Chirurg Oleg zachraňuje zraněné děti: První chlapeček (6) ale nepřežil
Exploze, chaos a beznaděj. Tak to vypadalo v nemocnicích na Ukrajině po útoku Ruska. Chirurg Oleg Godik hned druhý den války operoval teprve šestiletého chlapce. Dítě se ale nepodařilo zachránit. Chlapec zemřel o tři dny později. Statečný pediatr chtěl vstoupit do armády, ale nakonec se rozhodl pokračovat v práci chirurga a zachraňovat životy nevinných dětí.
Válka, kterou rozpoutalo Rusko koncem února, zasáhla životy všech. Národní dětská nemocnice v Kyjevě před válkou přijímala pouze malé pacienty, ale příchod války všechno změnil a otevřela své dveře pro všechny. Pediatr Oleg Godik usilovně pracoval, aby zachránil životy nevinných lidí. Hned druhý den války se k němu dostalo teprve šestileté dítě. „Transplantační chirurg Oleg Godik operoval už druhý den války šestiletého chlapce, jehož rodinu zastřelili v autě,“ uvedl na sociální síti Twitter poradce ministerstva vnitra Anton Geraščenko. Chlapce se už ale nepodařilo zachránit. Zemřel o tři dny později.
Godik promluvil o práci válečného chirurga pro server wbur.org. Tehdy válka na Ukrajině byla v začátcích a hrdinský chirurg uvedl, že takřka žije v nemocnici. Lékaři byli nuceni operovat dokonce i ve sklepě. Na spánek měli pouhé dvě hodiny, jinak bylo nutné, aby sloužili. Všichni lékaři byli odhodlaní pomáhat. „Hodně kolegů říkalo, že zůstanou a zůstanou na klinice, dokud Ukrajina nezvítězí, protože víme, že je to naše práce a musíme to udělat a pomáhat dětem, pacientům, vojákům,“ řekl tehdy lékař. Sám chtěl narukovat, aby pomáhal bránit svou zemi, ale nakonec zůstal v nemocnici, aby zachránil co nejvíc lidí.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
