První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.
„Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv,“ konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice. Obránci lidských práv, novináři a kritici války jsou obžalováváni pod průhlednými záminkami a odsuzováni k dlouhým trestům vězení, upozorňuje zpráva.
Ve vazbě tito lidé údajně mučení, uvádí zpráva. Političtí vězni jsou drženi na samotkách, jiní jsou nuceně posíláni do psychiatrických klinik.
Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes nařídil evakuaci obyvatel vesnic, které leží v 15kilometrové zóně přiléhající k hranicím s Ukrajinou. Výzvu obyvatelům zveřejnil na telegramu. Ze strany ruských úřadů se jedná o reakci na ukrajinský vpád do této západoruské oblasti, píše agentura AFP.
Úřady evakuují Rylskyj a Chomutovskyj okres „v zájmu zajištění bezpečnosti“, uvedl Smirnov a obyvatele vyzval, aby k této situaci přistupovali s pochopením a řídili se doporučeními úřadů. Na evakuaci dohlížely bezpečnostní složky a místní samosprávy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180.000 na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.
Předchozím výnosem z loňského prosince Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,2 milionu lidí, včetně 1,3 milionu vojáků. Dnes zveřejněný dekret, který vstoupí v platnost letos 1. prosince, hovoří celkem o 2,38 milionu lidí včetně 1,5 milionu aktivních vojáků.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
