ONLINE: Masivní nálet dronů na Oděsu, Charkov a Sumy. Záchranáři počítají raněné

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.

„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat 'nový světový řád' je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.

Rusko představuje pro západní svět včetně ČR hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.

„Lavrov znovu s vážnou tváří prohlásil, že Rusko nestojí o žádná nová území, a že jen přichází chránit lidi, kteří jsou součástí ruského světa,“ komentuje výroky ruského ministra zahraničí Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Asi zapomněl, že Rusko zabilo tisíce ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny,“ dodává ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Nejméně 13 zraněných si vyžádal v noci na dnešek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Dnes ráno to oznámila oblastní vojenská správa.

Terčem útoku dronů Šáhed íránské konstrukce byla podle ní energetická a civilní infrastruktura, včetně obytných budov, vzdělávacích a zdravotnických zařízení.

Vážení čtenáři, dnešní online zpravodajství k Ukrajině je u konce, pokračuje zase od rána. Přejeme klidnou noc.

Ruská vojska v Kurské oblasti, do které 6. srpna vpadly ukrajinské jednotky, přešla do protiútoku, uvedl dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na neoficiální informace. Podobně o ruském protiútoku informuje zpravodajský portál Meduza, působící z lotyšského exilu. Ukrajina zprávy o ruském protiútoku a postupu ruských sil v Kurské oblasti podle BBC dosud nekomentovala.

O postupu ruských jednotek v Koreněvském okresu informuje ukrajinský portál DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Zveřejnil záběry kolony ruských obrněnců pronikajících do vsi Snagosť, představující důležitý opěrný bod ukrajinských sil. Na záběrech je vidět přinejmenším osm tanků a obrněných vozidel.

Rusové podle Deepstate začali útočit poté, co přepravili obrněnce přes řeku Sejm a pak přes mělčí toky. Situace levého křídla ukrajinských sil v Kurské oblasti se tím podle portálu zhoršila.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov komentoval předvolební debatu Donald Trump-Kamala Harrisová slovy, že se mu „vůbec nelíbí“, jak často bylo v debatě skloňováno jméno Vladimira Putina; vyzval oba kandidáty, aby přestali ruského prezidenta zatahovat do vlastního politického boje.

Turecký prezident Erdogan vyzval k navrácení Ruskem anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině a vyjádřil podporu její svrchovanosti.

Výbuch neznámého původu hlásí místní obyvatelé v okupované obci Melekino v ukrajinské Doněcké oblasti. Místo se nachází blízko města Mariupol. 

„Na schůzce se Zelenským se hovořilo o dálkových palbách,“ řekl Anthony Blinken v Kyjevě, ale výsledek  ukrajinského jednání neprozradil. Uvedl, že Biden o tom bude tento týden jednat s premiérem Starmerem, což naznačuje, že je pravděpodobné, že Spojené království a USA budou postupovat jednotně v otázce povolení úderů hlouběji do Ruska, nebo ne. 

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při dnešní návštěvě Kyjeva ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.

Vystrčil přicestoval do ukrajinské metropole na čtvrtý summit Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Při jednání se sešel i s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.

„Pana prezidenta Zelenského jsem dnes ujistil, že se na podporu České republiky může spolehnout,“ napsal šéf Senátu na sociální síti X. „A pokud jde o mír, spravedlivý mír nastane jedině tehdy, když bude při vyjednávání o něm Ukrajina přítomna a bude souhlasit s vyjednanými podmínkami,“ dodal.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken právě v Kyjevě oznámil další balíček na podporu Ukrajiny. Ten by měl zahrnovat více než 700 milionů dolarů na podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku, 325 milionů dolarů nových finančních prostředků na pomoc při opravě ukrajinské energetické a elektrické sítě, 290 milionů dolarů nové humanitární podpory na pomoc při poskytování služeb, jako je zajištění pitné vody, potravin, přístřeší a léků a 102 milionů dolarů na odminování země.

„Jsme i nadále plně odhodláni usilovat o vítězství Ukrajiny - nejen o to, aby se Ukrajina mohla dnes bránit, ale aby se mohla pevně postavit na vlastní nohy, vojensky, ekonomicky a demokraticky na mnoho a mnoho dní dopředu, aby zajistila cestu, kterou si ukrajinský lid zvolil k větší integraci do euroatlantického společenství, včetně EU a NATO, aby dosáhla spravedlivého a trvalého míru“ deklaroval Blinken 

Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to dnes podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.

Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.

„Pokud ho partneři podpoří, Ukrajina bude moci Rusko snáze donutit k ukončení války,“ řekl. „K čemu je tento plán? Je to vážné posílení Ukrajiny a podle mého názoru bude mít jak psychologický, tak politický vliv na rozhodnutí Ruska ukončit tuto válku,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání krymské platformy na sociálních sítích apeloval na svět aby pomohli jeho zemi zajistit směřování k spravedlivému a trvalému míru. „Skutečný mír nesmí mít alternativy. Žádné zamrzlé okupace, žádní lidé ponechaní v zajetí, žádné zapomenuté represe, které svět zdánlivě odpouští,“ naznačil vizi budoucího uspořádání Zelenskyj. 

Jednoho raněného civilistu hlásí obec Sadove v Chersonské oblasti na Ukrajině. Ocitla se pod ruským dělostřeleckým útokem. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.

„Kolem 16:30 se Sadove dostalo pod útok ruských vojsk. V důsledku ostřelování utrpěl 67letý muž, který se nacházel na ulici, zranění nohy způsobené výbušninou a střepinami,“ uvádí se ve zprávě.

Rusko by mělo jako odvetný krok vůči západním státům zvážit omezení vývozu některého zboží, například uranu, titanu a niklu. Na zasedání ruské vlády, které přenášela televize, to dnes řekl prezident Vladimir Putin.

„Podívejte se prosím na některé typy zboží, které dodáváme na světový trh,“ řekl Putin předsedovi vlády Michailu Mišustinovi. „Možná bychom měli uvažovat o nějakých omezeních - uran, titan, nikl,“ dodal.

Rusko, které patří mezi přední světové producenty uranu, titanu a niklu, se kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí.

Při ruském ostřelování města Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti dnes zemřeli tři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Uvedla to ukrajinská prokuratura.

„Dělostřelecký útok ruské armády nejprve zabil na dvoře domu dva sousedy ve věku 73 a 81 let, následná salva z raketometu pak usmrtila 45letou ženu a dalších pět civilistů zranila. Poškozeno bylo více než 20 domů,“ uvedl úřad generální prokuratury na Telegramu.

„Zranění byly převezeny do zdravotnického zařízení s lebečně-mozkovými zraněními, střepinami, tržnými ranami a zlomeninou. V současné době jim je poskytována neodkladná lékařská péče. Poškozeno bylo více než 20 soukromých a více-bytových obytných budov, komerčních zařízení, elektrické vedení a vozidla,“ dodala. 

Ministři zahraničí USA a Británie při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek podporovat Ukrajinu. Británie poskytne dalších 600 milionů liber. „Vláda Spojeného království také poskytne stovky dalších raket protivzdušné obrany, desítky tisíc dalších dělostřeleckých nábojů a více obrněných vozidel, které budou na Ukrajinu dodány do konce roku,“ napsal deník The Guardian. 

Ruské velvyslanectví v Norsku zcela odmítlo vyjádření šéfa tamní tajné služby Stensönese, že se v zemi zvyšuje riziko ruských sabotáží. Prohlásilo, že takováto obvinění Západ využívá jen k tomu, aby ospravedlnil zvolenou cestu ke konfrontaci s Moskvou.

Norsko, které je v Evropě největším dodavatelem ropy a zemního plynu, se obává možných ruských sabotáží proti své energetické infrastruktuře. „Moskva je podle norské tajné služby nyní ve snaze bránit západní pomoci Ukrajině mnohem odvážnější, než byla před rokem,“ napsala dnes agentura Reuters. Rusko sabotáže odmítá a ruské velvyslanectví v Oslu varování norské tajné služby označilo za vaření z vody.

„Úroveň rizika se změnila,“ řekl šéf norské tajné služby Nils Andreas Stensönes. „Věříme, že sabotáže jsou nyní pravděpodobnější. Vidíme, že sabotážní činy, které se nyní dějí v Evropě, ukazují na to, že (Rusové) se v tomto posunuli,“ uvedl o větší připravenosti Ruska takové akce provádět.

V ruské Belgorodské oblasti vykolejil nákladní vlak, uvedla místní železniční společnost. Úřady nehodu vyšetřují jako teroristický útok, informoval dnes ruský server Meduza. Provoz na trati byl přerušen a od dnešního rána na místě pracují opraváři.

Incident se stal v úterý večer na trati mezi vesnicí Volokonovka na jihovýchodě a městem Novyj Oskol na severovýchodě oblasti, poblíž kterého vykolejila lokomotiva spolu s jedenácti prázdnými nákladními vagony. Podle vyšetřovací komise šlo o útok, který způsobil značné škody, píše agentura AFP.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram uvedl, že se incident stal v důsledku „zásahu nepovolaných osob do provozu železniční dopravy“. Nikdo ale podle něj nebyl zraněn.

Podle telegramové mediální platformy NOELREPORTS, která se specializuje na sledování válečných konfliktů, přišlo dnes ruské letectvo o letoun Su-30SM, který měl být součástí úderu na ukrajinskou Oděsu. „V noci na dnešek zřejmě zmizel z radaru,“ napsala. 

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na sociálních sítích ocenil pomoc Litvy v obranné válce proti Rusku. Nejjižnější pobaltská země se nyní rozhodla pro další podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže i s výrobou domácích ukrajinských dronů „Litva poskytne 10 milionů eur na financování našich  prostředků dlouhého doletu, včetně raketového dronu Palanytsia. Jedná se o obrovskou podporu, která pomůže Ukrajině bránit se ještě účinněji,“ oznámil Umerov. 

Kreml ve středu prohlásil, že pokud by Spojené státy dovolily Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS, což je rozhodnutí, které již bylo podle Moskvy přijato, Rusko by na to reagovalo „odpovídajícím způsobem“. Informovala o tom agentura Reuters. 

Americký prezident Joe Biden v úterý na otázku, zda zruší omezení pro používání raket ATACM Kyjevem, odpověděl, že jeho administrativa „na tom nyní pracuje“. Z toho zřejmě ruské vedení vyvozuje závěr, že o povolení již bylo rozhodnuto. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve řekl, že americká vláda se již jen rozmýšlí, jak informaci podat médiím. 

Zároveň to označil za potvrzení důvodů, které Kreml údajně měl v roce 2022 pro rozpoutání dobyvačné války. „Každé z těchto rozhodnutí, přijímaných kolektivně Západem a následně připisovaných Ukrajině, je dalším potvrzením oprávněnosti, nezbytnosti a nevyhnutelnosti speciální vojenské operace,“ řekl Peskov. 

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi popřel, že by země dodala Rusku balistické rakety. „Teherán v žádném případě nedodal balistické rakety do Ruska,“ řekl ve svém projevu. Zároveň si „šťouchl“ do západních lídrů, které označil za „závisláky na sankcích“. „Měli by si položit otázku, jak je možné, že Írán může vyrábět a prodávat vyspělé zbraně,“ řekl na jejich adresu. Zároveň však zdůraznil, že jde rozhodně jen o drony a munici. 

Rusko udeřilo 11. září dvakrát na město Kostiantynivka v Doněcké oblasti, zabilo tři lidi a pět zranilo, informoval gubernátor Vadym Filashkin.