Ruská armáda použila v Mariupolu chemickou zbraň, tvrdí obránci: „Vykouříme ty krtky z jejich děr!“ hrozili útočníci
Ruská armáda v pondělí v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují. Svědčí o tom i slova mluvčího doněckých sil.
„Ruská okupační vojska použila proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupol jedovatou látku neznámého původu, kterou shodila z nepřátelského bezpilotního letounu," uvedl pluk Azov na komunikační platformě Telegram. Oběti chemického útoku mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.
Ukrajinská veřejnoprávní televize Suspilne připomíná, že zpráva není potvrzená z oficiálních zdrojů. Ukrajinská armáda nicméně dříve uváděla, že pravděpodobnost útoku chemickými zbraněmi je „velmi vysoká".
Svědčí o tom i slova mluvčího vojsk samozvané Doněcké lidové republiky Eduarda Basurina. Ten se měl již dřív v televizi vyjádřit v tom smyslu, že útočníci si „už najdou způsob jak ty krtky vykouří z jejich nor“.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová na twitteru napsala, že Británie se snaží ověřit detaily možného použití sarinu v Mariupolu. „Jakékoli použití takových zbraní by bylo bezcitnou eskalací v tomto konfliktu a budeme hnát Putina a jeho režim k odpovědnosti,“ uvedla Trussová.
Mariupol je v ruském obležení už více než 40 dní a město je zdevastované ruským ostřelováním. Podle starosty zde v důsledku ruského ostřelování zemřelo nejméně 10.000 civilistů.
Ukrajinská agentura Unian dnes odpoledne napsala, že mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin řekl, že separatisté zvažují chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž jsou ukrajinští vojáci. Basurin podle ní řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se „obrátit na chemické jednotky".
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.