Exšéf britských speciálních sil: Na válku v Evropě se musíme připravit, Putinovi nesmíme dát šanci
„Jak říkali vojenští velitelé tisíc let: Chcete-li mír, připravujte se na válku,“ konstatoval generál Sir Adrian Bradshaw, dřívější ředitel britských speciálních jednotek SAS a zástupce velitele vojsk NATO.
Minulý týden se nový velitel britské armády, generál Sir Patrick Sanders, obrátil na své podřízené s nečekaně drsnými slovy: „Jsme generace, která zase jednou musí připravit armádu na boj v Evropě. Svět se od 24. února proměnil a je tu palčivá nutnost připravit armádu, aby byla schopná bojovat po boku našich spojenců a v bitvě porazit Rusko.“
Generál: Putin ukázal, že je připraven jít do rizika otevřené války
Souhlasí s ním i další z předních britských generálů. „Pan Putin nám ukázal, že je připraven jít do rizika otevřené války v Evropě. Na Ukrajině to dělá s děsivými, děsivými důsledky,“ prohlásil Bradshaw v rádiu BBC. „Musíme rozhodně zajistit, aby k tomu neviděl cestu, příležitost spustit něco proti NATO a ke své výhodě.“
Adrian Bradshaw (63) sbíral zkušenosti v Bosně, roku 2003 velel 7. obrněné brigádě při invazi do Iráku. Pak se stal ředitelem speciálních sil, které sdružují armádní elitu SAS a výběr z Commandos námořní pěchoty.
Později byl zástupcem vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě, tedy vojenského šéfa NATO. Roku 2018 odešel-neodešel do důchodu – chopil se řízení armádního domova důchodců Royal Hospital Chelsea.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
O nutnosti zbrojení hovořil opakovaně i ruský prezident Vladimir Putin: „Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům," pronesl v úterním projevu vysílaném naživo televizí. „Není pochyb, že budeme ještě silnější."
