ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Pro Bosnu a Hercegovinu je vstup do Evropské unie klíčový a stal se realističtějším po ruské agresi proti Ukrajině, kdy unie pochopila důležitost rozšíření o země západního Balkánu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl bosenský ministr zahraničí Elmedin Konakovič.

Francie, Německo, Polsko, Británie, Itálie a Španělsko chtějí poskytovat dostatečnou finanční podporu Ukrajině i v roce 2026. Současně jsou připravené posílit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi do sousední země. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí těchto zemí, kteří dnes jednali v Římě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho země by chtěla válku ukončit letos. Nutné je pro to podle něj vyvinout další tlak na Rusko, uvedla agentura AFP.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie vojáků, kteří se dnes v rámci výměny zajatců vrátili domů.

Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video vojáků, kteří se v rámci výměny zajatců vrátili dnes na Ukrajinu.

Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦

Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/FHfNiZQh1D

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 12, 2025

Členské státy EU musí urychlit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. Znamená to mimo jiné posílení obranného průmyslu sedmadvacítky a navýšení financování obranných aktivit. Ve zvacím dopise na červnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit také globální ekonomický vývoj a situaci na Ukrajině a na Blízkém východě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraji summitu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj to podle agentury Reuters oznámil na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem.

Uvedl také, že na nadcházejícím summitu skupiny plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.

Ukrajinský generální štáb dnes na facebooku zveřejnil svou statistiku, podle níž ztráty ruské armády v její invazi na Ukrajinu překonaly počet jednoho milionu lidí. Britské ministerstvo obrany na síti X také informuje o takto vysokých ruských ztrátách. Moskva se k tvrzení nevyjádřila, vlastní ztráty obvykle nesděluje. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu napsala, že tato statistika poskytuje mylnou představu o skutečných ztrátách.

„Nejde ani tak o to, že válčící strany mají tendenci nadhodnocovat ztráty nepřítele pro propagandistické účely,“ píše BBC a upozorňuje na vyjádření Andrije Kovaleva z ukrajinského generálního štábu, podle něhož statistika velení ukrajinských ozbrojených sil zahrnuje jak nevratné, tak dočasné ztráty.

Obrazem: Ruští vojáci se vracejí z ukrajinského zajetí

Dvouletý chlapec přišel o život při útoku ukrajinského dronu na ruskou Belgorodskou oblast, napsal dnes na sociální síti Vjačeslav Gladkov, gubernátor tohoto ruského regionu, sousedícího s Ukrajinou. Kromě chlapce byli při náletu zraněni další dva lidé ve vsi Borisovka, uvedl dříve.

Podle gubernátora se babička s vnukem procházela okolo domu, na který zaútočil dron. Chlapce, který utrpěl zranění hlavy, a ženu se zraněnou rukou převezli po ošetření do nemocnic, kde hoch později zraněním podlehl. Třetí zraněný, muž z domu, sám vyhledal lékaře.

Příjmy státu od uprchlíků z Ukrajiny převyšují výdaje na pomoc. Přínos měsíčně činí přes miliardu Kč, řekli vládní zmocněnci Kopečný a Laurenčíková.

V Praze do několika týdnů vznikne návratové centrum pro uprchlíky z Ukrajiny. V takzvaném unity hubu by měli získat potřebné informace k bydlení, práci i dalším potřebným záležitostem k cestě zpět do vlasti. ČTK to dnes na konferenci o ekonomickém přínosu uprchlíků pro Česko řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní a podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného přínos uprchlíků představuje každý měsíc přes miliardu korun. Kopečný podotkl, že Ukrajině pro její rekonstrukci chybí asi čtyři miliony lidí, kteří by se měli z Evropy vrátit. Podnikatelé se obávají ztráty pracovních sil.

Slovenský prezident Peter Pellegrini plánuje v létě absolvovat výcvik dobrovolných armádních záloh. Tímto způsobem hodlá inspirovat mladé lidi ve věci obrany země. Pellegrini to uvedl v prohlášení své kanceláře k podpisu zákona, jehož cílem je kromě jiného zvyšovat kapacity slovenských ozbrojených sil a kterým země také zřídí četnický sbor.

Podle hlavy slovenského státu je obrana vlasti věcí cti každého občana. „Celá desetiletí jsme žili v přesvědčení, že mírové časy potrvají už navždy, ale válka za našimi východními hranicemi nás vrátila do kruté reality,“ uvedl Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině, která se od února 2022 bráni ruské vojenské invazi.

Evropská investiční banka (EIB) rozšiřuje svou podporu v oblasti obranných schopností Evropy, obranných průmyslových kapacit či výzkumu a vývoje. V projevu na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekla prezidentka banky Nadia Calviňová. Skupina EIB podle ní hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, kde zahajuje nový projekt zhruba každé dva týdny.

„Od mého nástupu do čela EIB v lednu 2024 mi bylo jasné, že musíme zvýšit naši finanční podporu obranných schopností Evropy,“ uvedla Calviňová. EIB se soustřeďuje na podporu vojenské mobility a infrastruktury a kritické infrastruktury, dodala. Zmínila v té souvislosti například spolupráci s litevskou vládou na financování kasáren poblíž běloruských hranic, ve kterých budou působit brigády bundeswehru.

Nejvíce podfinancovanou a nejméně pochopenou částí rekonstrukce Ukrajiny je duševní zdraví, řekl dnes na bezpečnostní konferenci Globsec vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O lidech, kteří se budou po konci války vracet na pracovní trh, se podle něj přemýšlí jako o schopných okamžitého návratu do práce, většina ale bude potřebovat psychologickou pomoc.

Ukrajinský náměstek ministra financí Oleksandr Kava v panelu zaměřeném na rekonstrukci Ukrajiny řekl, že za jeden z hlavních úkolů vlády považuje přivést zpět do země ukrajinské občany. Zhruba osm milionů Ukrajinců podle něj žije a pracuje v zemích Evropské unie nebo na okupovaných územích. Pomoci by podle něj měly programy, které budou lidi k návratu motivovat, například výhodnější půjčky podporující zakládaní malých podniků. 

Spolupředseda německé sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil dnes odmítl výzvu k obratu v politice německé vlády vůči Rusku. Výslovně se tak distancoval od požadavku skupiny vlivných spolustraníků, kteří se postavili proti zbrojení a žádají přímé rozhovory s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Skupina si za to vysloužila ostrou kritiku.

„Nepotřebujeme žádný obrat, co se týče naší podpory Ukrajiny,“ řekl dnes Klingbeil, který je jedním z hlavních architektů současné koaliční vlády SPD a konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Ve vládě Klingbeil zastává funkci vicekancléře a ministra financí. Podle něj se Německo nemusí rozhodovat mezi vlastní obranyschopností a podporou Ukrajiny na jedné straně a diplomatickými snahami o ukončení války na straně druhé. „Není to 'buď, anebo', ale dvě strany jedné mince,“ dodal.

Na Ukrajinu se vrátila další skupina válečných zajatců, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedná se podle něj o těžce zraněné nebo nemocné. Jejich počet neupřesnil. O další výměně informuje také ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě. Ani ona počet vojáků nezmiňuje. Jedná se podle ní o pokračování výměny zajatců dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu.

Česko vyškolilo 18 ukrajinských pilotů. V tuzemsku absolvovali téměř dvouletý výcvik, který byl dnes slavnostně ukončen na ministerstvu zahraničí. Piloti získali evropské pilotní licence odpovídající standardům EU. Program je součástí aktivit státu, které mají přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení války.

Výcvik byl zahájen předloni a původně se ho účastnilo 20 ukrajinských pilotů. Výcvik nakonec dokončilo 18 z nich. Celkový rozpočet projektu činil 22 milionů korun. Na české straně se do výcvikového programu zapojilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které připravilo výcvikové materiály podle evropských standardů a vytvořilo rozdílovou analýzu ukrajinských osnov. Praktická část pak pokračovala v letecké škole F-AIR na letištích v Karlových Varech a Benešově.

Pražská policie navrhla obžalovat čtyřicetiletého muže, který měl při květnovém shromáždění komunistů k osvobození Prahy a Československa Rudou armádou na sobě oblečení s písmenem Z. To je symbolem ruské invaze na Ukrajinu a jeho nošení na veřejnosti je trestné. S ohledem na to kriminalisté muže viní z popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování genocidy, za které hrozí od šesti měsíců do tří let vězení. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Ruský přístup k mírovým rozhovorům s Ukrajinou ničemu nepomáhá, uvedl během dnešní návštěvy Itálie generální tajemník NATO Mark Rutte. Během návštěvy Říma bude šéf Severoatlantické aliance jednat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a zúčastní se rovněž setkání s ministry zahraničí Itálie, Británie, Francie, Německa, Polska a Španělska.

„Rusové poslali už dvakrát na jednání do Istanbulu tohoto historika, snaží se začít s historií před 1000 lety a pak víceméně vysvětlují, že za to může Ukrajina. Myslím, že to ničemu nepomáhá,“ uvedl Rutte s odkazem na hlavního ruského vyjednavače a poradce prezidenta Vladimira Medinského. „Ale alespoň se, krok za krokem, snažíme dosáhnout pokroku,“ dodal šéf NATO.

Evropská unie schválila zavedení nových cel na zbývající zemědělské produkty a některá hnojiva z Ruska a Běloruska, na které se dosud nevztahovala dodatečná cla. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy EU. Cílem je snížit závislost EU na těchto dovozech a rovněž snížit ruské příjmy z vývozu, a tím omezit schopnost Moskvy financovat agresi na Ukrajině. Nařízení dnes definitivně schválili unijní ministři spravedlnosti během svého jednání v Lucemburku.

„Mottem polského předsednictví je Bezpečnost, Evropo! a tato opatření zvyšují naši ekonomickou bezpečnost snižováním závislosti na Rusku,“ uvedl Michal Baranowski, náměstek polského ministra pro ekonomický rozvoj. „Dále snižuje příjmy Ruska z exportu, a tím i jeho schopnost financovat brutální válku. Tak má vypadat sjednocená Evropa,“ dodal.

Regionální úřady 12. června oznámily, že při ruských útocích na Ukrajině byli během uplynulého dne zabiti nejméně tři civilisté a 37 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského letectva ruské síly vypustily 63 bezpilotních letounů. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 28 dronů.

Evropa a Spojené státy musí podle Volodymyra Zelenského pochopit, že ve válce, kterou rozpoutalo Rusko proti civilizovanému světu, není jen Ukrajina. „Ale Ukrajina je v první linii, a pokud tato linie selže, Putin půjde dál,“ řekl ukrajinský prezident. Důležité je podle něj také striktní dodržování pravidel nejen od evropských zemí, ale také států globálního Jihu, Číny, Brazílie nebo Indie. Země by podle něj neměly udržovat s Ruskem ekonomické vztahy a měly by ho tlačit k příměří. „Takový tlak teď od těchto zemí nevidím,“ dodal.

Evropa se musí zbavit představy, že je proti Rusku slabá. Měla by pokračovat na cestě od sebeuspokojení k odpovědnosti, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze. Podle Fialy již nestačí dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což brzy pravděpodobně potvrdí summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Evropa musí vedle růstu obranných rozpočtů posílit svou strategickou odolnost a nezávislost, ale i odolnost společnosti, řekl.

Současná bezpečnostní krize je lakmusovým papírkem pro evropskou politiku, míní Fiala. „Ukázala, kdo je ochoten bránit naše hodnoty a hledat řešení. A také vidíme, kdo upřednostňuje nečinnost,“ řekl. Za pozitivum pokládá, že se díky tomu zrodil nový typ spolupráce. „V posledních letech ČR zahájila důležité projekty a iniciativy se zeměmi jako jsou Dánsko a Nizozemsko,“ řekl. Dokazuje to podle něj, že je možné postupovat rychle a efektivně.

Ukrajina je připravena zvýšit výrobu dronů, továrny mají už letos kapacitu na zvýšení produkce, chybí ale financování. Ve svém on-line projevu na bezpečnostní konferenci Globsec to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval státy, aby dronům věnovaly stejnou pozornost jako Ukrajina. Žádná země si nemůže dovolit zůstat pozadu v technologickém rozvoji, pokud jde o bezpečnost, uvedl s odkazem na nedávný ukrajinský dronový útok na ruské letouny.

Ukrajinská operace s krycím názvem Pavučina podle Zelenského zasáhla 41 ruských letadel. Ukrajina dříve uvedla, že útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva. Kyjev v rámci operace vypustil na různých místech v Rusku 117 bezpilotních letounů. „Ukazuje to, že se technologie války mění, před deseti lety by byl takový zásah nepředstavitelný,“ podotkl dnes Zelenskyj.