ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí o víkendu má velká výměna zajatců pokračovat, potvrdil Zelenskyj

„Je pro mě vždy zvláštní ctí mluvit s našimi válečníky. Dnes jsem navštívil jednu z nemocnic v Kropyvnyckyji, kde se naši obránci zotavují ze zranění, a předal jsem jim státní vyznamenání. Jsem vděčný našim bojovníkům za obranu Ukrajiny, její svobody a nezávislosti. Jsme na ně všichni nesmírně hrdí," napsal ukrajinský prezident na sociální síti X.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo americkou chargé d'affaires Stephanie Holmesovou na protest proti „provokativním akcím“ amerických novinářů v ruské Kurské oblasti, kde pokračuje ukrajinský útok. Informují o tom agentury Reuters a TASS.

Ruská diplomacie Holmesové sdělila, že se novináři na ruské území dostali nelegálně „za účelem propagandistického informování o zločinech kyjevského režimu“. Moskevské úřady je proto hodlají stíhat a postavit před soud.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace dnes oznámilo, že Kurskou oblast už opustilo 122 000 lidí. Ruské ministerstvo obrany pak státní tiskové agentury TASS sdělilo, že ukrajinské síly v oblasti za den přišly o 350 vojáků a 25 obrněných vozidel včetně čtyř tanků.

Ukrajinský parlament přijal zákon, jenž zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších církví napojených na Moskvu.

Zákon, pro který se vyslovilo 265 poslanců, na ukrajinském území výslovně zakazuje činnost ruské pravoslavné církve, která otevřeně podporuje kroky Kremlu a jejíž patriarcha Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině. Kvůli tomu je Kirill na sankčním seznamu na Ukrajině, v Británii či Česku.

Další část zákona, podle níž mohou soudy na základě žádosti úřadů zakázat působení i dalším církvím, je podle ukrajinských médií namířena především proti Ukrajinské pravoslavné církvi. Ta měla před vpádem ruských vojsk do země v oficiálním názvu i dovětek "moskevského patriarchátu", po invazi se však oficiálně s Moskvou rozešla. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Ruskem.

BBC ale poznamenává, že Ukrajinská pravoslavná církev je složena z několika tisíc samostatných právních subjektů, které bude zřejmě nutné zakázat jednotlivě. Navíc je třeba počítat s tím, že soudní spory mohou trvat měsíce, takže skutečný zákaz jakýchkoliv struktur Ukrajinské pravoslavné církve může přijít třeba až rok po podpisu zákona prezidentem.

Ruské ministerstvo obrany ohlásilo dobytí obce Ňju-Jork na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské armády se o místo v Doněcké oblasti stále bojuje.

Americký Institut pro studium války (ISW) už v pondělí s odkazem na ruské válečné blogery napsal, že ruské síly nad Ňju-Jorkem fakticky převzaly kontrolu. Podobně se vyjádřili i analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě.

Aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří čelí obvinění kvůli namalování ukrajinské vlajky v pražském komplexu ruských domů, si podali stížnosti proti zahájení stíhání. Právník aktivistů Karel Jelínek dnes sdělil, že státní zástupce stížnost zamítl.

Obvinění argumentovali tím, že posuzovat politický proces optikou vandalismu a sprejerství je přepjatým formalismem. Míní, že společenská škodlivost jejich činu byla nulová - a že policie chce stíháním legalizovat své nepřiměřené chování vůči účastníkům protestu.

Sedm obviněných namalovalo modrožlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu v bubenečské Schwaigerově ulici letos v únoru. Za poškození cizí věci jim hrozí až tři roky vězení. Podle policie totiž způsobili škodu za zhruba 50 000 korun, pomalovaná oblast je památkovou zónou.

Aktivisté zkritizovali také samotný policejní zákrok s tím, že policisté je z místa eskortovali "se zapnutými majáky nepřiměřenou rychlostí jako nebezpečné zločince". 

Jedním z hlavních důvodů akce byla prý snaha upozornit na "nedotaženou" legislativní iniciativu směřující k vyvlastnění značného množství nemovitostí, které v Česku vlastní či spravuje Rusko.

V Kurské oblasti, kam vpadla ukrajinská vojska, se stále bojuje a ukrajinské jednotky dále postoupily. To má nejen dopad na dění na frontě a na obraz „silného“ Ruska. Vedlo to také k dalším změnám v ruské mocenské struktuře, kde své pozice dále ztrácí armáda. Dohledem nad „protiteroristickou“ operací v Kurské oblasti Vladimir Putin pověřil svého poradce a někdejšího bodyguarda Alexeje Ďumina.

Podle ruského webu Važnyje istorii to ukazuje, že Putin nevěří ruskému generálnímu štábu ani ruskému ministerstvu obrany, které by jinak měly mít na starosti vedení tamních bojů.

Ukrajinská armáda dnes brzy ráno také uvedla, že metropole Kyjev v noci čelil už pátému ruskému raketovému útoku. Podle předběžných údajů se ukrajinským systémům protivzdušné obrany opět podařilo údery odrazit, a ty tak nezpůsobily žádné škody ani zranění, uvedla kyjevská vojenská správa na telegramu.

Noční raketový úder na hlavní město následoval po útoku pomocí dronů z pondělního večera. Jejich přesný rozsah nebyl bezprostředně znám, ale ranní útoky pravděpodobně zahrnovaly řízené střely, dodala armáda.

Část příjmů ze zmrazeného ruského majetku v Evropské unii bude vynaložena na dodávky munice pro Ukrajinu, kterou pořídí Česká republika. Bude tak možné koupit další stovky tisíc kusů velkorážové munice, oznámila dnes na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Rozhodla o tom podle ní EU. Konkrétní částku nesdělila.

"Je to další důkaz důvěry spojenců v Českou republiku a v naši muniční iniciativu. Jde o jedinečnou příležitost, jak Ukrajinu podpořit, využít k tomu zdroje původně patřící Rusku a ušetřit veřejné finance evropských zemí," uvedla ministryně.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.

Úřady v západoukrajinském Ternopilu vyzvaly obyvatele města, aby kvůli rozsáhlému požáru pokud možno zůstali ve svých domovech, omezili pobyt dětí venku a zavírali okna.

Ukrajinské letectvo v prohlášení na telegramu uvedlo, že ruský noční vzdušný útok mířil na devět ukrajinských regionů ve střední, severní a jižní části země.

Ukrajina v noci sestřelila tři rakety a 25 dronů odpálených z Ruska, uvedla armáda. V Ternopilu na západě země vypukl během leteckého poplachu požár.

Ruský prezident Vladimir Putin působil během nedávného zasedání ruské bezpečností rady značně nervózně, tématem zasedání byla totiž ukrajinská invaze do Kurska. Putin si nervózně třel ruce a vypadal poměrně neklidně. Celý článek čtěte ZDE.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podívejte se na nové snímky Vladimira Putina z návštěvy Ázerbájdžánu.

Rusko poskytne pomoc cizincům, kteří souzní s tradičními ruskými duchovními a morálními hodnotami a naopak odmítají „neoliberální“ postoje vlastní země. Výnos, který takovým občanům jiných zemí pomůže s přesídlením do Ruska, podle agentury TASS potvrdil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu od února 2022, kdy vyslal invazní vojska na Ukrajinu, zintenzivnil boj proti tomu, co nazývá západními hodnotami.

Výnos, dnes zveřejněný v on-line věstníku, umožňuje ve výjimečných případech udělit cizincům a osobám bez státní příslušnosti povolení k dočasnému pobytu, a to bez dokladu potvrzujícího znalost ruštiny, historie nebo základů ruské legislativy. Dekret to označuje za „humanitární pomoc“.

Ukrajinské síly pokračují ve své operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, prohlásil dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v projevu před ukrajinskými velvyslanci.

Kdyby západní partneři dovolili Kyjevu použít střely dalekého dosahu proti Rusku, nebyla by operace v Kurské oblasti nutná, citovala prezidenta agentura Reuters. Zelenskyj také vyzval západní partnery, aby dovolili Ukrajině použít zbraně dlouhého dosahu k zastavení ruského postupu na východě Ukrajiny. „Ukrajina může zastavit postup ruské armády jediným rozhodnutím, které očekáváme od našich partnerů,“ prohlásil podle agentury AFP.

Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.

Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy. „Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí organizaci nadaci amerického herce George Clooneyho a jeho manželky Amal, Clooney Foundation for Justice (Nadace Clooneyových pro spravedlnost), a tím de facto zakázala její činnost v Rusku. Za spolupráci s „nežádoucí organizací“ hrozí v Rusku vězení. Nadace manželů Clooneyových pomáhá obětem porušování lidských práv a vyšetřuje válečné zločiny spáchané na Ukrajině, napsal server Forbes.ru.

„Nadace s hollywoodským rozmachem vede práci zaměřenou na diskreditaci Ruska. Aktivně podporuje falešné vlastence, kteří opustili zemi, členy zakázaných extremistických sdružení a teroristických organizací. Pod pláštíkem humanitárních idejí ‚bojovníci za spravedlnost‘ z Madison Avenue podporují trestní stíhání nejvyššího vedení Ruska a veřejně šíří pseudoodborné posudky na ruské zákony o zahraničních agentech a nevládních organizacích,“ uvedla prokuratura na sociální síti.

Německá vláda dnes odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.

Rusové zintenzivnili útoky v Doněcké oblasti, proto se její obyvatelé museli dnes evakuovat. Podívejte se na nové snímky.

Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Ázerbájdžánu jednal o zemním plynu, uvedl dnes po setkání s šéfem Kremlu jeho hostitel Ilham Alijev. Putin podle ruských médií také vyjádřil zájem Ruska podílet se na urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu.

„V oblasti energetiky jsme podrobně analyzovali situaci, jak v oblasti ropy a plynu, tak elektrické energie. Aktivně spolupracujeme a jsem přesvědčen, že budeme dále koordinovat naši činnost,“ řekl ázerbájdžánský prezident podle agentury TASS.

Ropný sklad v Proletarsku v Rostovské oblasti hoří už druhý den. Zasažen byl v sobotu ráno. Kouř je vidět ze vzdálenosti několik kilometrů. Úřady požádaly obyvatele města, aby omezili venkovní aktivity.

Obyvatelé východoukrajinského města Pokrovsk mají týden, nanejvýš dva, na evakuaci. Napsala to dnes ukrajinská verze Rádia Svoboda s odvoláním na šéfa tamní městské správy Serhije Dobrjaka. K městu se tlačí ruská invazní vojska, která byla minulý týden podle místních úřadů už asi jen deset kilometrů od něj. Z Pokrovsku kvůli tomu odchází stále více lidí, v poslední době ho podle Dobrjaka denně opouští 500 až 600 obyvatel. Úřady dnes vyhlásily povinnou evakuaci dětí a jejich příbuzných z města i okolí.

„K dnešku vše v Pokrovsku funguje, všechny služby... Tedy voda, elektřina, plyn, veřejná doprava, obchody, trhy, banky, soud... Zatím vše funguje. Ale chápeme, že během týdne se (služby) postupně utlumí,“ řekl Dobrjak. Úřady zároveň vyzývaly obyvatele, aby odešli do bezpečnějších míst Ukrajiny, dokud to jde ještě relativně v klidu.