Putin vrací úder po vtípcích lídrů G7: „Johnson se musí vzdát alkoholu a cvičit!“
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na posměšky lídrů ekonomik G7, kteří si na summitu v Německu utahovali z vůdcových polonahých fotografií. Putin během čtvrteční návštěvy v Turkmenistánu hovořil o důležitosti pravidelného cvičení a zdravého životního stylu. Vidět vůdce západních států bez trička by podle něj bylo nechutné.
Šéfové velkých západních ekonomik G7 se během summitu pozastavili nad Putinovými slavnými fotografiemi, na kterých pózuje s odhalenou hrudí. Ruský vládce se v Turkmenistánu vyjádřil konkrétně k poznámce britského premiéra Borise Johnsona, který vtipkoval, že je třeba na společné fotografii ukázat prsa.
„Se sakem, bez saka? Sundáme si oblečení?“ ptal se svých protějšků Johnson před společným focením. „Musíme ukázat, že jsme tvrdší než Putin.“
„Nevím přesně, až do jaké míry se chtěli svlékat, jestli nad pasem nebo pod. Ale myslím si, že v obou případech by to byl odporný pohled,“ prohlásil v reakci na Johnsonova slova Putin. Ruský vůdce se v minulosti nechával často fotit bez trička, mimo jiné i při různých sportovních aktivitách, mezi ně patřila například jízda na koni po Sibiři nebo lovení ryb.
Musí na sobě pracovat
Putin svá drsná slova odůvodnil tím, že západní vůdci na rozdíl od něj holdují alkoholu a nevěnují se žádnému sportu, který by je udržoval v dobré kondici. Ruský vládce se považuje za fanatika do fitness a na veřejnosti se několikrát pochlubil svým černým páskem v bojovém umění, píše server DailyMail.
„Vzpomeňme si na Puškina, který řekl: ‚Člověk se může plně věnovat byznysu a i tak se starat o krásu svých nehtů,‘“ připomněl Putin. „S tím rozhodně souhlasím.“
Aby člověk vypadal dobře, „je nutné přestat s alkoholem a dalšími špatnými návyky, cvičit a účastnit se sportů“, zopakoval vůdce. „Všechny zmíněné západní kolegy znám osobně. Tohle není nejlepší období pro naše vztahy, to je pochopitelné. Jsou to ale všechno vládci, takže by dosáhli úspěchu, kdyby chtěli. Ale musí na sobě pracovat.“
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
