Chirurg Oleg zachraňuje zraněné děti: První chlapeček (6) ale nepřežil
Exploze, chaos a beznaděj. Tak to vypadalo v nemocnicích na Ukrajině po útoku Ruska. Chirurg Oleg Godik hned druhý den války operoval teprve šestiletého chlapce. Dítě se ale nepodařilo zachránit. Chlapec zemřel o tři dny později. Statečný pediatr chtěl vstoupit do armády, ale nakonec se rozhodl pokračovat v práci chirurga a zachraňovat životy nevinných dětí.
Válka, kterou rozpoutalo Rusko koncem února, zasáhla životy všech. Národní dětská nemocnice v Kyjevě před válkou přijímala pouze malé pacienty, ale příchod války všechno změnil a otevřela své dveře pro všechny. Pediatr Oleg Godik usilovně pracoval, aby zachránil životy nevinných lidí. Hned druhý den války se k němu dostalo teprve šestileté dítě. „Transplantační chirurg Oleg Godik operoval už druhý den války šestiletého chlapce, jehož rodinu zastřelili v autě,“ uvedl na sociální síti Twitter poradce ministerstva vnitra Anton Geraščenko. Chlapce se už ale nepodařilo zachránit. Zemřel o tři dny později.
Godik promluvil o práci válečného chirurga pro server wbur.org. Tehdy válka na Ukrajině byla v začátcích a hrdinský chirurg uvedl, že takřka žije v nemocnici. Lékaři byli nuceni operovat dokonce i ve sklepě. Na spánek měli pouhé dvě hodiny, jinak bylo nutné, aby sloužili. Všichni lékaři byli odhodlaní pomáhat. „Hodně kolegů říkalo, že zůstanou a zůstanou na klinice, dokud Ukrajina nezvítězí, protože víme, že je to naše práce a musíme to udělat a pomáhat dětem, pacientům, vojákům,“ řekl tehdy lékař. Sám chtěl narukovat, aby pomáhal bránit svou zemi, ale nakonec zůstal v nemocnici, aby zachránil co nejvíc lidí.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
