Ukrajina mění válečné plány: Od okupantů chce kromě Donbasu osvobodit celou zemi
Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní - pokud zvítězí v bitvě o Donbas - bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.
„V prvních měsících války pro nás vítězství vypadalo jako stažení ruských sil na pozice, které obsadily před 24. únorem, a zaplacení způsobených škod,“ řekl Kuleba. „Nyní, pokud budeme dostatečně silní na vojenské frontě a vyhrajeme bitvu o Donbas, která bude klíčová pro další vývoj, tak samozřejmě vítězství v této válce bude pro nás znamenat osvobození ostatních našich území,“ dodal.
Pouze porážka Ruska podle Kuleby umožní Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svou exportní ekonomiku.
Pokud Kyjev dostane „ještě větší vojenskou podporu, budeme je (Rusy) moci vytlačit zpět z Chersonské oblasti (na jihu Ukrajiny), abychom porazili Černomořskou flotilu a odblokovali plavbu“, uvedl.
Ministr ale připustil, že takové vítězství by si mohlo vyžádat příliš velké krveprolití a že Ukrajina možná nakonec bude muset přistoupit na kompromisní urovnání. V takovém případě by chtěl Kyjev vyjednávat „s co možná nejsilnějšími kartami“.
To nejhorší už se stalo
Kuleba poskytl rozhovor jen několik hodin po každoroční přehlídce ke Dni vítězství na moskevském Rudém náměstí, během níž v pondělí ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo své odhodlání porazit Ukrajinu, i když neoznámil plnou mobilizaci, ani formálně Ukrajině nevyhlásil válku.
To, že Putin slovně nevyostřil situaci, podle Kuleby nijak nemění situaci na bojišti, kde se „to nejhorší už stalo“. Ministr zdůraznil, že porážka Ruska vyžaduje, aby ukrajinští spojenci zastavili ruskou válečnou mašinérii tím, že ji zbaví příjmů z ropy a plynu. Záhodno je také zlepšit načasování a udržitelnost dodávek vojenské pomoci: „Pokud bitva zuří dnes, ale houfnice a drony dorazí zítra, tak to nebude fungovat,“ poznamenal.
To, že Ukrajina odolala na počátku invaze, kdy odrazila ruský pokus o dobytí Kyjeva, a že prokázala, že si zaslouží důvěru západních dodavatelů protitankových a protileteckých zbraní, změnilo z pohledu Západu situaci. Ukrajina v bitvě o Donbas podle Kuleby potřebuje houfnice, které již byly dodány, a také raketomety, na které dosud čeká. Dala by přednost novým americkým raketometům před sovětskými zbraněmi pocházejícími ze skladů vyřazené výzbroje.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení výdajů na zbrojení a o plánech aliance na obranu v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Stovky lidí dnes protestovaly v centru nizozemského Haagu proti zvyšování vojenských výdajů Severoatlantické aliance NATO dva dny před jejím plánovaným summitem. Protest demonstranti směřovali také proti možnému konfliktu s Íránem, píše agentura AP.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.
„Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem,“ uvedl Dvořák.
Ministr věří, že spojenci budou Ukrajinu podporovat po celou dobu, a to i při vytlačení Ruska z Donbasu a z Krymu, protože to byla agrese Moskvy, která dala Západu nový smysl. Ještě před čtvrt rokem „demokracie byla v úpadku a autoritářské režimy na vzestupu“, než ukrajinský odpor „vrátil Spojené státy a Evropskou unii zpět k sobě“, upozornil.
Za nejdůležitější Kuleba pokládá, aby Ukrajina získala postavení kandidáta členství v EU. Pokud se tak nestane, Ukrajinci se budou cítit oklamáni, a to jen tak nespolknou. „Ukrajina je jediným místem v Evropě, kde lidé umírají za hodnoty, na kterých je EU založena. Myslím, že by se to mělo respektovat,“ řekl.
