Mariupolský řezník nařídil útoky na civilisty? Generál Mizincev toho má prý na svědomí víc!
Ukrajinské město Mariupol je už několik týdnů pod útokem ruských okupantů. Ti útočí i na civilisty a děti. V minulých týdnech došlo k bombardování tamní porodnice i k útoku na mariupolské divadlo, kde se ukrývalo velké množství dětí. Nyní vyšlo najevo, že za těmito hrůzami pravděpodobně stojí ruský generál Michail Mizincev, kterému se začalo přezdívat mariupolský řezník. Ten pravděpodobně v minulosti plánoval i podobné útoky v Sýrii.
Generál Michail Mizincev v minulých dnech vyzval ukrajinské síly bojující v Mariupolu, aby se vzdaly. Podle britského deníku Daily Mail to znamená, že tento člověk pravděpodobně osobně dohlíží na obléhání města a zřejmě to byl právě on, kdo nařídil nechutné útoky na porodnici a divadlo.
Bombardování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu si vyžádalo desítky zraněných. Jednou z nich byla i žena ve vysokém stupni těhotenství, ta později zemřela a nepřežilo ani její nenarozené miminko.
Další hrůzný útok se odehrál o několik dní později. Bomba dopadla na budovu mariupolského divadla, před níž byl na zemi obrovský čitelný nápis v azbuce „děti“. Uvnitř komplexu se totiž ukrývalo velké množství civilistů, především dětí. Stále není jasné, kolik si tento útok vyžádal obětí, někteří jsou totiž možná stále pod troskami naživu.
Tyto hrůzy, které Rusko popírá, přestože jsou dobře zdokumentované, má zřejmě na svědomí právě generál Mizincev, který působí totiž jako ředitel Centra řízení národní obrany Ruské federace.
Mariupolský řezník
Ukrajinský velvyslanec v Rakousku Olexander Šerba označil Mizinceva za „Mariupolského řezníka“. Tento muž toho má navíc na svědomí víc. Jak Daily Mail uvedl, generál pravděpodobně stál i za obdobnými útoky v Sýrii.
Rusko v roce 2015 provedlo takzvanou ruskou vojenskou intervenci v Sýrii. Cílem bylo podpořit režim Bašára al-Asada (autoritářský prezident Sýrie, v úřadu je od roku 2000, pozn. red.). Součástí této operace bylo i extrémně krvavé obléhání města Aleppa. To bylo bombardováno v momentě, kdy uvnitř bylo 270 tisíc civilistů.
Rusové k útoku použili zbraně zakázané mezinárodními organizacemi. Často útočili na civilní cíle a objevily se i důkazy o systematickém bombardování nemocnic. Britská nezávislá monitorovací skupina Syrská síť pro lidská práva odhaduje, že během obléhaní města bylo zabito minimálně 1 640 civilistů.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
