ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

V pohraničním okrese Belgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, zahynul při útoku ukrajinských dronů řidič náčelníka okresu, který se jako dobrovolný hasič snažil uhasit suchou trávu vznícenou při ostřelování, oznámil dnes gubernátor této ruské oblasti Vjačeslav Gladkov. Upozornil při tom na ohrožení životů při evakuaci obyvatel, kteří původně odmítali odejít z míst ohrožených boji a ostřelováním.

V Krasnogorsku u Moskvy dnes na první výročí teroristického útoku, při kterém přišlo 145 lidí o život a více než 550 bylo zraněno, odhalili památník. Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny, při této příležitosti tvrdil, že útok na koncertní síň ve středisku Crocus City Hall naplánovaly a zorganizovaly tajné služby nejmenovaného „nikoliv přátelského“ státu s cílem destabilizovat situaci v Rusku. „Neupřesnili, o jaký stát jde,“ napsal list Kommersant na svém webu.

Podle komuniké teroristický útok chystalo šest lidí ze Střední Asie, kteří se nacházejí v cizině a ruské úřady na ně vydaly zatykač a vyhlásily po nich pátrání. Tito organizátoři zverbovali čtyři bezprostřední vykonavatele útoku, podle médií Tádžiky, kteří stříleli z automatických zbraní do diváků v koncertní síni. Bezpečnostní složky je dopadly den po útoku.

„Obdržel jsem zprávu o situaci v prostoru odpovědnosti brigády, o použití bezpilotních systémů, zařízení pro elektronický boj a robotických komplexů, které brigáda sama vyrobila,“ uvedl dále Zelenskyj po návštěvě pozic 59. samostatné brigády bezpilotních systémů. „S veliteli jednotek jsem hovořil o náboru a výcviku nových pilotů, jakož i o potřebě konkrétních typů zbraní a vybavení.“

Prezident Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda navštívil také improvizovaný památník u vjezdu do Doněcké oblasti, kde se setkal s ukrajinskými vojáky.

Volodymyr Zelenskyj navštívil ukrajinské vojáky sloužící v Doněcké oblasti na východě země, kde je hlavní nápor ruské ofenzívy, informují ukrajinská média.

„Navštívil jsem velitelské stanoviště Taktické skupiny Pokrovsk a setkal se s veliteli Linie dronů, která sdružuje nejlepší jednotky bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny,“ tweetuje. „Obdržel jsem zprávu o obraně Pokrovského směru, operační situaci a průběhu misí.“

Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války, uvedl zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi. Kritici vytýkají Witkoffovi, že přebírá tvrzení ruské propagandy.

Witkoff prohlásil, že Krym a „takzvané čtyři regiony: Donbas, Luhansk a ještě dva“ jsou klíčové pro urovnání války. Tvrdil, že je obývají rusky hovořící obyvatelé, kteří v „drtivé většině“ v referendech „ukázali, že chtějí být pod Ruskem“.

„Pokládám to za klíčovou otázku konfliktu,“ dodal Trumpův zmocněnec, citovaný listem Ukrajinska pravda, a dodal, že jde o to, jak daleko jsou Ukrajinci schopni ústupků v této věci, zatímco Rusové fakticky tato území ovládají. „Otázka zní, zda-li svět uzná, že jsou to ruská území? Dokáže Zelenskyj politicky přežít, pokud to uzná? To je středobod konfliktu. Naprosto,“ prohlásil a dodal: „Nepokládám Putina za špatného člověka. Je to komplikovaná situace, ta válka a vše, co k ní vedlo.“

Po útoku ukrajinských dronů na výškovou budovu v Rostově na Donu byli hospitalizováni dva ranění, napsal gubernátor tohoto regionu na jihozápadě Ruska Jurij Sljusar na sociální síti Telegram. V okupované Horlivce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny ukrajinský dron zranil čtyři hasiče, tvrdí okupační úřady podle agentury Interfax.

Nejméně tři mrtvé, včetně čtrnáctileté dívky, a 12 raněných si během noci vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Další dva lidé přišli o život a dva byli zraněni při bombardování pohraniční obce v Sumské oblasti na severovýchodě země. Ruské ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě si vyžádalo jednu oběť a 14 raněných, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.

„Rusko opět porušilo příměří a zabilo čtrnáctileté dítě v Záporoží,“ zareagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Rusko musí zastavit všechny údery,“ zdůraznil na telegramu.

V Kyjevě nálet ruských dronů způsobil v pátek pozdě večer požár v obytném domu, ale útok se obešel bez obětí a raněných, informovali záchranáři.

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek nečekaně objevil na Ukrajině, kam dorazil ze sousedního Moldavska. V pátek už si v Kyjevě třásl rukou se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Cesta hlavy státu byla přísně utajovaná, přípravy probíhaly několik týdnů a vědělo o ní jen omezené množství lidí. Jak probíhal přesun, jaká opatření byla přijata a proč se prezident rozhodl pro návštěvu právě teď?

Čtěte zde>>>

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině v online reportáži.

Ukrajinská tajná služba SBU odhalila plánovaný teroristický útok, k němuž ruské tajné služby pomocí vydírání rekrutovaly 14letou dívku z ukrajinského Ternopilu. Rusové podle SBU plánovali výbušninu na dálku odpálit i s dívkou. Více čtete zde>>

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

Ukrajina obvinila Rusko z nezákonného nátlaku na Ukrajince žijící na okupovaných územích, když podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají změnit své právní postavení, anebo odejít. Kyjev si hodlá na tuto ruskou praxi stěžovat Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvedla agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil Putinův krok za „opovrženíhodný čin“, který má vést k nucenému vysídlení Ukrajinců.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil ukrajinským občanům, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentův výnos se vztahuje i na okupovaná území, která Putin připojil k Rusku, ačkoli většina zemí světa tyto anexe neuznává. Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské občanství a doklady, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali, což je rovněž mezinárodním právem bráno za válečný zločin.

Český prezident Petr Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Pavel ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. Přestože válka trvá už přes tři roky a situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu úplně příznivě, zaznamenal Pavel výrazně větší klid než při své první návštěvě krátce po inauguraci. „Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat,“ uvedl.

„Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud,“ uvedl s tím, že se podíval mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Navštívil i další firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. „Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery,“ podotkl.

OSN neuchrání Ukrajinu před Putinem, nemůže být zárukou bezpečnosti, Ukrajina proto dává velkou důležitost takzvané koalici ochotných, řekl Volodymyr Zelenskyj.

Český prezident Petr Pavel dnes v Kyjevě symbolicky předal svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry, na kterou se složili čeští a slovenští občané. 

„Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu,“ uvedl Pavel. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.

Celkem více než 20.600 dárců poskytlo 72,6 milionu korun, vyplývá z údajů na webu iniciativy Dárek pro Putina. Ta nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa po vybrání cílové částky uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.

Zesílené dronové útoky mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních dnech mohou mít podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany souvislost s jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina i Rusko si zřejmě chtějí vylepšit budoucí vyjednávací pozici. Petráš to dnes řekl ČTK.

„Z pohledu principu vedení války vše souvisí se vším, nic se neděje bez příčiny. Z tohoto pohledu zesílené dronové útoky s jednáním určitou souvislost mít budou. Jedna či druhá strana jimi bude chtít získat lepší vyjednávací prostor pro to, aby mohla klást své podmínky, za jakých bude konflikt ukončen a jak bude vypadat poválečné uspořádání,“ míní Petráš.

Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel. Jakýkoli klid zbraní musí být podle českého prezidenta krokem k udržitelnému míru, jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili.

Česko podle Pavla Ukrajinu považuje za součást evropské rodiny a podporuje její vstup do Evropské unie. Zároveň nelze zpochybňovat otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, podotkl Pavel.

Francie se po 18 letech vrací k výrobě střelného prachu, který bude dodávat do dělostřeleckých granátů a ty pak ve většině případů vyvážet na Ukrajinu. Napsala o tom agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Kyjevě nepochybuje o tom, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Na tiskové konferenci také řekl, že Ukrajina, která se již více než tři roky brání proti ruské agresi, je rozhodnuta zachovat vlastní suverenitu. Česko ji podle Zelenského důsledně podporuje.

Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.

Spojené státy loni v listopadu kvůli konfliktu na Ukrajině uvalily nové sankce na ruskou Gazprombank, jednu z největších bank v zemi, která přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.

Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem a uvedl, že navštívili obec Moščun v Kyjevské oblasti.

„Dnešní den jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj. „Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země,“ dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.

Prezident Petr Pavel se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Podívejte se na aktuální snímky.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes zvyšuje po zprávách o útoku na měřicí stanici v ruské Sudže. Ta bývala vstupním bodem pro přepravu ruského zemního plynu potrubím přes území Ukrajiny dál do Evropské unie, než Ukrajina další tranzit znemožnila. Informuje o tom agentura Reuters.

Pokračující boje a okupace části Ukrajiny ruskou armádou znamenají závažné porušování lidských práv milionů ukrajinských dětí a přinášejí jim nepředstavitelné utrpení. Dnes to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), který má od začátku konfliktu doložených 670 případů úmrtí dětí. Špatná je podle něho situace dětí zejména v Ruskem obsazených částech Ukrajiny.

Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro ukrajinské děti „porušení jejich práv v každém ohledu a zanechává na nich hluboké fyzické a psychosociální jizvy“, uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.