Témata českého předsednictví? „Bohužel nic jiného než válka," řekl Lipavský. Co vytýká Německu?
Určujícím tématem začínajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie bude jednoznačně Ukrajina, která v cestě za evropskou budoucností čelí ruské agresi. V rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl také, že Německo by v podpoře Ukrajiny mohlo být aktivnější. Na otázku, zda má smysl hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odpověděl, že by to k ničemu nevedlo.
„O čem bychom měli s Putinem jednat? Jaký by měl být výsledek takových jednání? To přece k ničemu nepovede,“ řekl Lipavský. „A především takové rozhovory s Putinem nesmí oslabit naši podporu Ukrajině a východnímu křídlu NATO,“ zdůraznil.
České předsednictví je podle Lipavského úzce svázáno s Ukrajinou. „Bohužel nic jiného než válka na Ukrajině, která musí skončit,“ odpověděl ministr na dotaz, co bude nejdůležitějším bodem nadcházejícího unijního pololetí pod českým vedením.
Lipavský: Je naší morální povinností Ukrajinu podpořit
„Ukrajinci bojují za svobodu, za svůj stát, za to, aby mohli být součástí evropského společenství. Je naší morální povinností je podpořit. Opak by znamenal, že by ve světě opět platil zákon silnějšího,“ řekl. Při podpoře Ukrajiny by si šéf české diplomacie přál, aby Německo sehrálo aktivnější roli.
„Aby využilo kapacity, které má – personální, technologické, know-how a finanční. Aby tento velký kapitál a potenciál byl k dispozici pro podporu Ukrajiny. Pro evropskou budoucnost Ukrajiny, pro humanitární pomoc a také pro vojenskou podporu, neboť války se vedou zbraněmi,“ řekl.
„Alternativou je nechat Ukrajinu podrobit se Rusku. A to nemůže být v našem zájmu. Nemůžeme si přát, aby se Polsko a Slovensko staly sousedy Ruska,“ uvedl.
Co ministr vytkl Německu?
ARD položila Lipavskému doplňující otázku, zda to znamená, že Německo dostatečně nepomáhá. „Německo by mohlo dávat více. Dělá toho hodně, ale mohlo by více. A především bychom měli dělat více společně. Měli bychom hledat další řešení energetické krize a další cesty, jak Ukrajinu vojensky podpořit,“ zdůraznil.
Televizi ARD v analogii k pražskému Karlovu mostu zajímalo, zda by Česko díky své poloze chtělo být stavitelem mostů a přivést východ a západ EU k jednomu stolu. „Karlův most stojí již sedm staletí. Je to díky tomu, že má silné pilíře a pevné základy. České předsednictví bude proto usilovat o posílení pilířů a základů, na nichž stojí evropské společenství,“ řekl Lipavský.
Varoval ale před budováním mostů bez hodnot. „Pokud most postavíme jen kvůli tomu, abychom ho postavili, pak se brzy zhroutí. Taková stavba fungovat nemůže. Dnes jde opravdu o principy,“ dodal.
Lipavský v rozhovoru ocenil, že Polsko ve sporu s EU v otázkách právního státu učinilo značný pokrok. Zastal se také Maďarska, které je podle kritiků vůči Moskvě příliš vstřícné. „Je třeba říci, že ať již Maďarsko hraje jakoukoli roli, je plnoprávným členem EU. Maďarsko podpořilo sankční balíky a je také aktivním členem NATO. Neměli bychom dělat větší rozdíly, než jaké ve skutečnosti jsou,“ dodal.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
