Ukrajina prodloužila vazbu příteli Putina Medvedčukovi. Zabavila mu i „zlatý vagón“
Lvovský soud na žádost prokuratury prodloužil do 9. srpna vazbu ukrajinskému proruskému politikovi a oligarchovi Viktoru Medvedčukovi, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ukrajinské úřady ho viní z vlastizrady. Soud rovněž obstavil část jeho majetku, včetně luxusního železničního jídelního vozu, píše stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ta zároveň připomněla, že novináři projektu „Slidstvo.Info“ už v březnu zveřejnili záběry tohoto vagonu, jenž se údajně nacházel na území Medvedčukova paláce v kyjevské čtvrti Pušča Vodycja. Ruský list Kommersant píše, že přibližná hodnota takového železničního vozu, jemuž se na Ukrajině přezdívá „zlatý vagón“, je kolem 2,5 milionu dolarů (přes 58 milionů korun).
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) poznamenalo, že rozhodnutí o prodloužení vazby soud učinil už 9. června, v rejstříku verdiktů se však objevilo později.
Ukrajina loni zahájila vyšetřování Medvedčuka kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.
Tento týden odvolací soud ve Lvově vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal Medvedčukovu politickou stranu Opoziční platforma - Za život, přičemž zároveň rozhodl o konfiskaci jejího majetku. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
