020. Prezident Zelenskyj v pondělí navrhl na jeho místo Svyrydenkovou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
