První foto a video hořícího křižníku Moskva? Jeho potopení si vyžádalo desítky životů, píše ruský nezávislý list
Na 40 ruských vojáků zahynulo a desítky dalších se pohřešují či utrpěly zranění při potopení ruského křižníku Moskva. Podle serveru BBC News to napsal nezávislý ruský list Novaja Gazeta Europe s odvoláním na matku jednoho z námořníků. Ruské úřady žádnou oběť neoznámily a tvrdí, že celá asi 500členná posádka je naživu. Na sociálních sítích se navíc objevily fotografie, které mají zachycovat hořící loď před tím, než se potopila.
Matka uvedla, že jí syn telefonicky sdělil, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily zasáhly tři střely vypálené z ukrajinského území. „Volal mi a plakal kvůli tomu, co viděl. Bylo to děsivé," řekla žena. Řada zraněných prý v důsledku explozí přišla o končetiny.
Ukrajinská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) již dříve sdělila, že při útoku na loď zemřel nejméně jeden člen posádky. Zprávu o smrti jednačtyřicetiletého námořního praporčíka Ivana Vachruševa zveřejnila podle RFE/RL jeho manželka na ruské sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci).
Kyjev uvádí, že křižník Moskva minulý týden zasáhl dvěma protilodními střelami, loď šla poté ke dnu a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka zřejmě utopila. Ruské ministerstvo obrany v noci na čtvrtek pouze připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka" byla evakuována. Loď se podle Moskvy potopila až později, a to v důsledku špatného počasí, když byla poškozená vlečena do přístavu. V sobotu ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videozáznam z přehlídky v Sevastopolu, na kterém byli podle něj námořníci z potopené lodi.
Na sociálních sítích se rovněž objevily první fotografie a video hořícího křižníku. Jejich autenticitu není možné ověřit, nicméně podle vojenského analytika H. I. Sutttona se patrně jedná o zasaženou loď.
List Novaja Gazeta Europe vznikl tento měsíc poté, co ruský deník Novaja Gazeta musel po dvojí výstraze od úřadů pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny", jak Rusko oficiálně nazývá válku, kterou proti sousední zemi rozpoutalo.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.
Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
