ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. „Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy.

Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.

Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.

Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podle ministra zahraničí narůstá. Jan Lipavský to uvedl v Bruselu.

Evropská komise bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů i Maďarsko a Slovensko, uvedla v prohlášení.

V Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny se terčem ruského útoku stala kritická infrastruktura, informovaly tamní úřady. „V předhůří Karpat se ozvala série výbuchů,“ uvedla šéfka regionální vojenské správy Svitlana Onyščuková s tím, že na zasaženém místě vznikl požár. Jaký objekt ruské drony zasáhly, nezveřejnila. Útoky se ale podle ní obešly bez zranění. Starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv v noci hlásil, že ve městě je v chodu protivzdušná obrana.

„Zločin holokaustu se nesmí nikdy opakovat, ale vzpomínka na něj se bohužel postupně vytrácí. A zlo, které se snaží zničit životy celých národů, existuje ve světě i dnes,“ vyjádřil se k mezinárodnímu dni holokaustu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Památku obětí uctil s rabíny a diplomaty už v předvečer v památníku masakru v Babím Jaru u Kyjeva.

Západní země neuznávají legitimitu a férovost tzv. voleb, jimiž běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prodlužuje svou vládu o dalších pět let. „Lidé v Bělorusku neměli na výběr. Je to hořký den pro všechny, kteří touží po svobodě a demokracii,“ napsala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na X. Připomněla, že více než 1200 nevinných lidí v Bělorusku zůstává za mřížemi jen proto, že měli odvahu ozvat se proti režimu. 

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že se ministři zahraničí na dnešním jednání shodnou na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Kallasová to uvedla ještě před zahájením schůzky v Bruselu. Výhrady k prodloužení sankcí o dalších šest měsíců má Maďarsko.

„Očekávám rozhodnutí o prodloužení sankcí. Budeme rovněž diskutovat o tom, co můžeme více dělat, abychom podpořili Ukrajinu, jak můžeme tlačit na Rusko, aby zastavilo tuto válku,“ řekla Kallasová při příchodu novinářům.

Maďarský premiér opět ukazuje svou náklonnost k autoritářům na východě. „Orbán zablokoval prohlášení Evropské unie odsuzující volby v Bělorusku,“ hlásí kanál Nechta (Nexta).

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Prostřednictvím videokonference se s nimi spojí šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ministři ale budou debatovat rovněž o situaci na Blízkém východě a možném zrušení části sankcí proti nové syrské vládě, o vztazích mezi EU a USA či o vývoji v Moldavsku a Gruzii. Ministři by měli odsouhlasit zavedení víz pro gruzínské diplomaty a úředníky. Česko bude na jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.

Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Naposledy se tak stalo loni v červenci. K prodloužení má výhrady Maďarsko, které chce podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa „záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie“ ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli potřetí během necelého roku vyměnil velitele uskupení zodpovědného za obranu města Pokrovsk, které čelí hrozbě pádu do ruských rukou. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Zelenskyj ve svém večerním videoposelství uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil generálmajora Mychajla Drapatého velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V Baltském moři byl dnes ráno poškozen podmořský optický kabel mezi Lotyšskem a Švédskem. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM s odvoláním na provozovatele kabelu uvedla, že na vině mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.

Lotyšské námořnictvo vyslalo hlídku, aby zkontrolovala plavidlo, které škodu pravděpodobně způsobilo. Podle LSM své kroky koordinuje s NATO. Lotyšská premiérka Evika Siliňová svolala mimořádné zasedání vlády.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v dnešních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů. Informují o tom světové tiskové agentury.

Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.

Rusko v uplynulém týdnu vypálilo na Ukrajinu 1250 leteckých bomb, přes 750 útočných dronů a 20 raket, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle státní agentury TASS oznámilo dobytí obce Velyka Novosilka v ukrajinské Doněcké oblasti. O něco dříve Moskva hlásila obsazení vsi Zelene. Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil. Analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek na telegramu uvedli, že invazní vojska u Velyke Novosilky postoupila.

Rusové podle DeepState obsadili Vremivku a postupovali na dalších místech Doněcké oblasti, analytici konkrétně zmínili právě Velykou Novosilku, Toreck, Kotlyne, Nadijivku nebo Petropavlivku. Podle serveru Ukrajinska pravda se DeepState už před několika dny domníval, že bitva o Velykou Novosilku se chýlí ke konci.

Ukrajinští vojáci se vyhnuli obklíčení ve Velké Novosilce, tvrdí armáda. Ukrajinské jednotky se úspěšně stáhly z některých oblastí, aby se vyhnuly obklíčení, ale podle 110. samostatné mechanizované brigády boje v okolí obce pokračují.

Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček je nyní nejpopulárnějším politikem v Rusku, řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Narážel na jeho výrok, že pokud by se ANO dostalo do vlády, nepokračovalo by v muniční iniciativě ve prospěch Ukrajiny. Havlíček v televizní debatě tvrdil, že nejde o „žádnou ránu do zad“. V muniční iniciativě měla Ukrajina dostat do konce loňského roku půl milionu dělostřeleckých granátů, projekt pokračuje také letos.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes podle agentury AFP prohlásil, že jeho synové po něm nechtějí převzít úřad, který zastává už 30 let. Vyjádřil se tak v den prezidentských voleb, v nichž se všeobecně očekává, že si v nich zajistí sedmé funkční období. Podle Rádia Svoboda na tiskové konferenci vyloučil debatu s exilovou opozicí.

„Opozice jsou ti lidé, kteří jsou v zemi. Jsem připraven zapojit se do dialogu s těmi, kdo mají rozhodovací pravomoc,“ prohlásil Lukašenko podle státní agentury Belta a zmínil Hannu Kanapackou, která je v současném hlasování jedním ze čtyř protikandidátů. AFP už dříve napsala, že běloruský vůdce v současných volbách nemá skutečného vyzyvatele, neboť čtveřice nepředstavuje skutečnou opozici.

Úřady v Doněcké oblasti se rozhodly zahájit nucenou evakuaci rodin s dětmi z více než 20 osad kvůli zesílenému ruskému ostřelování, oznámil 24. ledna gubernátor Vadim Filaškin.

Úřady zintenzivnily evakuaci civilistů v Doněcké oblasti v létě a na podzim, kdy ruské síly zesílily svou ofenzívu na východě Ukrajiny. Navzdory těmto snahám zůstalo na začátku ledna v částech regionu kontrolovaných Ukrajinou přibližně 307 000 civilistů.

Rusko na své území v Bělgorodské oblasti shodilo „chytrou bombu“, informoval kanál Astra Telegram.

Bomba UMPB-250 byla nalezena ve vesnici v regionu, nedošlo k žádným obětem ani škodám na majetku. UMPB-250 používá stejnou hlavici jako FAB-250, ale je navržena jako „inteligentní“ a „klouzavá“ s integrovaným navigačním modulem a proudovou pohonnou jednotkou.

Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 72 drony, z nichž 50 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších devět bezpilotních přístrojů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 15 ukrajinských dronů. Podle místních obyvatel drony zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani, napsal server Meduza.

Lidé podle něj popsali, že drony letěly nízko nad domy, slyšeli několik ran a posléze se ozývaly zvuky spojované s prací protivzdušné obrany nad rafinerií, píše Meduza. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov na telegramu bez bližších informací informoval o likvidaci dronů nad regionem, útok se podle něj obešel bez zraněných. Rafinerii nezmínil. Neučinilo to ani ruské ministerstvo obrany, které ráno podle státní agentury TASS hlásilo noční likvidaci osmi dronů nad Rjazaňskou oblastí, šest nad Kurskou a jeden nad Belgorodskou oblastí.

V Bělorusku se dnes ráno otevřely volební místnosti v hlasování, které má určit příštího prezidenta země. Všeobecně se očekává, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž státu vládne tvrdou rukou přes 30 let, si v nich zajistí sedmé funkční období.

Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Jsou to první prezidentské volby od roku 2020, kdy Lukašenko potlačil následné protivládní protesty.

Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety vynaložila zhruba 140 miliard eur (3,5 bilionu korun) na podporu napadené země. Částka zahrnuje finanční, vojenskou i humanitární pomoc, i náklady členských států na začleňování uprchlíků. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.