ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Francouzská státní investiční banka Bpifrance vytvoří fond v objemu 450 milionů eur (asi 11,2 miliardy Kč), jehož prostřednictvím bude financovat obranné projekty. Oznámil to dnes ministr financí Éric Lombard. Fond bude podle něj součástí snahy zvýšit vojenské výdaje kvůli obavám z Ruska a kvůli pochybnostem o budoucnosti případné americké pomoci.

Ministr uvedl, že Francouzi do fondu budou moci dlouhodobě investovat. Minimální částka jednorázové investice bude 500 eur, dodal. Vláda si podle něj potřebuje zajistit pět miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů, aby podpořila zbrojovky, které jsou podfinancované.

Prezident Emmanuel Macron, který za svých dvou funkčních období inicioval zdvojnásobení francouzského obranného rozpočtu, nedávno stanovil ještě vyšší cíl. Francie by podle něj měla zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na tři až tři a půl procenta HDP.

Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).

Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.

Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.

Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.

Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).

V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.

„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.

„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k zasedání Evropské rady v Bruselu.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by se měla podpora Ukrajiny projevit nejen ve slovech, ale i v činech. „Když posloucháte prohlášení vůdců, tak podpora tam je, proto by se to mělo projevit i na skutcích, v reálných číslech, v munici, kterou Ukrajina potřebuje,“ uvedla začátkem zasedání Evropské rady. Očekává se, že unijní lídři budou dnes diskutovat rovněž o nedávno představené iniciativě šéfky unijní diplomacie. Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.

„Musíme podpořit Ukrajinu, potřebujeme zvýšit naši vojenskou pomoc, měli bychom ale rovněž zvýšit i tlak na Rusko,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauseda novinářům před zahájením zasedání Evropské rady v Bruselu. Zmínil v této souvislosti zejména brzké přijetí 17. sankčního balíčku proti Rusku. O něm se původně hovořilo, že by měl být přijat již tento měsíc, nicméně práce na jeho dojednávání ještě nezačaly. Litevský prezident doufá, že by balíček mohl obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.

Český prezident Petr Pavel dnes v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněnmí Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.

Na dotaz novinářů Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.

Zajatci se vracejí domů. Ruské ministerstvo obrany ukázalo fotografii z autobusu, který veze ruské vojáky osvobozené v rámci rusko-ukrajinské výměny zajatců.

Slovensko podle premiéra Fica možná nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině.

Ruské bezpilotní letouny v Kropyvnyckém zasáhly rezidenční budovy včetně výškových domů, uvedl šéf místní správy Rajkovyč. Mezi zraněnými jsou podle něho i děti.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na dnešek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo sestřeleno 54, v sousední Voroněžské oblasti pak 40, uvedl podle AFP úřad. 

Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu.

Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi, informovala agentura AFP. Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu bavil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o ruské agresi na Ukrajině, konkurenceschopnosti, ale i o obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Úterní telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl kýžené výsledky, zdá se, že Putin hraje svoji hru a nemíní ustoupit ze svých základních požadavků. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je ale podle něj dobře, že má situace vývoj a jednání budou pokračovat. Následně Fiala po dnešním telefonátu Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ocenil dialog mezi oběma státníky a věří, že Ukrajina bude naplno zapojena do řešení.

„Zatím to nepřineslo ty kýžené výsledky, což by bylo příměří s výhledem na dlouhodobý a trvalý mír,“ uvedl Fiala k telefonátu Trumpa s Putinem. Je podle něj potřeba věřit, že se Ukrajina míru a spravedlivého řešení dočká. „Protože určitě by nebylo v zájmu Evropy a v zájmu bezpečnosti Evropy, aby ruská agresivní politika byla ve finále úspěšná,“ dodal premiér.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné.

„Shodli jsme se, že Ukrajina a Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci s cílem dosáhnout skutečného ukončení války a trvalého míru. Věříme, že společně s Amerikou, s prezidentem Trumpem a pod americkým vedením lze trvalého míru dosáhnout ještě letos,“ uvedl ukrajinský prezident.

Trump v rozhovoru se Zelenským navrhl, že USA převezmou kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami a zajistí tak jejich bezpečnost, uvedl Bílý dům.

Evropa si musí jasně stanovit priority, vedle bezpečnosti a obrany musí být silnější i ekonomicky a dokázat konkurovat dalším ekonomikám v globálním prostředí. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl novinářům před odletem do Bruselu na jednání Evropské rady, jejímž hlavním tématem má být právě konkurenceschopnost Evropské unie. Nereálné ekologické cíle či harmonogramy nesmí podle Fialy ohrožovat prosperitu, proto je třeba přehodnotit Green Deal.

Summit EU, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se má vedle konkurenceschopnosti věnovat i tématu ruské agrese na Ukrajině, obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU.

Americký prezident Donald Trump v dnešním rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl, že pomůže Ukrajině s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Shodli se rovněž na pozastavení útoků proti energetickým objektům. Trump dále slíbil, že vrátí domů ukrajinské děti unesené do Ruska. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za americkou podporu. Podle agentur Reuters a AFP to dnes v prohlášení uvedl Bílý dům. Ten označil telefonát dvou státníků za fantastický.

A tady jsou další nové snímky z výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Tentokrát s ukrajinskými vojáky.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR budou moci získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440.000 korun. Příslušné nařízení dnes schválila vláda, informovala o tom na svém webu. Podle podmínek bude moci být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky. K návrhu vypracovanému ministerstvem vnitra mají výhrady Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých tyto podmínky splňuje úzký okruh uprchlíků.

Rusko a Ukrajina si při výměně zorganizované Spojenými arabskými emiráty předaly shodně po 175 zajatcích, informovala dnes ruská tisková agentura TASS s odkazem na vyjádření ruského ministerstva obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků, což ruské ministerstvo označilo za gesto dobré vůle.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce. Podívejte se na snímky, kde jsou vidět Rusové.

Dnešní telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským označil americký prezident Donald Trump za velmi dobrý. Na sociální síti Truth Social také poznamenal, že se ve zhruba hodinové diskuzi snažil sladit požadavky a potřeby Ukrajiny i Ruska. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který před více než třemi roky zahájil válku proti Ukrajině, hovořil Trump v úterý.

Více čtěte zde