Evropa si došlápne na sankciované ruské oligarchy: EK chce usnadnit konfiskaci jejich majetku
Zabavit majetek ruských oligarchů či firem podporujících válečné tažení prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině by mohlo být v Evropské unii brzy snazší. Evropská komise dnes předložila návrh pravidel, která rozšiřují celounijní seznam trestných činů mimo jiné o porušování sankcí vyhlášených EU. Unijní exekutiva zároveň navrhla úpravu směrnice, která umožní konfiskovat a prodat majetek lidí či subjektů obcházejících sankce.
Za tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se postupně rozrostl seznam ruských činitelů, oligarchů, firem a institucí, kterým sedmadvacítka zemí zmrazila majetek na území EU. V současnosti čítá přes tisícovku jmen. Členské země však dosud přistupují k vymáhání sankcí různě a méně důsledná pravidla některých států umožňují potrestaným, aby se sankcím vyhýbali.
„Sankce musí dodržovat všichni. Pokud je někdo nedodržuje nebo obchází, musí být potrestán, a to podle stejných pravidel ve všech členských zemích EU,“ prohlásila dnes místopředsedkyně komise Věra Jourová. Například porušování zbrojního embarga nebo zákazu některých dovozů z Ruska podle ní nepovažují za trestné činy všechny státy bloku, řada z nich je bere pouze jako správní delikt. Návrh komise, který nyní dostanou ke schválení členské země, zařazuje porušování sankcí mezi trestný čin v celé EU.
Za zabavený majetek obnova Ukrajiny?
Brusel se zároveň snaží vyjít vstříc státům požadujícím, aby se ze zabaveného majetku částečně financovala poválečná obnova Ukrajiny. Komise chce zařadit obcházení sankcí na seznam činů, za něž lze zabavit majetek. Navrhuje rovněž posílení pravomocí orgánů rozhodujících o zmrazení majetku pocházejícího z trestné činnosti, což má celou věc urychlit a ztížit jeho převedení do jiné země.
Spojené státy si ponechají funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR). Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na pět nejmenovaných zdrojů. Post Spojené státy obsazují od jeho vytvoření v roce 1951, ve Washingtonu však kolovaly spekulace, že by se ho prezident Donald Trump mohl vzdát, aby vyslal evropským spojencům signál, že se musí více starat o svou bezpečnost. Funkci podle agentury obsadí generál letectva Alexus Grynkewich.
Podle agentury Reuters rozhodnutí obsadit funkci americkým vojákem, jak je v alianci zvykem, Trump oznámil v osobním rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Trump opakovaně vysílá signály evropským spojencům, že od nich očekává vyšší výdaje na bezpečnost a že se nemohou tolik spoléhat na vojenskou pomoc z USA. Podle amerických diplomatů USA začnou letos s evropskými státy jednat o odchodu části amerických vojáků z kontinentu. Trump v minulosti také řekl, že země, které tolik neutrácí za obranu, nemohou automaticky očekávat americkou vojenskou pomoc, čímž podle některých expertů zpochybnil jeden z pilířů NATO – kolektivní obranu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si na knižním veletrhu koupil publikaci „Zabít tyrana“ - dějiny vražd tyranů od Caesara až po libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Podle vydavatele si dílo Alda Andrey Cassiho klade otázku, zda je správné, anebo špatné zabít tyrana - a kdo o tom rozhoduje.
Zelenskyj opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za diktátora. Zda měl v úmyslu koupí knihy poslat vzkaz svému kremelskému protějšku, nezmínil.
Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací.
Pro Azarova, který býval šéfem ukrajinské vlády za proruského prezidenta Viktora Janukovyče a po jeho svržení také uprchl do Ruska, hlasovalo 527 členů akademie, 14 bylo proti a 15 se zdrželo, uvedl zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě, který označil zvolení Azarova za precedens. „Akademikem se poprvé stal člověk s nulou v Hirshově indexu,“ napsal. A členem-korespondentem akademie věd se stala manželka místopředsedy ruské vlády Denise Manturova Natalja - a to v oboru „plastická chirurgie“.
Na zasedání akademie věd si při posuzování kandidatur vzal slovo Valerij Kašin, konstruktér ruských zbraní, včetně hypersonických střel Kinžal, který byl akademikem zvolen v roce 2022. Podle BBC požadoval objasnění - čili pokání - od ředitele ústavu ruského jazyka Fjodora Uspenského a od lingvistky Jeleny Berezovičové, kteří jsou členy-korespondenty a v únoru 2022 se podepsali pod zmíněný protest proti válce.
