Evropa si došlápne na sankciované ruské oligarchy: EK chce usnadnit konfiskaci jejich majetku
Zabavit majetek ruských oligarchů či firem podporujících válečné tažení prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině by mohlo být v Evropské unii brzy snazší. Evropská komise dnes předložila návrh pravidel, která rozšiřují celounijní seznam trestných činů mimo jiné o porušování sankcí vyhlášených EU. Unijní exekutiva zároveň navrhla úpravu směrnice, která umožní konfiskovat a prodat majetek lidí či subjektů obcházejících sankce.
Za tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se postupně rozrostl seznam ruských činitelů, oligarchů, firem a institucí, kterým sedmadvacítka zemí zmrazila majetek na území EU. V současnosti čítá přes tisícovku jmen. Členské země však dosud přistupují k vymáhání sankcí různě a méně důsledná pravidla některých států umožňují potrestaným, aby se sankcím vyhýbali.
„Sankce musí dodržovat všichni. Pokud je někdo nedodržuje nebo obchází, musí být potrestán, a to podle stejných pravidel ve všech členských zemích EU,“ prohlásila dnes místopředsedkyně komise Věra Jourová. Například porušování zbrojního embarga nebo zákazu některých dovozů z Ruska podle ní nepovažují za trestné činy všechny státy bloku, řada z nich je bere pouze jako správní delikt. Návrh komise, který nyní dostanou ke schválení členské země, zařazuje porušování sankcí mezi trestný čin v celé EU.
Za zabavený majetek obnova Ukrajiny?
Brusel se zároveň snaží vyjít vstříc státům požadujícím, aby se ze zabaveného majetku částečně financovala poválečná obnova Ukrajiny. Komise chce zařadit obcházení sankcí na seznam činů, za něž lze zabavit majetek. Navrhuje rovněž posílení pravomocí orgánů rozhodujících o zmrazení majetku pocházejícího z trestné činnosti, což má celou věc urychlit a ztížit jeho převedení do jiné země.
NATO požádá Německo, aby poskytlo sedm dalších brigád, tedy kolem 40.000 vojáků, na obranu Aliance, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje. Obranné uskupení prudce navyšuje své cíle v oblasti vojenských kapacit kvůli obavám z Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině a zemím NATO opakovaně hrozí.
Celkový počet brigád, který budou muset spojenci poskytnout, se má podle jednoho zdroje zvýšit na 120 až 130. Nynější cíle počítají s 80 brigádami.
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Spojené státy na to ale podle Trumpa zhruba za týden přijdou. „Zjistíme, jestli nás tahá za nos, nebo ne — a pokud ano, zareagujeme trochu jinak,“ řekl Trump, který podle svých slov zatím nechtěl zavádět sankce vůči Rusku, aby nepokazil možnou dohodu.
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, dříve poznamenal podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.
Tento poradce ruského prezidenta Vladimira Putina vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, která se tento měsíc uskutečnila také v Istanbulu.
