Emotivní rána během cesty uprchlíků do Česka: Ukrajince řekli, že jí zabili manžela!
Spolek Vlčí máky pomáhá především novodobým válečným veteránům. Při své poslední cestě přivezli dobrovolníci do bezpečí ukrajinské uprchlíky. Ve středu přivezli 44 lidí z Charkova, Mariupolu, Dnipra a Berdaňsku do Krkonoš. Cestou ale jednu z žen zasáhla velmi smutná zpráva – Rusové jí ve válce zabili manžela.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uprchly ze země stovky tisíc lidí. Zoufalí lidé se chtějí zachránit. S převozem do bezpečí pomohl i Spolek Vlčí máky.
Spolek Vlčí máky je složený z válečných veteránů. Pomáhají v každé krizi tam, kde je to zrovna potřeba. S pomocí Ukrajině začali zanedlouho po vypuknutí války. „Vozili jsme hlavně materiální pomoc pro vojáky a domobranu. Šlo o balistickou ochranu, drony nebo termoprádlo,“ řekla Blesku předsedkyně Vlčích máků Miroslava Pašková.
Velmi jim prý pomohl i generál Petr Pavel, který pomáhal s logistikou a komunikací s ambasádou na Ukrajině. „Udělali jsme celkem tři velké závozy zboží za více než milion a půl. Při poslední cestě jsme si ale řekli, že povezeme i lidi, abychom nejeli zbytečně,“ dodává. A právě poslední cesta z Ukrajiny byla dost emotivní. Celkem vezli v autobuse 44 lidí, převážně matky a děti, kterým se podařilo utéct ze zdevastovaného Mariupolu. Nejmladšímu cestujícímu bylo 8 měsíců, celkem jelo 26 dětí.
Z cesty přikládají i video a k němu smutnou zprávu. „Tohle video vzniklo ještě před tím, než se jedna z maminek přímo v buse dozvěděla, že jejího muže právě zabili Rusové,“ popisuje na facebooku David Řehoř, jeden z členů Vlčích máků. „Paní zavolali, že její muž padl," dodala Pašková.
Řidičem autobusu byl i český Afghánec, který před lety také utíkal před válkou. „Saed řídil autobus, sám se k akci přihlásil. Když jsem s ním naposledy mluvila, tak říkal, že to pro něj bylo velmi silné a jel by pomáhat znovu,“ doplňuje Pašková. Uprchlíky převezli do Krkonoš, konkrétně do Horního Maršova.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
