Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.
Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA.
Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.
Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.
Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 623 z nich.
