Témata českého předsednictví? „Bohužel nic jiného než válka," řekl Lipavský. Co vytýká Německu?
Určujícím tématem začínajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie bude jednoznačně Ukrajina, která v cestě za evropskou budoucností čelí ruské agresi. V rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl také, že Německo by v podpoře Ukrajiny mohlo být aktivnější. Na otázku, zda má smysl hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odpověděl, že by to k ničemu nevedlo.
„O čem bychom měli s Putinem jednat? Jaký by měl být výsledek takových jednání? To přece k ničemu nepovede,“ řekl Lipavský. „A především takové rozhovory s Putinem nesmí oslabit naši podporu Ukrajině a východnímu křídlu NATO,“ zdůraznil.
České předsednictví je podle Lipavského úzce svázáno s Ukrajinou. „Bohužel nic jiného než válka na Ukrajině, která musí skončit,“ odpověděl ministr na dotaz, co bude nejdůležitějším bodem nadcházejícího unijního pololetí pod českým vedením.
Lipavský: Je naší morální povinností Ukrajinu podpořit
„Ukrajinci bojují za svobodu, za svůj stát, za to, aby mohli být součástí evropského společenství. Je naší morální povinností je podpořit. Opak by znamenal, že by ve světě opět platil zákon silnějšího,“ řekl. Při podpoře Ukrajiny by si šéf české diplomacie přál, aby Německo sehrálo aktivnější roli.
„Aby využilo kapacity, které má – personální, technologické, know-how a finanční. Aby tento velký kapitál a potenciál byl k dispozici pro podporu Ukrajiny. Pro evropskou budoucnost Ukrajiny, pro humanitární pomoc a také pro vojenskou podporu, neboť války se vedou zbraněmi,“ řekl.
„Alternativou je nechat Ukrajinu podrobit se Rusku. A to nemůže být v našem zájmu. Nemůžeme si přát, aby se Polsko a Slovensko staly sousedy Ruska,“ uvedl.
Co ministr vytkl Německu?
ARD položila Lipavskému doplňující otázku, zda to znamená, že Německo dostatečně nepomáhá. „Německo by mohlo dávat více. Dělá toho hodně, ale mohlo by více. A především bychom měli dělat více společně. Měli bychom hledat další řešení energetické krize a další cesty, jak Ukrajinu vojensky podpořit,“ zdůraznil.
Televizi ARD v analogii k pražskému Karlovu mostu zajímalo, zda by Česko díky své poloze chtělo být stavitelem mostů a přivést východ a západ EU k jednomu stolu. „Karlův most stojí již sedm staletí. Je to díky tomu, že má silné pilíře a pevné základy. České předsednictví bude proto usilovat o posílení pilířů a základů, na nichž stojí evropské společenství,“ řekl Lipavský.
Varoval ale před budováním mostů bez hodnot. „Pokud most postavíme jen kvůli tomu, abychom ho postavili, pak se brzy zhroutí. Taková stavba fungovat nemůže. Dnes jde opravdu o principy,“ dodal.
Lipavský v rozhovoru ocenil, že Polsko ve sporu s EU v otázkách právního státu učinilo značný pokrok. Zastal se také Maďarska, které je podle kritiků vůči Moskvě příliš vstřícné. „Je třeba říci, že ať již Maďarsko hraje jakoukoli roli, je plnoprávným členem EU. Maďarsko podpořilo sankční balíky a je také aktivním členem NATO. Neměli bychom dělat větší rozdíly, než jaké ve skutečnosti jsou,“ dodal.
Rumunsko-ukrajinské pomezí na Dunaji: Ukrajinci hasí plynový tanker zasažený ruským útokem.
Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů. Deset z nich nad Voroněžskou oblastí, stejný počet nad Tambovskou oblastí, ostatní drony nad šesti dalšími oblastmi. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech. Tvrzení ani jedné ze stran nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.
Ukrajinský parlament má dnes hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat Svitlanu Hrynčukovou a Hermana Haluščenka - ministryni energetiky a jejího předchůdce, který nyní vede resort spravedlnosti, kvůli korupčnímu skandálu v energetice.
