Měl by se Putin bát o svůj život? Ruský vládce prý přežil pokus o atentát!
Vladimir Putin přežil pokus o atentát? Šéf obranné rozvědky Kyrylo Budanov řekl, že na začátku války proti Ukrajině došlo k „neúspěšnému pokusu“ vzít ruskému vládci život. Jde prý o doposud neznámou informaci, kterou se ruská média snažila ututlat.
„Jde o neveřejnou informaci. Šlo o naprosto zpackaný pokus, ale opravdu se to stalo,“ potvrdil informaci Budanov s tím, že k atentátu mělo dojít před dvěma měsíci, tedy zkraje války na Ukrajině.
Není jasné, kdo za pokusem vzít Putinovi život stál nebo kde přesně k tomu mělo dojít. Je přitom známo, že ruský vůdce v minulosti za celou dobu své vlády unikl čtyřem pokusům o atentát.
I proto má kolem sebe Vladimir Putin neustále skupinku bodyguardů, kteří jsou schopni kdykoliv zakročit. Podle deníku The Sun Putin prý všude cestuje s elitní jednotkou odstřelovačů.
Putinova armáda přisluhovačů – najatá, aby ho chránila – jsou jediní lidé, kteří mají k ruskému vládci blízký přístup. Mimo jiné hlavně proto, protože je Putin údajně posedlý myšlenkou, že ho chce někdo zlikvidovat. Zaměstnávat má dokonce lidi, kteří chutnají každé jídlo předtím, než ho ruský vládce dostane.
Válka na Ukrajině jeho psychickému zdraví neprospěla. „Putin prohrál válku ještě předtím, než ji vůbec začal – a stalo se to dlouho předtím, než mu tento šílený nápad vletěl do choré hlavy,“ uvedl již dříve bývalý špion KGB Boris Karpičkov.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
