Minulý týden se nový velitel britské armády, generál Sir Patrick Sanders, obrátil na své podřízené s nečekaně drsnými slovy: „Jsme generace, která zase jednou musí připravit armádu na boj v Evropě. Svět se od 24. února proměnil a je tu palčivá nutnost připravit armádu, aby byla schopná bojovat po boku našich spojenců a v bitvě porazit Rusko.“
Generál: Putin ukázal, že je připraven jít do rizika otevřené války
Souhlasí s ním i další z předních britských generálů. „Pan Putin nám ukázal, že je připraven jít do rizika otevřené války v Evropě. Na Ukrajině to dělá s děsivými, děsivými důsledky,“ prohlásil Bradshaw v rádiu BBC. „Musíme rozhodně zajistit, aby k tomu neviděl cestu, příležitost spustit něco proti NATO a ke své výhodě.“
Adrian Bradshaw (63) sbíral zkušenosti v Bosně, roku 2003 velel 7. obrněné brigádě při invazi do Iráku. Pak se stal ředitelem speciálních sil, které sdružují armádní elitu SAS a výběr z Commandos námořní pěchoty.
Později byl zástupcem vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě, tedy vojenského šéfa NATO. Roku 2018 odešel-neodešel do důchodu – chopil se řízení armádního domova důchodců Royal Hospital Chelsea.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
Zobrazit celý online
V březnu rovněž varoval před rizikem světové války – varováním ovšem vysvětloval, proč Západ nemůže nad Ukrajinou vynucovat bezletovou zónu.
„Mohlo by to vést ke třetí světové válce,“ řekl v témže pořadu rádia
BBC.
„Stojíme proti sofistikovanému nepříteli s velmi schopnou protileteckou obranou. Stal by se z toho boj sil NATO a sil Ruska – na zemi, dost možná na moři, ve vzduchu, ve vesmíru, na informačním i kybernetickém bojišti. To znamená válka, 30 zemí proti Rusku. Z každého pohledu to znamená třetí světovou válku. To si nemůžeme dovolit.“
O nutnosti zbrojení hovořil opakovaně i ruský prezident Vladimir Putin: „Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům," pronesl v úterním projevu vysílaném naživo televizí. „Není pochyb, že budeme ještě silnější."