První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Senát by měl vyzvat vládu, aby se zasadila alespoň o humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. Doporučil mu to dnes senátní zahraniční výbor. Budoucí kabinet ANO, SPD a Motoristů by podle předsedy výboru Pavla Fischera (za TOP 09) měl nadále pomáhat Ukrajině shromažďovat údaje o jejích zajatcích v Rusku, trestně stíhat ruské občany obviněné z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně mučení.
„Zároveň vyzýváme vládu, aby uvalila sankce na ty, kdo nesou osobní odpovědnost za popravy, politické procesy a mučení ve věznicích v Rusku,“ uvedl Fischer. Kabinet by měl rovněž usilovat o to, aby Rusko umožnilo okamžitý a neomezený přístup vězňů k lékařské péči, jejich kontakt s rodinami, nezávislý humanitární dohled a kontrolu mezinárodními pozorovateli z OSN a Červeného kříže.
Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.
Zasedání koalice ochotných, v jejímž čele stojí Británie s Francií a jejíž součástí je také Česko, se podle Elysejského paláce uskuteční jako videokonference. Zelenskyj už v pondělí uvedl, že se takové jednání bude konat, termín však tehdy neuvedl.
Prezident Petr Pavel dnes v Liberci při jednání s městskými zastupiteli uvedl, že Česká republika by měla dál podporovat Ukrajinu, a to nejen z ideologických, ale i z praktických důvodů. Míní, že jinak si ČR zavře cestu pro možnou spolupráci na obnově Ukrajiny po skončení války. O nutnosti přehodnotit českou podporu Ukrajině mluví strany vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. V úterý například předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) novinářům zopakoval, že SPD si přeje ukončit jakékoliv posílání peněz na Ukrajinu i českou muniční iniciativu.
„I kdybych odhlédnul od solidarity, od ochrany principů a hodnot, tak kdybych se na to díval jenom pragmaticky, tak by mi nedávalo smysl, abychom teď podporu Ukrajině přerušili. Protože si tím zavřeme dveře pro možnou další spolupráci při obnově Ukrajiny, která dřív nebo později přijde. Takže i ti, kteří nejsou naladěni tak, že napadené zemi se má pomáhat, tak bychom se na to měli dívat tak, že bezpečnostní podpora Ukrajině zvyšuje bezpečnost i naši do budoucna a navíc může i být poměrně zásadní ekonomickou příležitostí,“ řekl prezident.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
