Témata českého předsednictví? „Bohužel nic jiného než válka," řekl Lipavský. Co vytýká Německu?
Určujícím tématem začínajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie bude jednoznačně Ukrajina, která v cestě za evropskou budoucností čelí ruské agresi. V rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl také, že Německo by v podpoře Ukrajiny mohlo být aktivnější. Na otázku, zda má smysl hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odpověděl, že by to k ničemu nevedlo.
„O čem bychom měli s Putinem jednat? Jaký by měl být výsledek takových jednání? To přece k ničemu nepovede,“ řekl Lipavský. „A především takové rozhovory s Putinem nesmí oslabit naši podporu Ukrajině a východnímu křídlu NATO,“ zdůraznil.
České předsednictví je podle Lipavského úzce svázáno s Ukrajinou. „Bohužel nic jiného než válka na Ukrajině, která musí skončit,“ odpověděl ministr na dotaz, co bude nejdůležitějším bodem nadcházejícího unijního pololetí pod českým vedením.
Lipavský: Je naší morální povinností Ukrajinu podpořit
„Ukrajinci bojují za svobodu, za svůj stát, za to, aby mohli být součástí evropského společenství. Je naší morální povinností je podpořit. Opak by znamenal, že by ve světě opět platil zákon silnějšího,“ řekl. Při podpoře Ukrajiny by si šéf české diplomacie přál, aby Německo sehrálo aktivnější roli.
„Aby využilo kapacity, které má – personální, technologické, know-how a finanční. Aby tento velký kapitál a potenciál byl k dispozici pro podporu Ukrajiny. Pro evropskou budoucnost Ukrajiny, pro humanitární pomoc a také pro vojenskou podporu, neboť války se vedou zbraněmi,“ řekl.
„Alternativou je nechat Ukrajinu podrobit se Rusku. A to nemůže být v našem zájmu. Nemůžeme si přát, aby se Polsko a Slovensko staly sousedy Ruska,“ uvedl.
Co ministr vytkl Německu?
ARD položila Lipavskému doplňující otázku, zda to znamená, že Německo dostatečně nepomáhá. „Německo by mohlo dávat více. Dělá toho hodně, ale mohlo by více. A především bychom měli dělat více společně. Měli bychom hledat další řešení energetické krize a další cesty, jak Ukrajinu vojensky podpořit,“ zdůraznil.
Televizi ARD v analogii k pražskému Karlovu mostu zajímalo, zda by Česko díky své poloze chtělo být stavitelem mostů a přivést východ a západ EU k jednomu stolu. „Karlův most stojí již sedm staletí. Je to díky tomu, že má silné pilíře a pevné základy. České předsednictví bude proto usilovat o posílení pilířů a základů, na nichž stojí evropské společenství,“ řekl Lipavský.
Varoval ale před budováním mostů bez hodnot. „Pokud most postavíme jen kvůli tomu, abychom ho postavili, pak se brzy zhroutí. Taková stavba fungovat nemůže. Dnes jde opravdu o principy,“ dodal.
Lipavský v rozhovoru ocenil, že Polsko ve sporu s EU v otázkách právního státu učinilo značný pokrok. Zastal se také Maďarska, které je podle kritiků vůči Moskvě příliš vstřícné. „Je třeba říci, že ať již Maďarsko hraje jakoukoli roli, je plnoprávným členem EU. Maďarsko podpořilo sankční balíky a je také aktivním členem NATO. Neměli bychom dělat větší rozdíly, než jaké ve skutečnosti jsou,“ dodal.
Po útoku ukrajinského dronu zemřel šéf ruské okupační správy v ukrajinské Nové Kachovce Vladimir Leonťjev. Uvedl to dnes Moskvou dosazený gubernátor okupované části jihoukrajinské Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ukrajinské soudy proruského funkcionáře dříve odsoudily k mnohaletým trestům za válečné zločiny.
„V Nové Kachovce bylo v důsledku útoků dronů poškozeno sídlo městské rady. Zahynul Vladimir Leonťjev,“ napsal Saldo na telegramu. Dodal, že dvě další ženy byly se zraněními převezeny do nemocnice. Leonťjeva nazval „jedním z prvních příznivců strany Jednotné Rusko“ v Chersonské oblasti.
Kyjev se k útoku dosud nevyjádřil. Ukrajinská média označují 61letého Leonťjeva, který byl podle ruských zdrojů zabit ukrajinským bombardovacím dronem zvaným baba Jaga, za kolaboranta.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byly použity pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.
Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.
V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které detekovaly při nočních ruských úderech.
