Chlapec (11) přišel z Ukrajiny na Slovensko úplně sám! Měl jen igelitku, rodiče zůstali doma
Situace uprchlíků prchajících před válkou z Ukrajiny je děsivá, případ, o kterém informovala slovenská policie, ale předčil úplně vše. Za strážníky na ukrajinsko-slovenskou hranici dorazil 11letý chlapec, který z ukrajinského Záporoží na východě země doputoval na Slovensko úplně sám. Měl u sebe jen igelitku, mobil a pas, rodiče museli zůstat na Ukrajině.
„Dobrovolníci se o něj ochotně postarali, odvezli ho do tepla a poskytli mu jídlo a pití, které mu zabalili na další cestu,“ napsala slovenská policie. „Všechny si získal svým úsměvem, nebojácností a odhodláním hodným skutečného hrdiny,“ dodala.
Celý příběh nakonec skončil dobře, chlapec měl na ruce a kuse papíru v pase napsané číslo, díky kterému se úřady mohly spojit s jeho blízkými. Na místě pomohl i český policista, který na hranicích vypomáhá. „Hrdina včerejší noci!“ napsala o ukrajinském chlapci mluvčí českého policejního prezidia Kateřina Rendlová.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země už přes 100 000 lidí. Do dnešního rána to bylo 101 529 osob, informoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka.
Mnoho uprchlíků nezůstalo na Slovensku, ale pokračovali k příbuzným do dalších států včetně Česka. Z Ukrajiny přes Slovensko utíkají do vlasti také stovky občanů třetích zemí. Bratislava ve spolupráci s kolegy ze zahraničí už zorganizovala repatriační lety do Indie a Maroka.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel do Bílého domu za Donaldem Trumpem. Podívejte se na nové snímky.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo.
Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Dnes premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu řekl, že výdaje na obranu je třeba navýšit na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Tři a více procent HDP vydalo loni podle NATO pět zemí.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nad tři procenta vydaly loni také Lotyšsko (3,15 procenta) a Řecko (3,08 procenta). Nejméně vydaly na obranu Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Valné shromáždění OSN většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 93 zemí, 65 se zdrželo hlasování a 18 hlasovalo proti. USA se zdržely hlasování.
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo rezoluci navrženou USA s pozměňovacími návrhy ze strany Evropy. Hlasovalo pro ni 93 zemí, zatímco 73 zemí se zdrželo a osm bylo proti.
