ONLINE: Babiš se v Dublinu sešel se Zelenským. A Evropané u jednacího stolu s Ruskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na summitu v Dublinu setkal s českým premiérem Andrejem Babišem. Jednali spolu o hospodářské spolupráci, evropské integraci Ukrajiny a možnostech další české podpory napadené zemi. Evropští zástupci budou u vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Po setkání v Dublinu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký vyslanec Jared Kushner spolu s kolegou Stevem Witkoffem. Střípky z dramatického dění týkajícího se konfliktu na Ukrajině přinášíme v našem online přenosu.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Rusko údajně požaduje, aby Finsko vystoupilo z NATO a aliance zrušila své základny v Pobaltí. Podle německého deníku Bild jsou tyto požadavky součástí ruského mírového plánu předloženého při jednáních v Abú Zabí. Moskva má rovněž požadovat celý ukrajinský Donbas, demilitarizaci přístavů v Oděse a Mykolajivu a zákaz vstupu Ukrajiny do NATO. Členství v Evropské unii by jí naopak umožnila. Návrh se údajně týká také Moldavska, které by se mělo změnit na federaci. Rusko na oplátku nabízí stažení jaderných zbraní a raket středního doletu z Běloruska.
Ruský diskontní řetězec Mere v Česku končí. Jeho 12 prodejen by ale mohlo pokračovat pod názvem Zboží z palet. Podle serverů Page Not Found a Odkryto.cz by provoz mohl převzít dosavadní dodavatel zboží, společnost Šetro Retail. Za řetězcem Mere stojí ruští podnikatelé, na které EU uvalila sankce kvůli podpoře ruské ekonomiky. Finanční analytický úřad už dříve zmrazil jejich podíly v české provozní společnosti.
Evropská unie připravuje další omezení účasti Ruska na mezinárodních sportovních akcích. Vyplývá to z odpovědi šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na dotaz českého europoslance Tomáše Zdechovského.
Evropská komise zároveň prověřuje financování sportovních organizací, které umožňují ruským a běloruským sportovcům návrat do soutěží pod jejich státními vlajkami. Podle Komise by se účast obou zemí neměla vrátit k normálu, dokud nebude na Ukrajině dosaženo spravedlivého a trvalého míru.
Ukrajinská armáda se přihlásila k útoku na jednu z největších ruských rafinérií ve Volgogradu. Podle ukrajinského generálního štábu zasáhla zařízení na zpracování ropy, šest nádrží a další infrastrukturu. „Ve Volgogradu hoří palivo pro válku,“ uvedl štáb s tím, že rafinérie zásobuje palivem ruské jednotky na frontě i vojenská letiště. Ukrajina zároveň oznámila, že řízenými střelami Neptun zasáhla v Rostově na Donu výrobní závod, sklad a servisní centrum pro drony.
Téměř 40 procent všech ruských vojáků padlých ve válce na Ukrajině zahynulo v bojích o Avdijivku, Pokrovsk a Bachmut. Podle odhadů deníku Financial Times zemřelo u Avdijivky a Pokrovsku přes 120 tisíc ruských vojáků, dalších 48 tisíc u Bachmutu. Celkové ruské ztráty na životech deník odhaduje na nejméně 450 až 464 tisíc vojáků. Při započtení dosud nezaznamenaných úmrtí by jejich počet mohl dosahovat až 550 tisíc. Jde ale pouze o odhady, skutečné počty mohou být vyšší.
Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly nejméně deset mrtvých a desítky zraněných. Podle deníku The Kyiv Independent za předchozích 24 hodin zemřelo devět lidí a 61 utrpělo zranění. Další člověk zahynul při dnešním útoku na průmyslový objekt v Záporoží. Ruská armáda tam zasáhla také pětipodlažní obytný dům, kde bylo zraněno 25 lidí včetně šesti dětí. Mezi oběťmi předchozích útoků je i sedmnáctiletý chlapec, který v Záporoží zemřel pod troskami rodinného domu.
Během noci Rusko vyslalo na Ukrajinu 117 dronů, z nichž 80 protivzdušná obrana zneškodnila. V Kyjevě po zásahu nemocnice vypukl požár, tři lidé byli zraněni a dalších 30 muselo být evakuováno.
Němečtí poslanci schválili posílení pravomocí tajných služeb v reakci na rostoucí hrozbu špionáže, sabotáží a kybernetických útoků. Spolková zpravodajská služba BND bude nově moci během kybernetického útoku ze zahraničí aktivně zasáhnout proti jeho původci. Rozšíří se také pravomoci kontrarozvědky při odposleších a vstupu do obydlí podezřelých. Německo v posledních letech čelí řadě hybridních útoků, z některých viní ruské tajné služby. Moskva tato obvinění odmítá.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby při plánovaném jednání s Vladimirem Putinem v Číně nepřichystal Evropě žádná překvapení. „Prosím, žádná překvapení. Postupujte nadále jako součást týmu Evropa a týmu Ukrajina,“ řekl Merz podle agentury Reuters na summitu EU v Dublinu.
Obává se opakování loňského setkání Trumpa s Putinem na Aljašce. Odmítl také ruské požadavky na změnu evropského bezpečnostního uspořádání. „O tom my diskutovat nepotřebujeme, ona už totiž existuje,“ uvedl.
Případný nákup českých letounů L-39 Skyfox by si Ukrajina zaplatila sama, uvedl premiér Andrej Babiš. Podle něj jsou stroje vhodné k levnějšímu sestřelování ruských dronů. Babiš se vyjádřil také k nabídce ukrajinské spolupráce v oblasti dronových technologií. „Myslím si, že Ukrajinci jsou dneska v dronech a technologiích nejlepší. Dostaneme nabídku, jak by to mohlo fungovat,“ řekl s tím, že nejprve zjistí, zda už o spolupráci jednala česká armáda.
Iniciativa Dárek pro Putina letos dosud vybrala přes 385 milionů korun, více než za celý loňský rok, řekl ČTK její zakladatel Martin Ondráček.
Všech 500 ukrajinských dětí zapojených do letošní sbírky Vánoční balíček pro Ukrajinu dostane dárek od českých dárců. Oznámila to Arcidiecézní charita Olomouc, která projekt pořádá od roku 2008.
Letos se podařilo obdarovat rekordní počet dětí. Vedle hraček si často přály také zimní oblečení, boty nebo hygienické potřeby. Balíčky v hodnotě 2500 až 3000 korun by měly na Ukrajinu dorazit v prosinci, dětem je charita plánuje předat začátkem ledna.
Ukrajina má problém s omezením rychlosti systému Starshield, které jí brání využívat stíhací drony proti některým ruským útokům. Upozornil na to na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj stále platí rychlostní limit 161 km/h, který znemožňuje sestřelovat ruské drony s proudovým pohonem. Kyjev zatím nedostal vysvětlení, Zelenskyj proto požaduje řešení od amerických úřadů a společnosti SpaceX.
Česká vláda neplánuje zákonem zakázat sportovním reprezentantům nastupovat proti Rusku. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by šlo o nepřijatelný zásah do samostatného rozhodování sportovních svazů. „Oni mají vlastní samosprávu a oni se musí sami rozhodnout, jak k tomu chtějí přistupovat,“ uvedl ministr.
Šéf českého hokeje Alois Hadamczik přitom minulý týden prohlásil, že státní zákaz by reprezentaci umožnil bojkotovat případné zápasy s Ruskem. Český hokejový svaz už oznámil, že proti ruské reprezentaci nastupovat nechce.
Ruský útok na vícepodlažní obytný dům v ukrajinském Záporoží si vyžádal nejméně 13 zraněných, mezi nimi pět dětí. Informovala o tom ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Záchranáři na místě vyprostili 14 lidí, kteří po zásahu zůstali uvězněni ve svých bytech.
Při humanitární akci v ukrajinských Oleškách se podařilo zachránit 105 domácích zvířat. O 90 z nich se postarala organizace UAnimals, která jim zajistila veterinární vyšetření a potřebnou péči. Celkem 24 zvířat se už vrátilo ke svým majitelům. Jeden ze zachráněných psů navíc po náročné cestě, která zahrnovala i let letadlem, porodil čtyři štěňata. O příběh se na síti X podělil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který záchranářům poděkoval.
Evropa musí na mírových jednáních s Ruskem vystupovat jednotně a zastoupení by měla mít i Británie, prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson na summitu EU v Dublinu. Podle něj by nejednotnost evropských zemí prospěla Rusku, nikoli Ukrajině. Estonský premiér Kristen Michal navrhl, aby EU zastupovali předseda Evropské rady António Costa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Lotyšský premiér Andris Kulbergs zase vyzval Evropu k větší odvaze. Zdůraznil, že o evropském bezpečnostním uspořádání nemůže rozhodovat Rusko.
Německý výrobce dronů Quantum Systems, který dodává bezpilotní letouny také ukrajinské armádě, se stal terčem kybernetického útoku. Incident se odehrál koncem října, firmě se ale podle jejího vyjádření podařilo hrozbu odvrátit. Společnost útok spojuje se svou podporou Ukrajiny, konkrétního viníka však neoznačila. Podle Financial Times německá armáda z preventivních důvodů dočasně přestala drony firmy používat. Výrobce uvedl, že jeho systémy nyní fungují normálně.
Rusko je ochotné zapojit Evropu do mírových jednání o Ukrajině, zatím ale její účast nepotvrdilo. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova musí evropské země nejprve určit svého vyjednavače a projevit skutečný zájem o rozhovory. „Pokud mají Evropané někoho, kdo je zmocněn k jednání, a pokud mají skutečně zájem, pak samozřejmě budeme připraveni s nimi jednat,“ uvedl Peskov podle agentury TASS. Moskva tak podle Reuters zatím nedala jasný souhlas s účastí evropských představitelů v dalším kole rozhovorů.
V Dublinu začal neformální summit Evropské unie, na kterém budou lídři 27 členských zemí jednat o tom, kdo bude Evropu zastupovat na mírových rozhovorech s Ruskem.
Český premiér Andrej Babiš si v této roli dokáže představit italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, polského premiéra Donalda Tuska, britského premiéra Andyho Burnhama nebo dánskou premiérku Mette Frederiksenovou, která už ale svou případnou účast odmítla. Za důležité považuje také zapojení předsedy Evropské rady Antónia Costy.
Lídři budou řešit i to, zda Evropu bude zastupovat jeden vyjednavač, nebo celý tým.
Česko se připojilo k francouzské iniciativě o evropské bezpečnosti, oznámil premiér Andrej Babiš na summitu EU v Dublinu. Deklarace zdůrazňuje, že o bezpečnosti Evropy musí rozhodovat sami Evropané a že ukončení války na Ukrajině se neobejde bez souhlasu Kyjeva. Babiš zároveň odmítl spojovat finanční pomoc Ukrajině s příštím dlouhodobým rozpočtem EU.
Ukrajina má podle Babiše zájem o další české letouny L-39 Skyfox, Česku naopak nabízí zapojení do dronové iniciativy. Premiér o spolupráci jednal ve čtvrtek s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Při ukrajinských dronových útocích v Rusku zemřelo celkem osm lidí, uvedly místní úřady. Čtyři zaměstnanci zahynuli při nočním útoku na průmyslovou zónu ve Volgogradu, další čtyři civilisté při ranním útoku na podnik v Samarské oblasti. Tamní gubernátor Vjačeslav Fedoriščev podle agentury TASS uvedl, že útok si vyžádal také zraněné, jejich počet ale neupřesnil. Nezveřejnil ani název zasaženého podniku.
Rusko nemá právo rozhodovat o tom, kdo bude Evropu zastupovat na mírových jednáních o Ukrajině, prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na summitu EU v Dublinu. Reagovala tak na signály, že Moskva odmítá její účast.
„Vím, že Rusové nechtějí, abych byla součástí mírových jednání, ale není na nich, aby o tom rozhodovali,“ uvedla. Podle Kallasové musí nejprve nastat příměří, aby Rusko prokázalo skutečný zájem o mír. Varovala také, že ruské požadavky na nové bezpečnostní uspořádání Evropy mohou odvádět pozornost od zastavení bojů.
Bývalý mluvčí ukrajinského expremiéra Mykoly Azarova Sergej Zavorotnyj přežil výbuch auta v Moskvě. Podle předběžných informací explodovala nálož nastražená pod sedadlem řidiče. Zavorotnyj měl podle zprávy výboru amerického Senátu z roku 2020 působit jako důstojník ruské zahraniční rozvědky SVR a podílet se na ruských vlivových operacích.
Lídři Evropské unie se stále neshodují, kdo bude Evropu zastupovat na mírových jednáních o Ukrajině. Podle serveru Politico se rozdělili nejméně do tří táborů.
První podporuje předsedu Evropské rady Antónia Costu, který má díky své funkci mandát zastupovat členské státy. Druhý tvoří Francie a Německo, které se zdráhají přenechat svá místa u jednacího stolu zástupcům Bruselu. Třetí tábor prosazuje šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou, jejíž tvrdý postoj vůči Rusku ale některým diplomatům vadí. Costa se podle Politica zatím jeví jako nejpřijatelnější kandidát.
O evropském zastoupení dnes jednají lídři na neformálním summitu v Dublinu.
Česko by mohlo Ukrajině dodat první čtyři letouny L-39 Skyfox už v roce 2027, dalších osm pak o rok později. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Financování prvních čtyř strojů je podle něj již zajištěné. Česko se s výrobcem Aero Vodochody dohodlo, že ukrajinskou zakázku upřednostní. Dodávky však ještě závisejí na získání vývozních licencí pro některé zahraniční součástky. Letouny by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.
