ONLINE: Zelenskyj o manipulaci při výměně zajatců a Rusové ohlásili postup na východě Ukrajiny

Belgie poskytne Ukrajině do konce roku vojenskou pomoc v hodnotě nejméně 977 milionů eur (24,1 miliardy korun) a do konce roku 2028 třicet bojových letounů F-16. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa to vyplývá ze smlouvy, kterou dnes podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu, píše agentura Reuters. Prezident Ukrajiny podobný pakt podepsal v pondělí v Madridu a dnes odpoledne jej další čeká v Portugalsku.

„To, co jsme oznámili už před několika týdny, platí, to znamená první dodávky munice v rámci české iniciativy přijdou na Ukrajinu v průběhu června,“ sdělil Fiala na dnešní tiskové konferenci k bezpečnostní schůzce s evropskými lídry. S návrhem na nákup munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. Do iniciativy se dosud zapojilo na 20 zemí z celého světa, které přispívají nebo chtějí přispívat.

Fiala považuje za logické, aby Ukrajina mohla využívat zbraně dodané Západem i na ruském území. Napadená země má všechna práva ke své obraně, řekl.

Na schůzku k bezpečnostní spolupráci, kterou organizuje česjký premiér Petr Fiala, dnes do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Šmyhal a zástupci USA. Kromě nich se zúčastní i polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.

„Pokládám za mimořádně důležitou účast premiéra Šmyhala, proto jsem ho také pozval, abychom se bavili přímo s ním, co je ještě potřeba, kde jsou třeba překážky na té cestě při dodávání všech těch věcí na Ukrajinu," sdělil premiér dnes dopoledne na tiskovém brífinku.

Cílem je koordinace pomoci Ukrajině, řekl Fiala. „Ta schůzka je důležitá právě z toho důvodu, že situace na ukrajinské frontě není jednoduchá a co nejrychejší posílení, podpora, pomoc, zajištění dodávek, zlepšení koordinace při jejich doručování na Ukrajinu, to všechno jsou věci, které je potřeba řešit,“ řekl premiér. Více informací si můžete přečíst zde. 

Někteří členové rusko-běloruské rockové skupiny Bi-2, která vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, získali moldavské občanství. Podle agentury AFP o tom v pondělí informoval šéf úřadu moldavské prezidentky Mai Sanduové. Zástupce skupiny upřesnil, že občanství dostalo devět lidí, protože považovali cestování s ruským pasem za nebezpečné.

Hudebníci vzbuzují zájem ruských úřadů svým odsouzením ruské invaze na Ukrajinu, přičemž zpěvák Jegor Bortnik byl úřady označen za „zahraničního agenta“ poté, co na internetu kritizoval prezidenta Vladimira Putina.

„Naše země chrání lidskou důstojnost, svobodu projevu a ukazuje solidaritu s těmi, kteří jsou v nebezpečí,“ uvedl na portálu Telegram šéf úřadu prezidentky Adrian Balutel. Sanduová podle něho podepsala dekret, který části členů skupiny přiznal moldavské občanství.

Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.

Podle polského ministerstva obrany „válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je schopnost ničení cílů nacházejících se i velmi daleko od frontové linie“. Nákup střel JASSM-ER se doplňuje se systémem balonů včasné výstrahy s podvěšenými radary. Smlouvu o koupi čtyř těchto aerostatů podepsalo Polsko s USA před několika dny. „To, co objeví kromě jiného aerostaty Barbara, bude moci být zasaženo s nasazením střel vzduch-země JASSM-ER,“ uvedl polský resort obrany. Tyto řízené střely s plochou dráhou letu mají dosah okolo 1000 kilometrů. Vyrábí je zbrojařský koncern Lockheed Martin a Polsku je dodá v letech 2026 až 2030.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý navštíví Belgii, kde s premiérem Alexanderem De Crooem podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Oznámila to belgická vláda. Podobnou dohodu dnes Zelenskyj podepsal ve Španělsku a vláda v Madridu se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku.

Agentura Reuters píše, že Zelenskyj se snaží získat více vojenské pomoci od západních spojenců Ukrajiny v situaci, kdy se ukrajinská armáda snaží zastavit postup ruských invazních sil.

Bilaterální bezpečnostní smlouvu už Ukrajina uzavřela s Francií, Británií, Kanadou, Německem či Itálií. Týká se dlouhodobé vojenské podpory nebo výcviku ukrajinských vojáků.

Zelenskyj a De Croo také vystoupí na společné tiskové konferenci, uvedla belgická vláda.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil španělského krále Felipeho VI. a královnu Letizii.

Itálie a Španělsko se staví opatrně k výzvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na uvolnění podmínek pro používání západních zbraní bránící se Ukrajinou. Vyplývá to z prohlášení italské premiérky Giorgii Meloniové a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze. Stoltenberg dnes zopakoval výzvu, aby členové NATO omezení uvolnili. Podle něj je součástí práva Ukrajiny na sebeobranu i možnost útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území.

Výroky, které Stoltenberg pronesl v pátečním rozhovoru pro týdeník The Economist, vyvolaly ve vládní koalici v Římě odmítavé reakce. „Nevím, proč Stoltenberg mluví tímto způsobem. Je nutné být hodně opatrní,“ uvedla premiérka Giorgia Meloniová, která ovšem dodávky zbraní Ukrajině podporuje. Stoltenbergův návrh umožnit Ukrajincům používat zbraně dodané Západem i pro útoky na ruské území odmítl také Meloniové blízký spojenec a ministr obrany Guido Crosetto. Vicepremiér Matteo Salvini, který měl před válkou na Ukrajině blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, Stoltenberga vyzval, aby svá slova odvolal a omluvil se, nebo aby opustil funkci.

Vyšetřovatelé našli nevybuchlou leteckou pumu poblíž charkovského hypermarketu, na který Rusko zaútočilo 25. května, informovala charkovská oblastní prokuratura.

V Radě EU bylo zablokováno 7 právních dokumentů, které brání přidělení 5 miliard eur na zbraně určené Ukrajině, uvedl Josep Borrell. Šéf evropské diplomacie rovněž potvrdil, že maďarské peníze nebyly přiděleny pouze na zbraně pro Ukrajinu, ale také na nesmrtící vojenskou pomoc.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že polské rozhodnutí o omezení možnosti pohybu ruských diplomatů bude analyzovat a podnikne odvetné kroky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Rusko odpoví tak, aby „rusofobní polské vedení litovalo“ svého rozhodnutí.

Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.

„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.

K polskému omezení pohybu ruských diplomatů se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „My o této variantě víme, v tuto chvíli jsme ji vnímali jako spíše nouzové nebo ústupové řešení. Mým cílem je prosadit evropské řešení,“ dodal Lipavský s tím, že paradoxně diplomat s takto omezeným pohybem po celém Polsku může nastoupit do letadla a odletět například na dovolenou do Španělska. „Budeme se krokem Polska detailně zabývat a určitě se budu zabývat i tím, jaké by mohly být návazné kroky za Česko, teď je to ale velmi čerstvé,“ doplnil šéf české diplomacie.

Obrazem: Ruští váleční zajatci v detenčním centru v ukrajinské Lvovské oblasti

Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij prohlásil, že dal povolení francouzským vojenským instruktorům pracovat ve výcvikových střediscích na Ukrajině, píše server NEXTA. „Srdečně vítám iniciativu Francie vyslat na Ukrajinu instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků,“ prohlásil údajně.

Ruské ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti navrhly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby vyřadil Taliban ze seznamu zakázaných organizací, informovala ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na úředníka ministerstva zahraničí.

Ruské síly shodily na město Charkov řízenou leteckou bombu, která zabila jednu ženu a zranila nejméně 11 dalších lidí, uvedl guvernér Oleh Syniehubov.

Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Madridu podepsali smlouvu o bezpečnostní spolupráci

Polsko omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války proti Evropské unii. Podle agentury Reuters to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Jedná se o vnitrostátní rozhodnutí, ale máme důkazy, že se ruský stát podílí na schvalování sabotáží i v naší zemi. Doufáme, že to Ruská federace bude brát jako velmi vážné varování,“ řekl Sikorski novinářům v Bruselu.

Nová pohádka plzeňského loutkového Divadla Alfa O Maričce, která všechno vyzvonila, chce českým dětem ve věku od pěti let přiblížit kulturu jejich nových kamarádů z Ukrajiny. Vznikala téměř dva roky v reakci na situaci, kdy do základních škol přišla řada ukrajinských dětí, které musely utéct před válkou, řekla ČTK spoluautorka textu a dramaturgyně Alfy Petra Kosová.

„Doufáme, že jim pohádkou z jejich vlasti uděláme radost,“ uvedla. Režisér a spoluautor Tomsa Legierski dodal, že plzeňští tvůrci spojili do jednoho příběhu dvě ukrajinské lidové pohádky z knihy Pomsta Oleksy Dovbuše z roku 2004. 

Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes mluvčí kremlu Dmitrij Peskov. Aliance pod vedením Spojených států se podle něj snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou. Podle ruské státní agentury TASS Peskov takto reagoval na prohlášení generálního tajemníka NATO. Jens Stoltenberg dříve řekl, že spojenci by měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území.

„Výzvy pana Stoltenberga k útokům na naše území a snaha nezavléct Severoatlantickou alianci do konfliktu si vzájemně odporují,“ citovala Peskova agentura TASS. Generální tajemník NATO postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist.

Evropská unie uvalila sankce na 19 lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Omezení, která dnes schválili unijní ministři zahraničí, se vztahují na Federální vězeňskou službu Ruské federace (FSIN) a rovněž několik soudců, státních zástupců a dalších představitelů ruské justice, kteří sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

„Rozhodnutí zavést nový sankční režim je součástí reakce EU na narůstající a systematické represe v Rusku,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Sankce se vztahují i na osoby, které hrály roli při odsouzení petrohradské umělkyně Alexandry Skočilenkové a Olega Orlova, ochránce lidských práv a spolupředsedy organizace Memorial oceněné Nobelovou cenou za mír. Orlov byl odsouzen na 2,5 roku do vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu.

Ruský útok na Mykolajivskou oblast si dnes vyžádal dva životy a pět zraněných, uvedly úřady. Počet obětí po sobotním útoku v Charkově stoupl na 18.

Při ruském raketovém útoku na město Snihurivka v Mykolajivské oblasti byli 27. května zraněni dva lidé, informoval gubernátor Vitalij Kim. Útok zasáhl samoobslužnou myčku aut, uvedl gubernátor. Jedna z obětí prý utrpěla vážná zranění.