„Nejde jen dívat se a nic nedělat.“ Američanka „nudu“ doma, vyměnila za válečnou Ukrajinu
Mladá americká paramedička opustila svůj domov a svou „nudnou práci“, aby mohla pomáhat zahraničním bojovníkům na válkou zmítané Ukrajině. Na okraji Charkovské oblasti zachraňuje západní dobrovolníky a čelí útokům ruských okupantů. „Nemůžete jen sedět a sledovat to. Je to, jako byste koukali, jak někdo bezdůvodně kope psa do hlavy.“ Mladá žena známá pod přezdívkou „Baby Dog“ se hned po propuknutí invaze připojila k Mezinárodní legii územní obrany Ukrajiny.
„Doma jsem toho moc nedělala. Měla jsem dvě práce, celkem nuda,“ popisovala Baby Dog (21) svůj život v americkém Utahu, kde pracovala jako zdravotnice. Jakmile začala situace na Ukrajině eskalovat, žena si koupila jednosměrnou letenku a odjela pomáhat spřáteleným dobrovolníkům. „Je to lidské,“ řekla pro server CNN. „Nemůžete jen sedět a sledovat. Je to, jako byste sledovali někoho, kdo bezdůvodně kope psa, kope ho do hlavy, pes kňučí a vy to nijak nezastavíte.“
Hned po příjezdu se upsala mezinárodní legii, která na konci února zahájila program pro nábor zahraničních bojovníků. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby přijelo zemi pomáhat přes 20 tisíc lidí z 52 států. Baby Dog se už několik měsíců stará o jednotku složenou převážně z amerických, německých a nizozemských dobrovolníků.
Pumy padají po dvou
Do přímého konfliktu s Rusy se poprvé dostala před několika týdny. „Měla jsem svůj batoh se zdravotnickými potřebami, všichni měli svou výbavu. Pršelo, bylo to bídné. Lezli jsme nahoru do 45stupňového kopce a pak z čista jasna přiletěla obrovská kazetová puma,“ vzpomínala Baby Dog. První rána ji odmrštila mezi stromy. Na cestě viděla několik ležících vojáků, vstala a vydala se jim na pomoc, když dopadla další střela.
„Přiběhla jsem tam a přiletěl další příval,“ vzpomínala. „Většinou tu jdou po dvou.“ Kazetová puma těžce zasáhla jednoho z jejích nizozemských kolegů, muže se jí zachránit nepodařilo. „Podařilo se nám ho odtáhnout mezi stromy, zatímco ta puma vybuchovala. Než jsme se k němu ale dostali, zemřel.“
Neopěvovaní hrdinové
Nizozemec byl jedním z mnoha zahraničních dobrovolníků, kteří padli ve válce s Rusy. Soustrast s jejich rodinami vyjádřil v polovině června mluvčí Mezinárodní legie územní obrany Damien Magrou. „Přejeme si zapamatovat si a uctít naše padlé bratry, kteří přicestovali na Ukrajinu, aby se přidali k těm nejodvážnějším z odvážných a bojovali bok po boku s obránci Ukrajiny,“ uvedl Magrou, západní dobrovolníky nazval „neopěvovanými hrdiny, kteří sem přijeli hájit hodnoty, ve které věřili, a postavit se proti tyranii“.
Baby Dog si zatím neumí představit budoucí návrat k normálu. „Předtím jsem neviděla, co člověk dokáže udělat jinému bez jakéhokoli důvodu,“ konstatovala. „Otřáslo to se mnou.“ Podle jejích slov bude mladé vojačce trvat dlouho, než si po válce znovu zvykne na svůj starý život ve Spojených státech. „Budu si muset při usínání pouštět zvuky děl,“ vtipkovala. „Rozhodně to bude velmi jiné.“
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
