Témata českého předsednictví? „Bohužel nic jiného než válka," řekl Lipavský. Co vytýká Německu?
Určujícím tématem začínajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie bude jednoznačně Ukrajina, která v cestě za evropskou budoucností čelí ruské agresi. V rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl také, že Německo by v podpoře Ukrajiny mohlo být aktivnější. Na otázku, zda má smysl hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odpověděl, že by to k ničemu nevedlo.
„O čem bychom měli s Putinem jednat? Jaký by měl být výsledek takových jednání? To přece k ničemu nepovede,“ řekl Lipavský. „A především takové rozhovory s Putinem nesmí oslabit naši podporu Ukrajině a východnímu křídlu NATO,“ zdůraznil.
České předsednictví je podle Lipavského úzce svázáno s Ukrajinou. „Bohužel nic jiného než válka na Ukrajině, která musí skončit,“ odpověděl ministr na dotaz, co bude nejdůležitějším bodem nadcházejícího unijního pololetí pod českým vedením.
Lipavský: Je naší morální povinností Ukrajinu podpořit
„Ukrajinci bojují za svobodu, za svůj stát, za to, aby mohli být součástí evropského společenství. Je naší morální povinností je podpořit. Opak by znamenal, že by ve světě opět platil zákon silnějšího,“ řekl. Při podpoře Ukrajiny by si šéf české diplomacie přál, aby Německo sehrálo aktivnější roli.
„Aby využilo kapacity, které má – personální, technologické, know-how a finanční. Aby tento velký kapitál a potenciál byl k dispozici pro podporu Ukrajiny. Pro evropskou budoucnost Ukrajiny, pro humanitární pomoc a také pro vojenskou podporu, neboť války se vedou zbraněmi,“ řekl.
„Alternativou je nechat Ukrajinu podrobit se Rusku. A to nemůže být v našem zájmu. Nemůžeme si přát, aby se Polsko a Slovensko staly sousedy Ruska,“ uvedl.
Co ministr vytkl Německu?
ARD položila Lipavskému doplňující otázku, zda to znamená, že Německo dostatečně nepomáhá. „Německo by mohlo dávat více. Dělá toho hodně, ale mohlo by více. A především bychom měli dělat více společně. Měli bychom hledat další řešení energetické krize a další cesty, jak Ukrajinu vojensky podpořit,“ zdůraznil.
Televizi ARD v analogii k pražskému Karlovu mostu zajímalo, zda by Česko díky své poloze chtělo být stavitelem mostů a přivést východ a západ EU k jednomu stolu. „Karlův most stojí již sedm staletí. Je to díky tomu, že má silné pilíře a pevné základy. České předsednictví bude proto usilovat o posílení pilířů a základů, na nichž stojí evropské společenství,“ řekl Lipavský.
Varoval ale před budováním mostů bez hodnot. „Pokud most postavíme jen kvůli tomu, abychom ho postavili, pak se brzy zhroutí. Taková stavba fungovat nemůže. Dnes jde opravdu o principy,“ dodal.
Lipavský v rozhovoru ocenil, že Polsko ve sporu s EU v otázkách právního státu učinilo značný pokrok. Zastal se také Maďarska, které je podle kritiků vůči Moskvě příliš vstřícné. „Je třeba říci, že ať již Maďarsko hraje jakoukoli roli, je plnoprávným členem EU. Maďarsko podpořilo sankční balíky a je také aktivním členem NATO. Neměli bychom dělat větší rozdíly, než jaké ve skutečnosti jsou,“ dodal.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.
Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl.
