Exšéf britských speciálních sil: Na válku v Evropě se musíme připravit, Putinovi nesmíme dát šanci
„Jak říkali vojenští velitelé tisíc let: Chcete-li mír, připravujte se na válku,“ konstatoval generál Sir Adrian Bradshaw, dřívější ředitel britských speciálních jednotek SAS a zástupce velitele vojsk NATO.
Minulý týden se nový velitel britské armády, generál Sir Patrick Sanders, obrátil na své podřízené s nečekaně drsnými slovy: „Jsme generace, která zase jednou musí připravit armádu na boj v Evropě. Svět se od 24. února proměnil a je tu palčivá nutnost připravit armádu, aby byla schopná bojovat po boku našich spojenců a v bitvě porazit Rusko.“
Generál: Putin ukázal, že je připraven jít do rizika otevřené války
Souhlasí s ním i další z předních britských generálů. „Pan Putin nám ukázal, že je připraven jít do rizika otevřené války v Evropě. Na Ukrajině to dělá s děsivými, děsivými důsledky,“ prohlásil Bradshaw v rádiu BBC. „Musíme rozhodně zajistit, aby k tomu neviděl cestu, příležitost spustit něco proti NATO a ke své výhodě.“
Adrian Bradshaw (63) sbíral zkušenosti v Bosně, roku 2003 velel 7. obrněné brigádě při invazi do Iráku. Pak se stal ředitelem speciálních sil, které sdružují armádní elitu SAS a výběr z Commandos námořní pěchoty.
Později byl zástupcem vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě, tedy vojenského šéfa NATO. Roku 2018 odešel-neodešel do důchodu – chopil se řízení armádního domova důchodců Royal Hospital Chelsea.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
O nutnosti zbrojení hovořil opakovaně i ruský prezident Vladimir Putin: „Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům," pronesl v úterním projevu vysílaném naživo televizí. „Není pochyb, že budeme ještě silnější."
