Přehledně: Poslanci schválili „lex Ukrajina“. Rakušan zmínil fronty kvůli uprchlíkům
Sněmovna dnes zrychleně projednávala podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týkala také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Dolní komoru během schvalování zachvátila bujará debata, opoziční ANO vystupovalo s obavami, že příjem Ukrajinců způsobí problémy jako zvýšenou kriminalitu. „Nikdo netvrdí, že je to růžové,“ reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (ANO). Předlohy nakonec poslanci schválili.
Co poslanci schválili
- Lidé, kteří ubytují uprchlíky z Ukrajiny ve své domácnosti, by mohli získat příspěvek. Podrobnosti by stanovila vláda.
- Školy budou moci navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny, které budou moci vzdělávat i ukrajinští pedagogové.
- Uprchlíci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na trh práce. Jejich děti by mohly chodit do dětských skupin.
- Ukrajinští uprchlíci budou moci také získat peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně.
Hnutí ANO mělo námitky
Snazší postup udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi vyvolal ve Sněmovně rozsáhlou debatu kvůli vymezení okruhu lidí s nárokem na dočasnou ochranu. Rozproudil ji zejména poslanec opozičního hnutí ANO Hubert Lang, jenž se obával toho, zda znění vládního návrhu zákona nezaloží možnost obecného přerozdělování běženců mezi členskými státy EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další koaliční poslanci tvrdili, že obavy nejsou namístě.
V původní předloze se podle poslanců ANO pojednávalo o občanech Ukrajiny a o lidech s trvalým pobytem v této zemi, po zásahu vlády je obecně o cizincích. „Nevím, jestli lex Ukrajina není opravdu trojským koněm nějaké redislokační přípravy na integraci dalších cizinců, dalších třetizemců,“ uvedl Lang. Koaliční politici takovou interpretaci návrhu zákona odmítli. „Zákon vymezuje jednoznačně, komu je dočasná ochrana přiznána,“ zdůraznil Rakušan. Podle Karla Haase (ODS) se tato ochrana vztahuje na Ukrajince a další osoby, které vymezuje příslušné evropské rozhodnutí o zavedení dočasné ochrany pro běžence z Ukrajiny.
Poslanec zpochybňoval pravost dokladů Ukrajinců
Ostřejší diskusi pak vzbudila i další Langova slova, když poukazoval na problémy v registračních místech nebo kvůli „zkorumpovanosti země“ zapochyboval o pravosti dokladů, které Ukrajinci předkládají. „Budou sem přicházet kriminálně závadové osoby, budou sem přicházet další problémové věci,“ uvedl Lang. V Česku navíc budou moci pobývat i Ukrajinci, kteří byli dříve jako nežádoucí vyhoštěni, podotkl.
„To nejsou žádní ekonomičtí migranti, to jsou lidé, kteří prchají před válkou. Chci znovu zdůraznit, nejedná se o žádný nový typ pobytového víza pro kohokoliv,“ obhajoval návrh Rakušan. Vystoupil po námitkách poslanců ANO, kteří mimo jiné uvedli, že neměli dostatečný čas o zákonu přezdívaném „lex Ukrajina“ diskutovat.
„Děláme vše, co můžeme, ale nikdo netvrdí, že je to růžové a že nebudou problémy, musíme s tím počítat. Je válka na Ukrajině a my pomáháme těm, co utíkají,“ pokračoval dále Rakušan. Podle něj krizová situace může trvat i rok.
České „wif schaffen das“
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová pak ujišťovala, že poslanci hnutí návrh zákona podpoří. „Debata není politická, ale právní. Podporujeme politiku vlády v uprchlické krizi, v přístupu k Ukrajině, k agresi Ruska,“ zdůraznila.
„Řekněme to naše české ‚wir schaffen das‘,“ uvedl poslanec STAN Ondřej Lochman se zjevným odkazem na výrok bývalé německé kancléřky Angely Merkelové z migrační krize v roce 2015 o tom, že Německo situaci zvládne. „To jste si spletl parlament, to jste měl sedět o pár set kilometrů dál na západ,“ komentoval Lochmanovo vystoupení předseda poslanců opozičního hnutí SPD Radim Fiala.
Poslanec SPD Jan Síla sice zdůraznil, že nezpochybňuje pomoc ukrajinským uprchlíkům, poukazoval ale na náklady zdravotní péče. Návrh zákona totiž zajistí ukrajinským běžencům zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujišťoval, že kolaps zdravotnictví nehrozí.
Jak balík zákonů vypadá
Předloha o dočasném zavedení mimořádné ochrany zjednoduší uprchlíkům získání pobytového oprávnění. Zajistí jim zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání.
Další z návrhů zavádí pětitisícovou humanitární dávku, kterou by uprchlíci z Ukrajiny dostali automaticky. O další peněžitou pomoc 5000 korun měsíčně by už museli žádat, stát by ji vyplácel až pět měsíců. Děti běženců by mohly navštěvovat dětské skupiny a uprchlíci s postižením či ve vyšším věku by pak mohli zdarma využívat sociální služby. Běženci, kteří už získali vízum za účelem strpění, by mohli v Česku pracovat bez pracovního povolení.
Školská předloha především umožní uprchlíkům z Ukrajiny podat přihlášku na maturitní obory středních škol až do 5. dubna. Do nematuritních oborů by se mohli hlásit do 8. dubna. Zabývá se také umisťováním ukrajinských dětí do základních a do mateřských škol. Sněmovna zároveň stanovila lhůtu pro zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července.
Co se kapacity tříd týče, ve třídě mateřské školy smí být podle vyhlášek ministerstva školství nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední škole 30 žáků a v přípravné třídě základní školy 15. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a nejvyšší povolený počet žáků ve třídě navýšit ještě o čtyři.
Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.
Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.
Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.
„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.
„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
