Natalija (†51) vstoupila do pluku Azov po smrti syna. Zemřela v ocelárnách v Mariupolu
V obklíčených mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal zemřela jednapadesátiletá Natalija Luhovská, která vstoupila do ukrajinského pluku Azov po smrti svého syna. Uvedla to dnes stanice CNN, podle níž byl syn Luhovské zabit na frontě v roce 2018.
Stanice na svém webu píše, že se o příběhu rodiny poprvé dozvěděla při natáčení v jejím městě Černovohrad, jež se nachází asi hodinu cesty severně od Lvova. „Je to příběh jedné z rodin, jejichž osud určila válka,“ uvedla reportérka americké zpravodajské stanice ve videoreportáži, kterou stanice odvysílala už dříve.
Hovořila v ní s matkou Natalije, která jí řekla, že vnuk Jurij působil v pluku Azov jako odstřelovač. Když zemřel, bylo to na ni i její dceru příliš. Natalija se rozhodla vstoupit do stejného pluku, uvedla reportérka.
Po ruské invazi na Ukrajinu a bojích o Mariupol se žena ocitla společně se zbývajícími obránci města a civilisty v rozsáhlém hutním komplexu, který zůstal poslední baštou ukrajinského odporu ve městě a nyní ho obléhají ruské síly.
Její matka Paraskevyja ji prosila, aby z Azovstalu odešla, ta však odmítla dvě nabídky, aby se vzdala. „Jde až do konce. Nemá smysl plakat a prosit,“ řekla stanici.
Když se CNN podařilo s Luhovskou spojit, napsala skrze sociální síť Telegram: „Morálka je vysoká“ a „Počkejte, až se vrátíme s vítězstvím.“ Na dotaz ohledně hodnosti v pluku uvedla, že je četařkou a nejprve působila jako vojenská psycholožka. Později podle svých slov dostala jiné úkoly, které nemohla prozradit.
V posledních čtyřech letech se podařilo zlepšit obranyschopnost České republiky, současný stav ale stále není optimální. Zásadním úkolem je komplexní revize branné a krizové legislativy. Vyplývá to ze Zprávy o zajišťování obrany v roce 2024, kterou dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila vládě. Její resort o tom informoval na webu.
Podle zprávy se podařilo navýšit výdaje na obranu, zlepšilo se vybavení armády i podmínky vojáků, navýšily se investice. Zlepšil se také stav nemovité infrastruktury a podařily se i některé legislativní změny. „Současný stav však stále není optimální a v nadcházejícím období bude nutné v tomto úsilí pokračovat, a to jak kvůli dalšímu posílení bezpečnosti země, tak vzhledem k našim závazkům v Severoatlantické alianci (NATO),“ napsalo ministerstvo.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, uvedl deník The Guardian.
Kancelář tureckého prezidenta uvedla, že Erdoğan podporuje úsilí o nastolení trvalého míru na Ukrajině, informovala agentura Reuters a AFP poznamenala, že podporuje zapojení „všech stran“.
Erdoğan také Putinovi řekl, že pozorně sleduje vývoj v souvislosti s tímto procesem a že Turecko usiluje o spravedlivý mír od začátku války.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v ČR za první pololetí eviduje výrazný pokles takzvaných DDoS útoků, které ke kyberútokům nejčastěji používají ruskojazyčné hacktivistické skupiny. Byly jich necelé dvě desítky, zatímco ve druhé polovině 2024 jich byl téměř čtyřnásobný počet. ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022.
NÚKIB podle mluvčí neeviduje hacktivistické útoky jako samostatnou kategorii, tudíž v tomto případě nedisponuje přesným počtem. „Navíc je spousta DDoS, u kterých nelze s jistotou tvrdit, kdo za nimi stál. Další důležitý fakt je ten, že i když se nějaká ruskojazyčná hacktivistická skupina k DDoS útoku přihlásí, nemusí to nutně znamenat, že za incidentem opravdu stojí,“ upozornila Dvořáková.
Její rodina nyní uvedla, že v Azovstalu zemřela po leteckém útoku. Smrt Luhovské potvrdil pluk Azov a starosta, píše CNN, podle níž rodina rovněž oznámila, že při bojích v Mariupolu zemřel 21. dubna zeť Luhovské.
