Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Server Meduza varoval, že ukrajinským silám v Kurské oblasti by v důsledku nové ruské ofenzívy na několika úsecích fronty mohlo hrozit obklíčení. Neoficiální zpravodajský kanál ruského uskupení Sever na Telegramu tvrdí, že se ruským jednotkám podařilo „prorazit ukrajinskou obranu, obsadit pět obcí a obklíčit přinejmenším dva prapory nepřítele, kterým odřízly zásobovací a ústupové cesty“. Kanál nicméně připustil, že Ukrajinci přesouvají na ohrožený úsek posily a boje pokračují. Jiný kanál blízký ruskému ministerstvu obrany, Rybar, tvrdil, že ruská vojska ve čtvrtek večer přešla do útoku na několika úsecích v Koreněvském a Sudžském okrese Kurské oblasti a předsunuté jednotky dosáhly přinejmenším částečného průlomu ukrajinské obrany.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po jednání s papežem Františkem uvedl, že počítá s pomocí Vatikánu při rozhovorech o výměně zajatců s Ruskem, píše agentura Reuters. Podle Vatikánu papež a Zelenskyj mluvili o válce, o tom, jak dosáhnout spravedlivého míru, či o náboženských záležitostech na Ukrajině.
„Počítáme s pomocí Svatého stolce při návratu Ukrajinců držených v Rusku v zajetí,“ prohlásil podle agentury Reuters Zelenskyj. Vatikánská tisková služba uvedla, že ukrajinský prezident diskutoval s papežem a dalšími představiteli o válce, humanitární situaci na Ukrajině a způsobech, jež by mohly vést „k trvalému a stabilnímu míru v zemi“.
Válka na Ukrajině byla podle vyjádření ministrů zahraničí Slovenska a Německa na tiskové konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava „podporuje všechna mírová řešení“ konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.
„Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech,“ uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede „hybridní válku“ i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že „německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy“, proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO."
