První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Dobrou noc, vážení čtenáři, online k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
Kypr má zájem o členství v Severoatlantické alianci a přihlášku do NATO by mohl podat po modernizaci armády. Dnes to podle agentur AFP a AP řekl kyperský prezident Nikos Christodulidis, který tvrdí, že o záležitosti jedná se Spojenými státy. Velkou překážkou na cestě do NATO však pro Kypr zůstává Turecko, které obsadilo severní část ostrova.
Kypr jedná se Spojenými státy o možném vstupu do Severoatlantické aliance, uvedl prezident Christodulidis. Rozhovory se zaměřují například na modernizaci kyperské armády s americkou pomocí. Podle Christodulidise je odezva Spojených států pozitivní.
„Až bude vše na svém místě, tak se Kypr bude moci stát členem NATO,“ uvedl kyperský prezident. Členství jeho země může být podle něj zajímavé pro Severoatlantickou alianci například kvůli zeměpisnému umístění ostrova nedaleko Izraele a Libanonu.
Rusko si přivlastňuje vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. Připomněl, že ve válce zemřela až čtvrtina tehdejších obyvatel Ukrajiny. Podle serveru RBK Ukrajina sleduje Tychého vyjádření i oznámení slovenského premiéra Roberta Fica, že se v květnu v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí konce druhé světové války.
Mluvčí řekl, že role Ukrajiny ve vítězství nad nacismem nesmí být snižována. Rusko se ale podle něj už řadu let snaží toto vítězství ukrást, což „je urážkou milionů Ukrajinců, kteří ve válce ztratili své blízké“.
„Vyzýváme všechny naše partnery a evropské lídry, aby si uvědomili, že celkové ztráty, i když nikdo nezná přesná čísla, se odhadují na 50 až 75 milionů lidí. A osm až 10 milionů z nich jsou Ukrajinci, tedy téměř čtvrtina tehdejšího obyvatelstva země,“ řekl Tychyj. Ukrajina se proto ptá, proč je její role ve druhé světové válce ignorována. „Možná by stálo za to dřív než do Moskvy zajet do Chersonu, Záporoží, Charkova, Kyjeva, přes které se druhá světová válka přehnala nejdříve ze západu na východ a pak z východu na západ,“ podotkl Tychyj.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
